přenosové trasy v začátcích televize

[Hill]

Proč by to nemělo být možné?
Televizní směrové spoje uměly už koncem padesátých let běhat na 3 cm "žížalkách" - zařízení MT11 přece používalo frekvence kolem 10 GHz, jak vzpomíná OK2KKW.

[Hill]

Proč by to nemělo být možné?
Televizní směrové spoje uměly už koncem padesátých let běhat na 3 cm "žížalkách" - zařízení MT11 přece používalo frekvence kolem 10 GHz, jak vzpomíná OK2KKW.

[EKKAR]

Na centimetrový vlnový dýlky se dostala radiotechnika opravdu už během WW II - a nejenom klystronem, ale i magnetronem a dalšíma způsobama generování elmag. vlnění. A že komunistický směrový spoje už někdy v 70. letech "jely" v pásmu GHz není zase tak tajnej poznatek. Tady v okolí kvůli tomu byl nemálo roků zavřenej Suchej Vrch i další kóty, kde stály věže, do 70. let běžně sloužící i jako turistický rozhledny - a pak najednou "z ničehož nic" zavřený bez zveřejnění důvodů, jen vyvěšením cedulek "Vstup zakázán" ...

[EKKAR]

Na centimetrový vlnový dýlky se dostala radiotechnika opravdu už během WW II - a nejenom klystronem, ale i magnetronem a dalšíma způsobama generování elmag. vlnění. A že komunistický směrový spoje už někdy v 70. letech "jely" v pásmu GHz není zase tak tajnej poznatek. Tady v okolí kvůli tomu byl nemálo roků zavřenej Suchej Vrch i další kóty, kde stály věže, do 70. let běžně sloužící i jako turistický rozhledny - a pak najednou "z ničehož nic" zavřený bez zveřejnění důvodů, jen vyvěšením cedulek "Vstup zakázán" ...

[sis2]

Dvojici MT11 měly TV přenosové vozy ještě v 80-tých letech. Dělal se tím spoj z přenosáku na nejbližší bod Radiokomunikací. Byl v tom klystron, chodilo to na cca 10 GHz, mělo to paraboly cca 70 cm a dal se s tím přenést jeden video a jeden audio kanál a ještě asi dva služebáky. Překlenutelná vzdálenost jednotky km, maximum asi 20 km - samozřejmě podmínka přímé radiové viditelnosti, tj volné Fresnelovy zóny... Při slušném zacházení velmi spolehlivé pojítko.

[RadekB]

Jelo to nekde kolem 4GHz, dalo se to prijimat na Cband LNB a na meraku s obrazovkou byl i obraz.

[RadekB]

Jelo to nekde kolem 4GHz, dalo se to prijimat na Cband LNB a na meraku s obrazovkou byl i obraz.

[Celeron]

[ZdenekHQ]

Jako antény pro "pevné" trasy se tenkrát používaly hlavně paraboly typu "horna", literatura uvádí i výšku 6m a váhu 1600kg. Samozřejmě se používaly i menší. Kmitočty 4-12GHz.

[ZdenekHQ]

Jako antény pro "pevné" trasy se tenkrát používaly hlavně paraboly typu "horna", literatura uvádí i výšku 6m a váhu 1600kg. Samozřejmě se používaly i menší. Kmitočty 4-12GHz.

[mi-ro]

Ty horny byly i tady na věži, která je na fotce. Byly min. dvě na vrchním ochozu. Vypadalo to jako dvě uši rysa. Pak je dali dolů a trasy směrovali pomoci parabol. Tuším, že ta největší na fotce je právě na toho NECe směr Praha. Ale jak už jsem psal. Nyní je to už mrtvé. A ta parabola úplně nahoře, na přídavném příhrazu už dnes také není. Jeden ze směrů kromě Prahy byla věž Úlibice která je u hlavní silníce z Jičína na Paku po levé ruce. Ale dnes už to všechno běží asi optikou.

[mi-ro]

Ty horny byly i tady na věži, která je na fotce. Byly min. dvě na vrchním ochozu. Vypadalo to jako dvě uši rysa. Pak je dali dolů a trasy směrovali pomoci parabol. Tuším, že ta největší na fotce je právě na toho NECe směr Praha. Ale jak už jsem psal. Nyní je to už mrtvé. A ta parabola úplně nahoře, na přídavném příhrazu už dnes také není. Jeden ze směrů kromě Prahy byla věž Úlibice která je u hlavní silníce z Jičína na Paku po levé ruce. Ale dnes už to všechno běží asi optikou.

