Napájení zesilovače TV antény ze dvou set-top boxů

[Hill]

Taky tu není řeč o zesilovači, který se s anténou (většinou už nainstalovaný) prodával. Po vyhození zesilovače a osazení symetrizačního členu místo něj se najednou ta anténa začala chovat, jako anténa.
A zesilovačem se tomu dalo pomoci pro vyrovnání ztrát rozbočením až někde cestou na kabelu. Jen se musel takový dokoupit. No a ten zesilovač vybraný z anténní krabice pak prostě zbyl.

Ani tu není řeč o těch šílených konstrukcích s jedním dipólem pro III. pásmo, dokonce i pro I. pásmo, ať už vodorovně, nebo svisle namontovaným (viz vrabčáci). Takovou anténu bral i zkušený praktik do ruky s nedůvěrou, když už si ji zákazník z Polska dovezl (protože u nás takovou hrůzu snad nikdo do obchodní sítě nedovážel). Ale nikdy ji nikomu nedoporučoval, když si nechtěl zkazit jméno.
Nejčastější model nabízený v Přepychách byly antény Alfa (jen pro UHF) a krátce také byly s hliníkovými "motýly" Beta. Betu máme u služebního veterána karavanu už dobrých 20 let, zesilovač je v bedně u rezervního kola, asi 4,5 metru kabelu od antény, která má jen symetrizační člen.
Tady je pár fotek, když jsem instaloval novou televizi na závěsnou kolejničku, aby se dala posunout podle potřeby. Anténa přitom "koukala" jen horní půlkou z okna karavanu ze dvora fabriky na vysílač Krásné vzdálený 60 km.

[Hill]

Taky tu není řeč o zesilovači, který se s anténou (většinou už nainstalovaný) prodával. Po vyhození zesilovače a osazení symetrizačního členu místo něj se najednou ta anténa začala chovat, jako anténa.
A zesilovačem se tomu dalo pomoci pro vyrovnání ztrát rozbočením až někde cestou na kabelu. Jen se musel takový dokoupit. No a ten zesilovač vybraný z anténní krabice pak prostě zbyl.

Ani tu není řeč o těch šílených konstrukcích s jedním dipólem pro III. pásmo, dokonce i pro I. pásmo, ať už vodorovně, nebo svisle namontovaným (viz vrabčáci). Takovou anténu bral i zkušený praktik do ruky s nedůvěrou, když už si ji zákazník z Polska dovezl (protože u nás takovou hrůzu snad nikdo do obchodní sítě nedovážel). Ale nikdy ji nikomu nedoporučoval, když si nechtěl zkazit jméno.
Nejčastější model nabízený v Přepychách byly antény Alfa (jen pro UHF) a krátce také byly s hliníkovými "motýly" Beta. Betu máme u služebního veterána karavanu už dobrých 20 let, zesilovač je v bedně u rezervního kola, asi 4,5 metru kabelu od antény, která má jen symetrizační člen.
Tady je pár fotek, když jsem instaloval novou televizi na závěsnou kolejničku, aby se dala posunout podle potřeby. Anténa přitom "koukala" jen horní půlkou z okna karavanu ze dvora fabriky na vysílač Krásné vzdálený 60 km.

[Syron]

Ke mně jezdil pán, krerý byl v Polsku jako doma. Každou chvíli dovezl polskou "anténu", samozřejmě novou, nejrůznějších tvarů, abych mu ji opravil. Samozřejmě Opravit nešly. Když jsem psal o čemkoli, co mělo 75 ohmů. A o připojováni k anténě. Myslel jsem tím pochopitelně zesilovače. O těch se tu píše. Samozřejmě se nerozkmitá koaxiál. Naopak, jdyž vezmu půl metru drátu se stojánkem, který se dodával s usb tunerem a vylezu s ním na půdu nebo na střechu, chytnu slušně několik multiplexů. Když prodloužím svod několika metry koaxiálu, bude to horší. Pokud připojím zesilovač bez filtru, zahltí se to nebo rozkmitá. Jardo, v tom karavanu jsi neměl ani polský, ani destičkový zesilovač. A neměl jsi ho v anténní krabici. A do té destičky se může naindukovat výstupní signál i rušení z mobilních nebo internetových vysílačů. Tady náme zrovna jeden v blízkosti. A Honzo, pořád tady píšeš o neodborné montáži. Kromě zkratu jednoho nebo více drátků stínění na středni vodič, který ale vyřadí anténu z provozu a zhasne ledka. Toho si ake všimne i 80iletý pantáta, že něco není v piřádku. Nebo si opravdu myslíš, že nedokážu "odborně" ořipojit polskou anténu? A všechny jiné mi fungují. Kdysi mi mistr, mimochodem hrozný v.l, řekl. Možná dokážeš spravit televizi, ale umíš taky vyměnit jistič?

