Výboj troleje -dost dobrý!!

[DYDA50]

Kmitočet 16 2/3 Hz byl odvozen od motorgengerátoru se synchronními stroji s poměrem pólů 6:2. Dnes je sosutava napájena z frekvenčních měničů, proto 16,7 Hz.
Indukované napětí je dáno mimo jiné rychlostí vodiče v mg. poli. Tranformační napětí (v komutátorovém stroji) je dáno kmitočtem v budicím obvodu. Nměříte jej na kotvě i při stojícím stroji. Zabezpečovací zařízení bývá napájeno kmitočtem 50 Hz (DC) nebo 75 Hz (AC, DC). Kmitočet zab. zař. nesmí být celistvým násobkem síťového kmitočtu (50 Hz) a trakčního kmitočtu. Jiné podmínky bych musel ještě zjistit, ale to nemá cenu ve fázi jalových úvah.

[EKKAR]

No právě proto se asi autobloky u nás provozují na 60Hz... A jak sám píšeš - trakční motory se budí - ale ne z troleje, ale buď jako sériové stejnosměrné z usměrňovačů případně pulsních měničů (pak je frekvence mnohonásobně vyšší než v troleji), nebo jako asynchronní - z frekvenčních měničů - pak se kmitočet mění podle požadovaných otáček. Kmitočet z troleje na motor přijde jen v případě fatální poruchy...

[EKKAR]

No právě proto se asi autobloky u nás provozují na 60Hz... A jak sám píšeš - trakční motory se budí - ale ne z troleje, ale buď jako sériové stejnosměrné z usměrňovačů případně pulsních měničů (pak je frekvence mnohonásobně vyšší než v troleji), nebo jako asynchronní - z frekvenčních měničů - pak se kmitočet mění podle požadovaných otáček. Kmitočet z troleje na motor přijde jen v případě fatální poruchy...

[DYDA50]

Vážený Ekkare nezapomeň, že soustava 16, 2/3 Hz vznikala a byla uváděna do života před více než 100 lety a znovu si přečti co jsem napsal. Dopuručuji http://www.honzikovyvlacky.cz/2010/06/07/3388/. Tam je toho více.
Další například:
http://drahy.fd.cvut.cz/archiv/Povalecna_elektricka_vozba.ppt#256,1,Snímek 1
http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%A1_lokomotiva
Stránky věnované Kálmánu Kandó.
http://home.tiscali.cz/cz399521/kando/DCvsAC.htm
http://home.tiscali.cz/cz399521/kando/historie.htm

[_luky_]

Pražské metro rekuperaci umí (pokud je řeč o lince C). Ale kvůli napájení 750V DC to umí rekuperovat jen do jiného vlaku v témže úseku. Jinak to jde do brzdového odporníku.

[DYDA50]

Tvrdím snad opak? Napsal jsem "U DC soustav je možno rekuperovat jen do sousední spotřeby.". To platí jen pro neřízené usměrňovače. Řízený usměrňovač by mohl rekuperovat i do sítě.

[mi-ro]

Rekuperovat i do sítě!! to ještě tak. Jako by nám nestačily solární elektrárny, ještě budeme pouštět vlaky z kopce! I když jestli náckové vypnou ty jádra, jak vyhrožujou, tak asi nic jinýho nezbyde.

[mi-ro]

Rekuperovat i do sítě!! to ještě tak. Jako by nám nestačily solární elektrárny, ještě budeme pouštět vlaky z kopce! I když jestli náckové vypnou ty jádra, jak vyhrožujou, tak asi nic jinýho nezbyde.

[DYDA50]

mi-ro podle mého názoru je na "http://www.stream.cz/video/570467-brutalni-elektricke-vyboje-na-strese-vlaku" nehoda, kdy souprava dlouhodobě zastavila ve stanici při zapojeném vytápění. Odebíraný proud na nepohyblivém přechodovém odporu trolejový drát / trolejový sběrač způsobil výkonovou ztrátu. Vzniklé teplo ohřálo trolejový drát (více než 110°C), který se vyžíhal = změknul, ztratil pevnost v tahu, natáhl se jako kšandy a přetrhl se.

Když chcete vidět "MAZEC", který nikomu nepřeji = ugilování za živa, navštivte stránku elektrika.cz / rubrika "Hrobař varuje" "Kuriozity" a další.
Cestující při procházce po střeše vagonu se chtěl podržet troleje, která byla pod napětím: http://elektrika.cz/data/clanky/to-co-panthenol-uz-urcite-nezachran-nici.

Dopručuji shlédnout všem dobrodruhům, ještě před tím, než začnou lézt na vagony v blízkosti trolejového vedení. Pokud se budou chtít podívat až po svém "hrdinském" kousku tak Bohužel.

Elektrická pevnost vzduchu je až 1 kV/mm; tj. DC napětí troleje 3 kV udrží i vzduchová mezera kolem 3 mm. Na těle oblouku je napěťový spád asi 10 V/cm. Proto DC 3 kV může vytáhnout oblouk až na 3 m!