[lumca]

Pásmo xGHz se běžně používalo už v počátcích vysílání tv v padesátých letech. Tehdejší pojítka mezi Besedou a Petřínem jely na 10GHz, francouzské pojítka TM110 a 111 byly taky na 10GHz a první magistrála se sovětskou Vesnou (oficiálně spuštěna 1. ledna 1961, neoficiálně spustili zaměstnanci už na Silvestra 1960) jela na kmitočtu 4GHz a endeérácké Rafeny a maďarské Oriony taktéž. Od sedmdesátých let se pak používaly (jednak kvůli zavádění barvy v tv vysílání a díky uvolnění v letech 68/69) italské Marelli a japonské NECy, rovněž v GHz pásmech. Takže jasně platí, že od začátku tv vysílání a přenosů se pro přenosové trasy používaly kmitočty v pásmu GHz. Není potřeba za tím hledat něco tajného nebo mysteriózního. Doporučuji pro vstup do této problematiky nastudovat si knihy (dnes už bohužel zesnulého) Ing. Segera, dlouholetého zaměstnance Správy radiokomunikací Praha, případně časopis Telekomunikace z let 70 až 90 a firemní periodikum ČRA "Rezonance" z let devadesátých.

[Hill]

Na věži Robousy byla taky nějaká televize? Že by v devadesátých MMDS?

Poslyšte, to opravdu není nějaký zdroj nebo věrohodný pamětník, odkud kam ty spoje vlastně mířily, případně i na jakých frekvencích?
Lumčo, díky za tipy, tak další otazník: je to někde ještě dostupné v papírové formě, v nouzi i elektronické?
Vždyť to dnes už snad nemůže být ani tajné, to už tajnější byly vyřazené vojenské R404 (24 telefonních kanálů PSK na každém stojanu, stojan naladěný vždy na jeden ze 46 kanálů v pásmu 1,55 - 2,0 GHz), které sloužily na posílení dálkových telefonních tras, v Robousích měly být nejméně 4, kolik na Zvičině či Kozákově, netuším, ale pod oběma kótami kdejaká telefonní ústřednička dostala jednu až pět (možná i víc) parabol na střechu nebo terasu, ale přiznám se, že jsem se tehdy už věnoval jiné užitečné činnosti, nesledoval jsem to.

[Hill]

Na věži Robousy byla taky nějaká televize? Že by v devadesátých MMDS?

Poslyšte, to opravdu není nějaký zdroj nebo věrohodný pamětník, odkud kam ty spoje vlastně mířily, případně i na jakých frekvencích?
Lumčo, díky za tipy, tak další otazník: je to někde ještě dostupné v papírové formě, v nouzi i elektronické?
Vždyť to dnes už snad nemůže být ani tajné, to už tajnější byly vyřazené vojenské R404 (24 telefonních kanálů PSK na každém stojanu, stojan naladěný vždy na jeden ze 46 kanálů v pásmu 1,55 - 2,0 GHz), které sloužily na posílení dálkových telefonních tras, v Robousích měly být nejméně 4, kolik na Zvičině či Kozákově, netuším, ale pod oběma kótami kdejaká telefonní ústřednička dostala jednu až pět (možná i víc) parabol na střechu nebo terasu, ale přiznám se, že jsem se tehdy už věnoval jiné užitečné činnosti, nesledoval jsem to.

[PLV]

U radiokomunikací už hromadu let nejsem ale myslím si, že páteřní digitální trasy se stále využívají pro přenos spousty různých služeb, včetně televizních a rozhlasových kanálů. Nebo že by už vše šlo přes družice a optikou? V devadesátých letech se s družicemi a optikou začínalo a přijímali jsem tak na stanici tuším Radiožurnál. Ty Maďarské Oriony šly tehdy asi někde okolo šesti - sedmi gigahertzy. A Necy asi taky tak. Musel bych se někdy podívat, paměť už neslouží. Přímé přenosy z různých akcí se dělaly tak jak jsem psal. Na místě konání byl přenosový vůz České televize, který signál přeposílal buď přímo na retranslační věž, kde bylo instalované přijímací zařízení, kterým se signál připojil do tras, nebo se signál z přenosového vozu České televize přeposlal pomocí směrových pojítek na přenosový vůz Českých radiokomunikací, který stál na vhodném místě aby mohl signál přenést pomocí směrových pojítek na retranslační věž nebo vysílač Českých radiokomunikací

[mi-ro]

Jardo, Robousy (tedy ne Úlibice) asi přímé TV vysílání neměly, jen to byl jeden telekomunikační bod přenosové pavučiny se spojením na Písku, jak se Hlušická věž ofiko jmenuje. Pamatuji si popisek na vlnovodu se směrem. A jinak moc dík za odkaz http://www.ok2kkw.com/next/cukrak/konec_tv.htm
to je přesně to, co jsem hledal a co mi přineslo lidsky řečeno spousty informací. A pro doplnění jsme řešili s Jirkou Celeronem tu trasu z Hlušic na Kavky a pravděpodobně to šlo ještě přes Úvaly.