To s těmi 15i lety s trochu přehnal. Tím jsi u mne klesl o hodně lévlů. To je možná na omluvu. Nevím, co tím sleduješ, ale sklouzáváš k úrovni znánmého audio odborníka. Hned v úvodu jsem napsal, že tě uznávám. Ale v jiném oboru. Nemám chuť s tebou na této úrovni diskutovat. Pokud se neomluvíš, končím tuto diskusi. Ano, není nad polské antény. Nikdo jiný neumí lepší a hlavně kevnější. I když proti našim severním sousedům nic nemám. Ve své době vyráběli vynikající zvukove noduly, hlavně stereo, a taky dekodéry pal.

[Hill]

Nevím, proč se omlouvat: normálně montuji antény Yagi i plzeňská síta.
Ale polská, když už je někdo má a dosud mu to na něj uspokojivě chodilo, jen zbavuji zesilovače v krabici a nahrazuji ho symetrákem. V případě potřeby dám jiný zesilovač cestou, častěji proto, že v domě přibyl rozbočovač na víc televizí a signál po ně nestačí.
Ta polská síta nemají ani tak problém v rachitické konstrukci, zářič je patrová buzená soustava prakticky stejná, jako od Vatenu nebo z Plzně či jiných výrobců. Impedance je daná rozměry a její odchylka je stejně přijatelná, jako u těch ostatních. A, jestli hraje roli, že připojovací šrouby jsou vůči fázovacímu vedení dovnitř nebo ven, jsem si všiml jen tehdy, když mi neseděla rozteč děr symetrizačního členu. No tak jsem jim do té rozteče pomohl proříznutím.
Problém je totiž vždy ve vestavěném zesilovači. Křížová modulace je nejčastější projev. V analogu sice taky rušila, přesto se na to dalo koukat. Digitál znehodnotí úplně. Když už na konci (protože se dnes signál rozbočuje na víc televizí potažmo zásuvek) je signál slabý musí se mu cestou pomoci, ať už aktivním rozbočovačem, nebo zesilovačem před pasivním rozbočením. Signál v kabelu je v tom místě o nejméně 6 dB slabší a riziko vzniku křížové modulace je podstatně menší. A navíc se před ten zesilovač dají vrazit filtry potlačující rušivé signály mimo TV pásmo.
To je většinou daleko účinnější, než všechny ty EmmeEsse a Fuby honosící se tím, že mají potlačený příjem v LTE pásmu.
Mimoto, třeba ta Beta na fotkách bez přídavných direktorů měla na 54. kanálu zisk jen o málo větší, než na necejchovaný šroubovák, ale na 40. kanálu pořád ještě 10 - 10,5 dB má (porovnával to ještě v analogových dobách s plzeňským sítem anténář, který tady široko daleko dělal STA, a taky nad polskými síty ohrnoval nos, když si jedno družstvo koupilo na čtyřbytovku dvě Bety, v devadesátých letech je tu nabízel kdekdo, nechtěli mu platit za Plzeň, tak chtěl demonstrovat, že jim je nezapojí, protože to není anténa, a sám se divil; měl na to měřák od Kathreina, takže výsledek spolehlivý).
A já to posílám dál s tím, že to polské síto, jakkoli není lepší, než plzeňské, pořád se chová jako anténa zase ne o tolik horší, aby ji bylo nutné odsoudit, zatratit a nahradit, když to na ni jede za každého počasí. Jistě, jsou antény lepší, ale, než prošlápnout eternitovou střechu jen proto, že se mi polské síto nelíbí, i když v něm už léta ten problematický zesilovač není, to ho tam nechám radši do poslední chvíle, co bude použitelné.

Ten karavan nebyl nejvhodnější příklad, dobrá, za to se omlouvám, každý rok ho na léto instalujeme v jiném kempu, pak se nám tam po týdnu střídají lidi z fabriky a na zimu ho zase přivezeme zpět. Tedy ani anténa není vystavená tolika velkým změnám počasí, vlastně je venku jen tři měsíce v roce.
Zdědili jsme ho ze zrušeného závodu a máme v péči posledních asi 15 let a ta anténa i s třímetrovou coulovou trubkou už tam byla. Přístup jasný - dokud to na ni hraje, novou nekupovat. Leda bych ji zaplatil ze svého. Tak nezbylo, než se postarat, aby to hrálo co nejlíp. V analogových dobách ten vestavěný předzesilovač nevadil, ono těch komunikačních udělátek tehdy bylo méně a nějaké rušení v obrazu při esemeskování se překouslo. Když začalo digitální vysílání, stejným rušením vypadl na chvíli televizní signál úplně, zesilovač musel z antény ven. Od té doby je tam symetrizační člen a v boxu s rezervou spojka. Zesilovač jsem přikupoval ve Znojmě v roce 2017, na Bítově u laguny není pozemní signál použitelný, proto tam mají kabelovku (je v pomníčkách s elektrickými zásuvkami), 40 metrů koaxiálu od nejbližší zásuvky něco sežralo, tak se tomu muselo pomoci. Ale například v Žamberku se i ten zesilovač s úspěchem používá (anténa namířená na Praděd), na Kristýně v Hrádku nad Nisou s výhledem na Ještěd to samotné síto bez zesilovače stačí. Jenže jiné fotky nemám.

