Trafo s primárem na 220 V v síti 230 V

[PavelFF]

Přesně tak. Regulační trafo s plynulým nájezdem od nuly je k nezaplacení. Dají se koupit laciněji starší Křižíky na Aukru.

Snaha stabilizovat střídavé napětí pomocným transformátorkem je podle mě ideově pomýlená. Musel bys mít mnohem víc primárních odboček(na hlavním silovém trafu) a celkem složitou regulaci a mnoho relátek. A i když budeš mít napětí jakžtakž stabilní (v praxi je to však k ničemu), tvoje skoky po 50V či 100V jsou pro skutečné potřeby tj. oživování hodně velké - než se rozkoukáš, že je něco blbě, už to shořelo. Chce to opravdu regulační transformátor.

Dá se udělat regulace napětí spojením reg. trafa a motorového pohonu hřídele a pak to opravdu stabilizuje. Odezvy ale budou v řádu sekund. Ale je to záležitost minulého století. Třeba na vojně u sovětské techniky, kde mohlo být vstupní napětí do přenosového vozu vlivem dlouhého napájecího kabelu třeba jen 160V místo normovaných 220V. Ale i tam si motor jen velmi zřídka občas popojel a neřešila se odchylka několika procent. To by se uběhal.

[PavelFF]

Přesně tak. Regulační trafo s plynulým nájezdem od nuly je k nezaplacení. Dají se koupit laciněji starší Křižíky na Aukru.

Snaha stabilizovat střídavé napětí pomocným transformátorkem je podle mě ideově pomýlená. Musel bys mít mnohem víc primárních odboček(na hlavním silovém trafu) a celkem složitou regulaci a mnoho relátek. A i když budeš mít napětí jakžtakž stabilní (v praxi je to však k ničemu), tvoje skoky po 50V či 100V jsou pro skutečné potřeby tj. oživování hodně velké - než se rozkoukáš, že je něco blbě, už to shořelo. Chce to opravdu regulační transformátor.

Dá se udělat regulace napětí spojením reg. trafa a motorového pohonu hřídele a pak to opravdu stabilizuje. Odezvy ale budou v řádu sekund. Ale je to záležitost minulého století. Třeba na vojně u sovětské techniky, kde mohlo být vstupní napětí do přenosového vozu vlivem dlouhého napájecího kabelu třeba jen 160V místo normovaných 220V. Ale i tam si motor jen velmi zřídka občas popojel a neřešila se odchylka několika procent. To by se uběhal.

[elektrosvit]

To řešil jeden týpek jako bakalářku. Viděl jsem celé zařízení v chodu, vypadalo zajímavě, motorek byl snad ze stíračů.

[PavelFF]

Bakalářka mi přišla zajímavá mj. v tom, jak se liší teoretické předpoklady od praxe.
Nejdřív naprosto přesně spočítal podle modelu potřebné konstanty pro regulaci(na 4 až 6 platných míst ) a potom je všechny musel nastavit zkusmo - a úplně jinak. A zřejmě to nakonec uspokojivě uchodil.

To mi připomnělo jak jsem kdysi postupoval při oživování různých regulovatelných laboratorních(i spínaných) zdrojů. Sice jsem teoretickou část neměl tak dokonale matematicky podloženou, ale nějaké výpočty podle knih byly taky. Nakonec jsem to pochopitelně musel nastavit pokusně pomocí soustavy RC dekád. Ale neměl jsem tam motor a převodovku a momenty setrvačnosti atd.

[PavelFF]

Bakalářka mi přišla zajímavá mj. v tom, jak se liší teoretické předpoklady od praxe.
Nejdřív naprosto přesně spočítal podle modelu potřebné konstanty pro regulaci(na 4 až 6 platných míst ) a potom je všechny musel nastavit zkusmo - a úplně jinak. A zřejmě to nakonec uspokojivě uchodil.

To mi připomnělo jak jsem kdysi postupoval při oživování různých regulovatelných laboratorních(i spínaných) zdrojů. Sice jsem teoretickou část neměl tak dokonale matematicky podloženou, ale nějaké výpočty podle knih byly taky. Nakonec jsem to pochopitelně musel nastavit pokusně pomocí soustavy RC dekád. Ale neměl jsem tam motor a převodovku a momenty setrvačnosti atd.

[Neniu]

Tak to určitě, ale je tu přibližně 4190 důvodů proč se mi toto řešení moc nelíbí Jinak to není špatná cena, nenapadlo by mě, že u Conrada to bude takto docela příznivé.

