tyristor se otevírá pozvolna

[Pjotr]

Ahoj, můžete mě prosím někdo postrčit ?
Proč se napětí na katodě tyristoru zvyšuje postupně - tyristor se otevírá postupně (jak je to možné ?) a po odpojení gate se dokonce hned zavře !!!
Jedná se standardní tyristor P0102, zenarka je na 13V (BZX55C13) a ss vyfiltrované napětí stoupá plynule do 15V.


Jsem začátečník, ale tohle nechápu, už jsem z toho na prášky.
předem dík
pjotr

[Artaban001]

co je to za tyristor - pokud Ti nedrzi v sepnutym stavu po odpojeni Gate a spinas tim stejnosmerny proud, tak je tvuj tyristor prilis vykonny a tim ma vysoky minimalni pridrzny proud (ted nevim presne jak se to presne nazyva). To je jista minimalni velikost proudu, kdy tyristor pracuje korektne.
Zkus zvysit zatezovy proud, nebo pouzit tyristor na nizsi proudy, pokud je to mozny

[Hill]

Než jsem to dopsal, koukám, že Artaban to vidí stejně, přesto to sem dám taky.

Jde-li o stejnosměrný obvod, jako že nejspíš ano, po překročení napětí Ud2+Ugk, což je zhruba 13,2V, tyristor sepne a na R2 se objeví téměř stejné napětí, jaké má zdroj.

Pokud ovšem jsou splněné podmínky pro otevření tyristoru a jeho udržení ve vodivém stavu.

Teoretická úvaha, jestli máte někdo lepší vysvětlení, sem s ním.

V tomto zapojení je 15V napětí, při kterém se lze dostat tak akorát na hranici sepnutí - tyristor je pořád ještě ve "vratné" části charakteristiky a R2 je příliš velký na to, aby jím při tomto napětí tekl proud, který by udržel tyristor sepnutý.

Fakt je, že na R2 se objeví nějaké malé napětí už vlivem průchodu tak malého proudu zenerkou a řídicí elektrodou tyristoru, že ještě nestačí vyvolat jeho sepnutí. Navíc se tím zmenšuje rozdíl potenciálů Ug - Ur2, což vlastně přímo ovlivňuje proud řídicí elektrodou a zase brání sepnutí.

Zde je také oblast, v níž se tyristor začne otevírat a v určitém malém rozsahu jde o vratný jev, takže po odpojení řídicí elektrody zase zavře. Viz voltampérové charakteristiky tyristoru.

Pokud už by ale sepnul a obvodem tekl větší proud, než přídržný, pak i po snížení napětí zůstane tyristor sepnutý - totiž zůstává vodivý bez ohledu na to, co pouštíš do řídicí elektrody. Vypne až po přerušení proudu obvodem (přesněji po jeho poklesu pod přídržnou hodnotu - ta bývá uvedená v katalogu a má i u stejného typu poměrně velký rozptyl: třeba 5 až 17 mA)

Zkus R2 zmenšit třeba na 330 ohmů, už by měl tyristor spolehlivě sepnout a zůstat sepnutý.

[Hill]

Než jsem to dopsal, koukám, že Artaban to vidí stejně, přesto to sem dám taky.

Jde-li o stejnosměrný obvod, jako že nejspíš ano, po překročení napětí Ud2+Ugk, což je zhruba 13,2V, tyristor sepne a na R2 se objeví téměř stejné napětí, jaké má zdroj.

Pokud ovšem jsou splněné podmínky pro otevření tyristoru a jeho udržení ve vodivém stavu.

Teoretická úvaha, jestli máte někdo lepší vysvětlení, sem s ním.

V tomto zapojení je 15V napětí, při kterém se lze dostat tak akorát na hranici sepnutí - tyristor je pořád ještě ve "vratné" části charakteristiky a R2 je příliš velký na to, aby jím při tomto napětí tekl proud, který by udržel tyristor sepnutý.

Fakt je, že na R2 se objeví nějaké malé napětí už vlivem průchodu tak malého proudu zenerkou a řídicí elektrodou tyristoru, že ještě nestačí vyvolat jeho sepnutí. Navíc se tím zmenšuje rozdíl potenciálů Ug - Ur2, což vlastně přímo ovlivňuje proud řídicí elektrodou a zase brání sepnutí.

Zde je také oblast, v níž se tyristor začne otevírat a v určitém malém rozsahu jde o vratný jev, takže po odpojení řídicí elektrody zase zavře. Viz voltampérové charakteristiky tyristoru.

Pokud už by ale sepnul a obvodem tekl větší proud, než přídržný, pak i po snížení napětí zůstane tyristor sepnutý - totiž zůstává vodivý bez ohledu na to, co pouštíš do řídicí elektrody. Vypne až po přerušení proudu obvodem (přesněji po jeho poklesu pod přídržnou hodnotu - ta bývá uvedená v katalogu a má i u stejného typu poměrně velký rozptyl: třeba 5 až 17 mA)

Zkus R2 zmenšit třeba na 330 ohmů, už by měl tyristor spolehlivě sepnout a zůstat sepnutý.

[Pjotr]

díky oběma !!!
R2 jsem zmenšil (zkusmo na 220 ohm) a začalo to fungovat !!!

Mě to bylo o to divnější, že pokud jsem vyměnil R2 a tyristor (katoda tyristoru na zem a anodu na R2) tak to fungovalo dle očekávání.
Už jsem si chystal flašku abych se začal léčit, ale zachránili jste mě i flašku.

dík moc

[FERYACT]

Chtěl jsem dodat: velký tyristor může mít malý přídržný proud
a obráceně.

Když jsem se seznámil s tyristory zjistil jsem že zpívají.Sepnutí
je doprovázeno zvukem.Asi dochází k nějaké deformaci ale
neznám princip.// copak je to krystalový reproduktor?//

[Artaban001]

kdyby jsi vedel, co vsechno dokaze "bzucet" treba 100n keramicky kondy TESLA. Jinak pri vypinani a zapinani tyristoru nebo tranzistoru se meni napetove pomery uvnitr cipu a tim vznika neco jako elektrostrikce.. Cip se nepatrne deformuje..