Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6084 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: pá září 15 2023, 11:56 Předmět:
Zmije napsal(a):
Mě přišlo pozoruhodné, jak danhard všem říká, že vědí kulové a přitom sám sebe popíra. Trvá na jeho přesném výkladu nějakých termínu, které přitom není ochoten / schopen definovat.
danhard napsal(a):
Saturace tranzistoru je především naplnění přechodu BE prostorovým nábojem větším, než je potřeba k otevření CE přechodu na kolektorový proud.
A když potřebuješ tranzistor zavřít, tak musíš odčerpat tento přebytečný náboj, což vede k saturačnímu zpoždění.
A saturační zpoždění závisí v určitém rozsahu na hloubce saturace.
Zmije napsal(a):
Bez přechoďáku ani ránu a C3 je na opačný pól než LC (L1, C1) obvod.
Jen úplné HOVADO nevídí, že napájecí zdroj je impulz s nastavitelnými parametry.
Pokud jsou počáteční podmínky stejné jako pulz, tak tam žádný přechodový jev není a oscilátor bez šumu nenasadí a zůstane viset v ustáleném dc stavu.
Pokud je náběh pomalý, tak to také nenasadí.
Pokud přidám do báze zdroj ac, s amplitudou pár uV, tak se překoná výpočetní šum (zaokrouhlení dané konečnou přesností výpočtu) a oscilátor se rozběhne.
Naposledy upravil danhard dne pá září 15 2023, 12:13, celkově upraveno 1 krát.
Lze použít i transmition line a simulovat vedení (zpoždění, útlum), vázaná vedení.
Nic proti tomu, ale v kontextu tohoto vlákna bych se asi spíš zabýval tím, co si mladý adept může sestavit a jednoduše ověřit. Indukčnost vývodů keramiky si najde, vliv vf zemnění třeba vyzkouší, ale že by si změřil páskový vedení, nevím.
Jako problém bych spíš viděl vliv Q cívky na oscilátor, což je věc dost zásadní a přitom na VHF doma těžko měřitelná.
To záleží na vlastnostech simulátoru, tedy především na použitých modelech.
D
Sériový odpor zdroje a indukčnost blokovacích kondů snad není až tak náročná na verzi simulátoru, pokud je to skutečný simulátor. Na posouzení realističnosti modelů aktivních prvků asi nejsem dost teoretik.
Ten Colpits ze začátku vlákna se zemněním kondu přes impedanci zdroje se nerozběhne v simulaci nad Ri asi 30 ohm, ale záleží na tranzistoru a pracovním bodu. Ale že má nulová impedance zdroje vliv, to ilustruje.
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6084 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: pá září 15 2023, 13:30 Předmět:
V simulátoru používám ideální prvky.
K laděnému obvodu je přípojen tlumící odpor.
Když ho zatlumím tak, že nejsou splněny ocsilační podmínky (10k místo 100k), tak bohužel, po nakopnutí zapnutím to jde do ustáleného stavu
Simulátor - jak jsem psal, záleží na vlastnostech simulátoru (ten dělá prostředí, které upravuje parametry) a modelů.
osc4.png
Komentář:
Velikost:
11.79 kB
Zobrazeno:
44 krát
osc5.png
Komentář:
Velikost:
16.32 kB
Zobrazeno:
57 krát
osc6.png
Komentář:
Velikost:
14 kB
Zobrazeno:
41 krát
Naposledy upravil danhard dne pá září 15 2023, 13:45, celkově upraveno 1 krát.
Uměl by někdo spočítat cívku pro průměr lakovaného drátu 0,8mm?
program Coil32, počítáno na celé závity, Ø 0,8 (0,872 s lakem), mezera 0,872 (navinuto dalším drátem a ten pak odmotán), nebo vzduchová cívka roztahováním závitů usazená až podle přijímače:
na Ø 5 mm 7 z 157 nH 20 pF 90 MHz, Q cívky=306, vlastní kapacita 0.18 pF = vlastní rezonance cívky 482 MHz
na Ø 5 mm 5 z 98 nH 26 pF 100 MHz
na Ø 6 mm 4 z 99 nH 26 pF 100 Mhz
na Ø 3 mm 8 z 91 nH 28 pF 100 MHz
atd.
Jednotky pF stejně nehrajou roli, protože minimálně totéž jsou parazitní kapacity montáže, tranzistoru a antény. Štěnice Hadex od Artabana na minulé stránce má anténu navázanou na odbočku poblíž napájení, takže aspoň minimálně rozlaďuje obvod.
