Elektronkový zesilovač

[Dratak]

Zdravím, potřeboval bych poradit. Mám v plánu stavět malý elektronkový zesilovač pro poslech v paneláku. S výstupním výkonem max. 2 x 20W. Osazení bude takhle: 2 x ECC803S (předzesilovač/invertor, jedna na kanál) 4 x EL84 (konec, dvě na kanál), 2 x EM84 ("modulometry"), GZ34 (usměrňovačka). Zapojení konce push-pull, ultralinear, třída A.
Elektricky to mám odzkoušené na zkušebním šasi, horší bude mechanická stránka věci. Líbilo by se mi otevřené provedení, aby se dalo za provozu dívat na žhavení elektronek. Čelní panel, na kterém bude kolébkový síťový spínač, doutnavka pro kontrolu napájení, druhá doutnavka, která bude indikovat nažhavení zesilovače (připojena na anodové napětí přes odpor se rozsvítí, jakmile se nažhaví usměrňovačka), a potenciometr regulace hlasitosti. Nahoře na desce vpředu dvojici magických ok, z každé strany jedno, za nimi vstupní ECC803S. Za nimi vždy dvojice EL84 a vzadu výstupáky. Úplně vzadu uprostřed (samozřejmě jádro kolmo na výstupáky) síťové trafo, usměrňovačka GZ34 a dvojice filtračních ellytů. Filtrační tlumivka by byla zřejmě dole pod šasi, ta je poměrně malá.
Už první problém je bezpečnost, protože na otevřeném šasi samozřejmě nemůžou být volně přístupné vývody transformátorů s napětím několika set V. Nechal jsem si všechny vývody udělat na jedné straně, aby se trafa dala položit do výřezů v šasi a "zadrátovat" to dole pod ním. Otvory v kostře je však i zeshora vidět vinutí a požadavky normy to stejně nesplňuje. Viděl jsem na profesionálních zesilovačích nahoře na trafech plechové kryty. Ale to doma nezvládnu. Nebo trafa zakrytovat celá?
Taky mě napadlo umístit trafa dolů pod šasi. Jenže konstrukce tím bude příliš vysoká a šasi moc prázdné.
Potom taky vlastní konstrukce šasi. Nejlepší by bylo si nakreslit plánek a nechat si ho vyrobit na objednávku. Bez ohýbačky plechu to nikdy nebude vypadat pěkně. Potom taky panel a postranní desky, které by byly nejhezčí dřevěné.
Na zadním panelu by byly jen konektory a eventuelně dvojice pojistek (síťová a anodová). Síťová přívodka EURO, jako k PC a s VF filtrem (dá se to koupit jako celek). Dvojice vstupních konektorů CINCH a nějak vyřešit výstup. Abych řekl pravdu, to připojení co se preferuje dnes, tedy "holý drát pod svorku" se mi moc nelíbí. Přijde mi to takové moc amatérské, jako když si něco připojím v dílně ke zdroji. Téměř jako provizorium. Lepší by byl nějaký konektor. Staré Repro-DINy taky nic moc, hlavně ten tenký kolíček. Napadlo mě použít šestinožové konektory Tesla, použité např. na zesilovači Music 130 nebo svého času pro náhlavní soupravy MZM manipulantek u někdejších Spojů. Těch mám od dráťáku plnou krabici. Kdyby se nože na každé straně spojily paralelně, byl by z toho celkem slušný repro-konektor. Viděl jsem již i připojení pomocí panelových zásuvek 24V (narozdíl od 230V jsou fialové) a odpovídajících nezáměnných vidlic. Ale to mi přijde na max. 20W zcela zbytečné.
Máte někdo zkušenosti s tímto? Znáte nějakou firmu, která je schopna na objednávku kvalitně vyrobit šasi či panely? Jak postranní desky, jestli ze dřeva? Jak vyřešit krytování transformátorů? Elektricky to mám již odzkoušené, trafa navinutá. Ale ty mechanické díly. Děkuji za jakékoliv zkušenosti a nápady.

