Zmenšení indukčnosti ti způsobí nárůst magnetizačního proudu. Velký magnetizační proud ti zřejmě zatíží předchozí obvody natolik, že poklesne primární napětí i sekundární napětí.
Indukčnost, magnetizační proud, primární napětí a sycení spolu souvisí takto:
Ψ(t) = ∫u₁(t)dt = L₁*i_mag₁(t) = N₁*B(t)*S_jádra
Pro primární indukčnost platí: L₁ = N₁²*lambda_mag,
kde lamba_mag = µ₀*µr*(S_jádra/l_siločáry)
a to jsi vzal kde, že FT50 má 1 cm² průřezu, tak maximálně 0,25 (odhadem)
Já jsem to předtím slepě okopíroval z tvého výpočtu.
Podle rozměrů je to přesně 24,15 mm2 / 0,00002415 m2
Se svým trafem (FT50-77 má plochu 26,688mm2) se pak dostávám na sycení 0,40 ...což je ale ještě OK
Jednoduše: Pokud bych chtěl v mém trafu nahradit FT50-77 za T50-26, musel bych tam namotat tolik závitů (daleko! víc), aby byly třeba na sekundáru stejné indukčnosti??
Původně mi šlo o to udělat teplotně nezávislé trafo
FT50-77 má při 0°C indukčnost 5mH a při 30°C 10mH.... a T50-26 má rozdíly při změně teplot minimální, ale potřeboval bych snad desetinásobný počet závitů a tímpádem i větší toroid, který se mi tam nevleze
(Teď dát teda ještě dohromady vzorec pro závislost výstupní amplitudy v závislosti na indukčnosti (a teplotě) ,abych to mohl nějak kompenzovat a dopočítávat)
Průřez nemáš spočítaný dobře. Je to rozdíl obou průměrů dělený dvěma (což jsi neudělal) krát výška. Tedy ((OD - ID)/2)*Ht. Když tam dosadím ((12,7 - 7,1)/2)*4,8, vyjde mi těch datašitem udávaných 13 mm².
Jádro T50-26 (str. 6) je železoprachové s malou konstantou Al = 33 nH/závit². Takové jádro je vhodnější pro konstrukci různých proudově kompenzovaných tlumivek a do podobných aplikací.
Jádro FT50-77 je feritové s Al = 1100 nH/závit², takové jádro je vhodné pro konstrukci impulsních transformátorků.
Jak správně píšeš, abys dosáhl na jádru T50-26 stejné indukčnosti jako na FT50-77, musel bys namotat příslušně více závitů. Mně vychází přibližně 6x větší množství- jedná se o odmocninu z poměru konstant Al. Když budu věřit katalogovým údajům, vychází √(1100/33) = 5,77.
Odkud jsi vzal údaje o změně indukčnosti (resp. permeability) s teplotou? Změna se mi zdá příliš velká. V tabulce udávají teplotní součinitel 0,25%/K v rozsahu od -20 °C do +70 °C. Mírný nárůst permeability s teplotou není škodlivý, protože s růstem permeability roste indukčnost a tím klesá magnetizační proud.
A stále jsi nám neuvedl (nebo jsem to nezaznamenal), z jakého měniče je trafo napájeno. Microlanem udávaný vztah U = 4 f N B S platí pro dvojčinný propustný měnič. V jiných typech měničů nebo při napájení ze zdroje harmonického napětí (což není tvůj případ) je to číslo jiné.
K obrázku:
Naměřeno vlastním měřením. Namotal jsem cívku dané indukčnosti a poté ji důkladně zahřál horkovzdušnou pájkou a měřil teploty a indukčnost v době ochlazování...stejným způsobem jsem měřil i nízké teploty. Cívku jsem ochladil dusíkem ve spreji a měřil při zahřívání. Proběhlo pět párů měření, ty jsou všechny v jednom grafu.
Mým cílem je teď zjistit závislost výstupní amplitudy na teplotě (to znamená na změně indučnosti)
Edit: Otázka je, jakou indukčnost vlastně potřebuju??
Založen: May 09, 2017 Příspěvky: 1647 Bydliště: Kósek vod Brna
Zaslal: so červenec 01 2017, 15:58 Předmět:
Proč teda řešíš teplotní závislost, když nevíš jakou indukčnost potřebuješ. Opravdu by bylo záhodno napsat k čemu to má sloužit a řešit závislosti podstatné.
Má to prostě z pulzu o trvání 1/40 000s a amplitudě 15V udělat stejně dlouhej pulz o amplitudě cca 130V (+-10%), amplituda ale musí být ale teplotně nezávislá (teplotně nezávislá ale nebude, tak bych chtěl co nejlepší matematický popis té závislosti) ...a nebo to prostě budu muset změřit.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.