Založen: Dec 07, 2007 Příspěvky: 1540 Bydliště: Litvínov
Zaslal: po říjen 18 2010, 12:32 Předmět:
JJ, kde jsou ty časy, když jsem držel s obdivem první tranzistor v ruce 101NU70 a ty tři dlouhé nožičky jsem při pájení držel jednotlivě kombinačkama, aby se miláček nepřehřál. _________________ Lepší je se zeptat a být hlupákem 5 minut, než se neptat a být hlupákem celý život.
Založen: Jul 21, 2006 Příspěvky: 25741 Bydliště: skoro Brno
Zaslal: po říjen 18 2010, 13:41 Předmět:
A jak mu pěkně dokázala slézt čepička, když se špatně zapojil... _________________ Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Založen: Jun 21, 2008 Příspěvky: 8821 Bydliště: Valachy
Zaslal: po říjen 18 2010, 14:24 Předmět:
BIPOLAR napsal(a):
JJ, kde jsou ty časy, když jsem držel s obdivem první tranzistor v ruce 101NU70 a ty tři dlouhé nožičky jsem při pájení držel jednotlivě kombinačkama, aby se miláček nepřehřál.
Tak můj 1. tranzistor byl 102NU70 (stál 26,-Kčs ) - psal se rok 1958 a mně bylo 12 let.
Když jsem ho později z kapsy ztratil, tak jsem ho i obrečel _________________ Honza - kokúň
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
Založen: Jul 27, 2004 Příspěvky: 4494 Bydliště: 25km na západ od Prahy
Zaslal: po říjen 18 2010, 15:04 Předmět:
Já to měl o několik let později a levnější. Ale i tak to byla na tehdejší dobu docela rána a tak jsem se bál úplně stejně.
Ale jako pionýr jsem si uměl poradit. Rodiče si v té době koupili první tranzistorové rádio T58, byla to taková kabelka. Při zkoumání vnitřností jsem zjistil, že tranzistory se dají lehce vypájet a používat v mých konstrukcích. Jediný problém byl, včas a funkční je nenápadně vrátit zpět. Ne vždy se mi to povedlo.
Pro ty mladší je tu aktuální ceník a současná nabídka polovodičů z roku 1964.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19542 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po říjen 18 2010, 15:49 Předmět:
Tento ceník platil dlouho, ještě v roce 1966 jsem kupoval tranzistory 103NU70 po 11 korunách, což byla docela pecka, protože roznáška novin jednou týdně vynesla Kč 50,- za měsíc a sem tam búra od adresáta, když k tomu byl telegram (ty stejně častěji doručovala pošťačka v týdnu) nebo balík.
Ještě v prváku na průmce jsem musel vystačit s týdenním kapesným Žižkou, čili 25,-Kč/týden, když se nedalo zrovna někde přivydělat. Bramborové brigády moc nepomohly, první dva roky jsme si za čtrnáct dní makačky kolem Lipnice vydělali každý kolem 250 korun, to až ve čtvrťáku se to vyšplhalo přes sedm stovek.
Proto jsem ještě do šedesátého devátého raději laboroval s anodovou baterií 45V nebo 90V, žhavicím monočlánkem a lampami 1L31 a 1F31.
S "vysokofrekvenčními" tranzistory 156NU70 jsem začal už kolem šedesátého sedmého roku, krvavě zaplacené dva kousky OC170 jsem o rok později zničil při prvním zapojení (nějaké závěrné napětí báze-emitor mi tehdy nic neříkalo, u ostatních tranzistorů dva tři volty nevadily, ale, co je to driftový tranzistor, jsem se dověděl až o pár pátků později).
