Technické údaje k trafu

[mtajovsky]

Ta dioda je tam opravdu špatně, ale druhá věc je, jak brzdíte proud v primáru, čili co se děje s energií mag. pole při vypnutí tranzistoru. Obyčejně má trafo jednočinného měniče ještě jedno vinutí s rekuperační diodou. Jinak vzniknou na spínacím tranzistoru špice napětí v tomto případě omezené jen RC členem. Dvojčinný měnič by to řešil nebo možná na některém sekundárním vinutí usměrňovat Graetzem a tak požrat energii mag. pole do zátěže. Nemám s tímhle ale zkušenosti, bude se uplatňovat rozptylová indukčnost. Sledujte na osciloskopu proud tranzistorem na nějakém malém emitorovém odporu a také napětí na D. Proud ani napětí nesmí překročit povolené hodnoty. Pomalu zvyšujte napájení. Vybastlit spínací zdroj není triviální.

Co se týče frekvence, to se dá lehce spočítat:

fi = Bmax * S

Bmax bývá u feritu kolem 0,3 T, S je průřez jádra

fi = 1/N * integral(u * dt)[od 0 do T] = (U * T)/N pro konstatní napětí a dobu sepnutí T a počet závitů N.

potom:

U * T = Bmax * S * N

T = (Bmax * S * N)/U

pro střídu sepnutí 50% je

f >= fmin = 1/2T = U/(2 * Bmax * S * N)

Obvykle se volí frekvence a dopočítá se potřebný počet závitů. U vás je to ale naopak. Pokud je trafo zalité a nelze umístit pomocné měřící vinutí pro určení parametrů trafa, je třeba pečlivě sledovat průběh proudu při měnícím se kmitočtu spínání a daném napětí. Proud by se měl od nuly lineárně zvyšovat po dobu sepnutí tranzistoru. V okamžiku vzniku proudových špic na konci doby sepnutí je jádro přesyceno a nalezli jsme hraniční stav pro fmin.

[mtajovsky]

Ta dioda je tam opravdu špatně, ale druhá věc je, jak brzdíte proud v primáru, čili co se děje s energií mag. pole při vypnutí tranzistoru. Obyčejně má trafo jednočinného měniče ještě jedno vinutí s rekuperační diodou. Jinak vzniknou na spínacím tranzistoru špice napětí v tomto případě omezené jen RC členem. Dvojčinný měnič by to řešil nebo možná na některém sekundárním vinutí usměrňovat Graetzem a tak požrat energii mag. pole do zátěže. Nemám s tímhle ale zkušenosti, bude se uplatňovat rozptylová indukčnost. Sledujte na osciloskopu proud tranzistorem na nějakém malém emitorovém odporu a také napětí na D. Proud ani napětí nesmí překročit povolené hodnoty. Pomalu zvyšujte napájení. Vybastlit spínací zdroj není triviální.

Co se týče frekvence, to se dá lehce spočítat:

fi = Bmax * S

Bmax bývá u feritu kolem 0,3 T, S je průřez jádra

fi = 1/N * integral(u * dt)[od 0 do T] = (U * T)/N pro konstatní napětí a dobu sepnutí T a počet závitů N.

potom:

U * T = Bmax * S * N

T = (Bmax * S * N)/U

pro střídu sepnutí 50% je

f >= fmin = 1/2T = U/(2 * Bmax * S * N)

Obvykle se volí frekvence a dopočítá se potřebný počet závitů. U vás je to ale naopak. Pokud je trafo zalité a nelze umístit pomocné měřící vinutí pro určení parametrů trafa, je třeba pečlivě sledovat průběh proudu při měnícím se kmitočtu spínání a daném napětí. Proud by se měl od nuly lineárně zvyšovat po dobu sepnutí tranzistoru. V okamžiku vzniku proudových špic na konci doby sepnutí je jádro přesyceno a nalezli jsme hraniční stav pro fmin.

