program na určenie pokrytia signalom TV???

[jopo166]

nestretol sa niekto s programom ktory dokaže vypočitat približne pokrytie trebars tv signalu alebo radia pri zriadovani vysielača??? viem že aj mapy trebars dvb-t su len nejako prepočiate programamy či ako to vlastne robia???

[Hill]

Měří se normalizovanou anténou pokles úrovně signálu pod stanovenou z letadla ve výšce 300m. To ovšem neznamená, že by nešlo spolehlivě zachytit a zpracovat signál ještě o hezkých pár km za hranicí tohoto území. Stejně tak v "pokrytém" prostoru můžou být místa bez signálu, prostě terén je u nás už takový.

[Hill]

Měří se normalizovanou anténou pokles úrovně signálu pod stanovenou z letadla ve výšce 300m. To ovšem neznamená, že by nešlo spolehlivě zachytit a zpracovat signál ještě o hezkých pár km za hranicí tohoto území. Stejně tak v "pokrytém" prostoru můžou být místa bez signálu, prostě terén je u nás už takový.

[Crifodo]

pro spolehlivé informace o signálu gsm jezdí měřicí vozy, o šíření signálu FM rádií někdy rádia pořádala ankety u posluchačů. Dá se sw nasimulovat oblast pokrytí i s ohledem na terénní propady atd., ale pak je buď zbytečně pesimistická nebo naopak přibarvená na růžovo podle toho jakým modelům věří. Čím vyšší kmitočet, tím víc do šíření mluví terénní překážky a zástavba a s tím žádná mapa moc nepočítá.
dvb/t je jedna tragédie, myslím že se to teprve v praxi na lidech učí

[pida_m]

ty programy opravdu existují. Mají je například radiokomunikace, některé firmy (Radom, atd.). Používají se na projektování sítí. Jsou to ale dost drahé pgm., pochybuji, že se ti podaří je sehnat.

[Hrnous]

mám přístup i k těmto pekelně drahým programům, kdo má zájem ať pošlě souřadice a výšku anténního systému vysílačem buďto nad terénem nebo nadmořskou výšku antén

[Crifodo]

a co třeba frekvenci nebo výkon vysílače, vyzařovací charakteristiky antény.
nebo to si uživatel dověští z koule?

[Hill]

Když se někdo ptá na mapu pokrytí, určitě mu jde o jedno konktrétní místo příjmu. Jaká je pravděpodobnost, že právě pro toto místo určí ten pekelně drahej program správně dostupnost signálu na požadovaných kmitočtech?

Kdesi jsem četl, že u celostátně šířených programů má příjem pro téměř 30% populace charakter dálkového, k němuž patří i to, že spolehlivý příjem v jednom místě v dostatečné úrovni rozhodně neznamená stejný luxus o několik málo metrů vedle. Jinak řečeno: když to jde u mne, nikdo totéž nezaručí sousedovi.
V ploše je to procento pochopitelně daleko vyšší, protože místa s vysokou hustotou osídlení bývají pokrytá dobrým signálem jako první.

[Hill]

Když se někdo ptá na mapu pokrytí, určitě mu jde o jedno konktrétní místo příjmu. Jaká je pravděpodobnost, že právě pro toto místo určí ten pekelně drahej program správně dostupnost signálu na požadovaných kmitočtech?

Kdesi jsem četl, že u celostátně šířených programů má příjem pro téměř 30% populace charakter dálkového, k němuž patří i to, že spolehlivý příjem v jednom místě v dostatečné úrovni rozhodně neznamená stejný luxus o několik málo metrů vedle. Jinak řečeno: když to jde u mne, nikdo totéž nezaručí sousedovi.
V ploše je to procento pochopitelně daleko vyšší, protože místa s vysokou hustotou osídlení bývají pokrytá dobrým signálem jako první.

