nabíjení akumulátoru

[Jurawood]

může být horší i ukostřeni do elektroniky auta.. to se mi stalo a napětí lezlo k 17V stačilo zahejbat drátek na kostru a padalo ke 14V
Rugul být špatný nemusí, ale je to dost pravděpodobný, nebo uhlíky-pokud tam jsou

[tyristor]

Chcem sa spýtať, či je pre nabíjanie akumulátora lepší vyhladený alebo pulzujúci jednosmerný prúd a ak pulzujúci, tak či jedno alebo viacimpulzový. Ja som za pulzujúci, ale chcem sa poradiť.

Keď idem akumulátor vybrať z auta a nabiť (v prípade, že auto neštartuje a chyba je určite v akumulátore), je lepšie ho nechať vybiť (napr. nechať zapnuté svetlá) a dobiť ho až tak (lebo ešte nemusí byť úplne vybitý) alebo je to jedno?

Tretia vec, akým prúdom je akumulátor dobíjaný v aute, je to tam nejako regulované? Keďže ideálny prúd na dobíjanie oloveného akumulátora je cca 1/10 kapacity resp. menej, tak či je aj v aute toto dodržané, alebo tam je to jedno. Lebo keď napr. vymením akumulátor s kapacitou 60Ah za 100Ah, bude stačiť dobíjací prúd? Dochádza v aute aj k prebíjaniu akumulátora alebo je to nejako chránené?

A posledná vec, keď sa akumulátor "vyskratujeme", vtedy klesne napätie pod kritickú hranicu cca 10V, resp. takmer na 0V?

Vopred vďaka za odpovede.

[pepik9]

Aku z auta nikdy pred nabijenim nevybijet. Vetsi vybiti zpusobi nevratne zmeny, zmenseni kapacity. V aute je regulovane jen napeti, proud se ridi vnitrnim odporem altenatoru a akumulatoru. Jestli staci dobijeci proud nezalezi na kapacite aku, ale jen na dodanem a spotrebovanem "naboji" (Ah). Alternator musi dodat o trosku vic, nez se spotrebuje.

[EKKAR]

Pepik9 to napsal stručně a správně:
- olověný akumulátor nikdy po zatížení nevybíjet, naopak, IHNED ZAČÍT NABÍJET klidně i třeba malým proudem;

- olověnému akumulátoru je jedno, jestli je nabíjen stálým proudem (vyhlazeným), nebo pulsním - dodaná energie se stejně sečte = integruje, rozdíl je pouze v tom, jakou rychlostí klesá kapacita/životnost akumulátoru;

- automobilová palubní síť akumulátor dobíjí metodou udržování stálého (v jistých mezích) napětí, proud do akumulátoru je tedy určován pouze vnitřním odporem celého dobíjecího obvodu alternátor-spojovací vodiče-akumulátor. Pro hodně vybitý akumulátor to tedy znamená, že po natočení motoru do něj po jistou krátkou dobu teče téměř plný zkratový proud alternátoru (ten má obvykle vnitřní odpor vyšší, než je Ri akumulátoru - proto je jím proud více ovlivněn než vnitřním odporem akumulátoru. Tento proud ale velmi rychle klesne vlivem nárůstu elektrochemických potenciálů plynoucích z nabíjecího procesu na deskách akumulátoru - hodnota proud klesne na několik A a drží se tam - je to drženo regulátorem napětí na alternátoru, který se nastavuje právě do pásma, ve kterém olověný akumulátor i při různém % nabití má téměř stálé napětí - tato oblast je u Pb aku v blízkém okolí napětí 14,4V;

- tzv. "ideální nabíjecí proud" NEEXISTUJE. Běžně uváděná hodnota 1/10 číselného údaje kapacity aku je kompromisem mezi proudem, který by byl nejlepší pro co nejefektivnější nabití a přitom zachování co nejvyšší životnosti akumulátoru (pro Pb aku je tento proud velmi malý, řádově 1/100 kapacity) a mezi požadavkem na co nejrychlejší nabití při rozumné degradaci akumulátoru - Pb akumulátor lze za speciálních podmínek nabíjení (chlazení elektrolytu a celé konstrukce, odvod plynných produktů, speciální konstrukce celého nabíječe) nabít klidně za několik minut i v kapacitě řádu stovek Ah - jde ale o to, kolikrát to taková baterie vydrží a kolik by stál odpovídající nabíječ... 1/10 kapacity je tedy OBVYKLÁ HODNOTA, umožňující orientačně navrhovat rozumná řešení nabíječů a nabíjecích dob;

