Další informace ke konstrukci elektronkových zesilovačů, pro kvalitní poslech.
Souměrný paralelní dvojčinný stupeň
Petr Hodis
Na obr. 1a je schematicky znázorněn běžný
dvojčinný stupeň, u něhož jsou pro názornost nakresleny odděleně nulové vodiče i
anodové napětí obou elektronek. Každá elektronka má při tom v anodovém obvodu
zátěž Raa/2, takže spojíme-li nulové vodiče, bude předepsaná zátěž Raa.
Zapojíme-li tento obvod podle obr. 1b, kde obě poloviny zátěže, na nichž má signál
souhlasnou polaritu, mohou být spojeny paralelně (čárkováno), takže výsledná
zátěž je Raa/4. (což je výhoda při výrobě výstupního transformátoru) Anodové
zdroje musí být dva, což je určitá nevýhoda.
Při stejných stejnosměrných proudech obou elektronek se tyto proudy v zátěži
navzájem ruší, takže stejnosměrný proud neprochází zátěží, ale jde sériově
přes obě elektronky. Při souměrné zátěži je nulový potenciál v jejím středu,
proto může být uzemněn, čímž každá z elektronek má zátěž rozdělenu na
polovinu mezi katodu a anodu.
Obr.1 - běžný souměrný paralelní dvojčinný stupeň
a) běžný dvojčinný stupeň rozdělený na dvě poloviny, b) zátěže spojeny
paralelně, c) vyznačeno napájení stínících mřížek a předchozích stupňů.
Protože výsledná zátěž vznikla paralelním spojením zátěží
obou elektronek, nazývá se toto zapojení paralelní dvojčinný souměrný stupeň.
Tento stupeň nám umožní nahradit klasický výstupní transformátor pokud jde o
spojení výstupních obvodů obou elektronek i pokud jde o oddělení stejnosměrného
proudu od zátěže, zároveň se výsledná zátěž zmenšila na 1 zátěže běžného
dvojčinného stupně. Výstupní transformátor je výrobně velmi jednoduchý. Jedná se
vlastně o autotransformátor se zemnící odbočkou uprostřed a s výstupy dle
požadované impedance na obě strany od středu. Magnetický rozptyl mezi polovinami
vinutí není na závadu, protože má menší převod a vazba elektronek je dána
paralelním řazením zátěží, nikoliv magnetickou vazbou obou polovin primárního
vinutí. Jediným problémem je nutnost použití kvalitních plechů, mají podstatný
vliv na celkovou kmitočtovou charakteristiku. O tom zase příště.
Poslal: Petr Hodis