[Hrnous]

tyto programy používám na plánování mw spojů 10GHz a výše, pokud se mu určí druhá strana a frekvence je schopný dopočítat fresnelovu zónu vs terén a mapu pokjrytí terénu, a druhý program je kalkulačka kde se zadají parametry vysílače a přijímače / výkon, antény, propojovací kabely s konektory a prakticky všechno co má útlum a vzdálenost - vypadne z toho úroveň signálu na druhé straně. toto samozřejmě funguje dobře pro p2p spoje, které se antény zaměřují proti sobě.. u multipointu je to problém když člověk nezná vyzařovací diagramy a spol..

[Crifodo]

[Hill]

Podle mapy s vrstevnicemi zakreslit profil (případně tři profily) terénu v požadovaném směru spoje, umístit do něj Fresnellovu zónu pro určení potřebné výšky antén, na to nám musela před 35 lety tužka a milimetrový papír. A dělali jsme se stejnými stanicemi spojení až na dvojnásobek vzdálenosti, než bylo psáno v dokumentaci.
Nějakou tu půlhodinu to trvalo pro jeden směr, takže program to může urychlit, zejména, když má výškopis uložený v datech a profily si z něj může vytvořit asi podstatně rychleji. Odhaduji, že většina ceny toho programu je za geodetická data.

Ale to neřeší pokrytí území signálem na kmitočtech podstatně nižších.

[Hill]

Podle mapy s vrstevnicemi zakreslit profil (případně tři profily) terénu v požadovaném směru spoje, umístit do něj Fresnellovu zónu pro určení potřebné výšky antén, na to nám musela před 35 lety tužka a milimetrový papír. A dělali jsme se stejnými stanicemi spojení až na dvojnásobek vzdálenosti, než bylo psáno v dokumentaci.
Nějakou tu půlhodinu to trvalo pro jeden směr, takže program to může urychlit, zejména, když má výškopis uložený v datech a profily si z něj může vytvořit asi podstatně rychleji. Odhaduji, že většina ceny toho programu je za geodetická data.

Ale to neřeší pokrytí území signálem na kmitočtech podstatně nižších.

[EKKAR]