- náhrada 100Ah akumulátoru za 60Ah bez dalších změn v nabíjecí soustavě (výměna alternátoru) neznamená nic - je to stejné, jako když 40litrovou nádrž na benzín nahradíš 60litrovou. Budeš na ni déle jezdit, ale u pumpy ji budeš i déle plnit (pokud jezdíš v režimu plná/prázdná) - zvětšením kapacity baterie tedy pro běžné startování nezískáš nic, množství energie odebrané startérem bude stejné, jako u slabší baterky. Dobíjení tedy bude nahrazovat stejné množství energie - bude to trvat stejně dlouho. Rozdíl poznáš teprve tehdy, když máš staré auto, které špatně chytá a musí se dlouho točit startérem - pak silnější akumulátor znamená jistější start. Alternátor pak samozřejmě bude odebranou energii nahrazovat déle. Stejně tak v případě, že palubní akumulátor slouží k napájení externích spotřebičů při stání, kdy neběží motor - například modeláři nabíjejí akupacky do modelů, TUC-TUC tunéři živí své sound-systémy, kempinkoví fandové napájejí osvětlení stanů nebo karavanů, přenosné TV, laptopy... Tuto energii je nutno po natočení motoru samozřejmě dodat zpátky;

- celkovému přebíjení brání limitace nabíjecího napětí na výše uvedenou mez kolem 14,4V, kdy akumulátor bude odebírat pouze vyrovnávací/udržovací proud, určený jen jeho konstrukcí - hodnota se pohybuje v jednotkách A.

A nakonec - Tvůj dotaz ohledně zkratování Pb akumulátoru a hodnoty napětí na něm v takovém případě svědčí o hluboké NEZNALOSTI chování Pb akumulátorů - proto takovou PITOMOST raději NIKDY NEZKOUŠEJ. Pokud to totiž uděláš hluboce vybitému akumulátoru, s velkou pravděpodobností ho definitivně zabiješ - a pokud v něm přece jenom ještě bude zbývat nějaká energie, ublížíš tím akorát sobě - i hodně vybitý Pb akumulátor je schopný do tvrdého zkratu dát proud v řádu desítek-stovek Ampérů, takže rozpálí zkratovací vodič klidně do červena, pokud ho rovnou neroztaví a nerozstříkne v podobě žhavých kapek do okolí - osbně jsem zažil případ, kdy náhodně upadnutý plochý klíč 13/17 zkratoval 37Ah baterku ze Škody 100 - následek byl podobný výbuchu hrsti termitu, kdyby po ruce nebyla hadice s vodou, dotyčná dílna by vyhořela do základů...

[EKKAR]

Pepik9 to napsal stručně a správně:
- olověný akumulátor nikdy po zatížení nevybíjet, naopak, IHNED ZAČÍT NABÍJET klidně i třeba malým proudem;

- olověnému akumulátoru je jedno, jestli je nabíjen stálým proudem (vyhlazeným), nebo pulsním - dodaná energie se stejně sečte = integruje, rozdíl je pouze v tom, jakou rychlostí klesá kapacita/životnost akumulátoru;

- automobilová palubní síť akumulátor dobíjí metodou udržování stálého (v jistých mezích) napětí, proud do akumulátoru je tedy určován pouze vnitřním odporem celého dobíjecího obvodu alternátor-spojovací vodiče-akumulátor. Pro hodně vybitý akumulátor to tedy znamená, že po natočení motoru do něj po jistou krátkou dobu teče téměř plný zkratový proud alternátoru (ten má obvykle vnitřní odpor vyšší, než je Ri akumulátoru - proto je jím proud více ovlivněn než vnitřním odporem akumulátoru. Tento proud ale velmi rychle klesne vlivem nárůstu elektrochemických potenciálů plynoucích z nabíjecího procesu na deskách akumulátoru - hodnota proud klesne na několik A a drží se tam - je to drženo regulátorem napětí na alternátoru, který se nastavuje právě do pásma, ve kterém olověný akumulátor i při různém % nabití má téměř stálé napětí - tato oblast je u Pb aku v blízkém okolí napětí 14,4V;