Pak jsme zjistili, že ruské tranzistory z Orbity chodí daleko výše a dokonce nám jeden kmital v konvertoru na 2.TV program, zhruba ve stejné době se objevily bulharské a rumunské tranzistory SFT a hlavně T314, s nimiž šlo udělat ručku vysílačku BASI FM na 27MHz podle Amára a na dva kiláky se s ní dovolat, ale vysílačky s jednou RL2,4T1 nebo RL2,4P2 dosvítily mnohem dál...
Jen s tranzistory 103NU71 a trafáčky BT31 a VT31 jsem to zkusil jednou a zanevřel na ně, výkon veškerý žádný a líp je uchladit nešlo...
Tak jsem ještě v sedmdesátém stavěl stereozesilovač s 6N3P a 2xEL84 a další s 6CC42 a 2x 6L31 (ten první ještě jeden z kámošů používá, o osudu ostatních už nevím).
No a to už byla kácéčka, káefka a už jsme měli i na 3NU74 a výkonové křemíky... a vůbec.
Založen: Jul 21, 2006 Příspěvky: 25741 Bydliště: skoro Brno
Zaslal: út říjen 19 2010, 9:47 Předmět:
Já když si vzpomenu, jak jsem z 3NU74 stavěl zesilovač a motal výstupní trafa, co hrály hlasitěji než repráky.... _________________ Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Můj první tranzistor.... Pamatuju si, byly to hned dva. P401 a MP40 z ruské stavebnice Radiokonstruktér Kyjev. Dalo se z toho postavit leccos, od krystalky s Ge diodou až po přímozesilující přijímač s jedním VF a jedním NF stupněm. Stavebnice měla jednotlivá zapojení na deskách s plošnými spoji, odpory, kondenzátory a diody byly do každé konstrukce zvlášť. Jen feritka, ladicí kondenzátor a tranzistory byly společné, tranzistory se vkládaly do objímek. Také se mi je podařilo zničit a sháněl jsem pak za ně náhradu. Za P401 mi tehdy v Tesle nabídli GT322A a za MP40 šlo jakékoli PNP GCéčko.
Z křemíků to kupodivu nebylo KCéčko, ale spínací KSY62B. Měl jsem z nich postavenou elektronickou sirénu, byly to v podstatě dva multivibrátory, jeden jako tónový generátor a druhý mu periodicky spínal napájení přes RC člen, čímž se dosáhlo typického kolísavého tónu. Stavěli jsme to ve Stanici mladých techniků. Pamatuju si, jak jsem si to vzal do školy v přírodě a pak jsme v noci s klukama dělali holkám noční poplach .
Později to byl i Minipřijímač Kňour s KF525 a KC509, pamatuju si jak jsem motal ten toroid a pak marně sháněl keramický kondenzátor 100n, který se tehdy v Tesle nedal sehnat ani omylem...... Vyřešily to dva 47n paralelně, které se tam sotva vešly.
K bateriovým elektronkám 1F33 a 1L33, o kterých se tu zmiňuje Hill, by se moje generace už připlést neměla. Ale tehdy se mi dostala do rukou kniha, kde s nimi bylo několik zapojení. Zaujalo mě to natolik, že jsem si je nakonec sehnal a postavil s nimi dvoulampovku (audion + koncový stupeň) a později, když jsem měl více zkušeností i čtyřlampový superhet podobný Minoru na střední vlny. Anodovou baterii vyřešilo tehdy 6 9V baterií značky "Centra", výroby Bateria Slaný, jedna za 5Kč (za těch 5Kč byly tehdy ve stánku před Teslou dva párky v rohlíku ). Po letech jsem si z bateriových elektronek postavil i superhet na VKV (samozřejmě bez stereodekodéru).
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
) - psal se rok 1958 a mně bylo 12 let.
Rodiče si v té době koupili první tranzistorové rádio T58, byla to taková kabelka. Při zkoumání vnitřností jsem zjistil, že tranzistory se dají lehce vypájet a používat v mých konstrukcích. Jediný problém byl, včas a funkční je nenápadně vrátit zpět. Ne vždy se mi to povedlo. 