[anonym]

[PavelFF]

[anonym]

Pokud máš IO v buzení uc3844 , pak máš mít na pinu 5 zem . Jinak dioda přes primár je rekuperace a co nedá do sec. odevzdá zpět do zdroje .
zdravím Ivan

[PavelFF]

[anonym]

[lexxaa]

Omlouvám se, že jsem dlouho neodpovídal. Myslel jsem si, že bude stačit přiložit jen tu silovou část zdroje. Vypadá to, že ne. Přikládám tedy i tu PWM regulaci, která je podle mě v pořádku.
Mimochodem zkoušel jsem to s diodou paralelně připojenou k primaru i bez ní, s RC nebo RCD ochranou a výsledek je pořád stejný. A to ten, že když na primar trafa připojím pouhých 20V, tak jim prochází proud 0.5A!!! Je to hrůza, chladič je pěkně horký. Navíc mi vůbec nefunguje RCD ochrana, vůbec nějak zásadně neořezává napěťové špičky.
Jinak to schéma je oproti tomu prvnímu, co jsem zde již dříve dal, trochu pozměněné, takže na ten starý se už nedívejte.
Dále tu RCD ochranu jsem si nevymyslel, je to popsané v knize Výkonové tranzistory MOSFET od Stengl/Tyhanyi nakladatelství BEN.
Snad už bude více jasné, jak to funguje. Pokud ne, tak se ptejte

[mtajovsky]

Nerad se opakuji, ale pokud jde o propustný měnič, jak se tedy brzdí proud v primáru v době vypnutí tranzistoru? Jestli máte možnost se podívat na průběh proudu osciloskopem, jak to vypadá? Prostě to musí vypadat tak, že před novým sepnutím tranzistoru je proud na nule. Jinak se v následující periodě nezačíná od nuly, další sepnutí je s ještě větším proudem na začátku a tak dále a zakrátko máte 0,5A při 20V.

Co ten kondenzátor C20? Na jaké napětí se nabíjí? Myslím špičkově. Právě toto napětí zastavuje proud v primáru. Energie mag. pole přelitá do C20 se pak ztrácí v R20 při sepnutí. Jestliže napětí 325V rozebíhá magnetizační proud v primáru po 1/2 periody sepnutí (teď nemluvím o do zátěže přenášeném proudu), tak ten C20 proud zastavuje svým narůstajícím napětím a měl by se nabít, a teď bych nerad kecal, ale odhadnu klidně až na dvojnásobek napájecího napětí. Prostě plocha časového grafu napětí na kondenzátoru by se měla rovnat ploše: napájecí napětí krát polovina periody. To je právě ten případ, kdy se příslušné voltsekundy mag. toku jádra vybijí do kondenzátoru.

Ještě bych se pokusil o odvození konečného napětí Uc na kondenzátoru.

Napájecí napětí je U, primární indukčnost L a doba sepnutí tranzistoru je T. Kapacita C20 je C. i je okamžitý magnetizační proud.

okamžitý proud primárním vinutím i je:

U = L * di/dt
di = 1/L * U * dt

proud v čase t je:

i =1/L * integral(U * dt) = 1/L * U * t

enerie mag. pole na konci doby sepnutí:

WL = integral(U * i * dt)[0 - T] = integral(1/L * U * U * t * dt)[0 - T] = (U^2 * T^2)/2L

energie nabitého kondenzátoru:

WC = 1/2 * Uc^2 * C

Energie z mag. pole se má přelít do kondenzátoru, takže srovnáním WL a WC dostaneme:

Uc = (U * T)/odmoc(L * C)

Ale pozor, kapacita C20 musí být dostatečně malá, aby se stačil zcela nabíjet v době vypnutí tranzistoru, ale zase ne tak malá, aby se překročilo povolené napětí pro tranzistor.

No, doufám, že to celé není úplná kravina.

[mtajovsky]

Nerad se opakuji, ale pokud jde o propustný měnič, jak se tedy brzdí proud v primáru v době vypnutí tranzistoru? Jestli máte možnost se podívat na průběh proudu osciloskopem, jak to vypadá? Prostě to musí vypadat tak, že před novým sepnutím tranzistoru je proud na nule. Jinak se v následující periodě nezačíná od nuly, další sepnutí je s ještě větším proudem na začátku a tak dále a zakrátko máte 0,5A při 20V.