- tzv. "ideální nabíjecí proud" NEEXISTUJE. Běžně uváděná hodnota 1/10 číselného údaje kapacity aku je kompromisem mezi proudem, který by byl nejlepší pro co nejefektivnější nabití a přitom zachování co nejvyšší životnosti akumulátoru (pro Pb aku je tento proud velmi malý, řádově 1/100 kapacity) a mezi požadavkem na co nejrychlejší nabití při rozumné degradaci akumulátoru - Pb akumulátor lze za speciálních podmínek nabíjení (chlazení elektrolytu a celé konstrukce, odvod plynných produktů, speciální konstrukce celého nabíječe) nabít klidně za několik minut i v kapacitě řádu stovek Ah - jde ale o to, kolikrát to taková baterie vydrží a kolik by stál odpovídající nabíječ... 1/10 kapacity je tedy OBVYKLÁ HODNOTA, umožňující orientačně navrhovat rozumná řešení nabíječů a nabíjecích dob;

- náhrada 100Ah akumulátoru za 60Ah bez dalších změn v nabíjecí soustavě (výměna alternátoru) neznamená nic - je to stejné, jako když 40litrovou nádrž na benzín nahradíš 60litrovou. Budeš na ni déle jezdit, ale u pumpy ji budeš i déle plnit (pokud jezdíš v režimu plná/prázdná) - zvětšením kapacity baterie tedy pro běžné startování nezískáš nic, množství energie odebrané startérem bude stejné, jako u slabší baterky. Dobíjení tedy bude nahrazovat stejné množství energie - bude to trvat stejně dlouho. Rozdíl poznáš teprve tehdy, když máš staré auto, které špatně chytá a musí se dlouho točit startérem - pak silnější akumulátor znamená jistější start. Alternátor pak samozřejmě bude odebranou energii nahrazovat déle. Stejně tak v případě, že palubní akumulátor slouží k napájení externích spotřebičů při stání, kdy neběží motor - například modeláři nabíjejí akupacky do modelů, TUC-TUC tunéři živí své sound-systémy, kempinkoví fandové napájejí osvětlení stanů nebo karavanů, přenosné TV, laptopy... Tuto energii je nutno po natočení motoru samozřejmě dodat zpátky;

- celkovému přebíjení brání limitace nabíjecího napětí na výše uvedenou mez kolem 14,4V, kdy akumulátor bude odebírat pouze vyrovnávací/udržovací proud, určený jen jeho konstrukcí - hodnota se pohybuje v jednotkách A.

A nakonec - Tvůj dotaz ohledně zkratování Pb akumulátoru a hodnoty napětí na něm v takovém případě svědčí o hluboké NEZNALOSTI chování Pb akumulátorů - proto takovou PITOMOST raději NIKDY NEZKOUŠEJ. Pokud to totiž uděláš hluboce vybitému akumulátoru, s velkou pravděpodobností ho definitivně zabiješ - a pokud v něm přece jenom ještě bude zbývat nějaká energie, ublížíš tím akorát sobě - i hodně vybitý Pb akumulátor je schopný do tvrdého zkratu dát proud v řádu desítek-stovek Ampérů, takže rozpálí zkratovací vodič klidně do červena, pokud ho rovnou neroztaví a nerozstříkne v podobě žhavých kapek do okolí - osbně jsem zažil případ, kdy náhodně upadnutý plochý klíč 13/17 zkratoval 37Ah baterku ze Škody 100 - následek byl podobný výbuchu hrsti termitu, kdyby po ruce nebyla hadice s vodou, dotyčná dílna by vyhořela do základů...

[tyristor]

EKKAR, vďaka za vyčerpávajúcu odpoveď.

Chcem spýtať ohľadom tohto: "Pro hodně vybitý akumulátor to tedy znamená, že po natočení motoru do něj po jistou krátkou dobu teče téměř plný zkratový proud alternátoru" Nemá vybitý akumulátor práve väčší vnútorný odpor ako nabitý? Neklesá odpor so zvyšujúcou sa hustotou elektrolytu?

