Zaslal: po listopad 13 2006, 21:51 Předmět: Zdroj pro anodové napětí elektronek
Ahoj,
chtěl bych se zeptat na Váš názor a zkušenosti se zdrojem anodového napětí pro zesilovače s elektronkami. V zásadě jsem našel následující řešení:
-neregulovaný zdroj s RC sítí
-neregulovaný zdroj s RC sítí a tlumivkou pro zmírnění zvlnění napětí při odběrech
-stabilizovaný zdroj (tranzistorový či elektronkový)
Jaké máte zkušenosti, mohl byste mi někdo poradit, co je dostatečné, nebo se lépe hodí pro kytarové kombo s výstupním výkonem kolem 20W? Původně jsem chtěl použít nejjednodušší první řešení, ale teď váhám i mezi zbývajícími dvěma
Jaké máš koncové elky? A čím plánuješ osadit usměrňovač?
Pokud tam máš na konci 2x EL84 a celý přístroj je osazen jen elektronkami, v tom případě bych uvažoval o zdroji s elektronkou a třístupňovou filtrací. Trafo musí mít symetrické anodové vinutí. Jako usměrňovač bych zvolil EZ81 (ty dvě EL84 s rezervou utáhne), na její katodu ellyt max. 100uF, dále do plusu vložit tlumivku cca 10H/150mA a za ní další ellyt 100uF. Z tohoto bodu budeš napájet anody a G2 koncových elektronek. Dále sem připojíš srážecí odpor, který snižuje napětí a zlepšuje filtraci pro ostatní elektronky přístroje. Hodnotu a výkonové zatížení si snadno spočítáš dle požadovaného úbytku napětí a celkového anodového proudu všech ostatních elektronek přístroje. Rozhodně doporučuji odpor výkonově předimenzovat a zvolit drátový typ-kvůli nabíjecímu proudu ellytu. Za odpor připojíš opět další filtrační ellyt a odsud napájíš ostatní elektronky přístroje.
Bude to tedy dvojitý pí-článek. Katoda usměrňovačky-ellyt 100uF-tlumivka 10H-ellyt 100uF -vývod pro napájení koncových elektronek-srážecí odpor-ellyt 100uF a vývod pro napájení budicí části (předzesilovač, invertor).
Jistým zjednodušením je použít místo tlumivky odpor cca 100R na minimálně 6W, raději 10W a drátový. Výkonová ztráta na něm bude sice cca 2,5W, musíš ale počítat s nabíjecím proudem ellytu. Zdroj bude poněkud měkčí a zhorší se kvalita filtrace.
Ještě jednodušší je napájet koncové elky přímo z prvního ellytu za usměrňovačkou a za to připojit jen srážecí odpor a další ellyt, odkud budeš napájet předzesilovač a invertor. Počítej se zvýšením hladiny brumu. Pro HiFi aplikace už nevyhovující, na kytarové kombo možná bude stačit.
Pro napájení výkonnějších zesilovačů až cca do 50W (dvojice EL34, 6L6GC) se hodí elektronka GZ34 (5AR4), která usměrňuje až 250mA a má poměrně malý vnitřní odpor (kolem 100 ohmů a nová i míň). Má však katodu natvrdo spojenou s vláknem a musí se žhavit ze samostatného vinutí 5V/2A izolovaného na potřebný stejnosměrný potenciál (plné anodové napětí proti zemi). Zato EZ81 můžeš žhavit ze společného vinutí 6,3V.
Usměrňovací elky nesnáší vysoké filtrační kapacity. Nabíjecí proudy ellytů rychle ničí katodu elektronky. Maximální kapacita prvního ellytu je uvedena v katalogu, bývá to 60-100uF. Mám tak nějak odzkoušeno, že i té EZ81 neublíží 100uF (více raději ne). Dají se koupit i dvojité kondenzátory 100+100uF, kde jednu sekci zapojíš před a druhou za tlumivku. Vnitřní odpor usměrňovaček časem stoupá, což hlavně u zesilovačů ve třídě B způsobuje kolísání anodového napětí v rytmu modulace. U usměrňovaček s vyčerpanou katodou může dojít i k výboji mezi anodou a katodou-proto je nutné jistit i sekundár vhodnou pojistkou (tu stačí zapojit mezi střed anodového vinutí a kostru). Jinak může dojít při výboji v elektronce k výbuchu filtračních ellytů následkem přivedení střídavého napětí-a v krajním případě se zničí i trafo.
