Co nebrat z Hadexu ?

[Lojza1]

Na tělese je označení Mexico Bourns, jak jsem psal. Pokud by to byl padělek, bylo by trochu riskantní tu s ním obchodovat přes zavedený eshop, jakkoliv některé položky v jeho nabídce jsou kvalitou tristní.
Hysterezi jsem opsal z datascheetu od Mousera. Sám jsem žádnou nepozoroval, ale točil jsem hřídelkou jen v prstech, bez knoflíku.
SR passives jsou prostě SR passives, ne Bourns, a jsou tak nejspíš i označené, i když vypadají hodně podobně ne-li stejně. Samozřejmě by bylo užitečné sem k tomu dát nějakou podloženou informaci.
Koukl jsem teď na ten Vishay. To je jistě normální cermetová odporová dráha se šroubovým pohybem jezdce. Kvalitou z principu mnohem níže, než dlouhá spirálka odporového drátu srolovaná do desetiotáčkové šroubovice jako u Aripotů a jistě i toho, co prodává Hadex. Nemluvím ovšem o vf vlastnostech, to je jasné.
Pokud SP passives uvádí toleranci linearity stejnou jako Bourns, 0,25 %, tak to musel být nějaký zmetkový kus.

[Celeron]

Ty modrý desetiotáčkový poťáky z Hadexu mám ve dvou zdrojích, 3 a 2 roky a dobrý. V starým zdroji z 80-tých let mám toho popisovanýho dederóna, taky žádnej problém. Aripoty byly tenkrát podstatně dražší a skoro nesehnatelný.

[Lojza1]

Celeron: Moc díky za zkušenost. Ony se opravdu zdají pro laboratorní zdroj přiměřené až ideální. Je dobré vědět, že podle zkušeností opravdu fungují a výstupní napětí při nastavování třeba nějak nezachrastilo.
Já jsem si dal do jednoho čtyřnásobného jednoampérového zdroje a do spínaného čtyřicetiampérového zdroje ty východoněmecké a do jednoduchého preciznějšího zdroje Aripot vymontovaný z vyřazeného polarografu. Jasně, Aripoty nebyly spotřebka, ale třeba i jako použité se mezi lidi dostávaly a byly podle mých skromných zkušeností tak kvalitní, že stále fungovaly jako nové. V těch zdrojích mi to slouží desítky let také bez problémů. V tom čtyřnásobném mám v každé sekci jeden brouk L200 a potenciometr mám jako proměnný odpor na horní straně napěťového děliče, takže zachrastění kontaktu by bylo vražedné. Nestalo se to. Vidím, že nejsem sám, kdo považuje normální potenciometr pro nastavení napětí z laboratorního zdroje za nevyhovující. Kdysi jsem na to doplatil, když jsem chtěl zapnout pokusný bastl ve škole a tamní zdroj oproti mým zvyklostem jaksi nebyl desetiotáčkový. Před časem jsem dostal darem můj první laboratorní zdroj tovární výroby, na opravu hodně poškozený Tesla BK127. Tož, to je jiná třída. Opravil sem ho, ale nikdy jsem ten šmejd nepoužil. No a teď mě napadá, že by se do něj nejspíš vešel a pasoval by ten Bourns (na rozdíl od zmíněných východních) a pak by ten zdroj při nákladu 50 Kč za hodnotu 10 kΩ při příštím nákupu v Hadexu už byl celkem důvěryhodný, i když jeho stabilita je trochu pochybná.

[Lojza1]

Pohrál jsem si teď znovu se superlevnými měřidly JL40 z Hadexu viz např.