Co ten kondenzátor C20? Na jaké napětí se nabíjí? Myslím špičkově. Právě toto napětí zastavuje proud v primáru. Energie mag. pole přelitá do C20 se pak ztrácí v R20 při sepnutí. Jestliže napětí 325V rozebíhá magnetizační proud v primáru po 1/2 periody sepnutí (teď nemluvím o do zátěže přenášeném proudu), tak ten C20 proud zastavuje svým narůstajícím napětím a měl by se nabít, a teď bych nerad kecal, ale odhadnu klidně až na dvojnásobek napájecího napětí. Prostě plocha časového grafu napětí na kondenzátoru by se měla rovnat ploše: napájecí napětí krát polovina periody. To je právě ten případ, kdy se příslušné voltsekundy mag. toku jádra vybijí do kondenzátoru.

Ještě bych se pokusil o odvození konečného napětí Uc na kondenzátoru.

Napájecí napětí je U, primární indukčnost L a doba sepnutí tranzistoru je T. Kapacita C20 je C. i je okamžitý magnetizační proud.

okamžitý proud primárním vinutím i je:

U = L * di/dt
di = 1/L * U * dt

proud v čase t je:

i =1/L * integral(U * dt) = 1/L * U * t

enerie mag. pole na konci doby sepnutí:

WL = integral(U * i * dt)[0 - T] = integral(1/L * U * U * t * dt)[0 - T] = (U^2 * T^2)/2L

energie nabitého kondenzátoru:

WC = 1/2 * Uc^2 * C

Energie z mag. pole se má přelít do kondenzátoru, takže srovnáním WL a WC dostaneme:

Uc = (U * T)/odmoc(L * C)

Ale pozor, kapacita C20 musí být dostatečně malá, aby se stačil zcela nabíjet v době vypnutí tranzistoru, ale zase ne tak malá, aby se překročilo povolené napětí pro tranzistor.

No, doufám, že to celé není úplná kravina.

[lexxaa]

Nastavil jsem si velmi krátkou dobu sepnutí tranzistoru. Pri sepnutí napětí na tranzistoru T1 klesne na 0, ale velice rychle stoupne zpět na velikost napájecího napětí a to ještě v době sepnutí. Jakmile vypne, tak vzniknou vcelku velké špičky. Při 20V měla špička kolem 80V.
Kondenzátor C20 má kapacitu 1nF a může nabít až na napětí 1000V.
Myslel jsem, že se energie z primáru přelije do sekundáru a odsuď do zátěže, tak mi to není uplně jasné, proč se tak neděje. Když jsem se díval na napětí na sekundárním vinutí, tak bylo prakticky identické, jako na primaru, ale mělo menší amplitudu. Když jsem se podíval na průběh napětí na výstupních svorkách, tak mělo prakticky stejný tvar a kondenzátory jej vůbec nevyhladily. Teď už to vůbec nechápu...

[mtajovsky]

Jestli napětí na tranzistoru stoupne ještě v době sepnutí, tak to může svědčit o dvojím:

- málo vybuzený tranzistor
- přesycené jádro

Tipuji to druhé.

Co se týče přelévání energie - tak pozor, mluvil jsem o energii vzniklé magnetizačním proudem, nikoliv o energii přenášené na sekundár. S tou problémy asi nebudou. Když si představíš náhradní schéma trafa, tak jde o proud Im.
V tomhle je zásadní rozdíl mezi propustným a blokujícím měničem. My máme propustný, že? Blokující měnič využívá právě energii nahromaděnou v mag. poli, my s ní v našem případě máme naopak problém.

Čárkované hodnoty znamenají přepočtení poměrem závitů. L1, L2 jsou rozptylové indukčnosti, R1, R2 činné odpory vinutí. Lm je magnetizační indukčnost a o tu jde. Proud Im musí klesat při vypnutí tranzistoru k 0. Jinak vznikne ss složka proudu, která, jak je vidno, je omezena jen R1.

[mtajovsky]

Jestli napětí na tranzistoru stoupne ještě v době sepnutí, tak to může svědčit o dvojím:

- málo vybuzený tranzistor
- přesycené jádro

Tipuji to druhé.

Co se týče přelévání energie - tak pozor, mluvil jsem o energii vzniklé magnetizačním proudem, nikoliv o energii přenášené na sekundár. S tou problémy asi nebudou. Když si představíš náhradní schéma trafa, tak jde o proud Im.
V tomhle je zásadní rozdíl mezi propustným a blokujícím měničem. My máme propustný, že? Blokující měnič využívá právě energii nahromaděnou v mag. poli, my s ní v našem případě máme naopak problém.

