LM723+zdroj

[Hill]

Víme:
nastavíš jmenovité výstupní napětí, pro které bude zatěžovací charakteristika platit. Jestli to má stabilizovat třeba 12V, nemá smysl to měřit při jiném napětí.
Použiješ reostat, v sérii s ním ampérmetr a připojíš to na výstup. Současně tam připojíš voltmetr.
Reostat by měl mít maximální odpor 12V/5mA=2k4 (to kvůli měření od 5mA, můžeš samozřejmě zvolit jiný počáteční proud.
No a pak si zvolíš krok, třeba po 5mA. Zvyšuj proud na 10 mA, 15mA.... až dokud to jde a zapisuj si hodnoty proudu a napětí do tabulky.
Pokud nemáš zapojené omezení max.proudu, snaž se nepřekročit 150 mA. S prouduvým omezením můžeš od určité polohy jezdce reostatu ubírat odpor, ale místo nárůstu proudu začne klesat napětí. Pak pokračuj třeba po 1V.
No a pak si to zakresli do grafu: vodorovně proud, svisle napětí. A máš zatěžovací charakteristiku.

[Hill]

Víme:
nastavíš jmenovité výstupní napětí, pro které bude zatěžovací charakteristika platit. Jestli to má stabilizovat třeba 12V, nemá smysl to měřit při jiném napětí.
Použiješ reostat, v sérii s ním ampérmetr a připojíš to na výstup. Současně tam připojíš voltmetr.
Reostat by měl mít maximální odpor 12V/5mA=2k4 (to kvůli měření od 5mA, můžeš samozřejmě zvolit jiný počáteční proud.
No a pak si zvolíš krok, třeba po 5mA. Zvyšuj proud na 10 mA, 15mA.... až dokud to jde a zapisuj si hodnoty proudu a napětí do tabulky.
Pokud nemáš zapojené omezení max.proudu, snaž se nepřekročit 150 mA. S prouduvým omezením můžeš od určité polohy jezdce reostatu ubírat odpor, ale místo nárůstu proudu začne klesat napětí. Pak pokračuj třeba po 1V.
No a pak si to zakresli do grafu: vodorovně proud, svisle napětí. A máš zatěžovací charakteristiku.

[anonym]

[Hill]

Zvlnění je přece střídavá složka toho napětí. Tak ji prostě změř.
Proud odebíraný z trafa děleno převodem trafa. Pak přidej něco na ztráty v trafu a další rezervu na to, aby ta pojistka nevyběhla při zapnutí nabíjecím proudem filtrační kapacity.
Pojistka se ani tak moc nepočítá, jako volí v rozsahu daném proudem, který ještě trafu neublíží během doby, než pojistka vypadne (to je horní mez), a proudem, při kterém pojistka přežije každé zapnutí (to je dolní mez).
Ta hodnota je navíc různá podle rychlosti pojistky.

[Hill]

Zvlnění je přece střídavá složka toho napětí. Tak ji prostě změř.
Proud odebíraný z trafa děleno převodem trafa. Pak přidej něco na ztráty v trafu a další rezervu na to, aby ta pojistka nevyběhla při zapnutí nabíjecím proudem filtrační kapacity.
Pojistka se ani tak moc nepočítá, jako volí v rozsahu daném proudem, který ještě trafu neublíží během doby, než pojistka vypadne (to je horní mez), a proudem, při kterém pojistka přežije každé zapnutí (to je dolní mez).
Ta hodnota je navíc různá podle rychlosti pojistky.

[anonym]

[Hill]

Osciloskopem jednoduše: změříš amplitudu střídavé složky výstupního napětí. Jestli máš měřák, co umí ukázat špičkovou úroveň, nepotřebuješ ani osciloskop.
Vzorce sem nejdou vkládat, ale máš učitele, tak máš snad i nějakou učebnici. Stačí otevřít a zalistovat.
Pro hodnoty pojistky samozřejmě existují vzorce. Ale nejsou univerzální. Pak zjistíš, že to, co ti tak hezky teoreticky vyšlo, v praxi nefunguje. Ten vzorec si musíš odvodit sám, bez měření na konkrétním zdroji se jinak stejně nedopočítáš.
A blokovací kondíky? Ty se používají k tomu, aby se zdroj nezbláznil rozkmitáním v důsledku parazitních vazeb (nebo třeba tím, že poblíž začne komunikovat mobil). Obsahuje zesilovač odchylky s dost velkým ziskem, aby byl citlivý na kdeco.

Ale tohle vše patří k naprostým základům, které jsi měl znát, než jsi začal.

[Hill]

Osciloskopem jednoduše: změříš amplitudu střídavé složky výstupního napětí. Jestli máš měřák, co umí ukázat špičkovou úroveň, nepotřebuješ ani osciloskop.
Vzorce sem nejdou vkládat, ale máš učitele, tak máš snad i nějakou učebnici. Stačí otevřít a zalistovat.
Pro hodnoty pojistky samozřejmě existují vzorce. Ale nejsou univerzální. Pak zjistíš, že to, co ti tak hezky teoreticky vyšlo, v praxi nefunguje. Ten vzorec si musíš odvodit sám, bez měření na konkrétním zdroji se jinak stejně nedopočítáš.
A blokovací kondíky? Ty se používají k tomu, aby se zdroj nezbláznil rozkmitáním v důsledku parazitních vazeb (nebo třeba tím, že poblíž začne komunikovat mobil). Obsahuje zesilovač odchylky s dost velkým ziskem, aby byl citlivý na kdeco.

Ale tohle vše patří k naprostým základům, které jsi měl znát, než jsi začal.

[anonym]

[ViPali]

O dve kapitoly vyššie Hill vysvetľoval ako merať zaťažovaciu charakteristiku. Pripojíš reostat a meráš výstupný prud a napätie ...
Ak teraz na výstup pripojíš kondenzátor a meriaš napätie cez tento kondenzátor, na striedavom rozsahu, tak pri meniacom sa prúde budeš merať rôznu hodnotu striedavého napätia - to je zvlnenie, alebo striedavá zložka. Jednosmernú zložku oddelil kondenzátor.