akustická zpětná vazba

[roveride]

zajmalo by me proč když se přiblížím mikrofonem k reprobedně která je na něj připojená tak vždy se začne ozývat klasické pískání. mě by zajímalo proč je toto pískání více méně stejné na rozdílných sestavách

a ještě když mám kamerupřipojenou na televizi a kamerou snímám obrazovku tak vždy se začne obrazovka rozsvěcet a zhasinat, mě to prijde nelogické jelikož když kamera natoří černou obrazovku tak počle obraz do TV a výsledkem je černá obrazovka, nebo kdyz kamera natočí svítící obrazovku tak pošle obraz do TV a výsledkem je světlá obrazovka
takže nakonec podle světelných podmínek v místnosti, vlastností kamery a tv ba měla být obrazovka buť černá a nebo svítil ale rozhodně ne jinak

[Hill]

Akustická zpětná vazba: mikrofon zachytí zvuk, signál projde (vstupem do zvukové karty, dál zase výstupem) do zesilovače a do bedny. Z bedny jde zvuk zase ven, mikrofon ho zachytí a, jestli je zesílení nastavené tak, aby příští kolo mikrofon měl co zachytit, rozkmitá se to a udržuje v kmitání. Kmitočet je daný dobou průchodu signálu (ono by těch kmitočtů mělo být víc, ale vznikl ti oscilátor, který může kmitat jen na jednom nebo druhém či třetím, danými dobou zpoždění, přesněji fázovým posuvem, ale neumí kmitat na dvou současně). Nevím, jestli ti něco říká termín Nyquistova podmínka, která vlivem konečných hodnot kmitočtového rozsahu zesilovače, mikrofonu i beden prostě na všech kmitočtech splněná být nemůže (a jen na některém ano), ale snad toto vysvětlení postačí.

Pokud jde o snímání TV obrazovky kamerou: obraz se kreslí zleva doprava a shora dolů. Stínítko obrazovky má konečnou dobu dosvitu, takže, když kreslí obraz dole, hořejšek svítí už dost málo. Navíc se kreslí střídavě liché řádky a pak mezi ně sudé. To aby se stejný roh obrazovky při 25 snímcích za sekundu rozsvítil za stejnou dobu 50x. Aby obraz neblikal.
Kamera s CCD sejme celou plochu najednou, pak "oslepne" a během té doby se ze snímacího prvku ty řádky "vystrčí" do paměti (často jeden po druhém, tedy žádné liché či sudé, na to jich některé snímače tolik nemají), dekóduje se to a přežvejkává do té výše uvedené televizní normy. Čili nemůžeš vidět rozsvícenou část obrazovky, která se kreslí v okamžiku, kdy kamera "oslepla". Musel bys zajistit, aby kamera snímala celou plochu obrazu po celou dobu jeho vykreslování na obrazovce, to některé kamery zvládají v nočním režimu, ale obvykle ne zcela, protože musí snížit počet snímků za sekundu - jako u filmu i zde je třeba delší expozice a musí zbýt čas na "vyčtení" obrazu.
A to jsem uvedl jen jeden z principů používaných v kamerách.

Oba případy jsem hodně zjednodušil, protože podle dotazu odhaduji, že si toho o tom ještě potřebuješ přečíst několik knih (no spíš víc a půl).
Jestli to chce někdo doplnit, třeba se něco přiučím i já.

[Hill]

Akustická zpětná vazba: mikrofon zachytí zvuk, signál projde (vstupem do zvukové karty, dál zase výstupem) do zesilovače a do bedny. Z bedny jde zvuk zase ven, mikrofon ho zachytí a, jestli je zesílení nastavené tak, aby příští kolo mikrofon měl co zachytit, rozkmitá se to a udržuje v kmitání. Kmitočet je daný dobou průchodu signálu (ono by těch kmitočtů mělo být víc, ale vznikl ti oscilátor, který může kmitat jen na jednom nebo druhém či třetím, danými dobou zpoždění, přesněji fázovým posuvem, ale neumí kmitat na dvou současně). Nevím, jestli ti něco říká termín Nyquistova podmínka, která vlivem konečných hodnot kmitočtového rozsahu zesilovače, mikrofonu i beden prostě na všech kmitočtech splněná být nemůže (a jen na některém ano), ale snad toto vysvětlení postačí.

