Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: st březen 20 2019, 12:10 Předmět:
Měl jsem jich v r. 1971 celou stovku, koupil jsem v Myslíkárně rovnou celou krabici po 10Kčs, padly na to úspory.
Tranzistor se dobře otvárá, ale už hůř zavírá
Konstrukční katalog TeslaGe má asi 9MB, můžu nekam poslat.
Založen: Feb 02, 2011 Příspěvky: 491 Bydliště: Bratislava IV
Zaslal: st březen 20 2019, 13:36 Předmět:
So zapojením RCA (Transiwatt 40) experimentovala na konci 60-tych rokov aj firma Heathkit. Pre HiFi zosilňovač 2x20W aj pre gitarové kombo TA-27 používali upravené zapojenie bez Darlingtonu v budiči. Aký to malo dôvod?
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: st březen 20 2019, 14:04 Předmět:
To se zeptej Jandy samotný tranzistor vybudíš do menšího Uce, ale zase ho přebudíš do saturace.
Já jsem tam nechal darlington, ale kolektor budícího jsem posunul o diodu předpětí výše.
Vybuzení PNP tranzistoru se zlepšilo asi o 0,5V.
S 5NU74 je to lepší udělat obráceně, PNP tranzistor budit přes odpor a NPN s horší betou budit emit. sledovačem s KU611.
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: pá březen 22 2019, 13:39 Předmět:
Nojo, je to lepič.
Bylo to odladěný na párované konce, aby to bylo pěkně proudově symetrický.
Když tam nacpu darlington, tak tam nebudu bootstrapovat zdroj proudu.
Ten má pro někoho funkci nepochopitelnou, jelikož je tam bez zátěže proudové zesílení ve smyčce >1, takže bez zpětné vyzby by to fungovalo jako klopák, ale hraje to jak z praku
Takže s diskrétním darlingtonem, pro tranzistory s malou betou takhle:
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=86986&postdays=0&postorder=asc&start=148 , nebo do buzení samotnej zdroj proudu.
Někoho ale víc zajímá, jakej rukopis měly výkresy
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: pá březen 22 2019, 13:56 Předmět:
A furt dokolečka...to je přeci ten uraženej mazač odsud..
Dvě dvojice D44H11/D45H11 jsem si nechal poslat.
Opravdu hodně rychlé, ale podle bety při větších proudech jsou to spíš spínače a i SOA tomu odpovídá. Při 10V už jen 30W bez deratingu.
Jsou docela levné a prý se hodně používají ve výrobě průmyslové elektroniky.
Založen: May 09, 2017 Příspěvky: 1647 Bydliště: Kósek vod Brna
Zaslal: pá březen 22 2019, 14:16 Předmět:
Jsem to tu postnul, jen z toho důvodu, že se ten ješita regnul na AW, a dělá tam ze sebe většího vola než ve skutečnosti je.
Co se týká toho napájení, jen jsem se snažil pochopit jeho logiku, že darlingtonem dosáhne vyššího napájení. O nějakém Uceo a SOA nemá páry a hraje si na mr.Šstra
Založen: Jul 21, 2006 Příspěvky: 25741 Bydliště: skoro Brno
Zaslal: pá březen 22 2019, 17:28 Předmět:
Ten chlapec si hraje s ohněm. Skoro by se daly uzavírat sázky... _________________ Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Založen: Mar 05, 2007 Příspěvky: 6080 Bydliště: Jesenice u Prahy
Zaslal: pá březen 22 2019, 19:26 Předmět:
Musím dodatěčně poděkovat nicku "pesve", že nedal na nařčení hňupů, že jsem jen teoretik a že neumím ani vzít páječku do ruky a že si skutečně ten můj výpod ubastlil
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: pá březen 22 2019, 19:54 Předmět:
Vašku, úplně ohromný jsou 2N6488/2N6491 od ON. Mají je v Ecomu.
Osobní zkušenost, fakt suprový tranzistory, za ty peníze lepší TO220 neseženeš.
