Musí být přípojková skříň zaplombovaná?

[Dratak]

Zdravím vás. Měl bych dotaz ohledně přípojky k rodinnému domku provedené závěsným kabelem z venkovního vedení. Kamarád bude dělat letos na jaře na chalupě novou fasádu. Při té příležitosti mě požádal zda by bylo možno vyměnit rezavou přípojkovou skříň typu KLAD (z počátku 70.let, plechová na šroubek s dvířky otvíranými dolů). Ptal se na to u ČEZu a prý mu udělali předběžnou kalkulaci na 6500Kč . Protože mám kamaráda který má elektro firmu a má smlouvu s ČEZ (dělá mj. i nové přípojky), tak jsem se do této práce pustil sám.
Jako novou skříň jsem zvolil typ PS 100A od Elplastu osazenou nožovými pojistkami 50A (v původní měl 50A závitovky). Po vysekání zdiva pro novou skříň sekacím kladivem jsem provedl odpojení a výměnu původní skříně. Práci jsem provedl pod napětím s ohledem na ostatní sousedy, které jsem nechtěl omezovat (na větvi je cca 50 chalup) i když jsem měl od kamaráda půjčený klíč od NN rozvaděče na trafu a mohl jsem vypnout celou větev. Když už to bylo venku, vyměnil jsem mu rovnou přívod k elektroměru za CYKY 4J X 10 a "předrátoval" elektroměrový rozvaděč do mědi. Za ním jsem mu provedl rozdělení na TN-S a připojil jeho původní instalaci (část má novou a část postaru TN-C, ale chce to postupně předělat). Přívod z venkovního vedení kabelem AYKYz 4 x 10 zůstal. Kamarád udělal výchozí revizi a domluvil na ČEZu zaplombování elektroměru, protože původní plomby jsem samozřejmě musel odstranit.

Chtěl bych se zeptat, řešil jste někdo něco takového? Musí být plombovaná i uvedená přípojková skříň, když je samozřejmě na neměřené straně? Dle připojovacích podmínek musí být buď plombovatelná, nebo se závěrem na klíč pro rozvodná zařízení (což je u této skříně splněno). Ochrana klíčem pro rozvodná zařízení (dělený půlměsíc) je však podle mého názoru bezpředmětná, když uvedený klíč je od roku 2001 ve volném prodeji. A to zdaleka nejen ve specializovaných elektroprodejnách, viděl jsem ho dokonce v železářství. Výroba tohoto klíče je navíc velmi jednoduchá a zvládne ji kdokoli. Zaplombovanou přípojkovou skříň jsem viděl snad jen dvakrát, bylo to provedeno nálepkami přes otvor pro kličku a podle mého názoru šlo o odpojení neplatícího odběratele (dovnitř jsem se samozřejmě nedíval).

Také by mě zajímalo proč normy stále vyžadují umístění této skříně u přípojek z venkovního vedení ve výšce 2,5-3m nad terénem, když u kabelových sítí je to 0,6m (proto bych v tom nehledal ztížení nepovoleného odběru). Kabel napojený přímo na venkovní vedení a jištěný tedy často až deonem v trafostanici (což může být u rozsáhlé větve třeba 250A) vede tak jako tak pod omítkou na venkovní straně zdi domu a je tedy jedno, zda bude o nějaký ten metr delší či kratší (proto bych v tom nehledal ani zvýšené nebezpečí požáru od přetíženého kabelu při zkratu před pojistkami-navíc velmi nepravděpodobné). Naopak u vysoko umístěné skříně snadno hrozí pracovní úraz. Při výměně pojistky nikdo nevypíná celou větev, bude tam uvolněný spoj, montér to otevře, vytáhne oblouk, lekne se, pustí a spadne ze žebříku.

Děkuji za jakékoli odpovědi.

[Hrnous]

a co říkal revizák na tu skříň v dejme tomu 3 metrech nad zemí.. s nožovkama ? montér vyleze na žebřík, veme žehličku nacvakne a se škubnutím letí důle i se žebříkem a zlámaným vazem ? ony tam asi ty šroubovací vložky nebyly pro srandu, nicméně za to ručí revizák, mu bude setnuto hrdlo pokud se něco stane..

[Dratak]

On mi to přímo doporučil-závitovky už dnes nedávat. Sousedi to mají úplně stejně. Myslím že manipulace s nožovými pojistkami je i bezpečnější (samozřejmě s odpovídajícím nářadím). U závitovky v HDS bez rukavice ujede ruka a je vymalováno. Byly tam proto že tehdy se dávaly, navíc do KLADky ani nožovky nejdou. Od velkých závitových pojistek se všeobecně ustupuje.