[stefan31]

Skús pozrieť na www.velleman.be, napr.K4040......

Stefan31

[mi-ro]

Zkus nadhodit problem tady http://www.zesilovace.cz a kdybys měl zájem mám kompl. elkovej zesik MV3 s 2xEL84 na konci s výstupem 6 Ohm dvouma vstupama (elky) a korekcema. Udávaný výkon 12,5W, měřením potvrzený cca 20W. Odešla mi jedna 84 a nechce se mi zhánět nový. Je to uznávaný zařízení i dneska např pro akust. kytaru ap.

[mi-ro]

Zkus nadhodit problem tady http://www.zesilovace.cz a kdybys měl zájem mám kompl. elkovej zesik MV3 s 2xEL84 na konci s výstupem 6 Ohm dvouma vstupama (elky) a korekcema. Udávaný výkon 12,5W, měřením potvrzený cca 20W. Odešla mi jedna 84 a nechce se mi zhánět nový. Je to uznávaný zařízení i dneska např pro akust. kytaru ap.

[Corp]

Lampáče má doma,je to kopie Marshallu,a ty trafa jsou zapuštěný,do šasi,leží na plechách,a na vrchní straně je chromová miska.Dělal mi to jeden člověk,ale nevím kde to vzal.Ale určitě to jde sehnat,stejně jako transformátorovej papír.Takže možná tak kde se prodávají,nebo vyrábí trafa,on toho měl hodně,takže někde se to dá koupit.Schová ti to vinutí a vypadá to dobřě.

[jasin]

Výroba mechanických prvků pro elektroniku - firma HP (není to Pakard ) , telefon 267913846, mobil 602 261 444.
Www neznám, ale E-mail je :
info@hpelektronika.cz

Dělají skřinky, panely, povrchové úpravy a stupnice.
Reklama je v každém AR.

[Mato-pezinok]

Nazdar ja Lampace staviam. A ajtazsia vec na tom je asi tom je asi vyrobenie chasis. Ja som sa rozhodol pre takyto designe. Fotku zosiku najdes na mojej stranke lampac.kvalitne.cz

Je to 2x50W PP v AB triede. + Gramo preamp, Magicke oka ako VU meter, 6 vstupov, 2 vystupy na nahravanie, ovladanie mikro spinacmi, spomaleny nabeh,....

Chasis som vyrobil tak ze najprv som si to v hlave navrhol ako by to malo asi vizerat. Vyrobil navrhol som si plosak, ozivil odskusal. Podla toho som navrhol 1:1 na vykres diery na horene nerezove chasis. Tie som dal vyvrtat kamaratovi (robi v dielni v tlaciarni) Robil mi plecharinu za dake vino. Drevo som si navrhol a u dalsieho kamarata stolara sme drevo vyrobili a nalakovali kvalit lakom. Potom som to cele dal dokopy a hraje to. Samozrejme bolo to ovela narocnejsie ale nechcem odradzovat

Ja som tie trafa zakril pod kryt ako je z fotky zjavne. Taky designe pouziva aj slovenska firma www.edgar.sk Dake zosiky sa daju odkukat aj u vyrobcu lamp www.jj-electronic.sk .

Trafaky sa daju zamontovat aj tak ako ste to chceli vy "na lezato" A vrch zakryt plechov kryty. Tie som ale este nikde nevidel - ale ani zom ich nezhanal. Ale videl som na internete ze si ich tipek vyrobyl z pertinaxu hrany obrusil a nastriekal na cierno a su k nerozoznaniu od pravich
Tu sim to bolo na http://www.dddac.de/tp01.htm alebo http://www.jogis-roehrenbude.de/Verstaerker.htm . skoda ze stranky su nemecky (a nie AJ) ale je na nich hrozne vela napadov ako urobit chasis a hrozne vela schem. Obe stranky su podstrankami rozsiahnlesich stranok o lampach. Daku inspiraciu na stavbu chasis je mozne cerpat aj z http://www.ceriatone.com/index.htm .

