O vývoji naší železniční dopravy (odděleno)

[vasekpetr1]

Je to stejně paradox, že v těch "osmdesátkách" to třeba Brněnský Drak nebo Hungaria přes HavlBrod jezdila za stejné časy, jako to teď jezdí stejný Railjet přes Třebovou. Tehdy to trvalo přes Městečko 4 a půl hodiny, koridorem a zadrátováním to stáhli o tu hodinu dolů. Kdyby se tehdy rapidně srovnala a tím zrychlila štreka přes Brod, kdoví, jak dlouho by to do Brna trvalo, ale věřím tomu, že klidně i za ty dvě a půl hodiny by to mohlo být. To už by byla konkurence pro D1...

[Hubert_79]

Ono kilometricky se ty tratě liší o jednotky km, ale přes Vysočinu je to sklonově náročnější. Přes Koněpůlky, Třebovou a Svitavy to není do a z kopce jako přes Vysočinu. Na druhou stranu, úsek Přibyslav - Tišnov má potenciál, neboť to není samá zatáčka (jasně, oblouk) jak trať v údolí Svitavy. Zase ale úsek Golčův Jeníkov - Havlbrod je vyhlídková trasa údolíčky a lesem. Každopádně je ale dobré mít v pořádku obě tratě. Za normálního provozu (když není výluka na 260) to přes Vysočinu valí jeden náklad za druhým a osobní doprava jsou rychlíky v 2 h taktu proložené nemnoha osobáky.
Kouknu do bichle 1986/87. Třeba rychlík "Moravan" z Prahy Střed vyrazil v 12:38 a do Brna slavně dorazil v 16:17... Hungaria, která skoro nestavěla to dala z 3 hodiny a dvacet minut. To byl tehdy vlak sítě "Interexpres" (v JŘ zkratka IEx), jakési socialistické protiváhy západnímu EC/IC.

[Hill]

Když vlak nezajíždí do Přerova a mine ho Dluhonickou spojkou, nějakou tu čtvrthodinu ušetří. I když zrovna před čtyřmi nedělemi na ní R124 Valašský expres stál hodinu, pak nějakou čtvrthodinu u Brandýsa nad Orlicí, do Kolína přijel se zpožděním 65 minut, takže něco nahnal.
Tak se nám to upřesňuje: v roce 1983 už jsem jezdil na hlavák z Turnova, traboše jsem nechával u nádraží, v pátek jsem jezdil z Chebu rychlíkem do Liberce a za půl hodiny mi to jelo do Turnova, tam jsem traboše vždycky našel.
To už mi bylo jedno, že Krakonoš (měl tuším cestou různá čísla, z Trutnova dojel do Staré Paky, tam ho rozpůlili, jedna půlka soupravy jela přes Lomnici nad Popelkou a Libuň do Jičína, druhá jela přes Ostroměř a v Jičíně na tu první počkala, zase to spojili a pak vlak jel přes Nymburk-město a Poříčany na Wilsoňák, tak to muselo být o nějaký rok dřív; od asi 1982 Krakonoš zajížděl v Nymburce na hlavní a pokračoval na Lysou a Střed, ale sudé roky jsem na tu stranu jezdil jen vyjímečně).
Pamatuju jen, že ještě v roce 1977 jsem musel do Chlumce na rychlík Meziměstí - Praha hl.n., protože od Krakonoše s příjezdem 8:37 bych tu 554ku nechytil. Ten příjezd pak posunuli před půlu.

[Hill]

Když vlak nezajíždí do Přerova a mine ho Dluhonickou spojkou, nějakou tu čtvrthodinu ušetří. I když zrovna před čtyřmi nedělemi na ní R124 Valašský expres stál hodinu, pak nějakou čtvrthodinu u Brandýsa nad Orlicí, do Kolína přijel se zpožděním 65 minut, takže něco nahnal.
Tak se nám to upřesňuje: v roce 1983 už jsem jezdil na hlavák z Turnova, traboše jsem nechával u nádraží, v pátek jsem jezdil z Chebu rychlíkem do Liberce a za půl hodiny mi to jelo do Turnova, tam jsem traboše vždycky našel.
To už mi bylo jedno, že Krakonoš (měl tuším cestou různá čísla, z Trutnova dojel do Staré Paky, tam ho rozpůlili, jedna půlka soupravy jela přes Lomnici nad Popelkou a Libuň do Jičína, druhá jela přes Ostroměř a v Jičíně na tu první počkala, zase to spojili a pak vlak jel přes Nymburk-město a Poříčany na Wilsoňák, tak to muselo být o nějaký rok dřív; od asi 1982 Krakonoš zajížděl v Nymburce na hlavní a pokračoval na Lysou a Střed, ale sudé roky jsem na tu stranu jezdil jen vyjímečně).
Pamatuju jen, že ještě v roce 1977 jsem musel do Chlumce na rychlík Meziměstí - Praha hl.n., protože od Krakonoše s příjezdem 8:37 bych tu 554ku nechytil. Ten příjezd pak posunuli před půlu.