https://www.hadex.cz/r059-jl-40-panelovy-mp-50v-40x40mm/JL-40
https://www.hadex.cz/r063-jl-40-panelovy-mp-10a-40x40mm-vcetne-bocniku/

a vyrobil jsem si z nich trojici voltmetrů a ampérmetrů k trojnásobné nabíječce článků Li-pol. Poreferuji o jejich použitelnosti. Třeba se to k něčemu bude hodit i ostatním.
V pdf přikládám stupnice s průběhy, jakých se mi podařilo dosáhnout úpravou systémů měřidel (úhel ručičky vůči vinutí).
Moje zkušenost je, že při potřebné pečlivosti lze na stupnici vytvořenou podle vzorového kusu napasovat i další kusy s odchylkou v řádu běžně pod 1% z rozsahu ve vodorovné poloze a systém lze vyvážit i pro předpokládanou svislou polohu s přiměřenou přesností. Ve svislé poloze se nějak projevuje tření v ložiscích a odvalování v rozsahu jejich vůle, ale ne neúnosně. Trojice nebarevných stupnic je vyladěna pro konkrétní kusy měřidel a další jsem se napasovat nepokoušel. Stupnice vytisknuté laserovou nebo LED tiskárnou na tlustší křídový papír jsou vyhovující a pěkné.
U ampérmetrů jsem se pokusil spojit funkci bočníku s odrušovací tlumivkou. Má tedy teplotní závislost odporu mědi odpovídající vinutí měřidla, teplotně nekompenzovanou negastorem. Mám to kalibrované v použitelném rozsahu na ustálený stav, pravý konec stupnice (8 A) je spíše kompromis mezi ustálenou hodnotou a krátkodobým stavem. Tlumivky jsou poměrně velké, ale ne neúnosně. Dvě spojené paralelně s navazujícím magnetickým polem jako kvadrupól, vinuté drátem 0,63 mm přes smrčťovačku na feritové hranolky 3 x 3 x 45 mm. Rozdíl mezi stavem za studena a ustáleným stavem je na pravém konci stupnice zhruba 1 % z hodnoty na 1 A rozsahu bočníku. U mého bočníku pro 8 A je to kolem 7 % u proudu 6 A. Na levé straně stupnice je ohřev bočníku a s tím spojený doběh ručičky mnohem menší, ve kvadratické úměrnosti k proudu. Tyto ampérmetry mají uvedeno 75 mV pro plnou výchylku, ale reálně je to kousek pod 100 mV. Kus od kusu se citlivost liší ve vyšších jednotkách % a je dost závislá na stlačení systému třeba zasunutím do plastového krytu, závislý je na tom i průběh nelinearity. Stupnici i citlivost je proto třeba řešit na sestaveném měřidle.
U voltmetru jsem pro kompenzaci teplotní závislosti odporu vinutí a současně další stlačení levého konce stupnice použil diodu 1N4148 v jedné ze dvou větví předřadníku (cca 70 % proudu). Kompenzace je správná pro vybranou důležitou část stupnice. Je to zde výhodnější alternativa k použití NTC, který by ovšem kompenzoval celý rozsah stupnice.
U měřidla "shift" pro modulaci VCO jsem bojoval s tlumením systému, protože předpokládám libovolné frekvenční spektrum modulace. Tato měřidla mají slabou elektromechanickou vazbu a minimální tlumení kovovou kostrou vinutí. Ampérmetr je nějak trochu dotlumený bočníkem. U voltmetru má smysl tlumit zformovaným a zkontrolovaným elytem typ. 220 uF přímo na vinutí. Ale pro modulaci jsem si odladil navíc elektronický filtr vyššího řádu, se kterým je přechodová odezva skoro dokonalá. Ovšem na nelinearitě průběhu měřidla přesto znovu vzniká elektronicky už odfiltrovaná rezonanční frekvence, takže řešení úplně dokonalé přece jenom není, což se projeví při větších přebězích ručky.
Tato měřidla mají elektromechanickou vazbu a související tlumení závislé na poloze ručičky. V méně citlivých oblastech je tlumení nepatrné.
Výhodami těchto měřidel jsou nízká hmotnost, pro některá použití výhodná nelinearita a zanedbatelná cena, nevýhodami nahodilá povedenost různých součástí daného kusu, shovívavá výstupní kontrola, horší kvalitativní předpoklady velmi laciné koncepce. Kvalitní měřidla jsou v porovnání nějak magneticky stíněná, lineární, správně zatlumená, s preciznější konstrukcí a s pečlivějším provedením, bývají řádově dražší. Svépomocí lze v podstatné míře napravit tu pečlivost.
U staršího provedení je stupnice zasunutá pod plastové pacičky. U nových ampérmetrů (a údajně u nového voltmetru 30 V) pacičky nejsou a stupnice je přilepená proužkem oboustranné lepicí pásky. Dá se po vyjmutí systému bezpečně odlepit a vše umýt benzínem. U nového provedení je systém smáčknut plastovým krytem více, na vyšší citlivost a menší nelinearitu. U nových ampérmetrů jsou sklíčka prozatím čirá, u staršího trochu mléčná. Nejsem si jistý, jestli mléčná hned, nebo třeba postupně působením světla.