Na plecharensku pracu treba poziadat dakeho znameho strojara, klampiara,.... Velke diery na lampy sa do nerezu vrtaju takym vrtakom kuzeloveho tvaru, Plech sa da ohnut aj vo zveraku pomocou 2 tyci profilu L. V pezinku mame firmu ktora reze vodnym lucom ta vie varobit kade co. Treba sa na taketo sluzby pytat v okoli.

Rozhodne si pred stavbou chasis treba precitat stranku F. Hlavu http://hlava.webpark.cz a konkretne dvolezity clanok http://hlava.webpark.cz/Dvojcinne/popis_el34.htm .Zaklad je nedrzat sa striktne pre krasu navrhnuteho chasis lebo to potom vlivom magnet vazby v zosikoch a zemnym sluckam nemusi prave dobre hrat Ma tam dobre rady ktorych sa je radno drzat.

Ja na vstup pouzivam klasicke chince. A na vystup rananiko srobovacie konektory ako na zdrojoch. Davaju sa na kazdy zosik vo svete existuju aj pozlate. Tie Slniecka z Tesla M130 by som nepouzival hrozne sa lamu a tazko to zapojite u kamarata Je mozne pouzit este XLR Canony.

Ezte ked tam date EM84 magicke oka. dajte tam aj daky vypinac ktorim sa budu dat vypnut Je to dobra vec. Je to sice pekne ale po pol hodine to silne zelene blikotanie v noci zacne nudit a bude to az obtazovat

A este co ja viem ECC803S su kopie ruskych lamp. Tie sa pouzivaju hlavne v gitar aparatoch pre dobre skreslenie lebo maju silni DRIVE. Metalisti vravia ze ked tam daju z JJ a tuto 803S tak JJ lampy iba prdkaju neskresluju. Na hi fi by som dal radcsej klasiku 83...

-------------------------------------------------------------------------------------

Ak by ste chceli daco podebatovat o lampacoch velmi rad. Moj mail je pole@centrum.sk . Tiez by ma zaujimalo aku schemu ste pouzili? Kde ste ju nasli a ako ste nevinuli trafo? Odkial ste mali plech a drot na trafo? ...

MATO
Pezinok

[Dratak]

Díky za rady. Zkusím tedy objednat to šasi. Jinak ještě k tomu trafu. Vše jsem si nechal navinout na objednávku u firmy TBP Blatná. U síťáku jim stačila napětí a proudy na sekundárech (event. potenciál proti zemi-viz žhavení GZ34). Filtrační tlumivky prodávají hotové, dle indukčnosti a proudu. I síťová trafa mají už pro různé lampáče v nabídce, např. pro 2xEL34, 4xEL34, 2xEL84-prostě potřebné anodové a žhavicí vinutí. Žhavicí vinutí je pro koncové lampy a budič zvlášť. Mně se ale nechtělo ustoupit z toho, že do zdroje dám GZ34 (možná si myslíte že si komplikuju život) a objednal jsem si proto na zakázku trafo se symetrickým anodovým vinutím a 5V/2A navíc pro žhavení GZ34.
U výstupáků jsem dával přímo navíjecí předpis, včetně prokladů. Je to na dvojici EL84, přenášený výkon max.20W, výstupní impedance 4 nebo 8 ohmů. Možnost ultralineárního zapojení. Celkem jsem za všechno dohromady platil kolem 3000Kč-tedy síťové trafo, tlumivka, 2xvýstupák. Výborná práce, doma bych to nikdy takhle nedokázal.
Jinak mám ECC803S i plno ECC83, zapojené je to stejně, takže vyzkouším. Ještě mě napadlo zkusit i ECC81. Jinak od Františka Hlavy jsem již dříve přečetl vše co je na netu dostupné. Dobrý nápad je to vypínání EM84, pokud by blikání rušilo-ale asi bych vypnul i žhavení. Ještě mě napadlo zkusit dát EL84 na triodu a zkusit porovnat-mohlo by se to pak přepínat na panelu trioda/ultralinear pentoda.
Plošný spoj tady asi nebude, zesilovač bude ručně "drátovaný". Chtěl bych aby to bylo alespoň trochu jako replika přístroje ze 60.let. Navíc to umožňuje zapojení různě modifikovat a prostě se s tím pořádně vyblbnout.
Jinak kde koupit drát na navíjení-to bych taky rád věděl. Jednou jsem vinul malý výstupáček pro elektronku 3L31 (5000z 0,08.....ani mi nemluvte.. ). Rozmotal jsem kvůli tomu zvonkové trafo, zdravé, ale mělo rozmlácenou tu spodní desku z bakelitu. Prostě jiný drát jsem nesehnal.