[Hubert_79]

Ten prapůvodní Krakonoš přežil ještě někdy do roku 2002 nebo tak. Jednu dobu to pokračovalo z Prahy do Rakovníka, už tedy v řazení 854 plus přívěs. Pořád ale jako rychlík. Spoj z Liberce do Chebu taky není až tak dávná minulost, Valdštejn se to myslím jmenovalo.
Ono hodně vlaků nepřežilo - ještě pamatuju třeba Otavu, což jelo ráno z Prahy, ve Zdicích to jelo "dolů" na Příbram, Písek, pak Strakonice, Horažďovice a až do Sušice. Ústup začal tím, že místo klasiky to začal jezdit motorák 854, pak to byl bezejmenný spěšňák a konec. Ovšem rychlík Otava mě vezl 1.10.1998 do Březnice na základní vojenskou službu, tak ho asi nezapomenu. Většinu vojny jsem ale pak strávil v Praze a do "civilu" jsem jel už jen tramvají.
Další "slavný" spoj býval rychlík Ohře, přes Kladno, Žatec do Ostrova, Varů a Chebu. To ale byla spíš atrakce pro šotouše, do Varů to nemohlo autobusu konkurovat.

[xsc]

Do Varů pořád nemá autobus konkurenci. Jen ta Ohře, dneska Krušnohor, to teď jezdí přes Ústí n/L. Ono fakticky hodně vlaků přežilo, ale bylo přejmenováno asi před 3 roky na jednotné jméno. Třeba vlaky Praha - Brod - Brno se jmenovaly každý jinak, podle různých míst na trase. Dneska je to všechno jednotně Vysočina, což byl původně jen jeden ze spojů.

[Hill]

[Hill]

[EKKAR]

Brněnský rychlíky se svýho času tady v Třebový taky přepřahaly na brejlovce/zamračený - od Prahy přijely se stejnosměrem (obvykle E499.1, pozdějc E499.2 a nakonec E499.3, výjimečně E479.0) a v Třebový po zastavení u III. perónu dostaly brejlovcce, kterej je dovezl až do Štatlu-hlavní, kde buď končily, nebo je dál na Břeclav a Prešporek táhla laminátka S499.0. A až někdy začátkem 90. let se zadrátovala celá trať 260, takže se nasadily dvouproudovky a přepínací úsek je u Opatova v Čechách ... Ještě si pamatuju na památný "liberečáky" = dva páry spojů Liberec - Brno, jeden dopoledne, druhej navečer, míjely se právě tady v Třebový asi půlhodinovým rozdílem a dýzlák kolikrát ani neodjížděl po odpojení z jedný soupravy do depa, protože během pár desítek minut mu přijela souprava z opačnýho směru, na kterou najel a vracel se do Štatlu - pokud teda nepotřeboval nazbrojit ...

[EKKAR]

Brněnský rychlíky se svýho času tady v Třebový taky přepřahaly na brejlovce/zamračený - od Prahy přijely se stejnosměrem (obvykle E499.1, pozdějc E499.2 a nakonec E499.3, výjimečně E479.0) a v Třebový po zastavení u III. perónu dostaly brejlovcce, kterej je dovezl až do Štatlu-hlavní, kde buď končily, nebo je dál na Břeclav a Prešporek táhla laminátka S499.0. A až někdy začátkem 90. let se zadrátovala celá trať 260, takže se nasadily dvouproudovky a přepínací úsek je u Opatova v Čechách ... Ještě si pamatuju na památný "liberečáky" = dva páry spojů Liberec - Brno, jeden dopoledne, druhej navečer, míjely se právě tady v Třebový asi půlhodinovým rozdílem a dýzlák kolikrát ani neodjížděl po odpojení z jedný soupravy do depa, protože během pár desítek minut mu přijela souprava z opačnýho směru, na kterou najel a vracel se do Štatlu - pokud teda nepotřeboval nazbrojit ...

[vasekpetr1]

Já se s tebou Karle samozřejmě nechci dohadovat (nemá to cenu), ale zrovna Liberečáky jezdily tahem s brejlovci i dál z Třebové až do Liberce, až po roce 1981 začali s elektrikama v úseku z Třebové do Hradce. Dál zase s brejlovcem. Viz vagonweb.

[Crifodo]

[Hubert_79]

[Crifodo]

Ono se to dá snad někde koupit https://www.zelpage.cz/zpravy/3728?lang=cs
něco je i na webu
http://csd1918.wz.cz/

[Hubert_79]

V pdf toho najdeš celkem dost. Ovšem do toho "mám" řadím jen papírovou podobu

[Hill]

Starší jízdní řády se spíše najdou na stránkách železničních archeologů.
Nebo na stránkách obcí, kde trati zanikly, záleží na tom, jak moc systematicky se tomu kdo kde věnuje.

[Hill]

Starší jízdní řády se spíše najdou na stránkách železničních archeologů.
Nebo na stránkách obcí, kde trati zanikly, záleží na tom, jak moc systematicky se tomu kdo kde věnuje.

[Hydrawerk]

V kinech bude asi né moc zajímavý film Mimořádná událost (Česko 2022).
https://www.csfd.cz/film/1052674-mimoradna-udalost/prehled/

[Hydrawerk]

http://www.dicr.cz/uploads/Zpravy/MU/DI_Martinice_190219.pdf
Je to inspirované asi touto událostí. Ta se ale týkala jiného typu vlaku. Skutečně tehdy žádná brzda nezafungovala... Ale železniční trať má vždy malý sklon, takže žádnou velkou rychlost to nenabere.