pokles napetia

[janik41]

dobry deň
potreboval by som objasnenie s poklesom napetia na transformátore, kolko V klesne? existuje na to vzorec?
priklad trafo po usmerneni 2x36V zosilovač max. napajanie 2x36V, o na kolko padne napetie na trafe? a ako sa vypočíta aby bolo po zatažení 2x36V
dakujem vam všetkým za odpovede

[eljaro]

V zásadě lze říci trafo má nominální převod daný jeho navinutím ! Napětí na výstupu klesá v zásadě jen po zatížení k mezi sycení (překročení doporučeného výkonu).
Hovoříš o napětí po usměrnění - při dvojcestné variantě jeto Uvyst=U*1,44, lze tedy při zatížení na max.výkon počítat pouze s napětím U a to ještě lehce zvlněným. V praxi se spíše používá předimenzování trafa o 20 - 30% a použit pořádné ellyty (2 i 3mF /1A) k usměrnovači, ten pokles pak nebude mít vliv na výkon!

PS: omluvte pravopis
Tolik chyb zase nebylo, to tu bývají výkonnější borci!
Hill

[janik41]

takze ak som spravne pochopil pri predimenzovanom vykone a dobrom vyhladeni nebude ten pokles az tak velký?

[echinus]

Za zminku stoji i typ trafa, trafko z EI plechu nema zatezovaci chrakteristiku moc priznivou(je docela strma), u nej je vhodne predimenzovat na max v ramci moznosti(a ceny). To toroidy ty jsou na tom docela slusne rika se ze pokles napeti pro jmenovity proud je 6% napeti naprazdno. Jen tak mimochodem sehnat EI trafo nad 100VA, je uz docela problem a odpovida tomu i cena, na proti tomu toroidy jsou hmm..."andelske"

[janik41]

to je snad jasné

[Hill]

O vyhlazení sice jde také, ale hlavně tam ty kondíky zastávají úlohu akumulátorů energie. Vezmi si jako příklad výkonový zesilovač: aby se nemusel zdroj příliš předimenzovat, přece jen by byly jeho možnosti většinu doby nevyužité, využije se energie naakumulované v kondíkách k vykrytí odběrových špiček, po jejichž odeznění se kondíky zase dobijí na plné napětí.
Jenže, pokud ti jde o zatížení stálým proudem, musíš počítat také s ohmickým odporem sekundárního vinutí, k němuž se připočítá přetransformovaná velikost ohmického odporu primárního vinutí plus impedance pracovní smyčky napájecí sítě (tu lze ale většinou celkem s úspěchem zanedbat) plus další fiktivní odpory, kterými se projeví například ztráty v jádru, rozptylová indukčnost a další.
Existují na to zjednodušené vzorce, tabulky a nomogramy (zčásti získané empiricky), podle kterých celkem s úspěchem lze navrhnout zdroj požadovaných vlastností, jen musíš mít jasno v tom, co od něj budeš v praxi chtít.
Pár odkazů na už navržené, na první přečtení se mi jeví jako realistické:
http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=50 (to je pro laboratorní zdroj)
nebo http://www.zesilovace.cz/view.php?cisloclanku=2002122403 (to se zase týká zdroje pro zesilovač) a další si určitě vygooglíš.

[Hill]

O vyhlazení sice jde také, ale hlavně tam ty kondíky zastávají úlohu akumulátorů energie. Vezmi si jako příklad výkonový zesilovač: aby se nemusel zdroj příliš předimenzovat, přece jen by byly jeho možnosti většinu doby nevyužité, využije se energie naakumulované v kondíkách k vykrytí odběrových špiček, po jejichž odeznění se kondíky zase dobijí na plné napětí.
Jenže, pokud ti jde o zatížení stálým proudem, musíš počítat také s ohmickým odporem sekundárního vinutí, k němuž se připočítá přetransformovaná velikost ohmického odporu primárního vinutí plus impedance pracovní smyčky napájecí sítě (tu lze ale většinou celkem s úspěchem zanedbat) plus další fiktivní odpory, kterými se projeví například ztráty v jádru, rozptylová indukčnost a další.
Existují na to zjednodušené vzorce, tabulky a nomogramy (zčásti získané empiricky), podle kterých celkem s úspěchem lze navrhnout zdroj požadovaných vlastností, jen musíš mít jasno v tom, co od něj budeš v praxi chtít.
Pár odkazů na už navržené, na první přečtení se mi jeví jako realistické:
http://www.elweb.cz/clanky.php?clanek=50 (to je pro laboratorní zdroj)
nebo http://www.zesilovace.cz/view.php?cisloclanku=2002122403 (to se zase týká zdroje pro zesilovač) a další si určitě vygooglíš.

[pajosek2]

Já bych jen doplnil,že jde taky o těsnost vazby primár sekundár.pokud sekundár přímo neleží na primáru je nutno připočítat ztráty v jádru.Přbližně se dá na vypnutém trafu změřit činný odpor sec. vinutí a dle ohmova zákona spočítat úbytek,ale to je jen přibližné.Vliv má také odpor primáru,takže záleží na to jak to chceš přesně.

[pajosek2]

Sorry,až teď jsem si všiml,že to vpodstatě popsal Hill.

[DolfiG]

[janko1-sk]

špičkový možno za pomoci špičiek ale až tak bledo to nevidím

a Uefx1,41 je použitelné len po vyhladení, bez kapacity na vetve ostáva napetie povodné len jedoducho usmernené