Tyristorová nabíječka - stavba

[sinclair]

Tady je taková šikovná tabulka TK různých kovů.

[jurajmojzis]

Tak som si pokusne postavil 3 nabijacky.Tyristorovu podla urob si sam,a Budinskeho podla AR 92 a AR 96.
Nabijacka podla USS funguje bez problemov avsak pre rozumny priebeh regulacie je potrebne volit snimaci odpor min 0,22Ohm.Pri pozadovanom max nabijacom prude 10A na nom bude strata asi 20Watov,plus straty na diodach a tyristore.Takze tento typ nabijacky zlozeny vyhradne s diskretnych prvkov ma katastrofalnu ucinnost a nulovu odolnost proti skratu a prepolovaniu.

Tyristorovka od Budinskeho z AR 92 je na tom ovela lepsie ca sa tyka strat,sposobom napajania riadiacich obvodov sa vsak jedna o znacne usporne a kompromisne riesenie,co sa prejavuje na spolahivosti.Ide hlavne o prekrocenie max napajania pre OZ.Preto som zvolil samostane napajanie pre OZ a velkost napatia na silovom vinuti uz nieje kriticka. Dalsou nevyhodou je vnutorne ref. napatie odvodene od napatia baterie,co sposobuje, ze nabijacka je odolna proti prepolovaniu len za istych podmienok.

Puzna nabijacka od Budinskeho z AR 96 je sice najzlozitejsia (6 OZ),ale pokial ide o straty a odolnost proti skratu a prepolovaniu je to najlepsia volba.Trafo mam toroid 2x18V/300VA,na usmernenie som pouzit dvojitu schottky diodu 40A/200V (ISOTOP),filtracia 2x6G8/63V (RIFA PHE200),snimaci odpor 20mOhm (THS25),mosfet IRFP 4227.Pouzite suciastky su pre priemyselne pouzitie a zvolene bez ohladu na cenu.
Pri max nabijacom prude 10A sa toto osadenie bez problemov uchladi na rebrovanom chladici 150x 75x37mm.
Vdaka vnutornemu ref. napatiu,nezavislemu od pripojenej baterie sa nabijacka uchrani proti skratu na vystupe aj proti prepolovaniu za akychkolvek okolnosti (overene na plne nabitom akumulatore 66Ah).
Cele zapojenie som skusobne realizoval na povodnej dps avsak vsetky silove casti mimo dps.

[sinclair]

Asi budu za zpátečníka, ale tvrdím, že operáky v nabíječkách nemají co dělat, už pro ten svůj tvrdý napěťový limit.
Nabíječky musejí snášet neskutečně hrubý zacházení, pády, zkraty, přepólování - a čím víc součástek, které nabíječka obsahuje a které se mohou sesrat elektricky či teplem, tím horší.
Kdyby aspoň ten zvýšený počet součástek skutečně vedl k progresivnímu zlepšení všech parametrů i odolnosti - ale ono je to často naopak.
Když vidím ty Budínského orloje a představím si, co všecko by se v profi provedení muselo změnit a vyměnit - ne.
U 10A zkratuvzdorné nabíječky a proudovým limitem, se dají tepelné ztráty udržet asi do 20W, plus transformátor, podle kvality plechů.
To není zase tak hrozné a dá se to pohodlně z konstrukce odvést, přičemž nabíječka nemusí nutně obsahovat větrák.
Stačí nadimenzovat vše, co je uvnitř, na práci při 50-60°C, což je u průmyslových výrobků s rozumným krytím běžné.
Zjistil jsem také překvapivou věc, že do nabíječek s tyristory jsou naprosto nevhodná tvrdá toroidní trafa. Zkuste přemýšlet proč, není to těžké uhodnout.

[jurajmojzis]

Skuste si ten orloj pokusne postavit ,ozivit(chodi na prve zapojenie) a potom tu nabijacku skuste odpalit prepolovanim ,alebo skratom.Vysledok-vsetko prezije a ubrani sa a to bez vystupnej poistky ci istica (problem s kvalitou prevedenia tychto prvkov a opat zbytocne ztraty na nich).
Zapojenie z 3ks dvojitych OZ predsa nieje orloj.Vynechal som prepinanie 6/12V a vsetky tie matuce LED (ponechal som len led pre indikaciu prepolovania a indikaciu nabitia) a to zapojenie je uplne trivialne.Naviac napajacie napatie OZ je asi 28V,co je hlboko pod katalogovim Ucc max.
Pokial ide o pouzite trafo,toroid je na mieste.Prudove impulzy su "dodavane" z kondenzatorov a preto treba pouzit typ so srobovacimi vyvodmi pre priemyselne pouzitie,ktore znasaju velke prudy.Pouzitie vyvodovych kondenzatorov do DPS je v tomto pripade pruser.