Úprava T814A

[JiriTom]

[Hydrawerk]

Má cenu opravovat (vylepšovat) 40 let starý analogový tuner s rozsahem pouze 88 až 100 MHz??
http://audiotechnika.blog.cz/1109/tesla-814a-hifi

[Kremik]

Sendyx a fredis> To je jako na mě? NEVYUŽÍVÁ dostupný výkon. Proto si takto může "zadarmo" vylepšit odstup. Ničemu to nevadí, zvuk to nijak nekazí, nic to neohrožuje. Odpor jsem myslel samozřejmě zapojit v sérii s reproduktorem.

[Sendyx]

Nikoliv, vzhledem k impedanční charakteristice většiny reprosoustav (hory doly) jakýkoliv sériový odpor, srovnatelný se jmenovitou impedancí repro, způsobí pěkné rozvlnění kmitočtové charakteristiky.

BTW, takové zaschlé pivo nebo kafe ve zvukovodu a tlakové komůrce 2" driveru je pěkný masakr, obvykle je membrána na kusy.

[Sendyx]

Nikoliv, vzhledem k impedanční charakteristice většiny reprosoustav (hory doly) jakýkoliv sériový odpor, srovnatelný se jmenovitou impedancí repro, způsobí pěkné rozvlnění kmitočtové charakteristiky.

BTW, takové zaschlé pivo nebo kafe ve zvukovodu a tlakové komůrce 2" driveru je pěkný masakr, obvykle je membrána na kusy.

[Kremik]

To neuslyší, když to pouští na zlomek jmenovitého výkonu. Byla to hlavně reakce na tu plastelinu. Je to jen návrh, když se mu nebude líbit, odpory snadno vyřadí. Ono měnit trandy bez oscilu taky není úplně bez rizika.

[sinclair]

Napsal jsem jen to, co jsem pokládal za vhodné a nutné.
Pčoviny od reálně fungujících věcí si musí oddělit tazatel sám.

K odporům v sérii už tady jedna diskuse byla. Kromě toho, co ve zkratce napsal Tomáš, bych už dodal snad jen to, že tuzemské středobasové měniče s poddajným závěsem NUTNĚ potřebují elektricky tlumit, pokud možno nejvíce nízkým vnitřním odporem zesilovače. Jak už jsem kdesi na jiném místě psal, jde o elektrickou analogii s rozdílem tlumení ručky magnetoelektrického měřicího přístroje s otevřenými a poté zkratovanými svorkami.
Zvětšit už tak dost vysoký vnitřní odpor zesilovače /jistě nad třetinu ohmu/ na nějakých deset ohmů znamená mimo jiných, vždy negativních vlivů kompletní odtlumení už tak dost těžko řiditelných měničů.
Prakticky trvalé hučení a sekundové doznívání na všech kmitočtech od nejnižších, až po cca 500 Hz bude tím nejmírnějším následkem vložení sériových odporů.

[EKKAR]

Ty Leošu, počuj, že se KC14x a 50x sekaly na jedný lince všecky naráz a třídily se až na konci na šum a zešílení se všeobecně ví - ale já se chci zeptat na jinou věc. Když teda i KC149/509 měly šumáka 4dB - CO V NICH TAK STRAŠNĚ ŠUMĚLO/ŠUMÍ? Ví se ta konkrétní příčina, nebo to zvostalo taj-dův a neprovalilo se to ani po náběhu výroby pozdějších opravdu míň šumících typů KC237/8/9//KC307/8/9 ??? Bylo to samotnou technologií, nebo to byla nedostatečná čistota výchozího monokrystalu, nebo co konkrétně?

