Vítejte na Elektro Bastlírn?
Nuke - Elektro Bastlirna
  Vytvořit účet Hlavní · Fórum · DDump · Profil · Zprávy · Hledat na fóru · Příspěvky na provoz EB

Vlákno na téma KORONAVIRUS - nutná registrace


Nuke - Elektro Bastlirna: Diskuzní fórum

 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

jak prodloužit životnost nové historické obrazovky?
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další
 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď       Obsah fóra Diskuzní fórum Elektro Bastlírny -> Televizory, monitory a projektory - PORADNA pro amatéry a začátečníky
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
borja



Založen: Nov 12, 2008
Příspěvky: 18

PříspěvekZaslal: st srpen 11 2021, 15:34    Předmět: Citovat

Pánové, děkuji moc za skvělé rady a poznatky, které není snadné se kdekoliv dočíst, dozvědět. Přestože jsem před 15ti lety vystudoval elektroniku, školství už tehdy bylo kvalitativně na ústupu a vzdělání dalo spíše přehled o principech, funkčnostech obvodů,ale takové detaily vzdělání nedá. Spíše je problém setkat se s profesionálem,který má zájem bez ironických pošklebků podělit se o své zkušenosti. Odborníci s přátelským příštupem (jakými jste) ubývají logaritmickou řadou stejně jako tato kouzelná dnes již muzejní elektronika. Mějte prosím s těmi z nás, kteří máme snahu něco se naučit (a ne jen opravit si nový krám,aby se ušetřilo za servis a jinak bez zájmu o elektroniku), trpělivost.

takže pro obrazovku je nejlepší co nejpomalejší prohřívání katody bez emisního toku v průběhu nahřívání. Při provozu pak využívat nejnižší přípustnou hodnotu jasu obrazovky. Cykly provozu a vypnutého stavu co nejvíce prodloužit. Nevystavovat luminofor slunečnímu svitu. To je vlastně i úžasný návod v kostce pro uživatele CRT zobrazovačů. Smile
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
kokun



Založen: Jun 21, 2008
Příspěvky: 8799
Bydliště: Valachy

PříspěvekZaslal: st srpen 11 2021, 20:43    Předmět: Citovat

borja napsal(a):
... To je vlastně i úžasný návod v kostce pro uživatele CRT zobrazovačů. Smile

Jenže aktuální tak před 15-ti a více lety Rolling Eyes

_________________
Honza - kokúň
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Kremik



Založen: Mar 30, 2012
Příspěvky: 3571
Bydliště: Havířov

PříspěvekZaslal: čt srpen 12 2021, 1:58    Předmět: Citovat

Hill napsal(a):
Kremik napsal(a):
Hill napsal(a):
Co nemá obrazovka ráda, je opakované zapnutí a vypnutí televize během několika málo minut

Proč? Pokud ji zapnu 3x za sebou a pak ji zbytek těch tří dnů nechám v klidu, nebo ji v každém z těchto dnů zapnu jednou, vychází mi, že první případ pro ni bude lepší, protože při druhém a třetím zapnutí ještě nebude zcela vychladlá...

To je oprávě ten omyl. Někdo pustil mezi lidi, že obrazovka má omezený počet starů a omezený počet provozních hodin

