Přítlačné kladky audio a video - teorie ke tvaru?

[JirkaZ]

Člověk s něčím dělá celý život a pomalu až ex post se rozhodne to zkoumat hlouběji...

O co mi jde, je už trochu patrné z názvu příspěvku. Tedy: proč zejména u audio přítlačných kladek v kazetových mfg je někdy kladka v bokorysu válcová a jindy soudková? Mám přitom na mysli nové kusy, nikoliv něco staršího.

U cívkových mgf jsem soudkovou kladku viděl velmi málokdy, u videa nikdy. Což člověka přivádí na myšlenku, že to možná souvisí i se šířkou pásku...

Všeobecně rozšířený a mně známý názor je ten, že soudkovitost by měla středit pásek do místa největšího průměru kladky.

Jsou ještě nějaké jiné důvody? Je k tomu nějaká teorie, třeba jak tvar kladky souvisí s dalšími prvky páskové dráhy a s její kinematikou apod.?

Trochu jsem hledal, ale nenarazil na nic užitečného...

[AdamVarga]

Mimo vedenia pásky nemyslím že sudková kladka má iné "benefity".

Umožňuje to zjednodušiť náročnosť na nastavenie rovnobežnosti osi hriadele kladky a tónovej hriadeľe. Plochá kladka pri malinkatej výchylke pásku proste vypľuje bokom a žuje, sudková ju len stiahne do strany ale nemusí žuť.

Takúto kladku vídavam použitú obzvlášť v magneťákoch kde sa nenachádza žiadny vodiaci prvok pred kladkou

Zároveň širokopáskové MGF ako napríklad môj Fostex G24S má plochú kladku, ale uloženie tej kladky je princípom podobne riešené ako na rade B4 že sa prispôsobí tónovej hriadeli. Ale to pracuje s 1palcovou páskou (2,54 cm široká) takže tam je veľká plocha čo podľa všetkého zjednodušuje celí tento habakuk.

Pásková dráha má ale vodiaci prvok za snímacou hlavou takže nejaká malinká tolerancia v kladke sa neprejaví vo vedení pásky na hlavách.

Kazetové magneťáky tak isto nemajú žiadny vodiaci prvok len ten v kazete samotnej a na univerzálnej hlave.. Za ňou tam nieje nič, a keby kladka ťahala do boku pásku tak by sa to samozrejme prejavilo vo zvuku. Preto je sudková aby teda bolo toto nastavenie menej náročné až by som povedal bezpredmetné na kazeťáku. Došteluje sa hlava a hotovo...

[Kremik]

Soudková kladka pásek nikam nevede. V místě styku kladky s tónovou hřídelí se kladka srovná podle hřídele. Taktéž pásek je tisknut k rovné hřídeli, tedy nijak se soudkovitě netvaruje ani nemůže být nějakým soudkem nikam naváděn. Dle mého je to jen produkt při jednoduché výrobě, který nikoho netrápí.
Ovšem na druhou stranu, soudková kladka tlačí střed pásku na hřídel větší silou než jeho okraje, v případě prokluzu pásky vůči hřídeli by to možná teoreticky nějaký středící vliv mít mohlo. To však jen v případě, že by se pásek bočně zkroutil stejně jako řemen na soudkové kladce. Nevím, jestli by někdo chtěl z takové páskové dráhy něco poslouchat.
V praxi jsem žádný rozdíl v chování ploché/soudkovité kladky nezaznamenal. Tedy krom toho, že soudková méně táhne. Významným prvkem pohonu je tření mezi gumou kladky a tónovou hřídelí, protože pásek na vyleštěné oceli klouže. Soudková kladka při okrajích tlačí na hřídel nejméně, proto je jí i slabě poháněná a proto mechaniky brzy přestanou na konci kazety vypínat, pokud mechanika vypíná výsuvným kopytem.
Ať soudková nebo rovná, obě tahají pásek do strany, pokud pásek nevykazuje dostatečný odpor. Tedy pokud se odvíjecí trn otáčí příliš lehce nebo navíjecí trn silně táhne. Některé mechaniky spoléhají na tření pásku mezi přítlačným polštářkem a hlavou a odvíjecí trn nebrzdí. To však funguje jen dokud se hlava trochu nevyjede. Pak se polštářek opírá převážně o neobroušené části hlavy, pásek ve vybroušené špáře prochází lehčeji a na začátku kazety, kdy je tah navíjecího trnu nejsilnější pásek začíná ujíždět do strany. Dříve nebo později se hezky zmuchlá.
Ale kdyby někdo věděl o kladkách více, taky se rád přiučím

[Ingwarr]

Presne to popísal Kremík.
Vo vlákne o B115 som dal linky ako sa správa páska na konci pri rovnej kladke, sudkovitej a rovnej na B54 tam išla do konca pekne v strede, ma prítlačné plochy a vodiacu drážku uchytenu na hlave, kladku zavesenú výkyvne.

[Lukas-Peca]

Očekával bych, že soudková kladka bude míň citlivá na rovnoběžnost s tónovou hřídelí, kdežto rovná bude při nerovnoběžnosti tlačit pásek do strany. Naopak rovná bude mít při správném nastavení lepší tah, protože bude mít na svých krajích větší přítlak. Takže soudková bude vhodná pro levnější mechaniky s většími tolerancemi, a to pouze u úzkého pásku, protože jinak by na krajích neměla přítlak vůbec.

[Hill]

Ty větší vůle a tolerance budou zřejmě hlavní důvod, jinak nemá nějaký bombír technicky opodstatnění. Když jde zavěsit kladka do držáku tak, aby se sama srovnala podle hřídele (například Tesla B4, B5/B100), je válcový tvar ideální. Nebo se letmé uchycení muselo udělat tak robustní a přesné, aby dlouhodobě nerozhodilo vedení pásku.
Naproti tomu u kazeťáků, hlavně raných modelů, asi byly problémy a na kyvné uložení kladky málo místa, tak tam se nějaké najdou. Možná se i počítalo s tím, že v kazetě dojde k nějakému vytahání okrajů pásku, tak aby se na posuvu ty okraje raději nepodílely.
Třeba to řešení s přítlačnou kladkou kývající se na kuličce, o němž píšu tady. Asi to s bombírovanou kladkou fungovalo nejlíp.

[Hill]

Ty větší vůle a tolerance budou zřejmě hlavní důvod, jinak nemá nějaký bombír technicky opodstatnění. Když jde zavěsit kladka do držáku tak, aby se sama srovnala podle hřídele (například Tesla B4, B5/B100), je válcový tvar ideální. Nebo se letmé uchycení muselo udělat tak robustní a přesné, aby dlouhodobě nerozhodilo vedení pásku.
Naproti tomu u kazeťáků, hlavně raných modelů, asi byly problémy a na kyvné uložení kladky málo místa, tak tam se nějaké najdou. Možná se i počítalo s tím, že v kazetě dojde k nějakému vytahání okrajů pásku, tak aby se na posuvu ty okraje raději nepodílely.
Třeba to řešení s přítlačnou kladkou kývající se na kuličce, o němž píšu tady. Asi to s bombírovanou kladkou fungovalo nejlíp.