mikrovlnka na ohati jidla v plechovych kastrolech ???

[PavelFF]

Já si spíš myslím, že to je různou kvalitou porcelánu či keramiky jako dielektrika. Některá hmota má větší ztrátový úhel než jiná. Některá by se hodila na kondenzátory a jiná ne. Voda v tom nemusí být zapletená .

Svíčková omáčka má asi taky vyšší jakost než houskové knedlíky. Aspoň mně se ohřívají dřív knedlíky než omáčka. Z toho soudím, že jakostnější by byly kondenzátory z omáčkovým dielektrikem než knedlíkovým .

[PavelFF]

Já si spíš myslím, že to je různou kvalitou porcelánu či keramiky jako dielektrika. Některá hmota má větší ztrátový úhel než jiná. Některá by se hodila na kondenzátory a jiná ne. Voda v tom nemusí být zapletená .

Svíčková omáčka má asi taky vyšší jakost než houskové knedlíky. Aspoň mně se ohřívají dřív knedlíky než omáčka. Z toho soudím, že jakostnější by byly kondenzátory z omáčkovým dielektrikem než knedlíkovým .

[EKKAR]

Pavle, přemýšlel jsi někdy o TEPELNÉ KAPACITĚ materiálů? Voda má jednu největších, ne-li úplně největší tepelnou kapacitu - a máčky obsahují velké % vody, na rozdíl od téměř suchých knedlíků - teď neberu v potaz knedle rozmáchané dlouhým stáním na pařáku. Takže přestože jsou knedlíky téměř nevodivé, ohřejí se daleko snáz, než mnohem vodivější omáčka...
A k té keramice - na nádobí se používá několik různých druhů. Nejméně kvalitní je tzv. KAMENINA, což je tmavá keramika (žlutá až okrová) blízká terakotě neboli cihle. Používané suroviny obsahují velké % oxidů železa a dalších kovů (to jsou právě ty barevné složky) - výsledná keramika se proto u-vlnami dost silně ohřívá. Kvalitnější, tzv. BÍLÁ KERAMIKA, nebo také BÍLÁ KAMENINA obsahuje kvalitnější (čistší) jíly a vypaluje se při vyšších teplotách. Tato keramika neobsahuje téměř žádné oxidy kovů, takže se ohřívá daleko méně. Nejkvalitnější keramikou je porcelán - vyráběný z těch nejčistších surovin (kaolín), s přídavky živce a podobných křemitých materiálů - vše vybírané tak, aby byl vyloučen obsah kovových příměsí, které výsledný výpalek zbarvují. Pravý porcelán se vypaluje při nejvyšších teplotách (až 1600°C) a je oproti jiným druhům keramiky mnohem tenčí - je to poznat podle průsvitnosti dna nádobí, pravý porcelán (a nemusí být originál čínský z dynastie Ming) má dna průsvitná - i proti dennímu světlu skrz okno. Takto pálený materiál má natolik slinutou strukturu, že připomíná sklo - a je tím pádem i minimálně nasákavý. Pokud takovou keramiku vystavíme u-vlnám, neměla by se ohřívat prakticky vůbec - jestliže se ale běžný porcelán ohřívá, může se jednat i o vliv glazur, které se vyrábějí na bázi oxidů olova, titanu a dalších kovů.
V případě ohřevu jídla v keramice v u-vlnce je tedy potřeba uvažovat i nad tím, Z ČEHO je vyrobena nádoba - byť keramika je symbolem pro nevodivost, záleží hodně na tom, JAKÁ je to keramika.

[EKKAR]

Pavle, přemýšlel jsi někdy o TEPELNÉ KAPACITĚ materiálů? Voda má jednu největších, ne-li úplně největší tepelnou kapacitu - a máčky obsahují velké % vody, na rozdíl od téměř suchých knedlíků - teď neberu v potaz knedle rozmáchané dlouhým stáním na pařáku. Takže přestože jsou knedlíky téměř nevodivé, ohřejí se daleko snáz, než mnohem vodivější omáčka...
A k té keramice - na nádobí se používá několik různých druhů. Nejméně kvalitní je tzv. KAMENINA, což je tmavá keramika (žlutá až okrová) blízká terakotě neboli cihle. Používané suroviny obsahují velké % oxidů železa a dalších kovů (to jsou právě ty barevné složky) - výsledná keramika se proto u-vlnami dost silně ohřívá. Kvalitnější, tzv. BÍLÁ KERAMIKA, nebo také BÍLÁ KAMENINA obsahuje kvalitnější (čistší) jíly a vypaluje se při vyšších teplotách. Tato keramika neobsahuje téměř žádné oxidy kovů, takže se ohřívá daleko méně. Nejkvalitnější keramikou je porcelán - vyráběný z těch nejčistších surovin (kaolín), s přídavky živce a podobných křemitých materiálů - vše vybírané tak, aby byl vyloučen obsah kovových příměsí, které výsledný výpalek zbarvují. Pravý porcelán se vypaluje při nejvyšších teplotách (až 1600°C) a je oproti jiným druhům keramiky mnohem tenčí - je to poznat podle průsvitnosti dna nádobí, pravý porcelán (a nemusí být originál čínský z dynastie Ming) má dna průsvitná - i proti dennímu světlu skrz okno. Takto pálený materiál má natolik slinutou strukturu, že připomíná sklo - a je tím pádem i minimálně nasákavý. Pokud takovou keramiku vystavíme u-vlnám, neměla by se ohřívat prakticky vůbec - jestliže se ale běžný porcelán ohřívá, může se jednat i o vliv glazur, které se vyrábějí na bázi oxidů olova, titanu a dalších kovů.
V případě ohřevu jídla v keramice v u-vlnce je tedy potřeba uvažovat i nad tím, Z ČEHO je vyrobena nádoba - byť keramika je symbolem pro nevodivost, záleží hodně na tom, JAKÁ je to keramika.