To co "někdo pustil mezi lidi" jsem snad ani neslyšel. Je to zajisté omyl či spíše hrubé zjednodušení, protože není start jako start a především provozní hodina jako provozní hodina.
Jenomže o tom jsem ve svém příspěvku vůbec nepsal. Co se týče opotřebení obrazovky běžným provozem, má smysl řešit pouze emisní vrstvu. Vše ostatní ji přežije.
V podstatě nesouhlasím s celým odstavcem co jsi napsal.
Pokud by krátké zapnutí obrazovky (pár minut) bylo pro obrazovku škodlivější než zapnutí na 30 minut, muselo by to nutně znamenat, že emisní vrstva se v prvních minutách nějak opotřebí, a v následujících se zase opravuje. Protože obrazovka "neví", jestli ji někdo po třech minutách vypne nebo ne, v tento okamžik musí být opotřebena pokaždé stejně.
Že by se nevychladlá obrazovka nažhavovala pomaleji než studená, to asi nelze myslet vážně. Počáteční proud je logicky nižší, ovšem i potřebná energie pro obnovení teploty katody je také nižší. Přitom na to má stejný čas. Je to podobné jako bys tvrdil, že zmražené kuře se uvaří rychleji než rozmrzlé, protože teplotní spád mezi hrncem a kuřetem bude větší. Nevidím nic, co by v tomto případě katodě vadilo, právě naopak.
Její životnost je dána především proudem, který jí protéká. Je jedno, jestli jsou v obraze černé plochy nebo nejsou. Je tu ovšem závislost, že mnoštví coulombů které je schopna za svůj život přenést se se snižujícím proudem zvyšuje. S polovičním proudem tedy její život vzroste více než dvojnásobně.
Ano, časté zapínání obrazovky ji samozřejmě rychleji opotřebuje, určitě však ne proto, že běží krátce, ale zkrátka proto, že se často zapíná. Domnívám se, že největší roli zde hrají především teplotní změny, probíhá-li nažhavování šetrně, tedy bez proudu. Výkonovým tranzistorům teplotní změny taky nesvědčí, zvláště u velkých čipů. Mohou se i úplně odloupnout od podložky.

Borja> Katodě je lhostejné jak moc jasí luminofor, ji zajímá jen proud, který přes ni pouštíš. Snížením anodového napětí dojde ke snížení jasu, ale katodě to nijak nepomůže, pokud jí poteče pořád stejný proud. Naopak, její proud bude využíván méně efektivněji, když bude dávat menší jas. Pokud chceš obrazovku maximálně využít, použiješ anodové napětí co nejvyšší, protože tak dosáhneš potřebného jasu při nejnižším proudu.
Omezovat jas snížením žhavícího napětí je přesně ten nebezpečný stav, kterému se snažíš při náběhu obrazovky vyhnout, takže toto určitě ne.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Hill
Administrátor