Ellyty musí být dimenzovány na AMPLITUDU ANODOVÉHO NAPĚTÍ-tedy jmenovité napětí sekundáru trafa (efektivní hodnota) krát odmocnina/2 plus nějaká ta rezerva na přepětí v síti. To pro případ chodu zdroje naprázdno (což se u komb někdy dokonce přímo dělá-STANDBY MÓD-např. FENDER). Pokud máš trafo 2x250V, kup si ellyty minimálně na 450V, pokud 2x300V, potom rozhodně na 500V!
Slyšel jsem názor, že komplikovat si život s elektronkovým usměrňovačem může jen staromil, takže samozřejmě můžeš použít normální diody. V tom případě stačí jednoduchý sekundár na anodové napětí a normální můstkový Graetzův usměrňovač. POZOR-diody musí mít závěrné napětí minimálně TROJNÁSOBEK jmenovité efektivní hodnoty napětí sekundáru. To pro nejnepříznivější případ. Chod naprázdno, filtrační ellyt nabitý na kladnou amplitudu napětí, sinusovka přitom prochází zápornou amplitudou. Na jmenovité napětí do 300V na sekundáru plně postačí diody 1N4007. Stojí korunu jedna, tak není co řešit.
Paralelně na výstup pak zapoj ellyt s co možná největší kapacitou, nejsi tak omezen nabíjecími proudy jako u elektronek. Klidně si kup 500uF/500V od JJ-Electronic. Z něj pak napájíš koncové elky přímo a nemusíš řešit žádné další stupně. Předzesilovač a invertor napájíš odsud přes srážecí odpor a další filtrační ellyt cca 100uF podobně jako ve zdroji s elektronkou.
Tohle je tedy nejjednodušší, plně funkční a spolehlivé řešení.
Se stabilizací anodového napětí bych si u komba (ale ani u zesilovače pro HiFi poslech) rozhodně nekomplikoval život a běžně se to ani nepoužívá, není k tomu důvod. Stabilizaci anodového napětí jsem používal např. v době, kdy jsem vysílal pirátské rádio na středních vlnách, a to jen pro napájení oscilátoru, aby byl stabilní kmitočet. Rozhodně jsem nestabilizoval napětí pro modulátor (což byl v podstatě velmi podobný NF zesilovač).
Jinak trafa a tlumivky si můžeš objednat např. u firmy TBP v Blatné, nechával jsem si tam navíjet trafo a filtrační tlumivku do zesilovače pro sluchátka s ECC82/2x ECC99/EZ81, potom síťové trafo, tlumivku a výstupáky pro zesík 2x 15W se dvěma EL84 na kanál (v tom mám právě tu GZ34 ve zdroji, tam by jinak musely být dvě EZ81 paralelně). Skutečně velmi kvalitně provedené a navíc to mám celkem blízko. To velké síťové trafo stálo cca 1200, výstupáky 800Kč, dodací lhůta do tří týdnů.
AK mas koncak v Push pull (dvojcinnom zapojeni) Na taky vykon kludne staci greatzak + 50 - 100uF kondik pre koniec. Na napajanie preampu pouzijes znizenie napatia na potrebnu uroven pomocou odporu a unormalnis ho dalsim kondikom 33uf tak dostanes RC clen....
Totoriesenie je uplne vyhovujuce. Vravim z praxe nikdy som nemal s nim problemy. A ziadny vyrobca na aparaty nepouziva stabilizaciu napatia a len niektory LC clen s tlmivkou .
Jaké máš koncové elky? A čím plánuješ osadit usměrňovač?
Planuju 2xEL84 v PP zapojeni, usmernovac kremikovy, ale uvazuju i nad elektronkovym.
Co se tyce tech traf, jsou v Blatne schopni na zaklade uvedeni ze se jedna o PP zapojeni, Raa, vykonu a impedance reproduktoru navrhnout a vyrobit vystupni trafo? Nebo je potreba jim davat konkretnejsi pokyny?
Puvodne jsem chtel koupit jiz hotove vystupni trafo z GES, ale pokud jsou schopni to vyrobit, tak bych to vzal komplet od nich, bylo by to jednodussi.
EZ81 je dobré kôli pomalému nábehu anodového napätia .Ja mám radšej kremikový usmerňovač a funkciu stand-by . Počkám kým sa nažhavia elektronky a potom zapnem anody. Na PP ti tlmivku netreba ale na áčko rozhodne áno .
