4 zenerky v sérii

[Otkundes]

Tak si myslím, že ty zenerky po třiceti letech provozu neodešly do křemíkového nebe bez příčiny. Podle katalogu, jsou dimenzovány pro Zenerův proud 85 mA a pro mezní výkon 1,3 W, který je však podmíněn teplotou vývodů 35˚C, a to ve vzdálenosti 4,0 mm od pouzdra. Úvodní zmínka autora vlákna o stavu toho plošáku, v místě upevnění diod do něj, vypovídá o delším tepelném namáhání, a nikoliv o dodržení těch 35˚C u pouzder diod.
Stejně tak bych věnoval pozornost tomu předřadnému odporu diod. Odpor MLT-1, je sice dimenzován pro tepelnou ztrátu až 1W, ale to neznamená, že vlivem dlouhodobě zvýšené teploty, časem nezmění svou ohmickou hodnotu. Každá součástka má přece nějakou životnost, která může být zkrácena podle zatížení a teplo není nepřítelem jen u polovodičů.
Zkontroloval bych především zdroj napětí, možnost průchodu vzduchu kolem diod a odporu, umístění přístroje (ventilaci, prostředí), a až pak řešil, zda ty diody pouze vyměnit za stejný typ, případně i s navrhovanou úpravou chlazení vývodů, jak popisuji kolegové výše.

[DukeNuke]

Netvrdím, že mám pravdu, ale - při opravách starších zdrojů jsem taky narazil na přepálené zenerky, či odpory k nim i se sopami tepelného působení na dps. Dávám větší odpory. Osobně se domnívám, že to je způsobeno vyšším napětím na primáru z 220 na 230V, což nějakou mA na zenerce přihodí.

[EKKAR]

Podívej - nominální napětí 230V nařizuje norma až od roku 1993, ale my jsme například měli naprosto běžně doma v paneláku na sídlišti v centru Český Třebový trvalejch 235V už v roce 1980 a když třeba běžely v roce 1988 přenosy z letní olympyjády v jihokorejským Soulu s časovým posunem 8-10-12h, kdy končily třeba přenosy z tenisovýho turnaje (Miloš Mečíř - pro pamětníky) až někdy ve 3-4 hodiny ráno, tak v momentě ukončení přenosu, kdy lidi hromadně vypínali telky a šli si honem ještě schrupnout, než půjdou na 6:00 do hokny, napětí na zásuvkách naprosto běžně skákalo přes 245V - měřeno průběžně připojeným UNI 11e, žádným laciným digitálem. Takže běžný žárovky na 220V třebovákům vydržely jen pár měsíců a kdo moh, sháněl si ty označený 240V. Ten +10% podíl napájecího napětí byl vidět ve všem, kde se podobně ohřívaly omezující odpory nebo zenerky/výkonový trandy, servisáci všude kde to šlo přepínali primáry traf na 240V, ale většina přístrojů nově koupenejch v krámech byla nastavená na nominál 220V±10%, ty samozřejmě žádným servisem při prodeji neprošly a napětí v síti 240-245V už jim vysloveně ukracovalo životnost ... A bylo to vidět i v SD na plošňákách telek tam vyhozenejch - nebyla jedna, která by kolem výkonovejch odporů a zenerek neměla vyhřátou DPS. Tehdejší VČE to odůvodňovalo tím, že Třebová jako velkej železniční uzel má trvale přepětí, protože je napájená ze 4 směrů a kvůli tomu je na části rozvodů pro obyvatelstvo zvýšený napětí. Dneska už vím, že na to srali jak na placák, protože si ulehčovali poráci s nastavením odboček na distribučních trafech po městě i třeba proto, že kdyby nastavili na trafu výstup 225-230V, aby odběrný místa těsně kolem trafaček neměly přepětí, na konci komunisticky dimenzovanejch rozvodovejch sítí z hnilíkovejch kabelů a vzdušnejch drátů/lan by taky lidi nemuseli mít ani garantovaný minimum 198V ... Všecko se změnilo až nástupem spínanejch zdrojů.

[EKKAR]

Podívej - nominální napětí 230V nařizuje norma až od roku 1993, ale my jsme například měli naprosto běžně doma v paneláku na sídlišti v centru Český Třebový trvalejch 235V už v roce 1980 a když třeba běžely v roce 1988 přenosy z letní olympyjády v jihokorejským Soulu s časovým posunem 8-10-12h, kdy končily třeba přenosy z tenisovýho turnaje (Miloš Mečíř - pro pamětníky) až někdy ve 3-4 hodiny ráno, tak v momentě ukončení přenosu, kdy lidi hromadně vypínali telky a šli si honem ještě schrupnout, než půjdou na 6:00 do hokny, napětí na zásuvkách naprosto běžně skákalo přes 245V - měřeno průběžně připojeným UNI 11e, žádným laciným digitálem. Takže běžný žárovky na 220V třebovákům vydržely jen pár měsíců a kdo moh, sháněl si ty označený 240V. Ten +10% podíl napájecího napětí byl vidět ve všem, kde se podobně ohřívaly omezující odpory nebo zenerky/výkonový trandy, servisáci všude kde to šlo přepínali primáry traf na 240V, ale většina přístrojů nově koupenejch v krámech byla nastavená na nominál 220V±10%, ty samozřejmě žádným servisem při prodeji neprošly a napětí v síti 240-245V už jim vysloveně ukracovalo životnost ... A bylo to vidět i v SD na plošňákách telek tam vyhozenejch - nebyla jedna, která by kolem výkonovejch odporů a zenerek neměla vyhřátou DPS. Tehdejší VČE to odůvodňovalo tím, že Třebová jako velkej železniční uzel má trvale přepětí, protože je napájená ze 4 směrů a kvůli tomu je na části rozvodů pro obyvatelstvo zvýšený napětí. Dneska už vím, že na to srali jak na placák, protože si ulehčovali poráci s nastavením odboček na distribučních trafech po městě i třeba proto, že kdyby nastavili na trafu výstup 225-230V, aby odběrný místa těsně kolem trafaček neměly přepětí, na konci komunisticky dimenzovanejch rozvodovejch sítí z hnilíkovejch kabelů a vzdušnejch drátů/lan by taky lidi nemuseli mít ani garantovaný minimum 198V ... Všecko se změnilo až nástupem spínanejch zdrojů.

[hajeklubos]

Jirko nevím jak se ti chce nebo můžeš do zapojení stabilizátoru zasahovat. Nestálo by za to použít do báze dvě zenerky 24V/5W (nejběžnější na sehnání) odpor zvýšit na cca1K/1W a výkon držet na sériovém stab z nějakého NPN darlingtonu 100V/1až2A Ic. Přes to by nejel vlak.
Luboš

[Celeron]

Tak nakonec to dopadlo jinak, u Švagerků měli 1,3W a 5W a tak jsem nakoupil 5W. Ony jsou skoro stejně velký jako původně zamýšlený 2W, nohy stejnej průměr. Nohy jsem nechal 30 mm vysoký s rozplácnutím. Když tam 1,3W vydržely 30 let, tak tyhle vydrží navěky. Už je to z baráku a vypadá to, že maká. Prst na ní lze udržet. Jo a odpor jsem taky dal 2W, tedy dvojnásobek.

[hajeklubos]

Dneska musí člověk uváděné výkony brát trochu s rezervou. Zapojíš a ono to hřeje ako sfiňa. To znáš. Tak lépe předimenzovat. Na čem udržíš ruku se neupeče.
Luboš