Založen: Sep 10, 2004
Příspěvky: 19434
Bydliště: Jičín, Český ráj

PříspěvekZaslal: čt srpen 12 2021, 9:04    Předmět: Citovat

Souhlasím s tím, že jak vysoké napětí (jak naprázdno, tak při zatížení proudem obrazovky), tak předepsané parametry žhavení je nutné dodržet, jinak se zkracuje životnost vlákna (to při přežhavení) nebo emisní vrstvy (při podžhavení). Podžhavená katoda trpí na vytrhávání částic emisní vrstvy, konstrukčně se to řeší buď záporným předpětím mřížky, nebo naopak kladným, aby relativně malé napětí jen odvedlo katodový proud na kostru a ne k anodě.
To nemá nic společného s otravou katody zbytky plynu, které i před dlouhé zahoření musel už za provozu postupně pochytat getr.
Čili, jestli výrobce předepsal, že obrazovka musí být plně nažhavená nejpozději do 35 s, ale šetrně (to bylo tuším u maďarských, Telefunken se omezuje jen na poznámku, že žhavicí vlákno má řízenou dobu ohřevu). Jmenovité napětí 6,3 V se bez měřidla TRMS zvládajícího řádkový kmitočet naměřit nedá, leda srovnávat barvu katody s barvou, kterou má při žhavení z vnějšího síťového trafa při jmenovitém napětí.
Přitom má vlákno povolené napájení až 9,5 V při sériovém žhavení (to v čistě polovodičové televizi není), po nažhavení musí být žhavicí proud 300±18 mA, což odpovídá napětí 5,7 až 7,0 V, mimo tuto toleranci se zkracuje životnost buď vlákna, nebo katody.
Polovodičové televize měly jen obvod zhášení bodu po vypnutí rozkladů, zdroj záporného jasového napětí s náběhem do 1 s a vybíjecí dobou desítky sekund. Na metalizovaných obrazovkách už se ten svítící bod po vypnutí považuje za vadu spíše kosmetickou, přesto je po čase vidět.
Nicméně žádné katodě neprospívá časté zapínání a vypínání, zvlášť, když anodové napětí bez odběru může dost podstatně stoupnout. Svého času (a dost dlouho) vyráběly firmy Graetz a Lorenz a možná ještě někdo, televize s obrazovkou trvale nažhavenou na spodní povolenou mez, a to od okamžiku, kdy se vidlice vrazila do zásuvky. Pravda, bylo to až u barevných obrazovek, o černobílých nevím. Zrovna tak nevím, co bylo hlavní a co vedlejší - jestli obraz téměř okamžitě po zapnutí, nebo prodloužená životnost drahé obrazovky.
Ale asi to druhé (to první se jen reklamně využilo) - dnešní chytré televize přece přemýšlejí nejméně stejně dlouho, jestli zobrazovat nebo nezobrazovat, jako se ty méně chytré až blbé CRT žhavily, a všichni se s tím nějak vyrovnali.
Přiklad: televizor Bajkal na jedné fabrické ubytovně zapínala správcová ráno jako rádio, které televize přebírala jako zvukový doprovod pod monoskop. A vypínala ji s vlajkou a hymnou. Denně nejméně 8 let (pak tam dostala C419). To máme téměř 50 tisíc provozních hodin, na jednu A61-120W slušná výdrž. Za tu dobu jsem tam měnil jednu PCFku a jeden elektrolyt ve vertikálu. Jen na stínítku už po těch letech byl vypálený negativ monoskopu.
To je docela příkrý protiklad k obrazovkám denně zbavovaným emise čtyřmi zapnutími a vypnutími během půlhodiny, o víkendech opakovaně i víckrát za den, jejichž životnost včetně jedné regenerace nepřesáhla ani desetinu proti té jedné zapnuté i vypnuté jednou denně. A to nevěřili, že za to nemůže televize, tak uštvali obrazovky ve třech různých.
Prostě dokonale blbuvzdornou televizi ještě nikdo nevyrobil.

Mám tedy empiricky potvrzené, že obrazovce svědčí delší doba provozu vcelku a klidu rovněž vcelku. A že tedy je časté zapínání a vypínání na sotva jednotky minut daleko škodlivější. Zkušenost starých praktiků tedy nekecá.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
xsc



Založen: Sep 25, 2014
Příspěvky: 7348

PříspěvekZaslal: čt srpen 12 2021, 19:52    Předmět: Citovat

Hill napsal(a):
Zrovna tak nevím, co bylo hlavní a co vedlejší - jestli obraz téměř okamžitě po zapnutí, nebo prodloužená životnost drahé obrazovky.
Ale asi to druhé (to první se jen reklamně využilo)
Tohle dělali Američani v 60. letech. Podžhavené byly všechny elektronky (spotřebu tehdy neřešili, první DO mělo ve stand-by 40W). Bylo to jen kvůli tomu, aby to naběhlo rychle, životnost to zkracovalo. U slušnějších modelů se to dalo vypnout.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Mysteri



Založen: Mar 12, 2008
Příspěvky: 2919
Bydliště: Považie - Vorošilovo

PříspěvekZaslal: pá srpen 13 2021, 16:16    Předmět: Citovat

konosuke napsal(a):
Též se kdysi doporučovalo odstínit přímé sluneční světlo co dopadá na obrazovku, zkrátka přehodit přes
bednu starou deku nebo něco podobného...

