• Popis zapojení

Klasické stabilizátory řady 78.. jsou schopny dodat na výstupu maximální proud 1A. To je ale v řadě případů nedostačující. V těchto případech lze zvýšit odběr zapojením výkonového tranzistoru do obvodu stabilizátoru.

V případě prvního obrázku je takto konstruovaný zdroj schopen dodat až 5 x větší výstupní proud. Velikost proudového zvýšení je závislá na volbě vhodného tranzistoru. Toto zapojení , ale není odolné proti zkratu.

Na druhém obrázku je k ochraně výkonového tranzistoru použit druhý tranzistor. Odpor R1 plní v obvodu funkci kontroly. Při vzniku úbytku napětí na R1, které dosáhne velikosti 600mV až 700mV, dochází k otevírání tranzistoru T2 a ten zavírá tranzistor T1. Tranzistor T1 je regulován tranzistorem T2, v tomto případě, že nepřekročí mez 3,5A.

Na posledním, třetím obrázku je další verze zkratu odolného zdroje. Protože je prahové napětí diody téměř stejně veliké jako napětí báze - emitor tranzistoru T1, potom výstupní proud stabilizátoru a tranzistoru bude v poměru R2/R1. Toto pravidlo platí při běžném provozu, ale i v případě zkratu. Aby nám zapojení správně fungovalo, musíme dodržet několik podmínek.
Dioda D1 musí být použitá taková, aby při průtoku proudu přes sebe o velikosti 1A, měla úbytek napětí menší než 0,7V. Tranzistor T1 v tomto zapojení musí vydržet spolehlivě zkratový proud 4 x 2,5A , tedy 10A. Musí být dimenzovaný na 30A (ztrátový výkon 200W). Z diod můžeme použít např. výkonové Shotkyho diody z řady KYS 26, KYS 30. Tranzistory použitelné pro odběry 5A mohou být např. BLX 61,63 , 2N6329-31 , 2N6377-82.