Nevím, co to kdysi bylo původně /ještě dřív, za Motoroly/, ale už tehda to musely být velmi dobrý tranzistory.
Žádné náhody, co typ, to aspoň dva-tři vzorky.
Jako druhé nejlepší, hned v závěsu za těma 2N, kupodivu a navzdory mým pesimistickým předpokladům, skončily MJE2955T/MJE3055T v TO220, taky z Ecomu. Vůbec jsem tak dobrý výsledky nečekal, od stařešin a ještě v umělý hmotě..
Řady BD7 i BD9 se proti těm 2N můžou jít při proudech okolo a nad 5A úplně . Ty jsem totiž měřil taky, jedna sada ještě logo SGS, druhá STM. Novější byla o cosi lepší, ale proti těm 2N fakt nahovno.
BD243C/244C a jeden dost starý BD243A jsou jako koncáky naprosto nepoužitelný, už od asi 2A "stojí" a jen se v nich pálí bázový proud.
A úplně totéž /zase s údivem/ předvedly origoš ON, osmiampérové MJE15032/15033. Staré MJE15030/15031 ještě s Pb byly citelně lepší, ale furt nic moc. Od 8A/50W trandů bych teda čekal něco úplně jiného.
Nechej si z Ecomu pár párů těch 2N poslat Vašku, budeš fakt čumět.
Myslím, že Ondrovi Chlupáčovi jsem mejlem to měření posílal. Prostě jenom nějakých pár typů výkoňáků v TO220.
Tyhle 2N a MJE3055T z toho vyšly absolutně nejlíp.
Akorát, že už ten papír, ze kterého jsem to Ondrovi skenoval či opisoval, nemůžu doprdele najít.
Založen: Nov 25, 2018 Příspěvky: 39 Bydliště: kousek za Brnem
Zaslal: pá březen 22 2019, 22:06 Předmět:
danhard napsal(a):
Musím dodatěčně poděkovat nicku "pesve", že nedal na nařčení hňupů, že jsem jen teoretik a že neumím ani vzít páječku do ruky a že si skutečně ten můj výpod ubastlil
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: so březen 23 2019, 18:54 Předmět:
Už jsem bohužel našel jenom lístek s měřením npn typů, ale i tak je to myslím dost vypovídající.
Popravdě - zrovna od těch starých SGS BD911/912 jsem čekal něco úplně jiného...vývody sice mají správně "skladovaně" zešedlé, základní deska pouzdra je sice perfektně rovně a bez otřepů vylisovaná, je i mírně matná /bez lesku/, ale ta beta...no hnus velebnosti. Pnp typy byly myslím ještě horší.
Novější BD911 STM překvapily taky /negativně/, protože jsem od 15A/90W trandů čekal sakra víc. U 15A trandu bych při 4A čekal něco okolo stovky či o něco víc..
Další překvapení, VELMI příjemné, byly MJE2955T/MJE3055T v TO220.
Od těch jsem naopak nečekal skoro nic - už s ohledem na pověst 2N3055 v TO3.
Za ty peníze, který MJE2955T/3055T od STM stojí, jsou to prostě skvělý tranzistory. Ucer mají s Rbe=50R přes 100V všechny.
Taky hodně příjemný překvápko byly KD711/712 v TO220. V měření vepsaný nejsou, zapomněl jsem je tam připsat.
Mám je sice v nějakých rozumných počtech i v TO3, provedení T, ale šlo mi vysloveně o typy v TO220.
U kádéček jsem podvědomě čekal to klasický, teslácký "od zdi ke zdi".
Bohudíky to ale tak není. Oba typy, KD711 i KD712 měly při stejných podmínkách /4V-4A/ betu mezi 60 a 65, npn typ lehce víc.
To je na teslácký tranzistory 12A/75W, navíc dělaný "na poslední chvíli" myslím hodně slušný.
Mám jich nasyslených dost na to, abych se už mohl na všecky BD7xx a BD9xx, kde nikdy člověk pořádně neví, co kupuje, třebaže je to jinak velmi spolehlivý obchodník.