To ale bolo o tom, že priamy dopad slnečného svetla poškodzovalo vrstvu luminoforu a to aj vo vypnutom stave. Niečo podobné, ako keď máš napr. starú farebnú fotku v rámčeku na poličke, na ktorú dopadá každý deň priame slnečné svetlo. Časom sa zmenia farby... (je pravda, že mám aj farebné fotky od ,,komunálneho" profesionála, ktoré boli 45 rokov v šuflíku a jediná výrazna farba je už dnes taká nafialovateľná, čiže tiež zmenila farby.... Laughing ).
P.S. ,,borja": Ak to nechceš zachovať pre generácie v r. 2999, tak : NERIEŠ. Do roku 2900 to vydrží v pôvodnom stave.... Laughing
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Hill
Administrátor


Založen: Sep 10, 2004
Příspěvky: 19434
Bydliště: Jičín, Český ráj

PříspěvekZaslal: pá srpen 13 2021, 18:32    Předmět: Citovat

OT: barevně trvanlivější fotopapíry byly u nás dostupné až kolem roku 1980, profesionálové je mohli mít tak o rok dřív. Do těch starších (PM20) se na konci procesu zažehloval formaldehyd, který zpomaloval degradaci barev, a jako ochrana před UV zářením se na ně prodával lak Pragosorb, jestli se měly vystavovat déle na světle. Fotky na RC podložce (PM30, PM312) už měly barviva vázaná na kovy, žádný formalín ani Pragosorb nepotřebovaly, ba i sušily se volně ložené na vzduchu, nelepily se do leštičky, proto mohly mít i rastrovaný nebo velvetový povrch. Na ty se dělalo i v minilabech.
Konec OT.

Pokud jde o stínítko obrazovky, u těch nejstarších, které vyžadovaly ochranné sklo, se ochrana před UV příliš neřešila. To ochranné sklo nepustilo UV v plné intenzitě, a pak - i v návodu se doporučovalo postavit televizor tak, aby na stínítko sluneční světlo nemohlo, a vypnutý přístroj zakrývat. Jen u jednoho Oriona pamatuji kouřové ochranné sklo před obrazovkou. Nebylo rovné, sledovalo tvar stínítka, a bylo do hněda. Tím zřejmě UV záření procházelo hodně špatně.
Až antiimplozní obrazovky s metalizovaným stínítkem byly výrazně odolnější, protože vesměs měly maximálně 85% propustnost skla, a to UV záření propouštělo výrazně méně.
O barevných obrazovkách jsem to už psal, jejich odolnost proti přímému slunečnímu světlu závisela na materiálu luminoforů, který se podle výrobce i roku výroby měnil.
Jedné obrazovce to škodilo rychleji, jiné pomaleji. Ale škodilo to každé.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
konosuke



Založen: Dec 18, 2006
Příspěvky: 9656
Bydliště: Český Těšín tam v pohraničí

PříspěvekZaslal: pá srpen 13 2021, 18:45    Předmět: Citovat

Když se u nás rozšířily dostupné PC (asi tak rok 1991-92) dávala se před monitor (tenkrát CRT) skleněná deska měla
však funci zcela opačnou - chránit voči (zrak) uživatele mašiny před škodlivým zářením. takových "zázraků" bylo na
vznikajících e-shopech (a v inzerci annonce) spousta... Sad

_________________
Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Mysteri



Založen: Mar 12, 2008
Příspěvky: 2919
Bydliště: Považie - Vorošilovo

PříspěvekZaslal: pá srpen 13 2021, 20:56    Předmět: Citovat

No,ale nakoniec sa ukázalo, že tie tienidlá boli iba počiatok nájazdu tzv. ,,šmejdov"....
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Syron



