Záhada tranzistorov v žiarivkovom 8W svietidle

[PeteBurns]

Rád by som sa obrátil na oveľa zdatnejších teoretikov, či by vedeli nejako vysvetliť moju novú záhadu - v samokmitajúcom meniči na 12V, ktorý napája 8W trubicu, odišli tranzistory - boli tam 2SD468, malé prcky v TO-92, ktoré nikde nemajú, nahrádzal som ich kde-čím, napr. BC639, ktoré sú rovnako v TO-92 aj parametrovo podobné, zhoreli, aj výkonnejšími BD135, takisto zhoreli, neskôr menšími aj väčšími MJE-čkami, aj tie zhoreli, našťastie sa mi podarilo zohnať 2SD882, ktoré sú v TO-126 rovnako ako BDčka - no a s tými to funguje bez problémov, vôbec sa nezahrievajú...vedel by toto niekto nejako logicky vysvetliť, ako je možné, že tie 2SDxxx bez problémov fungujú, bez ohľadu na ich parametre a veľkosť, zatiaľ čo ostatné BCčka, BDčka, MJEčka horia? Jediné, čo som si všimol, že tie 2SD mali väčšie zosilnenie, ale podarilo sa mi nájsť BCčka aj BDčka s rovnakým zosilnením, dokonca väčším, ale nepomohlo...veď v tých datasheetoch už nie je viac info, na základe ktorých by sa dalo rozhodnúť, medzná frekvencia u všetkých je mnohonásobne vyššia, ako frekvencia niekoľko desiatok kHz toho meniča, tak v čom by ešte mohol byť pes zakopaný??? Čo môže byť také špeciálne na tých japonských trandoch? Podľa datasheetov sú to normálne NF trandy do zosíkov a podobne...nemám ani najmenšiu šajnu, čo by na nich mohlo byť iné ako na ostatných Čo na to hovoria tunajší odborníci

[Artaban001]

A schéma by jsi sem dát nemohl? - bez něj je to věštba z křišťálové koule

[Atlan]

no tusim to nebude nic svetoborne .. predpokladm trafo s dvoma tranzistorami samokmitajuce... nieco take ?

http://www.ludens.cl/Electron/Fluolamp/fluo20.gif

[PeteBurns]

Presne ako predpokladá Atlan, klasický samokmit...Schéma myslím nie je potrebná, je to čisto o tých rozdieloch medzi tranzistormi, inak schému si tu dával aj ty, je to tá primitívna schéma s dvoma NPN-kami na primári s vyvedeným stredom a pomocným budiacim vinutím, ktoré ich striedavo zatvára, na sekundári je iba kondík v sérii s trubicou...ale to svietidlo je kupované, no tá schéma je rovnako jednoduchá, ako pri doma robenom meniči...schéma aj tak nie je podstatná, lebo je funkčná, ide o to, čo ešte môže byť medzi tými trandami také výrazne odlišné, kedže tie japonské sa nezahrievajú, a tie ostatné zhoria
presne je to táto: http://www.ludens.cl/Electron/Fluolamp/fluo8small.gif
a tiež je podozrivé, že všade používa takisto japonské trandy, ktovie či vedome, či zrovna takých má dosť...

[Artaban001]

rozdíl asi bude. Podobný problém jsem řešil ze samokmitem s jedním tranzistorem. vyřešilo to až převinutí zpětnovazebního vinutí. Pak to krásně fungovalo i z českým KU611. (dávám zpětnou vazbu - Nzv= 2/3Nb - příklad: budící má 30záv, tak zpětná vazba má 20záv). Třeba taky pomůže přihodit pár závitů. Jinak pokud je potřeba dodržet původní parametry, vzal bych původní trand a náhradu a zkusil změřit H21e při vyšším Ice, pak bych se zaměřil na rychlost "zotavení"

Má upjatost na českou Součástkovou základnu pramenila z dostupnosti "materiálu". Nejlepší bylo, že v dobách mého největší bastlířské aktivity jsem do "matrošu" nemusel vrazit ani korunu, pokud to nebylo určené pro trvalé používání..

[Hill]

Nemáš ještě jednu takovou lampu s dobrými tranzistory, že bys jako zkusil dát nějaké MJ... nebo BD... do ní, jestli také shoří?
Můžeš mít mezizávitový zkrat v trafíčku - a to ty tranzistory neutlačí, nebo studeňák kolem trafíčka nebo už trubice potřebuje k zapálení příliš velké napětí, takže se tranzistory prorazí nakmitanými špičkami, zkrátka ideální by byla možnost si jedno dobré svítidlo při startu a za chodu proměřit a pak porovnat.

[Hill]

Nemáš ještě jednu takovou lampu s dobrými tranzistory, že bys jako zkusil dát nějaké MJ... nebo BD... do ní, jestli také shoří?
Můžeš mít mezizávitový zkrat v trafíčku - a to ty tranzistory neutlačí, nebo studeňák kolem trafíčka nebo už trubice potřebuje k zapálení příliš velké napětí, takže se tranzistory prorazí nakmitanými špičkami, zkrátka ideální by byla možnost si jedno dobré svítidlo při startu a za chodu proměřit a pak porovnat.

[BOBOBO]

Bude to podobné jako u 8050 a 8550 , dávají se do autohraček , snímkokonců přenosnýchTv anebo podobný problém , najdi u Belzy zkoušeč článků , mimochodem používám , je perfekt , taky s jiným trandem nechodí . S horším , ale alespoň podobným výsledkem byla náhrada 8050 za ZXT(ZTX) . Já bych to hádal na menší saturační napětí , i když zase v zapojení jedné nabíječky je použit pro nás neběžný trand 882 o velmi vysoké betě . Inu vše se nahradit nedá .

