Černá skříňka přestala vysílat

[Habesan]

Mně zase nejde do hlavy, proč jedna skříňka je jen "zapisovač letových údajů", a druhá je jen "záznamník hovorů v kokpitu".
Přidal bych třetí, která by dělala obojí.

[EKKAR]

Každej záznam vyhodnocuje jiná skupina specialistů - původní černý skříňky zaznamenávaly jen posledních 30minut letu a pak se záznam přemazával, protože obsahovaly "nekonečnou" kazetu s páskem, na kterej se zaznamenávaly jen letový údaje - a to ZÁKLADNÍ letový údaje - výška, rychlost, náklon, poloha klapek, podvozku a některý další věci - celkem šlo asi o 20 "stop" na analogovým pásu. Dnešní záznamníky letových údajů ukládají až několik stovek různejch parametrů najednou do digitální paměti, která má kapacitu několik hodin záznamu - bohužel u dotyčnýho B-777 údajně jen 2 hodiny, takže i kdyby skříňku našli kdesi v Indickým oceánu, tak v ní už nenajdou záznam z doby, kdy podle hypotéz éro změnilo letovou trasu.

Záznamník zvuků v kabině alias "cockpit voice recorder" byl přidanej až v mnohem pozdější době, původně se totiž na jednu stopu pásku vedle letových údajů zaznamenávala jen rádiová komunikace z kokpitu, což třeba v případě únosu bylo shledáno jako nedostatečný a do kokpitu tak přibyly další mikrofony kvůli záznamu zvuků mimo oficiální komunikační prostředky - takže šlo zjistit třeba přesně kdy se otevřely dveře do kokpitu, kdy byl přestavenej kterej ovládač (mají poměrně charakteristický zvuky), kdy kterej z pilotů něco řekl druhýmu, kdy tam někdo mluvil při nestisknutým PTT na "beranech", takže hovor "nešel do éteru", ale pro vyšetřování následný události se ukázal jako důležitá indicie atd.

A oddělený ty skříňky jsou proto, že prostě dva záznamníky dávají vyšší pravděpodobnost nálezu aspoň jednoho z nich, když dojde k havárii - jen málokdy zůstane těleso o konstrukční pevnosti letadla po nárazu v rychlosti několika stovek km/h do čehokoliv jinýho vcelku, naopak - skoro vždycky dojde ke "šrapnelovýmu efektu" a roztříštěný trosky jsou rozesetý na plochu v řádu km². Na suchý zemi je relativně jednoduchý najít kus trupu se záznamníkem - prostě se někde válí kus ohořelýho pokroucenýho kovu, kterej tam předtím nebyl, takže je nenápadnej jak bagr v předsíni - ale přibližně 90% všech letovejch drah vede nad mořem - a průměrná hloubka moří na týhle pseudokouli je určitě větší než kilometr. Proto radši 2 skříňky a 2 majáky než jedna "společná" - tuhle otázku si mslím už dávno řešila celá banda statistiků a výsledek máme před nosem...

[EKKAR]

Každej záznam vyhodnocuje jiná skupina specialistů - původní černý skříňky zaznamenávaly jen posledních 30minut letu a pak se záznam přemazával, protože obsahovaly "nekonečnou" kazetu s páskem, na kterej se zaznamenávaly jen letový údaje - a to ZÁKLADNÍ letový údaje - výška, rychlost, náklon, poloha klapek, podvozku a některý další věci - celkem šlo asi o 20 "stop" na analogovým pásu. Dnešní záznamníky letových údajů ukládají až několik stovek různejch parametrů najednou do digitální paměti, která má kapacitu několik hodin záznamu - bohužel u dotyčnýho B-777 údajně jen 2 hodiny, takže i kdyby skříňku našli kdesi v Indickým oceánu, tak v ní už nenajdou záznam z doby, kdy podle hypotéz éro změnilo letovou trasu.

Záznamník zvuků v kabině alias "cockpit voice recorder" byl přidanej až v mnohem pozdější době, původně se totiž na jednu stopu pásku vedle letových údajů zaznamenávala jen rádiová komunikace z kokpitu, což třeba v případě únosu bylo shledáno jako nedostatečný a do kokpitu tak přibyly další mikrofony kvůli záznamu zvuků mimo oficiální komunikační prostředky - takže šlo zjistit třeba přesně kdy se otevřely dveře do kokpitu, kdy byl přestavenej kterej ovládač (mají poměrně charakteristický zvuky), kdy kterej z pilotů něco řekl druhýmu, kdy tam někdo mluvil při nestisknutým PTT na "beranech", takže hovor "nešel do éteru", ale pro vyšetřování následný události se ukázal jako důležitá indicie atd.

A oddělený ty skříňky jsou proto, že prostě dva záznamníky dávají vyšší pravděpodobnost nálezu aspoň jednoho z nich, když dojde k havárii - jen málokdy zůstane těleso o konstrukční pevnosti letadla po nárazu v rychlosti několika stovek km/h do čehokoliv jinýho vcelku, naopak - skoro vždycky dojde ke "šrapnelovýmu efektu" a roztříštěný trosky jsou rozesetý na plochu v řádu km². Na suchý zemi je relativně jednoduchý najít kus trupu se záznamníkem - prostě se někde válí kus ohořelýho pokroucenýho kovu, kterej tam předtím nebyl, takže je nenápadnej jak bagr v předsíni - ale přibližně 90% všech letovejch drah vede nad mořem - a průměrná hloubka moří na týhle pseudokouli je určitě větší než kilometr. Proto radši 2 skříňky a 2 majáky než jedna "společná" - tuhle otázku si mslím už dávno řešila celá banda statistiků a výsledek máme před nosem...