Prostě zkrátka a dobře: za bolševika jsme říkali, že práce s anténami je DUCHAŘINA - protože ja správně říká Hill, na spoustě míst nešlo přijímat tzv."blízký" vysílač a muselo se jít cestou DX příjmu - tedy úzce směrových antén nebo dokonce jejich soustav, přímo na svorky antén osazovaných předzesilovačů a i tak se mnoho míst v naší pahorkaté zemičce muselo zásobovat TV signálem s pomocí lokálních TV vysílačů malého výkonu (řádově watty) neboli VYKRÝVAČŮ - ty pokrývaly svým vysíláním místa, kam prostě vysílače "hlavní sítě" nedosáhly - ať už z důvodu konfigurace terénu, vzdálenosti nebo prostě kvůli tomu, že za přispění obou těchto podmínek se ve složité zástavbě i blízký příjem změnil na dálkový (odrazy, stíny za budovami...).
Pak přišel PP (Plyšový Puč) a s ním rozmach kebelových TV, které bez složitých zařízení umožnily přístup jak ke kvalitnímu TV signálu tuzemských stanic (upozorňuji - kvalitnímu SIGNÁLU - o "kvalitách" programu zde nechci diskutovat), tak k volným nebo levně placeným programům vysílaných přes satelit. Tím začal zájem o individuální antény pro příjem TV opadávat - spousta lidí si navíc pořídila i satelitní příjem českých TV, který dovoluje už ze samotného principu kvalitní a stabilní příjem, navíc u mnoha programů v kvalitě HD.
Potom přišli Bavoráci s tím, že české terestrické TV vysílání na naší straně Šumavy jim svým výkonem ruší to jejich - a nějakého CHYTRÉHO BREJLATÉHO napadlo i u nás použít ve světě už mnohem rozšířenější digitální vysílání pozemní TV. Ti fifáci tvrdili, že pro digitální příjem budou stačit mnohem nižší vyzářené výkony, k příjmu antény s minimální směrovostí a že se bude dát i rozšířit počet vysílaných programů bez záběru dalších kanálů.
JENŽE: nikdo neřekl, že v naší zemi s jejím velmi složitým terénem příjmová situace ROZHODNĚ NEBUDE stejná, jaká je v zemích "jako placka" (Holandsko...) nebo že do jednoho "analogového" kanálu TV s šířkou 8MHz se JEDNODUŠE NEDÁ "vecpat" více HD kanálů - ale že je to BUĎ, a NEBO - tedy buď HD a pak nanejvýš dva programy v jednom kanále, ANEBO více programů - ale s kvalitou srovnatelnou, ne-li horší než byl dosavadní analog. Naopak, všichni masírovali veřejnost zdůrazňováním (pofidérních) výhod - a nikdo se nezabýval tím, jak to v praxi opravdu bude vypadat. Tedy - ne že by se nikdo nezajímal, ale ti, co se zajímali, byli rychle "vykopnuti vejš" nebo "odejiti", aby nepřekáželi "pokroku". Takže máme situaci, kdy co se kvality pokrytí území signálem DVB-T jsme na tom podobně, jako když v 70.letech začal vysílat II.program ČST - a vysílal se jen z hlavních vysílačů, protože I.program vysílaný v pásmu VHF jednak nepotřeboval tolik vykrývačů a tam kde vykrývače byly, tak zdaleka ne všechny byly osazené vysílači pro UHF. "Přesvědčovači" o kvalitách DVB-T nechali navíc spoustu vykrývačů vypnout a tvrdili, že základní síť DVB-T se obejde i bez nich - jenže už základní měření, prováděná během pokusného vysílání na území Prahy tyto domněnky rozhodně NEPOTVRZOVALA. Bohužel, výsledky těchto měření se v plném zpracování nikdy na veřejnost nedostaly - aspoň ne v podobě pravdivých grafů a map pokrytí, které rozhodně nebyly ideální. Obrázek si běžný uživatel může udělat podle toho, jak kolísá kvalita spojení v sítích GSM - ty sice pracují výš než je TV pásmo, ale také pracují s digitálním provozem. A přitom GSM přenos má mnohem menší nároky na kapacitu přenosové cesty než DVB-T - a kolikrát se nám stane, že na stupnici síly signálu na displeji mobilu máme "jen jednu čárku" ? Mobilní operátoři stále "bojují s pokrytím", stavějí nové buňky, aby zvýšili kvalitu a dostupnost své sítě.
Ale provozovatelé TV vysílací sítě naopak vysílače vypínají - ale tvrdí, že "situace se zlepší". Ptám se: "PÁNOVÉ NAHOŘE, JAK?" Máme tedy znovu bastlit předzesilovače a kupovat nebo stavět si širokopásmové antény pro dálkový příjem anebo přejít na satelitní příjem - protože prostě signál DVB-T je u nás tak nepředstavitelně nekvalitní, že opravdu BEZPROBLÉMOVÝ příjem má snad ani ne desetina obyvatel? A další desetina se na něj dostala uplatněním minimálních technických opatření - například použitím venkovní antény místo pokojové.
ALE CO TEN ZBYTEK?

[EKKAR]