Pokud jde o snímání TV obrazovky kamerou: obraz se kreslí zleva doprava a shora dolů. Stínítko obrazovky má konečnou dobu dosvitu, takže, když kreslí obraz dole, hořejšek svítí už dost málo. Navíc se kreslí střídavě liché řádky a pak mezi ně sudé. To aby se stejný roh obrazovky při 25 snímcích za sekundu rozsvítil za stejnou dobu 50x. Aby obraz neblikal.
Kamera s CCD sejme celou plochu najednou, pak "oslepne" a během té doby se ze snímacího prvku ty řádky "vystrčí" do paměti (často jeden po druhém, tedy žádné liché či sudé, na to jich některé snímače tolik nemají), dekóduje se to a přežvejkává do té výše uvedené televizní normy. Čili nemůžeš vidět rozsvícenou část obrazovky, která se kreslí v okamžiku, kdy kamera "oslepla". Musel bys zajistit, aby kamera snímala celou plochu obrazu po celou dobu jeho vykreslování na obrazovce, to některé kamery zvládají v nočním režimu, ale obvykle ne zcela, protože musí snížit počet snímků za sekundu - jako u filmu i zde je třeba delší expozice a musí zbýt čas na "vyčtení" obrazu.
A to jsem uvedl jen jeden z principů používaných v kamerách.

Oba případy jsem hodně zjednodušil, protože podle dotazu odhaduji, že si toho o tom ještě potřebuješ přečíst několik knih (no spíš víc a půl).
Jestli to chce někdo doplnit, třeba se něco přiučím i já.

[Crifodo]

zcela nesvítící obrazovka by neměla spojení kamera-TV rozblikat, ale jinak blikání (pomalé) u spotřebních kamer způsobuje spíš moc agilní clonová nebo zisková automatika. TV obrazovka představuje výrazně jasící prvek v obrazu, takže kamera stáhne jas, ale stáhne ho moc. Protože ho stáhla moc, příště ho moc přidá. Systém ric-pic
Kamery které umožňujou tu bláznivou automatiku vypnout (Canon XM2) pak už drží a nerozkmitávají. Navíc XM2 třeba má i dostavování vert. snímací frekvence po desetinách od nějakých 40 do 200 Hz, aby se odstranil interferenční pruh. Spotřebka není na takové kejkle stavěná.

[Hill]

Tady spíš šlo o něco jiného, patrně o fyzikální pokus - nevím totiž, jaký praktický smysl má snímat z obrazovky obraz, který tam zase z té kamery pustím. Jedinou výhodou je to, že se televize synchronizuje signálem z kamery, tak není důležité, jestli snímkovou frekvenci kamery můžu či nemůžu měnit, hlavně, když to zvládne televize.
Je to jen efektní, ale jinak k ničemu.

Snímání nesynchronního obrazu z jiného zdroje je už jiná záležitost.
Kdo ví, jestli o tom je vůbec něco v návodech ke spotřebním kamerám napsáno. Předpokládám ale, že je.
Kdysi jsem u jednoho modelu Bauerky s 2/3" vidikonem a téměř profi obrazem (pokud se nenatočil na vestavěnou VHS) četl, že blikání obrazu při snímání z filmového plátna případně neúplný obraz při snímání z televizní obrazovky jsou podmíněné fyzikálně a nejde o závadu. Taky je nenapadlo, že by někdo zkoušel vyvolat optickou zpětnou vazbu (teda analogii akustické).

[Hill]

Tady spíš šlo o něco jiného, patrně o fyzikální pokus - nevím totiž, jaký praktický smysl má snímat z obrazovky obraz, který tam zase z té kamery pustím. Jedinou výhodou je to, že se televize synchronizuje signálem z kamery, tak není důležité, jestli snímkovou frekvenci kamery můžu či nemůžu měnit, hlavně, když to zvládne televize.
Je to jen efektní, ale jinak k ničemu.

Snímání nesynchronního obrazu z jiného zdroje je už jiná záležitost.
Kdo ví, jestli o tom je vůbec něco v návodech ke spotřebním kamerám napsáno. Předpokládám ale, že je.
Kdysi jsem u jednoho modelu Bauerky s 2/3" vidikonem a téměř profi obrazem (pokud se nenatočil na vestavěnou VHS) četl, že blikání obrazu při snímání z filmového plátna případně neúplný obraz při snímání z televizní obrazovky jsou podmíněné fyzikálně a nejde o závadu. Taky je nenapadlo, že by někdo zkoušel vyvolat optickou zpětnou vazbu (teda analogii akustické).