[masar]

Na informacích o zachycených signálech mi některé věci poněkud nesedí. Např. se hojně prezentuje v médiích doba, po kterou údajně černá skříňka vysílá signál, jako doba 30-ti dnů, po jejichž uplynutí se baterie vybijí a vysílání zanikne. A světe div se, ono to tak bylo téměř přesně.
Přitom z datasheetů vyplývá, že doba 30 dnů je něco jako zaručená doba, po kterou platí parametry vysílaného signálu. Po jejím uplynutí vysílání pokračuje v závislosti na stavu napájecí lithiové baterie. Ve zmíněných datasheetech se uvádí, že celková doba, po kterou je vysílač v činnosti, se může pohybovat okolo 90 dnů. Vysílání tedy obvykle nekončí "jako když utne", jako tomu bylo v tomto případě.
Že by další nepříznivá náhoda?
Také informace o tom, že údajně není jisté, zda zachycené signály pocházejí z černých skříněk, mně připadají nevěrohodné. Pingy o frekvenci 37,5kHz a opakovacím kmitočtu 1Hz, které pátrací tým sleduje mnoho minut, přece nemůže nepocházet z černých skříněk. Ale beru v úvahu novinářskou "inteligenci".
Nejsem příznivcem konspiračních teorií, ale docela bych byl překvapen, kdyby Bluefin v dané lokalitě letadlo našel.
Pokud by totiž v prohledávané lokalitě letadlo "skončilo" svůj let, nestalo se tak pravděpodobně pádem z velké výšky ani v důsledku nějakého výbuchu na palubě. Tudíž by neměly být trosky letadla příliš rozesety v oceáně. Naopak, podle všeho letadlo letělo v malé výšce a to docela dlouho po (ne)plánované změně kurzu. Letadlo by tedy mělo být spíše "vcelku", čemuž odpovídají i negativní výsledky hledání trosek.
A Bluefin21, přestože prohledal přes 80% lokality, nenašel zatím vůbec nic.

[masar]

Na informacích o zachycených signálech mi některé věci poněkud nesedí. Např. se hojně prezentuje v médiích doba, po kterou údajně černá skříňka vysílá signál, jako doba 30-ti dnů, po jejichž uplynutí se baterie vybijí a vysílání zanikne. A světe div se, ono to tak bylo téměř přesně.
Přitom z datasheetů vyplývá, že doba 30 dnů je něco jako zaručená doba, po kterou platí parametry vysílaného signálu. Po jejím uplynutí vysílání pokračuje v závislosti na stavu napájecí lithiové baterie. Ve zmíněných datasheetech se uvádí, že celková doba, po kterou je vysílač v činnosti, se může pohybovat okolo 90 dnů. Vysílání tedy obvykle nekončí "jako když utne", jako tomu bylo v tomto případě.
Že by další nepříznivá náhoda?
Také informace o tom, že údajně není jisté, zda zachycené signály pocházejí z černých skříněk, mně připadají nevěrohodné. Pingy o frekvenci 37,5kHz a opakovacím kmitočtu 1Hz, které pátrací tým sleduje mnoho minut, přece nemůže nepocházet z černých skříněk. Ale beru v úvahu novinářskou "inteligenci".
Nejsem příznivcem konspiračních teorií, ale docela bych byl překvapen, kdyby Bluefin v dané lokalitě letadlo našel.
Pokud by totiž v prohledávané lokalitě letadlo "skončilo" svůj let, nestalo se tak pravděpodobně pádem z velké výšky ani v důsledku nějakého výbuchu na palubě. Tudíž by neměly být trosky letadla příliš rozesety v oceáně. Naopak, podle všeho letadlo letělo v malé výšce a to docela dlouho po (ne)plánované změně kurzu. Letadlo by tedy mělo být spíše "vcelku", čemuž odpovídají i negativní výsledky hledání trosek.
A Bluefin21, přestože prohledal přes 80% lokality, nenašel zatím vůbec nic.

[EKKAR]

Černý skříňky z Airbusu Air France 447 taky přestaly vysílat během řádově měsíce po havárii (1.6.2009) - a našli je až po skoro 2 letech pomocí hlubokomořský ponorky. Vizuálně.

[EKKAR]

Černý skříňky z Airbusu Air France 447 taky přestaly vysílat během řádově měsíce po havárii (1.6.2009) - a našli je až po skoro 2 letech pomocí hlubokomořský ponorky. Vizuálně.

[Artaban001]

A nebo se to našlo, a nechtějí, aby se o tom vědělo dřív, než se vyšetří příčina..
Kolem toho letu se vyrojilo tolik spekulací, že bych se tomu ani nedivil..

[mi-ro]

Tady se můžeme dohadovat o čem chceme ale pravdu se stejně nedovíme. Jsme totiž ti poslední, s kým se budou bavit ať už proto, že nic nevědí a nebo to chtějí zmanipulovat. Viz další mraky případů (Kramný, Houska a další).

[mi-ro]

Tady se můžeme dohadovat o čem chceme ale pravdu se stejně nedovíme. Jsme totiž ti poslední, s kým se budou bavit ať už proto, že nic nevědí a nebo to chtějí zmanipulovat. Viz další mraky případů (Kramný, Houska a další).