[Mato-Pezinok]

Dakujem za skoru odpoved.

V mojom zosilnovaci mam tiez vystupaky od TBP ,ale to som nevedel ze TBP Blatna maju taky siroky sortimet pre nas lampčov - to je dobra sprava .
Maju aj daky katalog kde by sa to vsetko dalo popozerat, a dozvediet sa viac o parametroch ich trafakov.

Podla mna by mali mat aj te kryty na trafaky co ste zhanali. ak by mali tiez by som dake chcel. Idem si stavat gitarovy aparat. Tiez by mohli poradit kde zohnat droty, plech, kostricky, ....

Podla coho ste navrhli vystupne trafaky? Podla F Hlavu alebo mate daku kniku? Ja som to este nerobil. Ziskal som dake hotove predpisy na prevodove trafa s EL34 ale kebyze chcem pouzit napr EL36 , PL500,... nemal by som v tom celkom jasno. ....

A Jako je to vlastne so vzduchovou medzerov pri Acku Treba ju tam? A ako sa dosiahne. A pri A cku sa inak preklada plech nez pri dvojcinnom.

GZ34 ako usmernovacka je celkom dobry vec. Ked nic ine tak to da tomu zosilnovacu aspon vizualny smrnc celolampoveho zosiku
Ale zevraj je zvuk z Lamopvym usmernovacom maksi. Je to pochopitelne skr vyssi seriovy odpor lampy voci diode. Treba vyskusat co to spravi. Ja som pouzival doposial len diody. Pretoze som staval zosilnovace nad 50W vykonu a to by mohla mat lampa uz problem. Kazdopadne by bolo zaujimave urobit prepinanie (podobne ako Trioda/Pentoda na konci) Diodove a lampove usmernenie. Ci to bude pocutelne atd....

Este ma zaujima kam ste pripojili (odkial berete signal) pre Magicke oko. Ja z primaru na koncovej pentode. Podobne ako v Tesla na mono 50 - 130. Napatie z Anod koncaku sa pretlaci cez kondenzator na nom vziniknu zaporne spisky. Kladnu polvlnu odstranim diodou a zaporne riadia mag oko.

[Dratak]

Počítám to podle vzorců, které jsem si opsal kdysi z jedné knihy. Není to zas takový problém. Nejdřív se spočítá průřez jádra QFe:

QFe=20xodmocnina P/Fmin-kde P je přenášený výkon ve W, Fmin nejnižší ještě přenášený kmitočet v Hz

Je-li to jednočinný zesilovač musí se spočítat vzduchová mezera D:

D=0,7xodmocnina QFe-vychází v mm

Pak se počítá primární indukčnost v H:

L=207xRa/Fmin-kde Fmin je v Hz a Ra je v kiloohmech-anodová impedance koncové elektronky. Je-li to dvojčinné zapojení, počítám Ra dvakrát tolik, vyjde mi indukčnost celého primáru a střed bude vyveden na napájení.

Z toho počítám primární závity: n1=1000x odmocnina 10xLxD/QFe-je-li výstupák dvojčinný dosazuji D=1, jinak skutečnou vzduchovou mezeru

Pak musím zjistit převod: p=odmocnina Ra/Rr-kde Ra je anodová impedance koncové elektronky či impedance anoda/anoda u dvojčinného zapojení-pozor-převést na ohmy-, Rr impedance reproduktoru v ohmech

Tento převod odpovídá poměru počtu závitů, tedy p=n1/n2

Z toho vyplývá n2=n1 x odmocnina Rr/Ra. n2 je počet závitů sekundáru.

