Vodik bez energie?

[Crifodo]

a zdroj toho moudra?

Jinak pořád čekám od zakladatele tohoto vlákna (jako od jemu podobných pokaždé), kdy mi vysvětlí tu záhadu, že pán který jezdí na vodík z vody a úžasně šetří, tím teda nevydělá tolik aby:

A) nasekal prodejem licence kupu prachů a už dávno způsobil převrat v dopravě a energetice

B) jestli o prachy nestojí protože je to ekologista, proč mu už dávno úspory nevydělaly tolik, aby mohl svou převratnost rozšířit a popularizovat všude.

takhle mi pořád vychází třetí možnost, že totiž ten pán v reportáži TV H@vn@ zas neušetří tolik, aby to stálo za ty patenty nebo následování. Jinak si to vysvětlit neumím.
Každopádně věřím tomu, že široká veřejnost by o účinnější způsoby získávání energie zájem měla, zvlášť když je to ihned spojeno s úsporou peněz

[bu2520]

nevím nakolik je ten pán génius či snílek, ale z vlastní zkušenosti musím říct, že pro obyčejného člověka není tak snadné něco uvést na trh aby to mělo komerční úspěch. Chce to velký vstupní kapitál a velkou dávku odvahy a konexí . I bohužel potom s tím rizkem, že to nějaký číňan okopíruje a dodá t ona trh za cenu za kterou to tu nikdo nevyrobí. Sá jsem pár snad dobrých nápadů takhle raději pohřbil.

[Crifodo]

jestli ten pán uplácal něco z plastových trubek a lahví a krabic a vozí to po světě, evidentně bez strachu o život nebo kvůli buzeraci pro nehomogovaný doplněk, tak by to určitě dokázal uplácat kdejaký český kutil tomu pevně věřím, Přemet Podlaha by z toho učinil zlatý trhák.
No a dostáváme se k jádru věci, jestli každý vynálezce nakonec ze strachu svůj převratný objev radši strčí pod postel - má na to svatý právo, ale ať teda okolo toho nedělá NAPLANO VLNY!!! Nemám totiž pak sebemenší důvod mu věřit ani nos mezi očima. Takových už bylo.

[bu2520]

a o tom to je kdo věří ať to vyzkouší kdo ne ať nechá být , s jediným s čím mo nesouhlasím jsou hlasy zarputilých zastánců , ale i odpůrců. . Patentové úřady jsou plné vynálezů které předběhly dobu a přesto nenašly komerční uplatnění . Možná je to škoda duchovního potenciálu. Možná zrovna tenhle doveda objevil dávno objevené proto že letadla Messerschmitt za války také vstřikovala vodu do motoru a zvyšoval tím jeho výkon. kdopak ví. A byla by jistě záslužná databáze vynálezů a patentů s principy, aby případný vynálezce nevymýšlel věci dávno vymyšlené

[EKKAR]

BU2520, ten vstřik do motoru byl dvojí - buď se vstřikoval metanol a voda, nebo oxid dusný. Obojí se používá i dnes, jen ne v komerčních motorech - metanol je prudký jed, navíc silně těkavý a do určité míry i agresivní, takže pro jeho používání by bylo nutné vyrábět a instalovat velmi drahé komponenty vůči této látce odolné - a navíc při tankování a provozu dodržovat velmi přísné bezpečnostní předpisy. Lidé, kteří pracují v amerických formulích CART, kolem dragsterů nebo v seriálu NASCAR o metanolu vědí svoje. Stejně tak oxid dusný se používá - není tak agresivní, takže manipulace s ním je bezpečnější. Tuningáři mu familiárně říkají "nitro".
Použití obou látek v motoru prudce navyšuje výkon - ale také prudce snižuje životnost, takže se to nedá používat trvale - ani Luftwaffe to nepoužívala stále, ale jen pro zvýšení startovního výkonu při odlepení přetíženého bombardéru nebo pro zkrácení startu stíhačky - a případně pro forsáž, potřebnou v boji k dostižení cíle nebo k útěku z boje.
Takže ano, nezaniklo to a používá se to - ale jen někde a spíše ve speciálních případech a disciplínách, protože pro obecné použití je to příliš drahé nebo i nebezpečné.

[EKKAR]

BU2520, ten vstřik do motoru byl dvojí - buď se vstřikoval metanol a voda, nebo oxid dusný. Obojí se používá i dnes, jen ne v komerčních motorech - metanol je prudký jed, navíc silně těkavý a do určité míry i agresivní, takže pro jeho používání by bylo nutné vyrábět a instalovat velmi drahé komponenty vůči této látce odolné - a navíc při tankování a provozu dodržovat velmi přísné bezpečnostní předpisy. Lidé, kteří pracují v amerických formulích CART, kolem dragsterů nebo v seriálu NASCAR o metanolu vědí svoje. Stejně tak oxid dusný se používá - není tak agresivní, takže manipulace s ním je bezpečnější. Tuningáři mu familiárně říkají "nitro".
Použití obou látek v motoru prudce navyšuje výkon - ale také prudce snižuje životnost, takže se to nedá používat trvale - ani Luftwaffe to nepoužívala stále, ale jen pro zvýšení startovního výkonu při odlepení přetíženého bombardéru nebo pro zkrácení startu stíhačky - a případně pro forsáž, potřebnou v boji k dostižení cíle nebo k útěku z boje.
Takže ano, nezaniklo to a používá se to - ale jen někde a spíše ve speciálních případech a disciplínách, protože pro obecné použití je to příliš drahé nebo i nebezpečné.