Založen: Oct 20, 2016
Příspěvky: 662
Bydliště: Olomoucko

PříspěvekZaslal: út srpen 17 2021, 0:18    Předmět: Citovat

Životnosr hlavně barevných obrazovek neovlivňuje ani tak jas, jako kontrast. Téměř všechny barebné televize měly "omezovač jasu", spíš omezovač Uk, ale v podstatě začínaly omezovat napřed kontrast, Při přidávání jasu se obraz stával "mléčným",bílým přitom se katpdový proud téměř nezvětšoval, a normální člověk se snad na takpvý obraz ani nohl dívat. Naopak i téměř čermy obraz poskozoval nejen sítmici, ale hlavně pbrazovku. Jsem přesvědčen, že někteří výrobci úmyslně vnicovali tv podobný obraz, aby obrazovka sla co nekdříve do kytek. Navíc obraz byl rozpitý s neostrý. V návodu o zom nov nepsali. Hodně telebizorů vyúadovalo po každém zapnurí opakovaně nsdtabovat normalní obraz.nojé i po vypnutí ovládačem.

Další k..vítko byls ta přefžhavovana obrazovka. Měls to spousta býrpbců, např, i Saba, nékteré Grundogy, Nordmemde a co já vm... Většinou telrvozory se žhavícím siťovxm trafem. Kromév toho že zhavíci proud pvlivňovalo síťové nspěti(zkraceni životmosti), i tak životnost takto provozovaných obrazoveuk byla katastrofálníl.

V něktefrých filmech televizory ihned po zapnutí zobrazovaly obraz v plne kvalitě. Dřív jdrm to považoval za malý podvůdek.

Třetim faktorem ovlivňujici živo
tnpst obrazovky bylo nadměrné osvětlení televizoru, resp, obrazovky, avůbec nejhorsí primo dopadajici slunecni svétlo na obrazovku v provozu. Jedním z hlsvních ochrannyvh opatření byl kouřový filtr pred obrazovkou. Nebylo to ifrální řešení, protože i tal misel bxt nastavený veětsí jad ale zároveň se t zvysoval lonzrast. Vnějši světlo muselo procházet dvakrát, světlp z obtazovky pres filtr jen jednou. Vim, ze většina tohoto byla uz zdr popsána, jen jsrm si dovolil shrnout svoje zkušenosti. Zejména u ruských obrazovek ale platily i jine vlivy, zejména hladina vodky v krvi výrobnich dělníků a take datum, doba v zavěru měsíce, kdy se doháněl plán. Omlouvám se za překlepy.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
kokun



Založen: Jun 21, 2008
Příspěvky: 8799
Bydliště: Valachy

PříspěvekZaslal: út srpen 17 2021, 4:52    Předmět: Citovat

Syron napsal(a):
Omlouvám se za překlepy.

Tedy - to "vaše" (všeobecně) psaní z "d.e.b.i.l.ů" (chytrých mobilů) - to je tedy dílo.
Proti tomu je tiktak úplný krasopisec. Co si to tak (před odesláním) nejprve přečíst a poopravovat Surprised Laughing

Já taky jak d.e.b.i.l vstávám, abych vyrazil po ½6. na houby a ono se mně tam rozprší Sad
Nepršelo celý červen a červenec; od začátku srpna už pršívá (tak to konečně u nás už začíná růst) a ono se mně musí rozpršet zrovna teď, když chci vyrazit. Před půlnocí bouřilo - Ventusky mi říkaly, že bude pouze do 01:°° (skutečně v jednu přestalo) a pak už nemělo být celý den nic. Teď tam ale vidím, za tím bouřkovým mrakem, ještě jeden další - až za ním pak už nic. Snad to do hodiny ustane a ještě vyrazím.
Sry za OT.

_________________
Honza - kokúň
__________________________
Žádný učený z nebe nespadl, ale pitomce jako by shazovali
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Syron



Založen: Oct 20, 2016
Příspěvky: 662
Bydliště: Olomoucko

PříspěvekZaslal: út srpen 17 2021, 12:11    Předmět: Citovat

Honzo, máš svatou pravdu. Já byvh taky ten obrazek_cenzura někdy nejradši roztřískal. Ale na svou obranu: měl jsem na stole v kuchyni notebook, ktery byl manželce trnem v oku. Odešel do věčných lovišť, k obrovské manželčině radosti. Potřeboval bych pořádné "pero", jaké má třeba Samsung mého kamaráda. Je to tyčinka schovaná v mobilu.