[Celeron]

Já beru z Hadexu analogový měřáky řady 91C4. Jsou o pár milimetrů větší a podstatně lepší provedení měřícího systému a to za podobnou cenu. Mám odzkoušený 1A, 10A, 15V a 30V. Ty co popisuješ jsem taky vzal pár kusů voltmetru a ampérmetru a můj závěr je, že to je jen "indikátor". Mizerný tlumení, nevyváženej systém, nebrat. Vlastně to sám popisuješ.

[konosuke]

Máte někdo tento bazmek z Hadexu? Do "autoparku" by se šikl, to jo,
no ale když píšete recenze takové...
tester

[Lojza1]

Celeron: Jsou to prostě jiná měřidla. Lineární. A ovšem dražší a díky za informaci, že preciznější - nemám s nimi vlastní zkušenost, k ničemu se mi zatím nehodily. Jsou tak precizní, že by se daly brát vážně už v továrním nastavení? U JL40 ani omylem, ale já bych si je pro požadovaný průběh stupnice tak jako tak upravil a znovu vyvážil. Samozřejmě se už podle fotek žádné z nich nemohou srovnávat s tradičními kvalitními měřidly, jakkoliv maličké rozměry systému mohou souviset s použitím moderních magnetů (u JL40 bych na první pohled očekával nějaké běžné AlNiCo, ale viz níže).
Pro zajímavost, koukl jsem do ceníku Metry Blansko a tradiční MP40 začínají od cca 1400 Kč. Ty jsou jistě solidní, ale i u nich se uvádí třída 2,5 % jako u 69C9 a podle mých zkušeností to tak opravdu je, zázraky se nedějí ani u nich. Před mnoha lety jsem si od Metry nechal poslat sadu MP80 voltmetr 60 V a ampérmetr s bočníkem 40 A do laboratorního zdroje se spínaným výstupním stabilizátorem. Tenkrát mě oba dohromady stály zhruba těch 1400 Kč. Ale je to dávno a mohu se mýlit. Jsou fajn a v té aplikaci jsem s nimi spokojený.
Jen ze zvědavosti jsem si předevčírem přihodil do objednávky jeden voltmetr 30 V typu JY-80, už je na cestě a jsem na něj zvědavý.
Když už jsem zmínil AlNiCo, zagoogloval jsem a našel jsem dodavatele Selos. Překvapivě jsou u něj neodymové magnety docela levné. Docela levné jsou i SmCo. A naopak AlNiCo je v poměru k dosažitelné energetické hustotě překvapivě drahé, úplně laciný není ani ferit. V AlNiCo je asi hodně kobaltu a hlavně ty moderní magnety asi zlevnila masová produkce. Takže používání "tradičních" magnetů není pro normální teploty moc rozumné. U JL40 je velice (nehorázně) široká vzduchová mezera. Tam by se hodil magnet s velkou koercitivní silou. Takže je nakonec možné, že je tam přece jenom ten neodym, když tam není ferit a to zjevně není.

[Celeron]

No větší jak píšeš "výrazně". Ty 91C4 jsou 45 x 45 mm, JL-40 jsou 40 x 40.
Cena 91C4 je dvojnásobná, ale rád si připlatím, než se s tím matlat s dodělávat ho.
Jestli to je origo použitelný? No na orienační měření proudu, co žere zařízení, kde jsem je použil, jsou podle mě vyhovující. Na nastavování napětí je samozřejmě lepší panelovej digitál. Proud na digitálu nemám rád.
Použil jsem taky dva kousky 69C9. Ty jsou podle mě o fous lepší a jen nepatrně dražší než 91C4. Ale třeba 100uA, což je jeho základní rozsah, byl podle dvou 1% digitálů o 12 uA ujetej, ale už jsem zapomněl jestli do plusu nebo mínusu.