[EKKAR]

Ty Leošu, počuj, že se KC14x a 50x sekaly na jedný lince všecky naráz a třídily se až na konci na šum a zešílení se všeobecně ví - ale já se chci zeptat na jinou věc. Když teda i KC149/509 měly šumáka 4dB - CO V NICH TAK STRAŠNĚ ŠUMĚLO/ŠUMÍ? Ví se ta konkrétní příčina, nebo to zvostalo taj-dův a neprovalilo se to ani po náběhu výroby pozdějších opravdu míň šumících typů KC237/8/9//KC307/8/9 ??? Bylo to samotnou technologií, nebo to byla nedostatečná čistota výchozího monokrystalu, nebo co konkrétně?

[ZVUK2000]

[sinclair]

KC148B - KC149C v TO92 byly vyráběný jenom pro Přelouč, s garantovaným šumem u 149 i betou u 148, lze je oba nalézt v modulech magnetofonů B113-116.
Myslím si, že ty 4dB /ale jo, daly se vybrat i lepší kusy, ale furt nesrovnatelné s BC413/ mají ty čipy už geneticky dané tím, že jsou to přímé kopie BC107-109. I BC109 má v původním starém katalogu Siemens zaručovány ony 4dB, ne míň.
BC107-109 jsou jedny z prvních a taky nejstarších P-E nf tranzistorů a nemyslím si, že by je Tesla dělala hůř, než je dělal třeba Siemens. Měl jsem v rukách originálů spoustu a chovaly se hodně podobně, jako KC. Možná byly Siemensy "horší" v tom, že BC107 měly opravdu jen těch 45-50V a ani o fous přes 50V, kdežto z tesláckých KC507 měl každý 4. kus i 70V a víc. Na druhou stranu Siemens kladl dost velký důraz na garanci bety v katalogovém rozsahu a to vždycky u horní meze - nebyly výjimky, že BC109C měly betu i 1200, BC108 prakticky vždy okolo 500.
Prostě to má ten základní čip v genech a technologii tak, jako má ve svých základních genech BC413 primárně nízký šum.
Myslím, že relevantnější vysvětlení by podal jenom nějaký skutečný technolog či návrhář, který u tohoto sortimentu přímo dělal.
Moje-naše poznatky jsou jen z praxe a můžem se jenom domnívat, co je příčinou. Když se ale podíváš, jak je závislé šum. číslo na Ic právě u KC509, tak to ledacos napoví. Už změna Ic z 80uA na 250uA při stálém Uce okolo 10V znamená zdvojnásobení šum. čísla. Tady někde je ten zakopaný pes, ale jak říkám, nejsem technolog a nerozumím ani strukturám, ani čistotám.
Vím jenom z hodnověrného zdroje, že první vzorkové stovky planárů KF506 se prý vyráběly z takového materiálu, že u výsledného výrobku šlo naměřit Iceo..až o něco později se jim dařilo ten Si dělat čistější, ale makala na tom prý celá fabrika, hlavně snad provoz výroby čistých pomocných médií.
Klasické KC237-239 nejsou o nic lepší ani horší, teprvá až důsledné třídění na šumový podtyp F za něco stálo, 2dB se jim nedařilo dodržovat ani omylem u npn, občas ty 2dB platily u pnp.
Ale furt to byl jeden a ten samý typ, co měl pořád dost velký blikavý šum. Zhruba stejně velký, jako jejich praotci BC107-109. Ani řada BC547-549 na tom není líp. Až BC550 a BC560 jsou poznatelně lepší, ale ani ty nejdou v základu a bez výběru pod asi 3dB.
A i u BC550/560 si myslím, že jde o jednu a tutéž strukturu, ale v určité etapě výroby vytříděnou bokem na tyto dva nš typy.
Ale jaké přesně kritérium při měření sledují, to nevím.