[bu2520]

aha dík za upřesnění, mě to zůstalo v hlavě jen jako zmínka, že vstřikovali vodu k palivu, bez dalších podrobností.

[Crifodo]

téma vlákna je Vodík bez energie, takže z toho vycházím a moje nadšená očekávání míří tímto směrem.
Ještě párkrát bude veřejnost zklamána nesplněným očekáváním volnoenergetických teoretiků a bude jim věřit asi tolik lidí jako kartářce Blažkové ze suterénu v Karlíně.
Samozřejmě každá nabízená i "nabízená" alternativa musí být ekonomicky přínosná jinak se o ní nebude vůbec nikdo bavit. Morální apely na užitečnost zapadlých vynálezů si konzumní veřejnost, obávám se, zastrčí váš kam...

[EKKAR]

Ta zařízení se montovala nejčastěji k řadovým, kapalinou chlazeným motorům Daimler-Benz (čili Mercedes !!!) DB-601, 603 a 605 (+ nejrůznější písmeno-číselné indexy) nebo Junkers Jumo, a jmenovala se MW-50 (metyl + voda 1:1) a GM-1 (oxid dusný). Metyl s vodou se vstřikoval i do hvězdicových motorů BMW Bramo a dalších. Zařízení GM-1 se používalo zejména na Messerschmittech Bf-109 z pozdějších sérií, tedy typy Bf-109F, G a K. "Mesouny" z těchto sérií byly schopné ve střemhlavém letu a s použitím GM-1 dosáhnout až rychlosti zvuku - pro jejich konstrukci smrtící...

Myslím, že používat vodík jako přisávanou příměs v dnešních spalovacích motorech bude mít na výkon i životnost podobný vliv, jako měla výše popsaná zařízení na motory během WW II - navíc se přidají problémy s ekologií, protože katalyzátory nejsou navrhované na tuto vstupní kombinaci - tedy palivo (uhlovodíky) + vzduch (dusík a kyslík) + směs plynů kyslík/vodík. Stechiometricky (chemická vazební rovnováha) to sice může TEORETICKY vycházet, ale co to udělá při teplotách ve spalovacím prostoru a v přítomnosti kovů ve stěnách válců (nikl, chrom...) si netroufám odhadnout - mám podezření, že stoupne % oxidů dusíku ve výfukových plynech následkem zvýšení spalovací teploty a dost možná se objeví i amoniak, na který rozhodně nejsou běžné katalyzátory "zvyklé". Což povede k rychlejší degradaci oleje a možná i k chemické erozi povrchů válců, pístů i výfukových kanálů a potrubí.
Prostě nevidím žádný přínos, který by mi odběr elektřiny z alternátoru a s pomocí její transformace přes elektrolýzu vody zpět do motoru dal - když si započítám účinnostní koeficienty každého procesu, budu mít spotřebu ve výsledku vyšší, než bez připrcávek... O vlivu na životnost motoru radši neuvažuju.

[EKKAR]

Ta zařízení se montovala nejčastěji k řadovým, kapalinou chlazeným motorům Daimler-Benz (čili Mercedes !!!) DB-601, 603 a 605 (+ nejrůznější písmeno-číselné indexy) nebo Junkers Jumo, a jmenovala se MW-50 (metyl + voda 1:1) a GM-1 (oxid dusný). Metyl s vodou se vstřikoval i do hvězdicových motorů BMW Bramo a dalších. Zařízení GM-1 se používalo zejména na Messerschmittech Bf-109 z pozdějších sérií, tedy typy Bf-109F, G a K. "Mesouny" z těchto sérií byly schopné ve střemhlavém letu a s použitím GM-1 dosáhnout až rychlosti zvuku - pro jejich konstrukci smrtící...

Myslím, že používat vodík jako přisávanou příměs v dnešních spalovacích motorech bude mít na výkon i životnost podobný vliv, jako měla výše popsaná zařízení na motory během WW II - navíc se přidají problémy s ekologií, protože katalyzátory nejsou navrhované na tuto vstupní kombinaci - tedy palivo (uhlovodíky) + vzduch (dusík a kyslík) + směs plynů kyslík/vodík. Stechiometricky (chemická vazební rovnováha) to sice může TEORETICKY vycházet, ale co to udělá při teplotách ve spalovacím prostoru a v přítomnosti kovů ve stěnách válců (nikl, chrom...) si netroufám odhadnout - mám podezření, že stoupne % oxidů dusíku ve výfukových plynech následkem zvýšení spalovací teploty a dost možná se objeví i amoniak, na který rozhodně nejsou běžné katalyzátory "zvyklé". Což povede k rychlejší degradaci oleje a možná i k chemické erozi povrchů válců, pístů i výfukových kanálů a potrubí.
Prostě nevidím žádný přínos, který by mi odběr elektřiny z alternátoru a s pomocí její transformace přes elektrolýzu vody zpět do motoru dal - když si započítám účinnostní koeficienty každého procesu, budu mít spotřebu ve výsledku vyšší, než bez připrcávek... O vlivu na životnost motoru radši neuvažuju.

[masar]

[masar]

[EKKAR]

Stačilo ocitovat tohle:

[EKKAR]

Stačilo ocitovat tohle:

[masar]

Ano, ale to byly závěry (se kterými lze jen souhlasit), ale argumenty byly namířeny jiným směrem, lépe řečeno zdálo se mi, že kritizují pouze obtížnost realizace projektu, nikoliv princip.

[masar]

Ano, ale to byly závěry (se kterými lze jen souhlasit), ale argumenty byly namířeny jiným směrem, lépe řečeno zdálo se mi, že kritizují pouze obtížnost realizace projektu, nikoliv princip.