[Lojza1]

Celeron: Ano, já jsem si ty rozměry popletl, omlouvám se, odstranil jsem to. Zůstává pro mne zásadní rozdíl v té linearitě, která může a nemusí být výhodou nebo nevýhodou. Bohužel se kvůli odlišnému vzhledu nehodí je kombinovat na jednom přístroji. JL40 se linearizovat nedá, nebo leda elektronicky, a to už by bylo lepší udělat elektronicky nelineárním třeba 91C4. Když se o JL40 píše jako o indikátoru a ne měřidlu, souhlasím, ale od časů C520D je i v tuzemsku indikátorem v podstatě každé ručkové měřidlo. Třeba u univerzálního laboratorního zdroje je linearita žádoucí, i když je přístroj na pomezí měřidla a indikátoru. Ale vlastně i tam by se měřidla s podrobnějším začátkem stupnice mohla hodit, pokud by byla kvalitou a rozlišením stupnice hodně nad JL40. Připadá mi, že u specializovaného použití, ne univerzálního, je u indikátoru naopak mnohdy výhodnější nelineární průběh s podrobnější důležitou částí stupnice. Proto jsem se zabýval JL40.
Moc díky za zkušenosti s těmi 91C4 a 69C9. Ta odchylka citlivosti 12% je ve slušné společnosti tristní, ale řeč je o levných měřidlech z Hadexu. Jak je to se skutečnou linearitou lineárních stupnic? Ani tam bych nečekal zázraky a sám si otestuji ten nový voltmetr za 55 Kč + DPH, až zítra dorazí. / Takovou nekvalitu bych očekával u celého sortimentu tamních měřidel. Není to o jeden a půl řádu dražší Metra. Třeba se mýlím a nějaký tamní typ je přece jen lepší. Překvapí někdo příznivějšími zkušenostmi?
Ještě k těm ampérmetrům z Hadexu. Předpokládám, že se to netýká jenom JL40. Teplotní závislost odporu měděného vinutí není nijak kompenzována. Bočník u JL40 rozsah 10 A je krátký meandr jakéhosi jakoby mosazného drátu. Po připojení proudu výchylka jako doběh ještě trochu povyroste, ale ohřev je při nepatrné chladicí ploše značný, takže ten bočník asi bude teplotně méně závislý než měď. Jeho závislost není v souladu s vinutím měřidla. Citlivost tedy bude nějak kompromisně závislá na teplotě okolí i na ohřevu bočníku, v obou případech dost výrazně. (Nepředpokládám, že by to nějak kompenzovala nějaká teplotní závislost třeba magnetického pole.) Je to prosně šunt a tak je s tím třeba počítat, nebo si to nějak vylepšit. Popsal jsem své řešení a jeho výsledky. Kdyby mi vadilo pomalé ustálení a nechtěl bych bočník jako odrušovací tlumivku, použil bych asi k vinutí nějaký kompenzační NTC, pokud se s přiměřeně malým odporem dá koupit. Vinutí ampérmetru JL40 má pokud se nemýlím asi 12 Ω. Dobrým řešením pro nelineární stupnici by mohl být i bočník s velkou chladicí plochou a s malou hmotností - nějaká tenká měděná fólie, jejíž teplota by se rychle ustálila. / Prošel jsem si teď katalog Metry a nenašel jsem tam nic o tom, jestli a jak se jejich ampérmetry teplotně kompenzují. V úvodu je odkaz na normu, kterou měřidla v uvedeném teplotním rozsahu splňují. Ono je třeba uvážit, že ručková měřidla jsou technologií, která k nám prosákla z dávné minulosti. Tenkrát byly požadavky na přesnost jiné a byly i nějaké požadavky na správný provoz přístrojů. V předpokládaných podmínkách tak moc nevadí odchylky pozorované jako rušivé v podmínkách umělých.
Před desítkami let jsem koupil možná v GM, možná v PS měřidlo s formátem jako 69C9, ale široké 60 mm. Mám ho jako kontrolní u velkého oddělovacího síťového trafa s binárním nastavením výstupního napětí. Tenkrát to ještě nebylo tak superlevné, ale na místní poměry to hodně levné bylo. Linearita přijatelná. Před časem začalo drhnout a zasekávat se. Rozebral jsem ho, na nic jsem nepřišel a od té doby zase funguje. I takové věci se stávají. Pokud tradiční měřidla jsou poměrně přesná a spolehlivá, tak tohle jsou opravdu levné výrobky.