[mi-ro]

Jardo, Robousy (tedy ne Úlibice) asi přímé TV vysílání neměly, jen to byl jeden telekomunikační bod přenosové pavučiny se spojením na Písku, jak se Hlušická věž ofiko jmenuje. Pamatuji si popisek na vlnovodu se směrem. A jinak moc dík za odkaz http://www.ok2kkw.com/next/cukrak/konec_tv.htm
to je přesně to, co jsem hledal a co mi přineslo lidsky řečeno spousty informací. A pro doplnění jsme řešili s Jirkou Celeronem tu trasu z Hlušic na Kavky a pravděpodobně to šlo ještě přes Úvaly.

[Hill]

Já jsem také neřešil terestrické vysílání TV z věže u Robous, to tam nikdy nebylo.
Jen jsem chtěl vědět, jestli tudy také honila televize nějaký spoj, protože tato věž byla postavená poměrně pozdě, vlastně v době, kdy už páteřní síť nějakých pár let fungovala.

[Hill]

Já jsem také neřešil terestrické vysílání TV z věže u Robous, to tam nikdy nebylo.
Jen jsem chtěl vědět, jestli tudy také honila televize nějaký spoj, protože tato věž byla postavená poměrně pozdě, vlastně v době, kdy už páteřní síť nějakých pár let fungovala.

[Achab]

[Achab]

[FERYACT]

Bylo zde plno obrázků o poruchách.Byla v provozu trasa Praha Bratislava a půl hodiny byla na obrazovce informace :přepojujeme na Bratislavu.Neznám jak se to technicky řešilo.

[ZdenekHQ]

Horna byla velmi dobře odolná proti povětrnostním vlivům. Ale už těsně po revoluci se začali v radiokomunikacích dít divné mocenské boje, částečně kvůli horkým a dobře placeným křeslům, částečně kvůli ekonomice provozu.

Nakonec to skončilo i nápadem, že se zboří vysílač Brno-Kojál apod. Možná jen chtěli dát ten 350m stožár do šrotu. Nakonec pamatuju dobu, kdy ho stavěli, protože původní měl kolem 320m.

To, jak se udržovaly vysílače za dob socialismu, jakýma autama ti technici jezdili, jaký měli služby a že pár lidí za volantem usnulo kvůli vyčerpání, to je kapitola sama o sobě. A k tomu všemu buzerace od STB a KSČ.

Jako kluk jsem zažil zimní noční výšlap na vysílač Mikulov, protože nejsilnější vozidlo, což byla tenkrát Lada Niva, to vzdala už pod kopcem. Navíc nestartovala. Ale já to bral jako dobrodružství, stejně jako to, že nám pak vojáci vařili čaj. Celá závada vysílače byla v tom, že zamrzlo sání od chladící vzduchotechniky, otec to párkrát pomlátil rukou a jeli jsme domů.

[ZdenekHQ]

Horna byla velmi dobře odolná proti povětrnostním vlivům. Ale už těsně po revoluci se začali v radiokomunikacích dít divné mocenské boje, částečně kvůli horkým a dobře placeným křeslům, částečně kvůli ekonomice provozu.

Nakonec to skončilo i nápadem, že se zboří vysílač Brno-Kojál apod. Možná jen chtěli dát ten 350m stožár do šrotu. Nakonec pamatuju dobu, kdy ho stavěli, protože původní měl kolem 320m.

To, jak se udržovaly vysílače za dob socialismu, jakýma autama ti technici jezdili, jaký měli služby a že pár lidí za volantem usnulo kvůli vyčerpání, to je kapitola sama o sobě. A k tomu všemu buzerace od STB a KSČ.

Jako kluk jsem zažil zimní noční výšlap na vysílač Mikulov, protože nejsilnější vozidlo, což byla tenkrát Lada Niva, to vzdala už pod kopcem. Navíc nestartovala. Ale já to bral jako dobrodružství, stejně jako to, že nám pak vojáci vařili čaj. Celá závada vysílače byla v tom, že zamrzlo sání od chladící vzduchotechniky, otec to párkrát pomlátil rukou a jeli jsme domů.