BM215A - připojení g3 elektronky 6H31

[Milan]

Potřebuji vyzkoušet na svém zkoušeči ( měřím staticky v prac. bodech dle
dle katalogu) elektronku 6H31 ,ale v katalogu jsou uvedeny jen dynamické parametry, tak bych rád použil data z BM215A . Nějak ale na kartě nevidím ,na jaké napětí je zapojena g3 ( typuji Ug3 0 V) . Neví někdo ? Díky za informaci.

[Lukas-Peca]

U směšovacích elektronek se obě řídicí mřížky většinou spojujou a nejinak je tomu i na kartě pro 6H31.

Ještě doplním, že u samokmitajících pentagridů a oktod je dobré zvlášť zkoušet i funkčnost oscilátorové části, tj. 1. a 2. mřížky. 2. mřížka se zapojí jako anoda. Někdy se stává, že je tato pomocná trioda slabá, přestože se celá elektronka třeba při zkoušení na BM215 tváří jako dobrá. Důvodem je nerovnoměrné opotřebení emisní vrstvy.

[Milan]

Díky za informaci. Druhá část tvé informace leží v teoretické rovině, neb v katalogu hodnoty pro toto měření nejsou. Zdá se tedy, že je pro mě proto
realizovatelnější měřit následně napětí na g1 funkčního oscilátoru ,které ukazuje i na případné vady součástek laděného obvodu oscilátoru , což u směšovací části moc dobře nejde.

[Lukas-Peca]

Tak vždycky je možnost u pár kusů změřit charakteristiky a z toho odvodit nějaké hodnoty považované za vyhovující. Ne vždycky má člověk možnost tu elektronku vyzkoušet v rádiu.

Třeba EK3 má systém 1. a 2. mřížky úplně oddělený od zbytku, taková elektronka se na BM215 bude tvářit jako dobrá, i když bude oscilátorová část úplně mrtvá. Oscilátor se opotřebovává rychleji než směšovač.

[Hill]

6H31 podle Stříže:
Uf=6,3 V
If=0,3 A
Ia=2,8 mA (Ua=100 V) nebo 3 mA (Ua=250 V)
Ug3=-1,5/†-30 V v rozsahu Ua od 100 V do 250 V †) viz poznámky dole
Ug2+g4=100 V
Ig2+g4=7,1...7,3 mA
SC*=0,475 mA/V
Ri=500 kΩ při Ua=100 V resp. 1 MΩ při Ua=250 V
POmax = Pg2max = 1 W

Prac.podmínky:
Ug1ef=10 V, Ig1=500 µA, Ik=10,6 mA, Rg1=20 kΩ
†) poznámky:
†)SC=10 µA/V, Uamax=300 V, Ug2+g4/0max=300 V, Ug2+g4max=100 V, -Ug1max=-Ug3max=0...50 V, Ikmax=14 mA, Uk/fmax=150 V
Cg1=5,5 pF, Cg37,15 pF, Ca=8,6 pF, Ca/g3=0,3 pF
Ca/g1=0,05 pF, Cg1/g3=0,15 pF, Cg1/k=2,75 pF

Víc toho ani Vít Stříž nepíše. Jestli ti aspoň trochu tato čísla pomůžou...

[Hill]

6H31 podle Stříže:
Uf=6,3 V
If=0,3 A
Ia=2,8 mA (Ua=100 V) nebo 3 mA (Ua=250 V)
Ug3=-1,5/†-30 V v rozsahu Ua od 100 V do 250 V †) viz poznámky dole
Ug2+g4=100 V
Ig2+g4=7,1...7,3 mA
SC*=0,475 mA/V
Ri=500 kΩ při Ua=100 V resp. 1 MΩ při Ua=250 V
POmax = Pg2max = 1 W

Prac.podmínky:
Ug1ef=10 V, Ig1=500 µA, Ik=10,6 mA, Rg1=20 kΩ
†) poznámky:
†)SC=10 µA/V, Uamax=300 V, Ug2+g4/0max=300 V, Ug2+g4max=100 V, -Ug1max=-Ug3max=0...50 V, Ikmax=14 mA, Uk/fmax=150 V
Cg1=5,5 pF, Cg37,15 pF, Ca=8,6 pF, Ca/g3=0,3 pF
Ca/g1=0,05 pF, Cg1/g3=0,15 pF, Cg1/k=2,75 pF

Víc toho ani Vít Stříž nepíše. Jestli ti aspoň trochu tato čísla pomůžou...

[Milan]

Díky Hille , to mám v katalogu Tesly, to je ale s již zapojeným oscilátorem, tj. dynamicky . Hledal jsem jako třeba u běžných pentod apod.
údaje statické - v podstatě jako měří třeba BM215 ,můj samoděl na elektronky není nic jiného než soustava zdrojů s měřením U a I . Zatím jsem je u běžných elektronek vždy našel či vydedukoval či odečetl z charakteristik ,tady nic takového zřejmě není udáno.
No nic, mám tu jen jednu náhradní a v rádiu hraje, i když dost šumí, tak
ji nechám asi bez měření.