[EKKAR]

Já myslel spíš než na měřicí metodu při třídění na to, jakou konkrétní technologii na tom kterým typu dělali. Jestli to je všecko planár-epitaxe, tak potom už jediný co může mít vliv je šířka samotný báze v porovnání s emitorem (a bohatost dotace obojího) plus hloubka dotovaný oblasti na substrátu = de facto plošnej průřez samotnýho trandu = množství hmoty účastnící se celýho jevu zešilování proudu vlivem strhávání proudu majoritních nosičů přes závěrně polarizovanej přechod kolektor-báze do oblasti propustně polarizovanýho přechodu báze-emitor a celková homogenita tohohle prostředí, když teda budem brát za bernou minci relativně shodnou čistotu výchozího materiálu a kvalitu z něj vytvořenýho monokrystalu u Siemense i v Tesle ...

[EKKAR]

Já myslel spíš než na měřicí metodu při třídění na to, jakou konkrétní technologii na tom kterým typu dělali. Jestli to je všecko planár-epitaxe, tak potom už jediný co může mít vliv je šířka samotný báze v porovnání s emitorem (a bohatost dotace obojího) plus hloubka dotovaný oblasti na substrátu = de facto plošnej průřez samotnýho trandu = množství hmoty účastnící se celýho jevu zešilování proudu vlivem strhávání proudu majoritních nosičů přes závěrně polarizovanej přechod kolektor-báze do oblasti propustně polarizovanýho přechodu báze-emitor a celková homogenita tohohle prostředí, když teda budem brát za bernou minci relativně shodnou čistotu výchozího materiálu a kvalitu z něj vytvořenýho monokrystalu u Siemense i v Tesle ...

[sinclair]

Já si právě myslím, že Tesla uměla už vcelku rychle dělat Si nejméně stejně dobré čistoty, jako venku - nemohli by přece o pár let později dělat relativně náročnou logiku, paměti i OZ.
Vypadá to tedy na to, že v podstatě jde o "stejné číslo procesu" P-E technologie, která se např. u té citované řady BC413-416 v nějakých detailech odlišuje. Je to i vidět na základních "genetických" parametrech.
Jde vlastně o technologicky ucelenou řadu, BC413-BC416, vždy dva typy z celé řady mají garantováno o fous vyšší Uceo /414,416/ a dva typy /413,415/ opravdu nízké F.
Například BC415C jako pnp verze je opravdu špičková záležitost po stránce šumu, právě z těch se daly vůbec poprvé vybrat kusy do přenoskových preampů, co měly při Ic něco málo pod 100uA šum jen okolo 1-1,5dB. To už se pak i těžko vybíralo, protože už nebylo tak jednoduše poznat, jestli nejde o šum dalšího stupně - opravdu tak málo ty pnp verze BC415C šuměly.
Docela dobře se celou řadu BC41x dařilo vyrábět Polákům, ale bohužel už ne Rumunům. Jejich BC413B byly opravdu hrůzy, o moc horší jak KC509. Totiž ty rumunské používali Maďaři v jejich kazeťákách a při stížnostech zákazníků na šum se hned po odmagnetování hlavy a dráhy měnily jako první v řadě vstupní rumunské BC413 a hned potom v druhém stupni korekčáku. Stačilo tam fakt vrazit nevybírané KC509 a šum i u mizerných maďarských MK sletěl o polovinu.

Ještě na jednu zajímavost jsem si vzpomněl.
Přijímače 810A, ačkoli mají celou nf část topologicky úplně stejně zapojenou, jako 813-814A a na pár místech mají ještě Ge tranzistory /tuším ve filtrech/, tak šuměly "v základu" mnohem méně, než "modernější" a o 3dB výkonnější modely.
Připisoval bych to asi větší péči při výběru polovodičů ve výrobě, neboť 810A byl vlastně první, celotranzistorový bratislavský receiver, tedy FM HiFi stereo přijímač s HiFi nf částí. Možná měli při výrobě 810A ještě nějakou stavovskou čest, co jim nedovolila pustit z fabriky slyšitelně šumící přijímač - dnes se o tom můžeme jen dohadovat. Ale jsou tam použity jen KC148-149, nic lepšího. Rychlé, párované KU611 na koncích byly v 810A jen ku prospěchu zvuku na výškách.
Byť byly základní parametry 810A na dolní hraně požadavků DIN 45500.