Naposledy upravil Crifodo dne pá září 15 2023, 13:57, celkově upraveno 1 krát.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31937 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: pá září 15 2023, 15:30 Předmět:
HF_Tech napsal(a):
Ještě nám tady chyběj Bořek a EKecal...
Stačíš tady ty, na co bych si ještě já omačkával písmenka na klábosnici? _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Mar 30, 2012 Příspěvky: 3571 Bydliště: Havířov
Zaslal: po září 18 2023, 0:01 Předmět:
danhard napsal(a):
Kremik napsal(a):
Pokusím se to stručně vysvětlit. Musíš brát v úvahu vlastnosti té cívky. V okamžiku připojení napětí má velký indukční odpor, takže tranzistor nemá problém sepnout až do saturace.
Nic takového se tam neděje, v kolektoru není jenom cívka, ale rezonanční obvod a tranzistor má v emitoru značně velký odpor.
Takhle by to nemělo důvod se rozběhnout, to není důvod oscilace
Ty jsi normálně mamlas. Samozřejmě je tam rezonanční obvod, zmiňuju ho, jenže v části, kterou jsi "opomněl" ocitovat. Fakt máš problém s psaným textem. Jasně že je odpor v emitoru, to snad každý vidí. Kdyby byl tvrdě na zemi, těžko by do něj mohla být zavedena zpětná vazba, že? Naopak jsem nikde v textu nezmiňoval, že by oscilace vznikly přechodovým jevem. To zde akorát ty podsouváš a pak následně vyvracíš. To tě baví, vyvracet vlastní nesmysly? Bože, snad taky nebudu takovej, až budu starý dědek. A to plánuju být starý dlouho
A saturace, pokud by mělo napětí překmitnout tak nízko, že by se trand dostal do inv. režimu, s čímž jsi přišel ty, tam jednoznačně bude. Přesně v ten okamžik, kdy kolektorem teče méně proudu, než by příslušelo ve vztahu k proudu tekoucímu bází.
Děkuji všem za odpovědi. Bohužel, stejně jsem přesně princip nepochopil. Zapojení se společnou bází tam pořád nevidím. Vidím uzemněný emitor. Zapojení se společnou bází mi taky není jasné. Když je nastavený nějaký proud kolektor-emitor je mi jasné, že když na kolektoru uberu napětí zmenší se i v emitoru. Zesílení je ale menší než 1, tak by nefungovala zpětná vazba. Zkusím se tomu ještě trochu věnovat sám a nějak si to přeházet v hlavě nebo se věnovat něčemu jinému. Jako kluk jsem měl stavebnici, kde byl podobný oscilátor myslím, že se spíše nějak podobal Hartleyho zapojení. Tam byla ta zpětná vazba na nějaké pípátko do báze, ale stejně to nechápu. ...nebo to nechám radši na pokoji. Je to dost složité asi spočítat všechny ty proudy a fázové posuny v daných okamžicích, to asi stejně nedokážu. Pak je jedna věc proč tomu vlastně nevěřit, když to vlastně funguje.
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6084 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: ne říjen 01 2023, 10:17 Předmět:
Kremik napsal(a):
Ty jsi normálně mamlas.
Pro takový hovada, jako jsi Ty jsem dal ty obrázky postupného náběhu a tam k nějaké "saturaci" nedochází ani náhodou.
Až při limitaci amplitudy napájením dochází ke změně chování.
tomlib : tranzistor je v zapojeni SB jen vysokofrekvenčně, díky zablokování báze do země kondem.
Kremik napsal(a):
Pokusím se to stručně vysvětlit. Musíš brát v úvahu vlastnosti té cívky. V okamžiku připojení napětí má velký indukční odpor, takže tranzistor nemá problém sepnout až do saturace. Na cívce se tedy objeví skoro 3V, přestože je to vlastně jen kus drátu s malým odporem. Proud cívkou však rychle narůstá a tranzistor otevřený přes odpor 47k už takový proud nedokáže odvést. Z oblasti nasycení se tak dostává do lineární oblasti a stane se z něj zdroj proudu. Na cívce je však v počátku tohoto okamžiku pořád téměř plné napětí, tedy skoro 3V. Protože je však stále "vodivější" a tranzistor už ten proud nestačí odvádět, napětí na cívce začne klesat, tedy napětí na kolektoru tranzistoru se začne zvedat. Cívka je nyní "nejsilnější" a přes C5 zvedá napětí i na emitoru. Napětí na bázi se však téměř nezvedá, protože ho drží C3 (má mnohem větší kapacitu než C5). Tím se napětí na EB přechodu sníží natolik, že tranzistor se zcela uzavře. Jakoby na okamžik úplně zmizel. "Rozjetou" L1 nic nedrží a tak si s kondem C4 (v součinnosti ještě s ostatními kondy a anténou, ale ty si klidně odmysli) krásně rezonančně kmitne. Napětí na jejím dolním konci (tedy na kolektoru) se přehoupne až nad napájecí napětí, aby pak zase pod něj kleslo. Cívka by postupně dokmitala tlumenými kmity a děj by se zastavil, ovšem když její napětí klesá, přes kond C5 tlačí dolů i emitor, který až dostatečně klesne, znovu otevře tranzistor. Ten pomůže cívce aby její napětí ještě více kleslo, vzrůstající proud však dlouho neudrží a celý děj se tak neustále opakuje.