[Delidad]

Díky za reakce, zkusil jsem na cca 5 sekund dát hrnek prázdný do mikrovlnky a zahřívá se sám, nejvíce ucho, které dělá smyčku. Hrnek je celý glazovaný a bez prasklin, takže bych vlhkost vyloučil. Přiklonil bych se tedy k té hlíně s vyšším obsahem oxidů kovů.

[Cust]

Ekkare
uniklo mi proč se zahřívá líp keramika s PbO nebo Fe3O4 než kaolín, respektive jeho největší složka - kaolinit Al4(OH)8Si4O10
nebo jsi myslel, že jsou tam příměsy kovů a ne oxidů kovů?

[Cust]

Ekkare
uniklo mi proč se zahřívá líp keramika s PbO nebo Fe3O4 než kaolín, respektive jeho největší složka - kaolinit Al4(OH)8Si4O10
nebo jsi myslel, že jsou tam příměsy kovů a ne oxidů kovů?

[EKKAR]

Tem kaolinit je křemičitan - tudíž spíš nevodič. Podobně jako korund - tam je taky hliník - akorát v kysličníku - a taky je nevodivý. Ano, myslel jsem oxidy kovů viz třeba rez - v nich je ale kovů víc a jsou jinak chemicky vázány.

[EKKAR]

Tem kaolinit je křemičitan - tudíž spíš nevodič. Podobně jako korund - tam je taky hliník - akorát v kysličníku - a taky je nevodivý. Ano, myslel jsem oxidy kovů viz třeba rez - v nich je ale kovů víc a jsou jinak chemicky vázány.

[Cust]

stejnak nerozumím
vodivost oxidů kovů je vyšší než oxidů křemíku? nebo v horninách s oxidy kovů jsou obsaženy kovy v čisté podobě?
nenavážím se do tebe - jen nerozumím co chceš sdělit a navíc mi tam něco nehraje

[Cust]

stejnak nerozumím
vodivost oxidů kovů je vyšší než oxidů křemíku? nebo v horninách s oxidy kovů jsou obsaženy kovy v čisté podobě?
nenavážím se do tebe - jen nerozumím co chceš sdělit a navíc mi tam něco nehraje

[EKKAR]

Vazba kov - kyslík se chová jinak než kov - křemík, má to jiné fyzikální konstanty a v mikrovlnách (a v elektrickém poli všeobecně) se to chová jinak. Hlavně jde ale o vliv železa jako feromagnetického prvku.

[EKKAR]

Vazba kov - kyslík se chová jinak než kov - křemík, má to jiné fyzikální konstanty a v mikrovlnách (a v elektrickém poli všeobecně) se to chová jinak. Hlavně jde ale o vliv železa jako feromagnetického prvku.

[Cust]

no, nemá asi smysl debatovat, nicméně asi bude rozhodující permeabilita a makrostruktura materiálu - nicméně nikdy jsem s tím nedělal a ani neviděl nějaký smysluplný rozbor dané problematiky - tak sorry za pár OT

[Cust]

no, nemá asi smysl debatovat, nicméně asi bude rozhodující permeabilita a makrostruktura materiálu - nicméně nikdy jsem s tím nedělal a ani neviděl nějaký smysluplný rozbor dané problematiky - tak sorry za pár OT

[Nepo]

Tuhle vlastnost kyslíčníku kovu přivedl Whirlpool ve svých dražších modelech mikrovlnek k dokonalosti. Po navolení funkce Crisp se do mikrovlnky vloží hliníkový ešus, který má na vnější straně dna nádoby vrstvu silikonové gumy obsahující onen kysličník. Vtip spočívá v tom, že kysličník má curieův bod (ztráta magnetických vlastností materiálu) cca 210 stupňů na kterou se rozpálí ešus. Pár desetinek stupňě navíc a z kysličníku je písek, který mikrovlny neovlivní. Tak je bezkontaktně udržována stálá teplota té nádoby. Trouba má v tomto režimu jiné časování magnetronu než mají jiné mikrovlnky a tak není možné ešus používat v konkurenčních strojích. Když to ale zkusíte, je o zábavu postaráno.

[zlota]

skuste tam dat vypalenu ziarovku. jak bude pekne svietit