Prostě zkrátka a dobře: za bolševika jsme říkali, že práce s anténami je DUCHAŘINA - protože ja správně říká Hill, na spoustě míst nešlo přijímat tzv."blízký" vysílač a muselo se jít cestou DX příjmu - tedy úzce směrových antén nebo dokonce jejich soustav, přímo na svorky antén osazovaných předzesilovačů a i tak se mnoho míst v naší pahorkaté zemičce muselo zásobovat TV signálem s pomocí lokálních TV vysílačů malého výkonu (řádově watty) neboli VYKRÝVAČŮ - ty pokrývaly svým vysíláním místa, kam prostě vysílače "hlavní sítě" nedosáhly - ať už z důvodu konfigurace terénu, vzdálenosti nebo prostě kvůli tomu, že za přispění obou těchto podmínek se ve složité zástavbě i blízký příjem změnil na dálkový (odrazy, stíny za budovami...).
Pak přišel PP (Plyšový Puč) a s ním rozmach kebelových TV, které bez složitých zařízení umožnily přístup jak ke kvalitnímu TV signálu tuzemských stanic (upozorňuji - kvalitnímu SIGNÁLU - o "kvalitách" programu zde nechci diskutovat), tak k volným nebo levně placeným programům vysílaných přes satelit. Tím začal zájem o individuální antény pro příjem TV opadávat - spousta lidí si navíc pořídila i satelitní příjem českých TV, který dovoluje už ze samotného principu kvalitní a stabilní příjem, navíc u mnoha programů v kvalitě HD.
Potom přišli Bavoráci s tím, že české terestrické TV vysílání na naší straně Šumavy jim svým výkonem ruší to jejich - a nějakého CHYTRÉHO BREJLATÉHO napadlo i u nás použít ve světě už mnohem rozšířenější digitální vysílání pozemní TV. Ti fifáci tvrdili, že pro digitální příjem budou stačit mnohem nižší vyzářené výkony, k příjmu antény s minimální směrovostí a že se bude dát i rozšířit počet vysílaných programů bez záběru dalších kanálů.
JENŽE: nikdo neřekl, že v naší zemi s jejím velmi složitým terénem příjmová situace ROZHODNĚ NEBUDE stejná, jaká je v zemích "jako placka" (Holandsko...) nebo že do jednoho "analogového" kanálu TV s šířkou 8MHz se JEDNODUŠE NEDÁ "vecpat" více HD kanálů - ale že je to BUĎ, a NEBO - tedy buď HD a pak nanejvýš dva programy v jednom kanále, ANEBO více programů - ale s kvalitou srovnatelnou, ne-li horší než byl dosavadní analog. Naopak, všichni masírovali veřejnost zdůrazňováním (pofidérních) výhod - a nikdo se nezabýval tím, jak to v praxi opravdu bude vypadat. Tedy - ne že by se nikdo nezajímal, ale ti, co se zajímali, byli rychle "vykopnuti vejš" nebo "odejiti", aby nepřekáželi "pokroku". Takže máme situaci, kdy co se kvality pokrytí území signálem DVB-T jsme na tom podobně, jako když v 70.letech začal vysílat II.program ČST - a vysílal se jen z hlavních vysílačů, protože I.program vysílaný v pásmu VHF jednak nepotřeboval tolik vykrývačů a tam kde vykrývače byly, tak zdaleka ne všechny byly osazené vysílači pro UHF. "Přesvědčovači" o kvalitách DVB-T nechali navíc spoustu vykrývačů vypnout a tvrdili, že základní síť DVB-T se obejde i bez nich - jenže už základní měření, prováděná během pokusného vysílání na území Prahy tyto domněnky rozhodně NEPOTVRZOVALA. Bohužel, výsledky těchto měření se v plném zpracování nikdy na veřejnost nedostaly - aspoň ne v podobě pravdivých grafů a map pokrytí, které rozhodně nebyly ideální. Obrázek si běžný uživatel může udělat podle toho, jak kolísá kvalita spojení v sítích GSM - ty sice pracují výš než je TV pásmo, ale také pracují s digitálním provozem. A přitom GSM přenos má mnohem menší nároky na kapacitu přenosové cesty než DVB-T - a kolikrát se nám stane, že na stupnici síly signálu na displeji mobilu máme "jen jednu čárku" ? Mobilní operátoři stále "bojují s pokrytím", stavějí nové buňky, aby zvýšili kvalitu a dostupnost své sítě.
Ale provozovatelé TV vysílací sítě naopak vysílače vypínají - ale tvrdí, že "situace se zlepší". Ptám se: "PÁNOVÉ NAHOŘE, JAK?" Máme tedy znovu bastlit předzesilovače a kupovat nebo stavět si širokopásmové antény pro dálkový příjem anebo přejít na satelitní příjem - protože prostě signál DVB-T je u nás tak nepředstavitelně nekvalitní, že opravdu BEZPROBLÉMOVÝ příjem má snad ani ne desetina obyvatel? A další desetina se na něj dostala uplatněním minimálních technických opatření - například použitím venkovní antény místo pokojové.
ALE CO TEN ZBYTEK?