[EKKAR]

Teď jsem rychle prolítnul manuály k T-810, 813, 814 a 816 který mám doma - němcovium PNP GC517 ve filtrech pilotního kmitočtu 19kHz a v odpojovači šumu jsou v T810, 813 i v 814 - ale v 816 už je jen křemík ...

[EKKAR]

Teď jsem rychle prolítnul manuály k T-810, 813, 814 a 816 který mám doma - němcovium PNP GC517 ve filtrech pilotního kmitočtu 19kHz a v odpojovači šumu jsou v T810, 813 i v 814 - ale v 816 už je jen křemík ...

[sinclair]

Nene, možná v servisech, ale fyzicky už i v 813A byl jenom křemík - na místech pnp zesilovačů i spínačů jsou všude rumunské BC226 v TO18. Nevím, co přesně to Rumuni okopčili, ale je to mizérie úplně stejná, jako ty jejich BC412 a ostatně i zbytek Si produkce, co dělali sami či jako RVHP.
Ostatně Rumuni, jak je obecně známo, posrali co se dalo - třeba předání výroby MP40-MP120 v rámci RVHP z Blanska do rumunské aem je skoro legendární . Několik jich s tímhle logem mám a jediné, co je na nich ucházející, je nehnědnoucí a neloupající se stupnice. Mám i pár citlivých kusů s dB stupnicemi a všeci mi říkají, že je to buď neopravitelné, nebo to nestojí za to. Všecky do jednoho, i typy se skleněnými ručkami mají uhnilé závěsy a vratné pružinky..
Ani operáky 709, 387 a podobné nejsou jejich práce - jenom ohavně pouzdřili hotové čipy Texas.
Snad jenom bambusové EFT za něco stály a dodnes stojí.
A to jen proto, že je vlastně od píky nevyráběli, jenom mizerně a zároveň škaredě pouzdřili původem francouzské a anglické čipy řad AC, AD a AF.
Totéž Bulhaři s jejich nf i vf řadami SFT, je to úplně totéž.
Výkonové SFT a EFT byly ve své době bohužel lepší, než naše NU73 a NU74, včetně 0C26-0C30.
Proto jsem tady nedávno sháněl SFT213-214, Hanče jsem bral až jako poslední možnost, neboť se tam s tímhle materiálem nezachází při skladování právě vlídně..
Nakonec to skončilo výbornými AD149 od jufa, šlo tam dost o jejich Ft, aby to nad 5kHz ještě vůbec dávalo nějaký výkon a zároveň neodprásklo budiče.
Nejprv jsem se pokoušel splašit Valvo 0C28, ovšem zcela marně, ani s AD143 od SGS to nechodilo nijak valně. Siemens AD149 je jiný kafe, nebýt toho zbytkáče, budu si myslet, že je to nějaký pomalejší křemík

[elektrosvit]

V tuneru 3603A, který vychází z 813A, germaňáky osazené jsou, přesně jak píše EKKAR.

[pivo0]

Nn, na jiné bedny jsem to nezkoušel a věřím, že by to na nich třeba šumělo odlišně.Ale to mě nemusí zajímat, protože 814ku chci provozovat na ARN9204 kvuli tomu, že mě tato kombinace fyzicky přitahuje Tuším, že jakýkoliv integrovaný TDA nebo STK zesilovač jí přehrajou jenže mě se líbí toto a vzhledem k tomu, že moje uši jsou od bedýnek +/-půl metru, tak nechci slyšet šum jak z vodopádu, proto s tím chci něco dělat.Než se budu shánět po nějakých sinclairem jmenovaných tranzistoru, našel jsem doma např.Bipolární tranzistor 2N5551? Přiznám se, nezkoumal jsem ani datasheed, ale mám vrak nějakého zesíku v kterém je použit jako předzesilovač.Mohl by to někdo prozkoumat?