Průřez drátu na primár se počítá podle toho, že tudy teče jednak střídavý proud (NF signál), jednak stejnosměrný anodový proud. Střídavý proud se zjistí dle výkonu a anodové impedance: Ia st=odmocnina 1000xP/Ra. Drát se musí dimenzovat na součet obou proudů.

Sekundár se dimenzuje jen na střídavý proud, který se zjistí dle převodu: Isek=odmocnina P/Rr-kde P je převod a Rr impedance reproduktoru.

Ta vzduchová mezera je proto, že u jednočinného zapojení je jádro stejnosměrně syceno-stejnosměrným anodovým proudem koncové lampy. U dvojčinného zapojení to není třeba-anodové proudy jsou oba stejné, tečou vlastně protisměrně zapojenými vinutími, takže se magnetizační účinky na jádro navzájem ruší. Dvojčinný výstupák se pak skládá jako klasické trafo, tedy E/I proti sobě, jednočinný má na jedné straně všechny E, z druhé všechny I a mezi nimi je vložka odpovídající zvolené vzduchové mezeře.

Proklady/sekce dělám tak nějak podle zkušenosti, u těch 2xEL84 mám primár rozdělen na 4 sekce a sekundár na 3. Tedy navinu čtvrtinu primáru, proklad jednou vrstvou papíru tak po 200 závitech. Pak třetinu sekundárních závitů. Další čtvrtinu primáru, vývod na napájení. Navíc dělám na 20% od středu z každé strany odbočku pro G2. Další třetina sekundáru. Zas 20% závitů další poloviny, odbočka pro G2, dovinout čtvrtinu, proklad, zbytek sekundáru, proklad, zbytek primáru, vývod a izolace. Proklady primár/sekundár musí vydržet plné anodové napětí + signálové napětí na anodě.
Taky to jde vinout sekce sekundáru slabším drátem, plným počtem závitů a dát to paralelně, vinutí však musí mít přesně stejné parametry, jinak tam potečou vyrovnávací proudy.

Signál pro EM84 jsem odebíral buď z anody z konce, u větších výkonů je lepší navinout na výstupák pomocný sekundár, dle převodu, spočítat napěťový převod a toto vinutí na cca 20V. Pak přes diodu, paralelní kondenzátor a trimr k nastavení potřebné výchylky na EM84. Dokonce mě napadlo, aby to bylo celolampové řešení, zkusit zde využít duodiodu EAA91, původně pro demodulaci FM, kterých mám plno. Na každý kanál jednu diodu.

Usměrňovačka podle mě nemůže mít vliv na zvuk přístroje. I když celkové zapojení zdroje nejspíš ano, s tou usměrňovačkou je měkčí, lampa má větší vnitřní odpor a vyhlazovací kapacity musí být taky menší. Pro dobrou filtraci se dává do série ještě tlumivka. Zdroj s diodami a velkou filtrační kapacitou je zas velmi tvrdý. GZ34 je dobrá na 2xEL34 do 50W, nebo na 4xEL84 + nějakej preamp. Na vyšší výkony už bude mít problém. Jinak se znovu vyrábí i EZ81, ale ta je na Uss=150mA, takže buď do preampu nebo maximálně na mono aplikaci se dvěma EL84 (kytarová komba apod.).

Možná by stálo za to obnovit výrobu EL51. To už je skutečně pořádná lampa s Wa=45W. Kam se za tím hrabe KT88. Jen místo staré lamelky bych jí dal normální oktal-ale anodu radši nechat na čepičce! Mám plánek na 400W zesilovač se 4xEL51 ve třídě B-to je ale stará ústředna rozhlasu po drátě pro menší obce. Jinak EL51 se dá použít i jako konec vysílače pro střední vlny-na nějaké pirátské rádio.

[Mato-Pezinok]

Dakujem za navod na vypocet vyystupaku.