A ešte opäť taká skôr teoretická otázka, keď nechám napr. bežať nejaký spotrebič pri vypnutom motore, tak akumulátor to vybije v podstate na nulu alebo je to nejako chránené, aby napätie na ňom nekleslo pod 10V, kedy už nastávajú nezvratné zmeny? Čiže spotrebič už nepôjde (napriek ešte existujúcemu napätiu na akumulátore).

[kevin_mitnick]

[EKKAR]

Kevine dík za doplnění - není co dodat, je to přesně tak, jak píšeš.

[EKKAR]

Kevine dík za doplnění - není co dodat, je to přesně tak, jak píšeš.

[tyristor]

[Andrea]

[kevin_mitnick]

[tyristor]

Kapacitu, ktorá je uvedená na akumulátore, je myslená tak, že jej úplným vyčerpaním neklesne napätie pod 1,7V/článok alebo je to kapacita, ktorej vyčerpaním sa dostanem na 0V?

Ak máme napr. 60Ah baterku a vybíjal by som ju prúdom 6A počas 10 hodín, tak po tých 10 hodinách bude baterka schopná znovunabitia a udržania kapacity? Teda napätie neklesne pod kritickú hranicu?

[tyristor]

Inak povedané - kapacita uvedená na aku je využiteľná kapacita s tým, že jej vyčerpaním ho nepoškodíme a reálna kapacita je vyššia (ak by sme ho úplne vyšťavili)?

[kevin_mitnick]

Kapacita na akumulatore uvedena sa vzdy mysli ako kapacita ktoru je mozne vyuzit opakovatelne. To znamena mnozstvo Ah, ktore z baterky vydojis dokial napatie klesne k hranici vybitia.

[tyristor]

[EKKAR]

Neslovíčkař - je to k prdu. Navíc kapacitu výrobce při označování úmyslně podhodnocuje, aby i po půlročním ležení ve skladu byla stále na garantované hodnotě v Ah - dá se tedy říct, že nová baterie může klidně mít 110% své nominální kapacity a tato hodnota se jejím používáním stále pouze snižuje. Navíc v závislosti na konstrukčním provedení tato hodnota kolísá a neustále se mění i další parametry, které mají vliv na využití náboje, potenciálně skrytého v chemických složkách - použitelná kapacita totiž závisí na teplotě akumulátoru, na velikosti odebíraného proudu, na hranici, kterou si určíš jako minimální mez vybíjecího napětí atd...
Ještě ke Tvým údajům - všeobecně se za dolní bezpečnou hranici vybíjení uvádí napětí 1,8V/článek. Toto napětí se bere za podmínek tzv. TRVALÉHO PROUDU - tím startovací proud není, protože se blíží proudu zkratovému. Startovací proud právě kvůli tomu že trvá velmi krátkou dobu není přesnou podmínkou - napětí při něm i na novém a čerstvě nabitém akumulátoru klesá pod běžnou vybíjecí hranici 1,8V/článek, takže tento speciální případ se nedá generalizovat.

[EKKAR]

Neslovíčkař - je to k prdu. Navíc kapacitu výrobce při označování úmyslně podhodnocuje, aby i po půlročním ležení ve skladu byla stále na garantované hodnotě v Ah - dá se tedy říct, že nová baterie může klidně mít 110% své nominální kapacity a tato hodnota se jejím používáním stále pouze snižuje. Navíc v závislosti na konstrukčním provedení tato hodnota kolísá a neustále se mění i další parametry, které mají vliv na využití náboje, potenciálně skrytého v chemických složkách - použitelná kapacita totiž závisí na teplotě akumulátoru, na velikosti odebíraného proudu, na hranici, kterou si určíš jako minimální mez vybíjecího napětí atd...
Ještě ke Tvým údajům - všeobecně se za dolní bezpečnou hranici vybíjení uvádí napětí 1,8V/článek. Toto napětí se bere za podmínek tzv. TRVALÉHO PROUDU - tím startovací proud není, protože se blíží proudu zkratovému. Startovací proud právě kvůli tomu že trvá velmi krátkou dobu není přesnou podmínkou - napětí při něm i na novém a čerstvě nabitém akumulátoru klesá pod běžnou vybíjecí hranici 1,8V/článek, takže tento speciální případ se nedá generalizovat.