[Lojza1]

Nepříjemná překvapení stran potenciometrů Bourns 3590, o kterých se tu psalo nedávno. Dnes mi dorazil první kus 10 kΩ, který jsem chtěl vyzkoušet k nastavení napětí ve zdroji Tesla BK127.
1. Ukázalo se, že má u levého konce přerušenou odporovou spirálku. Takže z výroby vadný, nepoužitelný. Uvidím, jak to Hadex vyřeší. Není úplně zadarmo, takže s touto zkušeností doporučuji hned po doručení zkontrolovat. Hadex požaduje nahlášení vadné zásilky do jednoho dne.
2. Ukázalo se, čeho jsem si u prvního vzorku 50 kΩ nevšiml - hřídelka i montážní závit mají palcové rozměry.
Závit nepasuje do původní izolační plastové trubičky. Podle katalogového listu má tento potenciometr izolační pevnost minimálně 1500 V. Rozumím tomu tak, že mezi hřídelkou a odporovým systémem. To by myslím mohlo stačit namísto toho původního izolačního řešení. To by se beztak muselo zkrátit, aby se i s ní potenciometr do toho zdroje vešel. Nejenže je trochu delší, ale má i delší hřídelku, než původní TP280. Pokud se potenciometr přimontuje přímo, do montážní desky přesně pasuje. Nemá ale nijak fixovanou orientaci a musí se proto přiměřeně utáhnout matička, aby se vývody neotočily až k síťovému vypínači a jeho přívodům. I tak by to chtělo na přívodech solidní bužírky. Dále je třeba nějak přetočit na soustruhu nebo možná převrtat kleštinu knoflíku. Hřídelka přečnívá cca 0,2 mm na průměru oproti metrické. Nebo by se dala přetočit i hřídelka, ale problém by byl s jejím bezpečným upnutím.

[Valdano]

[Lojza1]

Valdano: Nejspíš by to uznali i později, ale někde píšou, že je třeba zásilku v tak krátkém termínu zkontrolovat. Určitě je lépe s tím pokud možno neotálet. Třeba by později jiný kus ani nebyl dostupný.
Když jsem po delším čase zjistil, že je vadná celá poměrně velká zásilka tantalových kondenzátorů (velký svodový proud, o nich jsem psal už na začátku vlákna), už to nebylo nijak řešeno; stále jsou v nabídce, nejspíš vadné. I kvůli nim vlákno vzniklo.
Děkuji za link na formulář, původně jsem to řešil emailem (ještě bez reakce).

[ransom]

Moje osobní zkušenost s reklamací na Hadexu cca před čtyřmi lety:
V objednávce jsem měl mimo jiné hromádku tranzistorů v TO3. Nepamatuju se už jestli to byly MJ15003 nebo 15004. Byly funkční, ale měly zohýbané vývody. Při narovnávání jsem asi u třech kusů vývody ulomil. Napsal jsem tam, popsal co se mi stalo - spíš jako upozornění. Druhý den mi volal chlap, že se byl podívat ve skladu, že to je opravdu tak, a že už nechal zásoby přebrat a poškozené vytřídit. Za dva dny mi přišla krabička s novými kusy. Zadarmo.

[Lojza1]

Také s nimi mám několik velmi příznivých zkušeností. A několik ne tak příznivých. S těmi tantaly mě to tenkrát překvapilo. Ono to bylo po dlouhé době a já jsem se ani nehádal o nějakou náhradu. Ale mohli aspoň zkontrolovat, co prodávají.

Doplněno: Rád Hadex pochválím, že reklamaci potenciometru už vyřídil obratem a stejně vstřícně, jako v jiných zde zmíněných případech. Dnes pošlou nový ověřený kus.