Čárkované hodnoty znamenají přepočtení poměrem závitů. L1, L2 jsou rozptylové indukčnosti, R1, R2 činné odpory vinutí. Lm je magnetizační indukčnost a o tu jde. Proud Im musí klesat při vypnutí tranzistoru k 0. Jinak vznikne ss složka proudu, která, jak je vidno, je omezena jen R1.

[PavelFF]

Nerad se vám do toho montuji, ale já si naopak myslím, že to je blokující měnič . A že by stálo za pokus prohodit primární vinutí.

[mtajovsky]

Jen se klidně montujte, tohle je přece pro všechny

Můžete mít pravdu, propustný měnič se použije pro větší výkony a pak je obvykle přítomno i rekuperační vinutí. To by celou situaci měnilo, ale v zapojení nejsou označeny konce vinutí, takže nevím. Pokud by to byl blokující měnič, pak je to asi otázka nízkého kmitočtu - tomu by napovídal i nárůst napětí na tranzistoru ještě v době jeho otevření. A také možnost mezizávitového zkratu.

[mtajovsky]

Jen se klidně montujte, tohle je přece pro všechny

Můžete mít pravdu, propustný měnič se použije pro větší výkony a pak je obvykle přítomno i rekuperační vinutí. To by celou situaci měnilo, ale v zapojení nejsou označeny konce vinutí, takže nevím. Pokud by to byl blokující měnič, pak je to asi otázka nízkého kmitočtu - tomu by napovídal i nárůst napětí na tranzistoru ještě v době jeho otevření. A také možnost mezizávitového zkratu.

[lexxaa]

Jak poznám mezizávitový zkrat?
Neměl by hřát transformátor, pokud je příliš velký magnetizační proud?
Jinak je tam ještě jedno vinutí mezi piny 7 a 8, ale nedokážu říct jestli je rekuperační. V tom monitoru, ze kterého jsem ho vytáhl, tak byl použit k napájení obvodu UC3842.

[jandu]

Na zameranie medzizávitového skratu sa najčastejšie používajú jednoúčelové prípravky na princípe porovnania určitej elektrickej hodnoty s dobrým prvkom. Univerzálne môžu pracovať na princípe vyhodnotenia tlmených kmitov produkovaných po zavedení jedného impulzu, ale tu je spravidla potrebné poznať presné parametre meranej súčiastky a to nie je vždy poruke.
Pri takom počte závitov ako uvádzaš a pri uvedenom usporiadaní závitov - ako si prv uvádzal, by som nevidel problém v znovanavinutí trafa s tým, že tie vinutia usporiadaš inak. Mám za to, že u impulzných zdrojov sa primár so sekundárom prekladá vrsvovite a nevinie sa najpr celý primár a potom celý sekundár.
Ak si zle pamätám, že niečo podobné si písal na začiatku, tak sa ospravedlňujem!

[jandu]

Na zameranie medzizávitového skratu sa najčastejšie používajú jednoúčelové prípravky na princípe porovnania určitej elektrickej hodnoty s dobrým prvkom. Univerzálne môžu pracovať na princípe vyhodnotenia tlmených kmitov produkovaných po zavedení jedného impulzu, ale tu je spravidla potrebné poznať presné parametre meranej súčiastky a to nie je vždy poruke.
Pri takom počte závitov ako uvádzaš a pri uvedenom usporiadaní závitov - ako si prv uvádzal, by som nevidel problém v znovanavinutí trafa s tým, že tie vinutia usporiadaš inak. Mám za to, že u impulzných zdrojov sa primár so sekundárom prekladá vrsvovite a nevinie sa najpr celý primár a potom celý sekundár.
Ak si zle pamätám, že niečo podobné si písal na začiatku, tak sa ospravedlňujem!

[FERYACT]

Byls upozorněn na diodu D3.Změřils jsi ji?Diodu vyhodíš a zkonstatuješ
že se nic nezměnilo.To je vážná chyba.Nahraď ji čerstvou.
Závěrné napětí diody musíš měřit alespoň při 600V./napájení325V/
Znovu jsem pročítal příspěvky a zarazilo mne že je použitý
IRF740 pro 400V tedy nepatrná napětová reserva.Je v pořádku RC
člen u IRF?