Myslím, že i v tomto zapojení může být napětí nakmitané na cívce L1 větší než napájecí, protože odbočku na cívce nahrazuje kapacitní dělič C1C2. Poměr C1/C2 nahrazuje poměr L1/L2 u cívky s odbočkou. Napětí na emitoru (a tím i na anténě) však napájecí napětí překročit nikdy nemůže.
Souhlasím, u tohohle zapojení jsem měl na mysli amplitudu na emitoru. U toho odkazovaného zapojení Davida Čady jsem měl na mysli napětí na kolektoru, ale teď na to koukám, ono je to tam celé nějaké divné. Člověk by řekl, že je uzemněná odbočka cívky, jenže zem je namalovaná na konci a taky mi tam pak chybí kondenzátor mezi odbočkou cívky a emitorem T2. Takže bych řekl, že to vazbí tak nějak všelijak a vlny se šíří po celé konstrukci. Možná to má právě proto tak velký dosah.
Tak vysílač podle prvního schématu mám taky postavený. Udivil mě právě dosah, který byl až 100 metrů v zástavbě s téměř dokonalým zvukem (po připojení k mp3 přehrávači). Nicméně trpěl velmi nepříjemnou vlastností a sice mizernou stabilitou. Stačilo se něj škaredě podívat a hned byl o půl MHz jinde. Ale k mému demostračnímu příkladu se vůbec nehodí. Za jedno je problém vykreslit na osciloskopu 100MHz a i kdyby se mi dostal do ruky tak kvalitní přístroj tak by na nosné vlně stejně nebyla vůbec patrná změna frekvence v závislosti na modulačním signálu.
Ale přesto jsem rád za všechno příspěvky. Především masar mi pomohl pochopit nějaké věci a nasměrovat správným směrem.
Ten vysílač podle prvního schématu by šel vylepšit. Ten kondenzátor 1n bych nedával paralelně s mikrofonem, ale dal bych ho mezi bázi tranzistoru a kladný pól baterky. Jako zem VF signálu bych pak používal kladný pól napájení místo záporného. Stabilita se by se měla vylepšit. Takhle se totiž VF obvod uzavírá přes baterku, což není dobře pro tu stabilitu, ale je fakt, že dosah je pak možná lepší.
To snad už nebude ani třeba hledat. Ve škole jsem původní oscilátor předvedl celkem s úspěchem už včera.
Ale daná problematika mě trochu víc zaujala a začal jsem trochu experimentovat. Až jsem došel k zapojení, ve kterém byl změněn rezonanční obvod aby kmital kolem 50 MHz a odpor z emitoru jsem nahradil vodičem přibližně 1/4 délky vlny. K mému velkému překvapení se tranzistor nejej že neusmažil, ale dokonce se v kolektoru objevilo napětí s amplitudou 6V při napájení 5V. Předpokládám že tedy čtvrtvlnné vedení má pro danou frekvenci velmi vysokou impedanci. Zajímalo by mě jaké by mělo teoreticky zařízení vlastnosti, kdyby se použilo toto vedení jako anténa.
Myslím, že jsi při stavbě nebo měření nepostupoval dost korektně. Pokud ještě mluvíme o zapojení podle úvodního schematu, pak je jasné že na kolektoru tranzistoru nemůže být k dispozici prakticky žádné vf napětí (blokováno kondenzátorem). 50MHz je již dost vysoký kmitočet, takže záleží již na parazitních kapacitách a indukčnostech spojů a součástek. Je možné, že blokovací kondenzátor 100nF již při tomto kmitočtu vykazuje vlastní rezonanci. Druhou věcí je vedení L/4. To, co jsi vytvořil 30cm drátu se vedení příliš nepodobá, jeho charakteristická impedance je příliš vysoká, spíše se dá mluvit o indukčnosti připojené paralelně ke spodnímu kondenzátoru děliče, která s ním a ostatními prvky LC vytváří jakousi kapacitně vázanou pásmovou propust a to značně tlumenou emitorovým sledovačem, takže se její rozladění tolik neprojeví.
Omlouvám se, že jsem psal trochu bludy. Popletl jsem emitor s kolektorem. Tím 1/4-vlny dlouhým drátem (na 50 MHz je to cca 130 cm pokud počítám s určitým činitelem zkrácení) jsem nahradil rezistor v emitoru (32 Ohmu). A napětí jsem měřil právě na emitoru, ne na kolektoru jak jsem uvedl chybně.
Úplně jsem ale nepochopil vysvětlení toho "drátu" místo odporu R2. Myslím že by se měl chovat jako cívka (stejně jsem viděl někde v emitoru cívku místo odporu v nějakém výkonovém VF zesilovači). A chtěl jsem vědet jestli se tato jendozávitová cívka nebude také chovat jako anténa. Prochází jí proud, takže se kolem ní vytváří magnetické pole. Zároveň v emitoru by měla být kmitna napětí a na nulovém potenciálu pak uzel napětí. Takže by se mezi konci mohlo vytvářet el. pole a v podstatě tak fungovat jako skládaný dipól pokud by se dobře natvaroval. Nebo se pletu?
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2
Strana 2 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.