[Lojza1]

Nové poznatky k ručkovým měřidlům.
Včera ke mně dorazil voltmetr JY-80 30 V.

https://www.hadex.cz/r050-jy-80-panelovy-mp-30v-80x80mm/

Při ceně 55 Kč bych ho hodnotil opět jako superlevný indikátor. Za tuto cenu už s velmi dobrým vzhledem a s docela dobrou funkčností, blížící se k nenáročnému měřidlu. Konstrukce měřidla je v kategorii hraček.
Voltmetry z Hadexu, které jsem prozkoumal, nemají teplotní kompenzaci a naopak mají předřadníky zabírající kolem 99 % připojeného napětí, což teplotní závislost zásadně snižuje. Myslel jsem si, že JL40 15 V bude mít shodný systém s JL40 50 V, ale nemá. Systém je vinutý trošku tlustším drátkem a místo cca 700 Ω má cca 400 Ω. Stále tedy na předřadníku zhruba 99 % napětí. Měřidla tak ve výsledku mají poměrně velkou spotřebu, což ale nemusí v mnoha aplikacích vadit.
I voltmetr JY-80 má dost špatné tlumení. Při zkratu bočníkem je tlumení docela dobré.
Pohrál jsem si s dodaným vzorkem voltmetru JY-80 30 V.
1. Povedlo se mi měřidlo napasovat na původní lineární stupnici tvarováním stínicího prstence magnetického obvodu. Nedoporučuji se do toho pouštět. Zabere to hodně času s posloupností nahodilých výsledků. Já jsem dospěl k odchylce necelé +1 % v okolí 25 V, jinde bez rušivé odchylky. Ve výchozím stavu byl rušivě slabý pravý konec stupnice (kolem -3 % poslední dílek), i když ve výchozím stavu se výrobce pokusil linearitu trochu zlepšit nesymetrickou montáží systému do původně kruhového stínicího prstence. Původní stupnice je plechová volně v prostoru. Vlastní papírová by se musela přilepit na ni, jiná rovná montážní plocha tam k tomu není. Proto je problematické, i když možné, naopak napasovat stupnici na systém v původní, ne tak lineární podobě.
2. Povedlo se mi měřidlo teplotně kompenzovat pro rozsah 300 mV předřadníkem tvořeným termistorem

https://ferity.cz/polovodice/termistory/ntc/id-1714/kod-nr331-150r/ean-0000000040075

s individuální hodnotou odporu téměř bez odchylky od nominální a paralelně k němu rezistorem k12, k nim pro jemné doladění citlivosti a kompenzace ještě paralelně rezistor 1k8.
3. Povedlo se mi systém velmi uspokojivě dotlumit vybraným, zformovaným a zkontrolovaným elytem 1 G připojeným k vinutí systému. Vybraný kus má zápornou odchylku kapacity. S ostatními vzorky 1 G bylo ustálení pomalé po prvním rychlém, ale moc krátkém přeskoku.

Systém je v dodaném stavu dost slušně vyvážený a šlo jej vyvážit skoro dokonale pro všechny polohy.

Takto upravené měřidlo by se dalo použít pro jednoduchý univerzální multimetr. Po připojení bočníku je přeběh ručky trochu jiný, také docela dobrý. Spotřeba voltmetru je přes 1,1 mA, což je pro vyšší rozsahy napětí hodně. Ampérmetr by začal na rozsahu 3 mA se spotřebou těch 300 mV, na vyšších rozsazích kombinovaného bočníku cca 500 mV. Problematické by bylo doplnit stupnici i pro rozsahy 1 V, 10 mA atd. To už by bylo rozumnější kompletní stupnici vytisknout na papír i se zohledněním nelinearity měřidla v jeho původním stavu. Doplňuji, že dobrým řešením je jen na stupnici dopsat čísla pro rozsahy 15 V a 60 V. Na ně původní čárky vyhoví a stupňování rozsahů výběrem zdířky pro připojovací lanko bude s menším krokem luxusnější.

Sice jsem skoro zdarma získal pěkně fungující a lehké měřidlo, ale dalo to moc práce, zabralo to moc času a obětoval jsem ze šuplíku termistor. Elyt 1 G je poměrně levný, ale problematická je prognóza jeho dlouhodobé funkce po úvodním zformování.