Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6307 Bydliště: Husinec-Řež
Zaslal: pá únor 15 2019, 10:51 Předmět:
krom toho se to bude chovat jak zdroj proudu, takže pokud budete měřit napětí, tak s definovaným sériovým odporem... a dioda samosebou v závěrném směru
křemíkový PN přechod je právě nejcitlivější na IR záření. Jen si stačí vzpomenout, že solární kalkulačky kolikrát nefungují pod zářivkovým osvětlení (nepočítám ty "dual powered").Bílá ledka se tý zářivce tak trochu podobá.
Samotný systém diody 1N4148 má tak malou plochu, ještě obzvlášť vystavenou světlu, že z něj nemůžeš tahat rozumný proudy - dokonce ani takový, co pohnou ručkou deprezskýho měřáku bez zesilovače.
Napětí generovaný PN přechodem by mělo být maximálně takový, jaký má úbytek napětí v propustným směru - což je kolem 0.6 až 0.7V. U LED diod má nejvyšší úbytek zelená LED, proto při osvětlení čipu prudkým světlem dá kolem 2.5V, ovšem tento čip přetíží i některý multimetr. Ovšem jak jsem psal výše, při přímým osvětlení zeleným laserem dokázal dát tolik proudu, že zřetelně rozsvítil běžnou červenou LED.
Modrý LED jsem ve fotovoltaickým režimu nezkoušel - obecně je nemám rád.
Bílý LED jsou ve fotovoltaickým režimu nepoužitelný kvůli luminoforem zakrytým čipu. principiálně jsou to modrý LED.
Podle mě mají LED nejvyšší citlivost na záření, které vydávají při LED režimu.
-Mě spíš zajímá, jak se mu podařilo rozsvítit ten fotovoltaický panel. To jen tím, že jej zapojil v propustným směru na zdroj a snímal kamerou bez IR filtru? - hodilo by se mi to pro kontrolu jednoho vymontovanýho panelu, zda nemá popraskaný destičky. (mám tu boroskop, jehož kamerka nemá IR filtr a přisvícení jde vypnout)
Mě se podařil rozsvítit tranzistor v inverzním režimu - přechod svítil žlutě. Už jsem tady o tom psal v jiným vlákně..
Edit: zkuste někdy takový ten fotovoltaický panel, co je tvořen křemíkovými destičkami nalepenýma na pertinaxu a zakrytý nějakou fólii dát ve tmě k ohništi plném režavých uhlíků. Dává to jako za denního světla.
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5017 Bydliště: Brno
Zaslal: pá únor 15 2019, 11:23 Předmět:
Podle mě úplně stačí změřit digitálním voltmetrem naprázdno. I zdroj proudu má napětí naprázdno.
Bílá ledka, pokud není RGB, je vlastně modrá ledka schovaná pod luminoforem. To je ta žlutá skvrna. Luminofor nebude mít stejné spektrum jako halogenka nebo slunce a nemusí se trefit do citlivosti přechodu testované součástky.
Ale i tak. Na začátku tohoto vlákna je odkaz na video a na něm v asi 55. vteřině pán svítí zblízka ledkovou svítilnou na diodu ve skle a napětí je asi 300mV. Takže i ten luminofor postačuje. Možná je to zenerka a má větší plochu, ale i tak to jsou stovky mV. Při osvětlení pracovního stolu dává dioda 40mV.
Ide mi hlavne o vplyv na činnosť elektronického obvodu, v ktorom je sklenená dióda zapojená. Je zrejmé, že sklenená dióda zapojená paralelne k cievke relé, nebude mať žiadny vplyv na činnosť obvodu. Ale sklenená dióda na vstupe citlivého zosilňovača, alebo v detektore, alebo v logaritmickom zosilňovači asi nejaký vplyv bude mať. Prečo sa vôbec dávajú diódy do skla? Nie je epoxid lacnejší?
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31855 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: pá únor 15 2019, 13:13 Předmět:
Historická zkušenost - zátavy do skla jsou hermetičtější, než zálisky do plastu - a polovodičům jako takovejm škodí atmosférická vlhkost, když se dostane na povrch čipu. Tudíž sklo resp. pouzdro kov-sklo je z tohohle pohledu lepší, i když na zátav je potřeba několikanásobný množství energie, než na zástřik do reaktoplastu. _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5017 Bydliště: Brno
Zaslal: pá únor 15 2019, 13:14 Předmět:
Nežádoucí vliv reálného světla na 99,999% zařízení je naprosto marginální. Už jen proto, že zařízení bývá v krytu a světlo v dostatečné intenzitě se k součástce nedostane.
A tam kde silné světlo přístup má, je součástka zapojena tak, že se to prakticky neprojevuje.
A u zbytku zapojení by měl konstruktér udělat opatření proti vlivům světla. U supercitlivých zesilovačů na zlomky milivoltů nevadí jen světlo,ale i úbytky na vodičích a termočlánky na rozdílných materiálech. Světlo je to nejmenší. Stačí zatemnit.
Zbytek jsou pak vyjímky typu žlutý multimetr 830. A jen některé šarže.
Že se dosud vyrábějí diody ve skle je dáno jednak historicky(se sklem si výrobci uměli poradit od dob elektronek) a evidentně to je stále ekonomicky výhodné. Pořád se ještě vyrábějí ve skle i v SMD provedení.
Založen: Feb 18, 2008 Příspěvky: 5017 Bydliště: Brno
Zaslal: so únor 16 2019, 1:00 Předmět:
Hermetičnost nebude hlavní důvod. Existují součástky ve skle, plastu, keramice i kovu. Nedá se říct, co je nejlepší. Každá varianta má své výhody i nevýhody.
Tak jsem to zkoušel s tím fotovoltaickým panelem:
Použil jsem 5V panel z powerbanky ze solárním dobíjením a snímal jsem to boroskopem z vypnutým světlem - Basetech BSK-100. Na FV panel jsem připojil zdroj 12V/7A.Odebíraný proud jsem neměřil, ale odhaduju to na 2A. FW panel jsem trápil pouze pár vteřin z dlouhou pauzou. Bylo vidět, jak slabě svítí oblast kolem centrálního vodiče, co propojuje ty křemíkový čipy. Takže ten PN přechod v propustným směru produkuje IR záření. Kdybych našel tu webku z vykuchaným filtrem a plastovou optikou, možná by to bylo zřetelnější.
Založen: Dec 02, 2011 Příspěvky: 2676 Bydliště: Jaroměř
Zaslal: čt únor 21 2019, 20:33 Předmět:
Milan_F napsal(a):
Artaban001 napsal(a):
Mě se podařil rozsvítit tranzistor v inverzním režimu - přechod svítil žlutě.
KU 611
Já zkoušel upilovat ohlej a rezatej KU605 a pustil do něj inverzně 16V,ve viditelnym spektru to svítilo málo,ale bylo to jako zírat do svářečky.Asi to mělo vyšší část toho světla v neviditelnym spektru.Topilo to teda fest,odsmrádlo asi 8-10mm izolace přívodů.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2
Strana 2 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.