Dvojitý T článek

[jura80]

Ajaj, omlouvám se za zmatek, samozřejmě mám na mysli dvojitý T článek. Jednoduchý přemostěný T článek už jsem včera ubastlil a vypadá to, že až tolik nevyhovuje, jako filtr má pro mě nedostatečnou strmost. Ale aspoň jsem si to v praxi ověřil.

Teď jdu vyvenčit pejska a pak se asi pustím do toho počítání dvojitýho T. Jen jedna věc mně není jasná. Když budu transfigurovat na trojúhelník, tak na vstupu článku budou dvě impedance paralelně. Ale článek ja zapojený na tvrdý napěťový zdroj, takže se neuplatní na přenosu. To je v pořádku a nemusím si toho všímat, je to tak? Aspoň budu případně znát zatížení zdroje signálu?

[Hill]

Ano, je to tak.
Jsi na tom líp, já už druhý večer přerovnávám knihy a po "Korektorech" se snad země slehla - buď je v ještě nevybalených věcech po stěhování dílny do menší, tam toho budu muset ještě dost vyházet, než se dostanu k posledním bednám, nebo někde zapadla při dvojím stěhování kvůli zedničení na balkónu... zkrátka zrovna loni se u nás vystěhovávaly a opět plnily tři místnosti, jen v jiné sestavě...
No nic, daleko být nemůže a třeba si brzy vzpomenu, kde jsem ji viděl naposledy...

[Hill]

Ano, je to tak.
Jsi na tom líp, já už druhý večer přerovnávám knihy a po "Korektorech" se snad země slehla - buď je v ještě nevybalených věcech po stěhování dílny do menší, tam toho budu muset ještě dost vyházet, než se dostanu k posledním bednám, nebo někde zapadla při dvojím stěhování kvůli zedničení na balkónu... zkrátka zrovna loni se u nás vystěhovávaly a opět plnily tři místnosti, jen v jiné sestavě...
No nic, daleko být nemůže a třeba si brzy vzpomenu, kde jsem ji viděl naposledy...

[jura80]

Bezva.
Až tak moc líp na tom nejsu. Obávám se, že pro dnešek už asi přece jen skončím v posteli. Únava materiálu mě opět přemohla.

[jura80]

Dobře, vzdávám to. Pro napěťový přenos, obecně, vyšlo tohle:



(R je odpor, Z je impedance kondenzátoru, n je známý poměr)

A než by se to podařilo kloudně upravit po zavedení komplexní impedance, asi by to trvalo trochu moc dlouho.

Nechám si poradit a půjdu do simulátoru. Teda, když nejsou postaru nomogramy.

[Bernard]

Zkusil jsem metodu uzlových napětí a celkem to šlo. Je ale vhodné zavést normovanou frekvenci, tím se zmenší počet parametrů v rovnici a je to přehlednější. Na vykreslení funkce je tu program Graph , který tímto opět vřele doporučuji.

[Bernard]

Zkusil jsem metodu uzlových napětí a celkem to šlo. Je ale vhodné zavést normovanou frekvenci, tím se zmenší počet parametrů v rovnici a je to přehlednější. Na vykreslení funkce je tu program Graph , který tímto opět vřele doporučuji.

[jura80]

Mrknu na pěknej film (dokud to ještě jde) a buď se chopím propisky a dotáhnu to, nebo rovnou naházím svůj výsledek do Graphu (díky, je to fajn program, úžasně intuitivní) a podám zde hlášení. Ať se zase kooonečně pohnu z místa.

[jura80]

Tak ne, musím šetřit čas. Možná mně něco uniká (trik, nebo jsem si měl nechat poradit s použitím normované frakvence?), ale počítat absolutní hodnotu podílu komplexních čísel s tolika parametry prostě zabere příliš času. Takže jsem jen vzal n=0,788, kmitočet 2kHz, naházel to do simulátoru a takhle to dopadlo (viz příloha):

Výsledek je nakonec ale stejně ten, že dvojitý T článek má pro mě horší použitelnost než přemostěný T článek. LC rezonanční obvody taky moc nepomůžou. Zůstanu tím pádem u přemostěných T článků.

Díky za rady a za usměrnění!

Jura

[jura80]

Pokud mám občas dodržovat taky trochu odpočinku, tak mám omezený časový možnosti. V rámci těch možností jsem se k téhle věci vracel po vícero chvilkách, až jsem nakonec v simulátoru (to je ostuda) vygómal todlencto:



A dneska jsem konečně vyzkoušel první dvě zádrže navostro, včetně přeměření původně předpokládané funkčnosti (v podstatě sedí). Jak už jsem psal, mají mít na kvazirezonančním kmitočtu A=0,15 a na dvojnásobným kmitočtu jsem chtěl A co nejvyšší, ideálně 1. Protože mají sloužit ke zvýšení citlivosti zkresloměru BM543 na co nejnižší zkreslení (on má totiž sám o sobě dost velký vlastní zkreslení kolem -70dB). Konkrétně mají články na druhé harmonické A>0,5. Tím pádem jsou mnohem lepší oproti dvojitým i přemostěným T článkům. Přitom je tam navíc jen kondík a rezistor. V tabulce na papíře je kmitočet (f), kapacity, a potlačení první harmonické oproti druhé (P). To pro jednoduchost počítám jako koeficient, kterým musím podělit naměřený zkreslení (na 1. harmonické nastavuju na zkresloměru samozřejmě 100%). Pro vyšší a nižší kmitočty je potřeba hodnoty kondenzátorů násobit/dělit deseti, stem...

Třeba se to někomu bude hodit, a proto to sem dávám.

Ve volné chvilce jsem znovu a pořádněji, pomocí článků, měřil i zkreslení svýho genclu, už mám hotový dvě zádrže na 550Hz a 3,34kHz. Vychází <0,0088% a <0,0092%. Ve skutečnosti bude zkreslení pravděpodobně ještě o poznání menší, ale tohle už bohužel nemůžu exaktně naměřit, dostal jsem se k hranici možností měření- leda tak nějak překopat celej BM 543. Pak ještě vím, že BM na 500kHz naměřil 0,1% (zatím bez zádrže). Ještě jsem dneska chtěl měřit na cca 5Hz až 100Hz, ale už jsem se k tomu nedostal. To kvůli představě, jaký vliv má na zkreslení žárovka ve stabilizaci amplitudy. Vactroly jsou hrozně předražený, nesmírně rád bych se jim vyhnul... Nevýhoda u žárovky je snad jen v horší kvalitě stabilizace, a pokud to potvrdím měřením, tak taky v horším zkreslení na nejnižších kmitočtech- čemuž jsem se chtěl obloukem vyhnout volbou žárovky a teploty jejího vlákna...

Valím venčit pejska, už zase se tváří uraženě, že jsem si dovolil chvilku bastlení.