Pavel Dudek taky chválil BD711/712, ale kdoví, co měl při výrobě DPA222 za výrobky, kde byly koupené a kým vyrobené.
BD243C se chovají způsobem, co už jsem popsal - někde okolo 3A se ručka Ic jakoby skoro zarazí a dál už to jenom doslova chlastá bázový proud a protápí ho v čipu, stejně tak se chovají i ty MJ15032.
U těch MJ mě to překvapilo možná ještě víc, než u těch BD243C.
Přeci jen ta BD jsou prachobyčejný jakože "gold standard" za pár korun.
Pamatuju si totiž, že komplementáry BD243B/BD242B Siemens, byly použitý jako koncový v několika typech maďarských stereopřijímačů, kde byly buzené dvojicí BC211/BC313. Poláci je párkrát někde použili taky.
Ale beru to tak, že ty MJ15032/15033 jsou spíš "vysokonapěťový" tranzistory /250V/ a beta u takto nízkých napětí a vyšších proudů může mít úplně jiný průběh, než kdybych je měřil třeba při 30V/1A či 15V/2A.
Škoda, že jsem to nezkusil. Příště, až budu překopávat buzení BA-200 z vybraných BDček na tyhle MJčka, tak je zkusím změřit jinak.
Největší negativní překvápko byly ty orig Texas BD245A v TO218 - od 10A origo trandů Texas /ještě s těmi kratšími plochými vývody/ bych taky čekal trochu víc. Ty jsem měřil jen tak ze zajímavosti, když už byly ve stejné škatulce a po ruce, jejich Uceo by mi stejně bylo málo.
Ve škatulce byly i starší TIP35C/36C v TO218. Tak šly do svorek taky a popotáhl jsem to na Ic=6A, jsou to přeci jen 25A/125W tranzistory.
BD711 STM je vyslovený průser, ale měl jsem jen jeden kus, tak je těžko soudit, mohl to být nějaký, třebaže nepoužitý, ale úchyl.
Mám vybráno.
Pokud tedy TO220, pak 2N6488/2N6491, pro dostačujících 100W/4R by s prstem v nose vyhověly tři páry, s touhle betou by šly 3 páry budit téměř studenými a nechlazenými KD139/140.
Do záležitostí, napájených jen okolo 60-70V pak MJE2955T/MJE3055T.
Možná, že jsem asi příliš konzervativní, ale na současném CZ/SK trhu rozumnější koncové tranzistory v TO220 ke koupi nejsou. Možná jsou, ale nevím o nich, kdo je má. Nejspíš Ty
Možná jsou to ještě origoš, nepajcovaní Japonci se zeleným pnp typem, ale netuším, u koho ve skladě by mohly ležet...
Věděls Vašku, že už ti mozkomrdi umějí napodobit i tu zelenou zalévací hmotu? S úplně přesným odstínem, jak byla třeba u originálních Toshib 2SA1302/2SC3281?
Už jsem bohužel viděl i "zelené originály" - jenže mozkomrdi použili pouzdro TO247, které v době zelených pnp ještě neexistovalo.
Uvnitř měly být údajně 2SJ162 a v černým vedle 2SK1058. Potištěný byly tou bílostříbrnou barvou, jako to kdysi tiskli v Hitachi, jeden pár tohoto "pokladu" za celých 9.99 USD. Zajímalo by mě, co narvali dovnitř a na jakém proudu to má bod zvratu...
Tyhle tranzistory od Hitachi se ale přeci nikdy nedělaly jinak, než jenom v TO3P. Od začátku jejich existence.
Stejně tak se dělaly černozelený i 2SJ119/2SK414, dělaly se krátce - a já je viděl v nabídce oba v černým.
TO220 npn 01.jpg
Komentář:
Velikost:
206.49 kB
Zobrazeno:
92 krát
TO220 npn 02.jpg
Komentář:
Velikost:
152.45 kB
Zobrazeno:
84 krát
Naposledy upravil sinclair dne čt březen 28 2019, 22:45, celkově upraveno 1 krát.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.