Přesto, že si tady dopisuji sám se sebou tak ještě napíšu pár řádek o rozdílech desky DE mezi SM260 a SP 210.
Nakonec jsem tedy zbaběle vyměnil desku eliminátoru.
Rozdíly desek nejsou nikterak velké pokud budete používat desku z SP do SM tak stačí doplnit obvod pro přepínání oscilátoru, respektive úrovně napětí výstup oscilátoru.
Obvod řízení otáček můžete na desce ponechat. Uplatňuje se pouze při použití pinu EM 11 pro (-) hlavního motorku. S tím souvisí jinak zapojený konektor mechaniky.
U SM 260/261 ji mínus zapojený na EM 8 což je společná zem. U SP 210 je zapojen na EM 11 což je výstup obvodu řízení otáček.
Po zapojení pak zjistíte, že vám nesvítí podsvícení VU metrů na vině je R1 který u SM 260 je 15Ω a u SP 210 680Ω.
Novější desky mají někdy osazený stabilizátor 5V a chybí v chladiči T1
Založen: Dec 12, 2017 Příspěvky: 797 Bydliště: Pardubice
Zaslal: pá říjen 05 2018, 17:56 Předmět:
Jó divnej, proto jsem ho sem dal. Ale mě se opticky docela líbí, odpadla problematická dvířka, hezčí tlačítka, a měřáky jsou určitě elegantnější než ledky. A pro zajímavost má boční lišty z bílého plastu, to jsem nikde jinde neviděl (a že jsem jich viděl)
Ve středu jsem opravoval, nebo spíš oživoval kolegovi další kus. Nálepka "VADNÝ" na horním krytu nevěstila nic dobrého. Vyměnil jsem ustřižený kabel za nový a magnetofon zapnul. Vše naběhlo, hrál, akorát nefungoval levý indikátor. Osciloskopem jsem zjistil, že jeho zesilovač nedostává signál. Příčinou byl vadný elyt C135 (zelenina). Dále jsem vyměnil ještě jeden rozlomený keramický kondík na desce ovládání. Jinou závadu jsem nenašel. Setrvačník byl v pořádku, popraskaný byl naopak držák hlav. Zajímavé je, že se to nijak neprojevilo na reprodukci, ani nahraných kazet.
Řeším výrobu nového setrvačníku, ten stávající bude za chvíli nepoužitelný, protože se postupně vydouvá a bortí stěna, kterou prochází tónový hřídel. Časem upadne věnec...
Dotaz: Bude lepší vyrobit setrvačník z oceli, nebo z duralu? Tónový hřídel má na sobě nalisované pouzdro s tisícihranem a jím je nalisováno do zinkalu. Do duralu by se tisícihran lisoval asi snáz. Dále je dural nemagnetický. Nebude vadit, že bude nový obrobek lehčí? Nižší hmotnost by šlo částečně kompenzovat změnou tvaru obrobku- tlustším věncem ve smyslu zmenšení vnitřního vybraného průměru, vnější musí zůstat zachován... Díky za jakékoli rady a připomínky.
Založen: Dec 12, 2017 Příspěvky: 797 Bydliště: Pardubice
Zaslal: po prosinec 03 2018, 15:45 Předmět:
Ocel (pro laiky železo) je vhodnější z momentu setrvačnosti, tím ale jeho výhody končí. Určitě by bylo dobré dodržet váhu, a dural nebude daleko od zetalu (původního materiálu), vCADu nebude problém upravit tvar na stejnou váhu, a měrnou hmotnost původního setrvačníku lze získat odměřením kusu, výpočet objemu a porovnat s váhou skutečného kusu. Měrná hmotnost zetalu asi nebude nikde uvedena, díky tomu že je to sloučenina a bylo jich povícero.
-Kdyby to šlo nahradit ocelí, určitě by to udělali, AL byl za sociku docela nedostatkové zboží.
-Jinak jsem byl při výrobě všech setrvačníků od B70 až do konce. Hodně, opravdu hodně péče se věnovalo hlavně vyvážení.
Edit: Setrvačná hmota na kružnici je něco jako rameno páky. V ideálním (a nesplnitelném) případě by všechna váha měla být na vnějším obvodě. Vše co je ke středu je "balast" - nepotřebná hmota. Proto ten setrvačník vypadá, jak vypadá. Většina hmoty na obvodu, pak tenká stěna a u středu jen tolik materiálu, aby do něj šlo nalisovat bronzové pouzdro.
EditII: Váha toho pravého, popraskaného, je 223gramů.
Díky za reakci. Ocel se dřív používala na Sonetech, B4 i B5. Kromě oreznutí při dlouhodobém odstavení jsem žádné problémy nezaznamenal. Přesto se mi víc zamlouvá ten dural. Zvětšení vnitřního průměru věnce pro dosažení stejného J by se dalo řešit i analyticky, ale po pravdě se mi nechce. A vlastně to ani nedává smysl, protože když jsem mrknul do tabulek, zjistil jsem, že s rostoucí tloušťkou věnce směrem dovnitř by J klesal, což tvrdíš i ty sám. Naopak, lehčí setrvačník by musel mít tenčí věnec. Takže moje předchozí úvaha byla chybná. Nový setrvačník tedy nechám udělat podle originálu. Ještě poslední dotaz na vnější průměr a výšku: U druhého kusu popraskaného jiným stylem jsem naměřil 61,5 - 62 mm a výšku věnce 25,5 - 26 mm. Jsou to správné hodnoty? Stávající je viditelně elipsoidní, proto jsem jej neměřil. Díky.
Skvělé, díky. Ještě tedy poprosím výšku věnce a obě hloubky od kraje k vnitřní dělicí stěně a průměr a výšku toho zvýšeného mezikruží okolo středu. Ať můžu soustružníkovi nakreslit výkres. Díky moc.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.