Zaslal: út listopad 14 2006, 23:10 Předmět: Výstupáky
Pokud jde o výstupáky z TBP Blatná, mají samozřejmě přímo v nabídce již odzkoušenou konstrukci pro dvojici EL84. Při objednávce je bude zajímat PŘENÁŠENÝ VÝKON, PÁSMO a VÝSTUPNÍ IMPEDANCE-většinou nabízí sekundár kombinovaný pro 4 nebo 8 ohmový reproduktor. Potom taky jestli chceš použít ULTRALINEÁRNÍ ZAPOJENÍ. V tom případě jsou totiž na primáru odbočky pro G2 EL84. Výkon takto zapojeného zesíku klesne o cca 20%, některým posluchačům se však zvuk takového přístroje líbí a připomíná jim zvuk triodových zesilovačů. Chce to prostě vyzkoušet. Klidně si objednej s odbočkami a když Ti to nebude vyhovovat, necháš je nezapojené a G2 připojíš přes odpory na anodové napětí. Já to mám třeba ve svém zesíku s EL84 řešené tak, že se to dá přepínat. Buď REŽIM TRIODA (G2 přes odpor na A), PENTODA (G2 přes odpor na Ua), nebo ULTRALINEAR (G2 na odbočky výstupáku).
Pokud máš vlastní konstruktérské ambice, co se výstupáků týče, tak Ti je samozřejmě splní, musíš ale dodat kompletní navíjecí předpis. Tedy jednotlivé sekce, počet prokladů, počty závitů, průřezy drátů, jádra a vzájemné propojení sekcí mezi sebou.
Pokud jde o ten zdroj, řeši bych to asi takhle. Pokud bych sehnal nějaké vhodné trafo s jedním anodovým vinutím, zvolil bych polovodičový Graetzův usměrňovač. Pokud bych investoval do nového trafa, nechal bych si navinout anodové vinutí symetrické a použil bych určitě EZ81. Anodové napětí naběhne pomalu, ellyty nejsou pžetěžovány přepětím při chodu zdroje naprázdno a šetří se i EL84. Usměrňovačka je v okamžiku náběhu anodového napětí malou chvilku značně přetížena. Teče jí nabíjecí proud všech ellytů a zároveň již i vlastní anodový proud přístroje. Ve tmě je to vidět-její anody se na okamžik fialově rozzáří. Pokud ale nejsou překročeny kapacity ellytů, tak jí to až tak nevadí-nakonec se s tím při jejím návrhu počítalo.
Jinak to anodové vinutí bych počítal na 1x250V pro polovodičový usměrňovač, nebo 2x270V pro EZ81, to vzhledem k úbytku na usměrňovačce. Na prvním ellytu budeš mít i při zátěži 310-320V a po úbytku na vinutí výstupáku bude na anodách EL84 těch 300V. A to je maximum podle katalogu. Pokud si necháš navinout trafo na 2x300V anodového napětí, budou koncové elky přetíženy.
Přemýšlel jsem o tom, jak spočítat celkový odběr zesáku pro zjištění proudového odběru trafa, ale mám v tom trochu zmatek...
Uvažoval jsem takhle:
-příkon bez buzení: anodové proudy jednotlivými elektronkami vynásobit napětím zdroje ze kterého jsou napájeny a tyto příkony sečíst
-příkon při buzení: pokud budu mít na výstupních elektronkách 300VDC, Raa je 8000 Ohm, měl bych dostat možný ef. výkon do zátěže jako (300/1.414)^2 / 8000 = 5.6 W - coz se mi jeví jako málo a asi tam mám někde chybu...
-výkonová ztráta na usměrňovači (bez buzení, při buzení si myslím že střední hodnota proudu je stejná, čili že se ztráta nezmění), odporech v RC filtru atd. - tady jsem uplně ztracen, neb si nějak nevím jak vyčíslit celkový proud:(
-> tyto tři sečíst, podělit efektivní hodnotou napětí trafa (270VAC) a efektivní hodnotu proudu pro dané vinutí trafa - ted ještě nevím jestli když budu mít napájení z 2x 270AVC (dvoucestně), tak jestli bych tento proud neměl podělit dvěma (z každé větve trafa se proud odebírá jen 1/2 cyklu)
Mohli byste se na to kouknout, připadá mi že uvažuju moc složitě, nebo špatně...
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