Len by som chcel este vediet ci je potrebne davat vzduchovu medzeru aj na dvojcinny am ale zapojeny v A triede. Tiez trafakom tecie jednosmerna zlozka. To nevadi alebo sa to dako vyrusi?-
A este by som chcel vediet ze ako pomoze vzduchova medzera ked cez trafak preteka jednosmerny prud. Co by sa stalo keby tam nebola? Jadro by sa presytilo? A preco sa nepresiti ked sa tam da medzera? Nema to potom nizsi vykon?

He Pouzit EAA 91 ako diodu pre magicke oka je dobry napad. To uz v zosiku nebude ani spetka kremika.

S GZ34 som to aj tak myslel. Vysi vnutorny odpor. Nizsia kapacita koli pretazeniu pri zahriati. Mozno tlmivka pre triedu A skrz vysi odber = maksi zdroj.

EL51 Hm Pekna lampa to musi byt. Ani som nevedel ze ma az Wa 45W. A to ju mam tusim aj doma. To je este strasia ako El34? . No mohli by obnovit jej vyrobu s Oktal paticou a zapojit na paticu aj anodu. Ak mate tu schemu na 400W ustrednu s EL51 prosim poslite mi ju mailom pole@centrum.sk

A nepoznate nahodou EC360 je to nizkonapatova triadoa na Ua=90V s Wa=21w . Idem s nou stavat sluchatkovy zosilnovac bez vystupaku ako katodovy sledovac + ECC88 preamp v A triede a trioda to bude parada:)
Ze ci nahodou nemate od nej dake charakteristky alebo ju nemate doma. Mam len 2 ked sa jedna pokazi zosilnovac mozem vyhodit.

Dakujem

[Dratak]

Ještě k té vzduchové mezeře-je li to dvojčinný zesilovač, push-pull, nemusí být vzduchová mezera ani na třídu A. Stejnosměrné anodové proudy sice tečou, ale oběma primáry stejné-za předpokladu že tečou stejné proudy oběma elektronkami, což by mělo být splněno. Vinutí jsou z tohoto pohledu zapojena protisměrně a stejnosměrné sycení jádra se navzájem ruší. Takže vzduchová mezera není potřeba.
Co by se přesně stalo u výstupáku bez vzduchové mezery při jednočinném konci nevím, podle mě by se velmi zhoršil přenos výkonu kvůli stejnosměrnému sycení jádra. Mám doma třeba přenosné rádio s elektronkami (dnes si mnoho lidí ani neumí představit jak tohle mohlo fungovat). Výstupní výkon cca 0,1W z elektronky 1L33. A i zde má výstupák vzduchovou mezeru. U starých televizorů, kde byl konec zvuku osazen PCL86 byly výstupáky taky se vzduchovou mezerou. Takže bych ji určitě dělal u každého výstupáku pro jednočinný konec.

Jinak EL51 má opravdu Wa=45W, ale nejspíš snese leccos. Četl jsem na www.pira.cz, jak s ní vyráběli SV vysílač s výkonem až 150W. Anodová ztráta prý byla pětkrát překročená, anoda přitom žhavila jen trochu a signál z pirátského vysílače byl slyšet až 20km daleko... Ua přitom snad téměř 2kV. Tak to už musí být anoda na čepičce. Já měl před 10 lety taky pirátské rádio na SV, ale s mnohem menším výkonem, na konci jsem měl 6L31 a modulaci do G2.

Podle mě by ji mohli vyrábět znovu s oktalovou paticí, ale hlavně pro VF aplikace je lepší anoda na čepičce. U NF, když by měla být na patici, chtělo by to s ohledem na VN z každé strany od anody jeden kolíček úplně vynechat a možná i vyndat příslušné kontakty z patice, kam bude lampa zasunuta. Na elektrody by to vyšlo akorát, za předpokladu že G3 bude uvnitř spojena s katodou-což je u EL51 splněno. Pokud by nebyl kolíček vynechán hrozilo by nebezpečí vzniku oblouku na patici.