Připojení napájení zajisté vyvolá přechodový jev při zapnutí, to se tam ani nemusíš psát
Proč by se ale měl tranzistor sepnut do saturace, když je kondenzátor C3 na začátku nulové napětí ?
Založen: Mar 30, 2012 Příspěvky: 3571 Bydliště: Havířov
Zaslal: ne říjen 01 2023, 11:49 Předmět:
danhard napsal(a):
Až při limitaci amplitudy napájením dochází ke změně chování.
Super, tak už se dostáváme k jádru pudla. Ty se furt držíš toho rozběhu, který jsem v původním stručném popisu dost zjednodušil, protože ani nebyl předmětem dotazu. Autor se ptal jaktože to kmitá, ne jakým způsobem se to rozběhne. Hned v úvodu jsem psal, že to píšu zjednodušeně. Že se to nerozběhne hned naplno prvním kmitem jsme si už taky řekli. Tak o co ti jde?
Čekáš, že se zde bude na každou otázku odpovídat diplomovou prací?
Nějak mi připadá, že se pořád motáš kolem hovna. Asi jako bys stál před přechodem a hádal se s policajtem, že nemůžeš regulérně přejít přechod, protože tomu zelenému panáčkovi chybí kousek ručičky. Tedy že už to vlastně není panáček ale neidentifikovatelný obraz, tudíž není definované kdy můžeš jít a kdy ne a měli by to dát laskavě urychleně dopořádku.
Krom toho, odpověď má smysl tehdy, pokud odpovíš řečí tázaného. Třeba Šampón používá termín "zhubnělé tranzistory"...
tomlib >Možná se na to díváš pouze z hlediska stejnosměrného proudu. Představ si to z hlediska střídavého signálu.
V zapojení se společným emitorem jde malý střídavý signál do báze, na kolektoru je tento signál s vyšší amplitudou, tedy silnější, s větším rozkmitem. Jak na bázi, tak na kolektoru je krom toho i nějaké DC napětí, ale to Tě teď nezajímá, stejně ho obvykle oddělíš kondenzátorem. Na emitoru je nula, žádné napětí, protože je spojen se zemí. I kdyby tam nějaké DC napětí bylo, bylo by blokované kondem a neměnilo by se. Nebo jen nepatrně, pokud by to bylo účelné např. z hlediska zpětné vazby, ale to teď není podstatné. Proto se tomuto zapojení říká se společným emitorem.
V zapojení se společným kolektorem (nebo také emitorový sledovač) jsou také stejnosměrná napětí, ale ty teď stranou. Do báze jde střídavý signál a odebírá se z emitoru. Kolektor je na kladném pólu, tedy napětí na něm se nemění.
V zapojení se společnou bází se zase nemění napětí na bázi. Je jedno, že je tam nějaké stejnosměrné napětí, ale nemění se. Střídavý signál jde do emitoru a odebírá se z kolektoru. Střídavé napětí na emitoru má malou amplitudu, na kolektoru násobně větší. Např. u toho Collpitse to v kolektoru "lítá docela dost".
edit:
Než jsem to napsal, v danhardově příspěvku toho dost přibylo. Jasně že napětí na kondu musí napřed vylézt aby sepnul. Já však psal stručnou odpověď, ne laborát na tisíc kroků. O saturaci jsem se zmínil proto, aby bylo jasné, že i na malé cívečce o pár závitech múže být plné napětí, aniž by jí tekl proud. Že to bude až kratičkou chvíli po zapnutí už není pro stručné! vysvětlení tolik podstatné. A ano, jasně, když už to bude kmitat, poteče jí nějaký proud. Ještě něco?
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.