Navíc jsem to psal na záchodě v přítmí a o půl druhé řáno. A nechtěj vědět, kolik času mi zabere něco na tom imbecilu napsat. Na kolikrát jsem musel ty blbosti, co si ten krám píše sám. Moc poslední dobou na bastlírnu nepíšu. Jsou v tom i jiné problémy, zejména zdravotní. Po covidu, kdy třetí den v nemocnici už jsem se cítil jak na rekreaci, si to ta mrcha vybírá postupně. M. j. zhoršování dychání, chůze, nic mě nebaví atd. A hlavně je to cím dál horší.


Sorry, píšu OT, ale zpatky k obrazovkám. Nemyslím, že casté zapínání by bylo smrtící. Švagr měl ruskou Elektron c 382 z partiovky. Je všeobecně znáné, že elektrony měly podstatně horší obrazovky, než v Moskvě vyráběné Rubíny. Když to trochu nadsadím, švagr kdykolu prošel kolem televize, zapl ji, problikal všech ctyři nebo pět programů a zas ji vypnul s prohkášením, že nic nedávají. To dělal denně několikrát, mozžna 10krát i víckrát. Jinak se batelevizi moc nedívali. Ale nebyla to ibrazovja, kvůli čemu nakonec telku vyřadili. Koupili si placku.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Hill
Administrátor


Založen: Sep 10, 2004
Příspěvky: 19434
Bydliště: Jičín, Český ráj

PříspěvekZaslal: út srpen 17 2021, 13:59    Předmět: Citovat

Nojo, ale to už byly barevné obrazovky s vychytanými těmi známými nedostatky.
Ten ruský rozptyl ostatních parametrů a vady, které by ruské obrazovky neměly, kdyby je dělal někdo jiný, nepočítám.
Tady jde o obrazovky monochromatické, černobílé, které se u těch starších televizí žhavily v sérii s ostatními lampami a prouduvý ráz do studených vláken omezoval termistor, který měl za studena velký odpor a, jak se žhavil, odpor klesal, dokud mu žhavení katod neomezilo proud natolik, že se výkon na něm ustálil. O to větší pecku dostala žhavicí vlákna, když se televize vypnula a do minuty dvou zase zapnula - ten termistor měl nějakou hmotu a nestíhal vychladnout tak rychle, jako celkem lehké katody nepatrných rozměrů.
Nikdy jsem nepsal, že časté zapínání a vypínání je smrtící, jen že zkracuje život, to je dost podstatný rozdíl. Prostě s rostoucím poměrem doby ustáleného stavu (ať už zapnutého nebo vypnutého) k přechodovému (to je rozběh nebo vypínání) klesala poruchovost i opotřebení. Ty popisuješ extrém spíše nedopatřením mimořádně povedené obrazovky, já zase píšu o té většinové.

A s tím jasem a kontrastem to taky nemáš kompletní: řekněme, že posunutí černé (nulový proud) na 50 µA dosáhneš změnou Ug₁k o 15 V. Tím ale také posuneš stejnosměrnou složku jasového signálu, o stejnou úroveň vzroste i budicí napětí pro bílou. Táž změna napětí ale vyvolá při normálním kontrastu v bílé nárůst proudu ze 780 µA (dosavadní maximum) na 1,7 mA, a to, aniž bys na nastavení kontrastu sáhl. Ano, změna "tmavého proudu" o 50 µA vyvolá změnu "bílého proudu" o 920 µA.
Jas bílé přitom stoupne téměř 2,2x, závislost svítivosti luminoforu na dopadajícím proudu je totiž téměř přesně lineární. Oko má ale logaritmickou závislost citlivosti, takže se to navýšení jasu tak velké nezdá, jen tou chybějící černou dosáhneš vyblitého obrazu, a proto ještě více přidáš kontrastu. A nenapadne tě, že tu katodu obrazovky přetěžuješ zbytečně nadměrným proudem.
Schválně si příležitostně změř střední odběr v katodě obrazovky, co to dělá s ním.