Moje řešení má výhodu v tom, že to trafo už mám doma a navíc je to trafo oddělovací, což se také hodí.

[konosuke]

měli jsme i dříve v zásuvkách takových 240V a vše v poho, akorát na lampovém rádiu se primár trafa přepnul do pozice 245V, jo trpěly na tom staré čb i BTV jinak ostatní spotřebiče bez následků

[dobrman]

Co jsme mívali v práci zdroje (60V / 200A) pro řídící systém (DIAMO KŘS), tak v nich byly trojfázový autotrafa s motorem. Bohužel v roce 2008 se přešlo na decentralizovaný řídící systém Omron a skříně Diama i se zdrojema firma někomu prodala. A jak jsem se potom dozvěděl, tak to všechno skončilo ve šrotu

[Achab]

[Achab]

[Neniu]

[PavelFF]

Jenže "výš" je příslovce (nebo něco na ten způsob ) a nikoli sloveso. Takže ti to nedalo blbě.

No a zdroj s velkým vnitřním odporem je vlastně z principu taky nestabilizovaný. I kdyby napětí v zásuvce bylo konstantní.

[PavelFF]

Jenže "výš" je příslovce (nebo něco na ten způsob ) a nikoli sloveso. Takže ti to nedalo blbě.

No a zdroj s velkým vnitřním odporem je vlastně z principu taky nestabilizovaný. I kdyby napětí v zásuvce bylo konstantní.

[Neniu]

Takové střevo zase nejsem, já vím, jak jsi to myslel a také to tak chápu. Že to napětí naprázdno bude výš, čili bude vyšší. Ale prostě mi to připadalo jako dobrý fór. Omlouvám se.

Vyšší vnitřní odpor mi nevadí, ale je dobré o něm vědět, třeba se to bude někdy v budoucnu hodit.

[PavelFF]

Fór to byl dobrej, ale je už to vyšší level, trochu dadaismus a jeden nikdy neví.

[PavelFF]

Fór to byl dobrej, ale je už to vyšší level, trochu dadaismus a jeden nikdy neví.

[mtajovsky]

Koukal jsem se na tu bakalářku a autor má štěstí, že mají trafa plastovou kostru. Kdysi jsme řešili u stabilizátoru podobné konstrukce pro stabilizaci sítě TV studia záhadné přehřívání celého zařízení. Bylo to s nějakým velkým Křižíkem. Chyba byla v tom, že kovová hřídel autotrafa, šnekový převod, hřídel motoru a jeho ložiska a stator a nakonec plechový kryt Křižíku udělaly spolu závit nakrátko kolem toroidního jádra. Motor se musel připevnit přes izolační podložku.

Pro různá oživování bych zkombinoval autotrafo (nemusí to být nové od Konrada za 4 tis. dají se sehnat i za tisícovku) a to přepínatelné trafo. Akorát se musí dát pozor, autotrafa dají na výstupu v krajní poloze více než 220(230)V. Byl by to plynule nastavitelný a od sítě oddělený zdroj.

[mtajovsky]

Koukal jsem se na tu bakalářku a autor má štěstí, že mají trafa plastovou kostru. Kdysi jsme řešili u stabilizátoru podobné konstrukce pro stabilizaci sítě TV studia záhadné přehřívání celého zařízení. Bylo to s nějakým velkým Křižíkem. Chyba byla v tom, že kovová hřídel autotrafa, šnekový převod, hřídel motoru a jeho ložiska a stator a nakonec plechový kryt Křižíku udělaly spolu závit nakrátko kolem toroidního jádra. Motor se musel připevnit přes izolační podložku.

Pro různá oživování bych zkombinoval autotrafo (nemusí to být nové od Konrada za 4 tis. dají se sehnat i za tisícovku) a to přepínatelné trafo. Akorát se musí dát pozor, autotrafa dají na výstupu v krajní poloze více než 220(230)V. Byl by to plynule nastavitelný a od sítě oddělený zdroj.

[Habesan]

[Achab]

Na tom pomocném trafu by šel upravit sekundár na několik odboček pro jemnější regulaci ± několik voltů. Pomocné napětí lze taky přičítat takže potřebných odboček může být polovina.

[Achab]

Na tom pomocném trafu by šel upravit sekundár na několik odboček pro jemnější regulaci ± několik voltů. Pomocné napětí lze taky přičítat takže potřebných odboček může být polovina.

[Neniu]