[PeteBurns]

Hille, to je práveže tá záhada, všetko je v poriadku, aj trafko, aj trubica, ak sa to zapne, tak jedine tie japonské tam vydržia, pretože sa nezohrievajú, všetky ostatné, a to som skúšal už aj všeličo možné čo som doma našiel, sa po pár sekundách rozpália a zhoreli by po chvíľke...pri tej frekvencii by to mohli robiť jedine straty, nič iné ma nenapadá, ale v datasheetoch straty pri spínaní u bipolárov neuvádzajú, u fetov hej...ešte čo ma napadlo, ale to bude asi somarina - kedže tie japonské trandy sú pre nf aplikácie, nemôže to s nimi kmitať na nižšej frekvencii, než s tými ostatnými, a teda straty pri spínaní by boli menšie? Ja už som to ďalej neskúmal, aj tak je to čisto teoretická záhada, v praxi mi stačí, že to s tými japonskými funguje, ale každá takáto záhada mi vadí, ak sa neodhalí, pretože z nej nie je žiadne poučenie do budúcnosti
BOBOBO, lenže ked si porovnám datasheety dajme tomu tých 2SD468 a napríklad BC639, tak sú to takmer identické trandy, vštetko je podobné, aj napätia, aj prúdy, aj bety, aj saturačné napätia, aj frekvencie...neviem, proste tam musí byť ešte nejaký podstatný rozdiel, ktorý v takýchto zapojeniach určuje funkčnosť či nefunkčnosť...

[BOBOBO]

Ale čím budeš starší , tím některé věci vezmeš dříve jako fakt . Už ve více věcech jsem si kolikrát lámal hlavu , např pro tyristorovou regulaci jsem jezdil vybírat tyristory do prodejny Tesly do hradce . Domácími pokusy po několika večerech jsem zjistil , že pro aplikaci musí mít "závěrné napětí" GK nějakou minimální velikost . Jenže to je nekatalogový údaj . No já bych předpokládal , že každé produkované zařízení bude stavěno s právě potom použitými součástkami . Jen si zkus napsat do TV fora , že namontuješ do řádku jiný trand než je original . Já to občas provedu , protože jsou to opravy pro známé nebo doma . Přece nepoletím pro trand 80km .

[mc-vlada]

PeteBurns - Hill má pravdu, pokud tam ty původní držely a pak odešly, nyní tam shodné již nedrží, tak prostě logicky odešlo něco jiného, co je odpálilo. Otázkou pak zůstává, zda je zařízení tak cenné a závadu pracně a zdlouhavě hledat, či zda je lepší ho poslat do "košic".

[rnbw]

Precitaj si to este raz. Tie povodne tranzistory nezohnal.

[rnbw]

Precitaj si to este raz. Tie povodne tranzistory nezohnal.

[BOBOBO]

A již se i v jiných případech píše , že nemusí být uvnitř pouzdra taková blecha , která odpovídá původní bleše z origovýroby .

[PavelFF]

Mám taky jednu hypotézu, která by to mohla vysvětlovat, ale je to jen takový nástřel : Závěrné napětí Ube. Byť podle katalogu má jak BC639 tak japonský tranzistor Ueb =<5V, v praxi může snášet japonský víc jak evropský.

Dělal jsem měniče podle Belzy a tam jsem na to narazil. Modifikoval jsem počty závitů na jiná napětí a narazil jsem na to, že tranzistory jsou příliš namáhané v závěrném směru B-E. Při zvyšování napájecího napětí to najednou začlo zlobit. Zjistil jsem, že Ueb je asi 7V a pak to "zenerkuje". Pomohlo odmotat zpětnovazební vinutí jak píše Artaban (jenže ten přidával).
Byl někde myslím, článek, že některé měniče navržené s Ge tranzistory nechodily s křemíkovými. Právě proto, že Ge mají větší závěrné napětí B-E než křemíkové.

[PavelFF]

Mám taky jednu hypotézu, která by to mohla vysvětlovat, ale je to jen takový nástřel : Závěrné napětí Ube. Byť podle katalogu má jak BC639 tak japonský tranzistor Ueb =<5V, v praxi může snášet japonský víc jak evropský.

Dělal jsem měniče podle Belzy a tam jsem na to narazil. Modifikoval jsem počty závitů na jiná napětí a narazil jsem na to, že tranzistory jsou příliš namáhané v závěrném směru B-E. Při zvyšování napájecího napětí to najednou začlo zlobit. Zjistil jsem, že Ueb je asi 7V a pak to "zenerkuje". Pomohlo odmotat zpětnovazební vinutí jak píše Artaban (jenže ten přidával).
Byl někde myslím, článek, že některé měniče navržené s Ge tranzistory nechodily s křemíkovými. Právě proto, že Ge mají větší závěrné napětí B-E než křemíkové.

[Artaban001]

obecně: obvodový řešení měniče pro CCFT a tuto zářivku (myšleno schéma, kolem kterýho tu běží diskuze) má nějaký název. Již 30 let se používá pro napájení zářivek v kupátkách vagónů. Často piští,když už je stará trubice, nebo jsou opálený tranzistory. Tranzistory mají v bázích diodový obvod z KF508, který je zapojen v závěrným směru k B a E. Údajně je to taky kvůli tomu, aby se mohl uzavřít tok proudu ze společného budícího vinutí. Proud jde z jednoho konce vinutí na bázi (třeba T1), emitor a pak GND, druhý konec vinutí je uzavřen diodou, takže se tok proudu nemusí přetahovat přes dva "předpínací" odpory. (u měničů pro zářivky ve vagónech je jen jeden odpor).