Teprve barevná televize si vynutila upínání na úroveň černé na více místech signálové cesty, protože je tak stabilnější, než přenášená jako stejnosměrná složka jasového signálu. Tam jsem nechápal, proč má uživatel volně přístupný regulátor jasu, kterým si tu černou může zparchantit naprosto kdykoli a jakkoli, zatímco regulátor kontrastu je někde schovaný za víčkem, jinde za televizí. A svého času nešlo u televizí ovládat kontrast dálkově, jen jas (z nejznámějších Grundig Supercolor, Tesla C110 ST-II). Přitom nastavení jasu bylo natolik stabilní, že jak byl rok dlouhý, žádnou změnu nepotřebovalo. Naproti tomu změna kontrastu podle hladiny osvětlení místnosti byla daleko žádanější (v mé C110 ST-II a v jedné C424 to spravilo přehození řídících napětí jasu a kontrastu na konektoru Z15 přidání jednoho odporu a změna dvou dalších).
U pozdějších modelů se na to asi přišlo, ty už dovolovaly i kontrast ovládat dálkově.
A další omyl - těch funkčních profilů omezení maximálního proudu obrazovky bylo několik. Všechny měřily okamžitou hodnotu součtu proudů všech tří katod (vlastně anodového proudu, nepřímo v odbočce násobiče napětí), někdy se ta hodnota přímo zpracovala, ale vždy se také průměrovala: u prvních barevných televizí se snižoval jen jas podle průměrného překročení nastaveného proudu, u dalších se zmenšoval kontrast i jas celého obrazu. To nějaký ten rok vydrželo.
Později se sledovala také okamžitá hodnota proudu, jejíž překročení provázelo snížení amplitudy videosignálu (potažmo kontrastu) konkrétního bodu v daném místě obrazu (tak na obrazu ztmavl jen přejásaný titulek, u jiných televizí celý řádek), a průměrná hodnota proudu, která vyvolala snížení úrovně kontrastu celkově a, když účinek nestačil, tak i jasu.
Záleželo na konstruktérech konkrétního typu, jakou variantu zvolil.
U černobílých televizí se omezení proudu obrazovky realizovalo přímo úbytkem na katodovém odporu a bylo po řadu let užívané jako vyhovující.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Kremik



Založen: Mar 30, 2012
Příspěvky: 3571
Bydliště: Havířov

PříspěvekZaslal: út srpen 17 2021, 15:19    Předmět: Citovat

Syron napsal(a):
Naopak i téměř čermy obraz poskozoval nejen sítmici, ale hlavně pbrazovku.

Kam na tohle proboha chodíte? Shocked
Takže když televizi vypnu úplně, tak se mi sítnice zcela rozpadne?
A co pak obrazovky v osciloskopu, ty zobrazují "jeden řádek", tento jas kdyby se rozprostřel na celé stínítko, to by byl pěkně tmavý obraz! Takže obrazovka by měla logicky jít po chvíli do kytek. A nejde.

Obrazovce jde pouze o katodový proud, nějaký jas, kontrast, úroveň černé ji vůbec nezajímají.
Ano, je vícero systémů, jak omezit maximální proud katody, všechny ovšem začínají pracovat v situacích, kdy již k toku maximálního proudu dochází. To rozhodně není šetrný způsob užívání obrazovky.
Šetrný provoz obrazovky znamená, že k takovým situacím vůbec nedochází a proud katody se maximálnímu proudu ani nepřibližuje. Pak všechny tyto ochranné obvody jen hezky spinkaj.

Nevím proč, ale člověk nějak tíhne k tomu, obrazovku rozsvěcovat zbytečně moc. Jako dítě jsem se zamýšlel nad tím, proč se vůbec ten regulátor kontrastu do televize dává, když pouze "kazí obraz". Samozřejmě jsem ho dával vždy naplno a jas dorovnal tak, ať je vidět gradace. Nikdy mě nenapadlo nastavit ho s nižším kontrastem. To teprve až později, když jsem do tajů televize pronikal.
Ale to byla doba lampových černobílek, kdy obrazovky nadměrným jasem příliš neoplývaly. Delty pak ještě taky nic moc.
Ovšem když přišly in-line, na to už se při vekým kontrastu ani koukat nedá, jak to pálí do očí. Buďiž ještě přes den, pochopím, ale spousta lidí na stejný obraz kouká i večer, za tmy, často při mizerném osvětlení. A vůbec jim to nevadí. Zvyk je asi zvyk, no. Já nemám rád, když televize funguje spíše jako osvětlení. Ostatní předměty na mě přece taky pronikavě nezáří. A vidím je. A nekazí mi oči, ani kdyby se jednalo o tmavou věc ve tmavém koutě.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Hill
Administrátor


Založen: Sep 10, 2004
Příspěvky: 19434
Bydliště: Jičín, Český ráj

PříspěvekZaslal: út srpen 17 2021, 16:28    Předmět: Citovat

Taky se divím, kde se mezi lidmi ty bludy a pověry berou, snažím se to vysvětlit, ale asi je to na někoho moc složité.
A je mi blbý doporučovat dokola Vítovu bibli televizní techniky, s tou bych nepolemizoval. Mnohé z toho, co tam je, mám prakticky ověřené, proto soudím, že i to ostatní má stejnou platnost. Je to jako s přírodními zákony: dají se dobře využít, ale každý pokus je vynechat, obejít, přeskočit nebo podlézt, se vymstil, většinou hned a na místě.
Prostě, kdo se chce hrabat v analogových CRT televizorech, měl by tuto knihu znát, nebo aspoň ji mít po ruce, aby v ní nalistoval, co potřebuje.
Taky jsem se děsil u lidí, kteří si televizí svítili, ale stěžovali si na "vyblité barvy". S omezením rozsahu nastavení jasu (kde to šlo trimrem "jas hrubo") jsem to nepřeháněl, aby si mohli přidat, až zeslábne obrazovka, ale aby zase na potenciometru JAS nebyla moc velká rezeva na bezdůvodné přidání a u C416 i C110/424/429 zeleným tlačítkem naskočilo správné seřízení. Stejně si ale myslím, že jen jsem odešel, otočili knoflíkem řízení jasu na doraz a ještě na dálkovém ovladači drželi JAS+, dokud nezjistili, že už to jasnější nebude.
Svého času se v elektronickém kontrolním obrazci vysílalo pole černé s proužkem "černějším, než černým". A správná úroveň jasu se nastavila tak, aby se v tom černém pruhu ten černější proužek právě zmizel.
Tuto vymoženost už digitální vysílání nezná.
Jo, a k tomu tmavému sklu stínítka obrazovky: propustnost mělo (podle výrobce, roku výroby a typu obrazovky) i kolem 50 %, aby světlo místnosti rušilo co nejméně, a černá se nejvíc podobala černé...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď       Obsah fóra Diskuzní fórum Elektro Bastlírny -> Televizory, monitory a projektory - PORADNA pro amatéry a začátečníky Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3, 4  Další
Strana 2 z 4

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům
Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory

Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Forums ©
Nuke - Elektro Bastlirna

Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.


PHP-Nuke Copyright © 2005 by Francisco Burzi. This is free software, and you may redistribute it under the GPL. PHP-Nuke comes with absolutely no warranty, for details, see the license.
Čas potřebný ke zpracování stránky 0.19 sekund