[Hill]

Nevím, proč se omlouvat: normálně montuji antény Yagi i plzeňská síta.
Ale polská, když už je někdo má a dosud mu to na něj uspokojivě chodilo, jen zbavuji zesilovače v krabici a nahrazuji ho symetrákem. V případě potřeby dám jiný zesilovač cestou, častěji proto, že v domě přibyl rozbočovač na víc televizí a signál po ně nestačí.
Ta polská síta nemají ani tak problém v rachitické konstrukci, zářič je patrová buzená soustava prakticky stejná, jako od Vatenu nebo z Plzně či jiných výrobců. Impedance je daná rozměry a její odchylka je stejně přijatelná, jako u těch ostatních. A, jestli hraje roli, že připojovací šrouby jsou vůči fázovacímu vedení dovnitř nebo ven, jsem si všiml jen tehdy, když mi neseděla rozteč děr symetrizačního členu. No tak jsem jim do té rozteče pomohl proříznutím.
Problém je totiž vždy ve vestavěném zesilovači. Křížová modulace je nejčastější projev. V analogu sice taky rušila, přesto se na to dalo koukat. Digitál znehodnotí úplně. Když už na konci (protože se dnes signál rozbočuje na víc televizí potažmo zásuvek) je signál slabý musí se mu cestou pomoci, ať už aktivním rozbočovačem, nebo zesilovačem před pasivním rozbočením. Signál v kabelu je v tom místě o nejméně 6 dB slabší a riziko vzniku křížové modulace je podstatně menší. A navíc se před ten zesilovač dají vrazit filtry potlačující rušivé signály mimo TV pásmo.
To je většinou daleko účinnější, než všechny ty EmmeEsse a Fuby honosící se tím, že mají potlačený příjem v LTE pásmu.
Mimoto, třeba ta Beta na fotkách bez přídavných direktorů měla na 54. kanálu zisk jen o málo větší, než na necejchovaný šroubovák, ale na 40. kanálu pořád ještě 10 - 10,5 dB má (porovnával to ještě v analogových dobách s plzeňským sítem anténář, který tady široko daleko dělal STA, a taky nad polskými síty ohrnoval nos, když si jedno družstvo koupilo na čtyřbytovku dvě Bety, v devadesátých letech je tu nabízel kdekdo, nechtěli mu platit za Plzeň, tak chtěl demonstrovat, že jim je nezapojí, protože to není anténa, a sám se divil; měl na to měřák od Kathreina, takže výsledek spolehlivý).
A já to posílám dál s tím, že to polské síto, jakkoli není lepší, než plzeňské, pořád se chová jako anténa zase ne o tolik horší, aby ji bylo nutné odsoudit, zatratit a nahradit, když to na ni jede za každého počasí. Jistě, jsou antény lepší, ale, než prošlápnout eternitovou střechu jen proto, že se mi polské síto nelíbí, i když v něm už léta ten problematický zesilovač není, to ho tam nechám radši do poslední chvíle, co bude použitelné.

Ten karavan nebyl nejvhodnější příklad, dobrá, za to se omlouvám, každý rok ho na léto instalujeme v jiném kempu, pak se nám tam po týdnu střídají lidi z fabriky a na zimu ho zase přivezeme zpět. Tedy ani anténa není vystavená tolika velkým změnám počasí, vlastně je venku jen tři měsíce v roce.
Zdědili jsme ho ze zrušeného závodu a máme v péči posledních asi 15 let a ta anténa i s třímetrovou coulovou trubkou už tam byla. Přístup jasný - dokud to na ni hraje, novou nekupovat. Leda bych ji zaplatil ze svého. Tak nezbylo, než se postarat, aby to hrálo co nejlíp. V analogových dobách ten vestavěný předzesilovač nevadil, ono těch komunikačních udělátek tehdy bylo méně a nějaké rušení v obrazu při esemeskování se překouslo. Když začalo digitální vysílání, stejným rušením vypadl na chvíli televizní signál úplně, zesilovač musel z antény ven. Od té doby je tam symetrizační člen a v boxu s rezervou spojka. Zesilovač jsem přikupoval ve Znojmě v roce 2017, na Bítově u laguny není pozemní signál použitelný, proto tam mají kabelovku (je v pomníčkách s elektrickými zásuvkami), 40 metrů koaxiálu od nejbližší zásuvky něco sežralo, tak se tomu muselo pomoci. Ale například v Žamberku se i ten zesilovač s úspěchem používá (anténa namířená na Praděd), na Kristýně v Hrádku nad Nisou s výhledem na Ještěd to samotné síto bez zesilovače stačí. Jenže jiné fotky nemám.

[kokun]

[kokun]

[Hill]

Ano, po tom píšu. Dokonce, když u nás vznikaly soukromé elektry, a už vůbec, co je spolkly první řetězce, ve městě jsem našel jedinou prodejnu, kde znali TVb 21-60, tedy husté plzeňské síto. Ale musel bych počkat, až ho objednají, tak jsem pro něj jel do Nové Paky, a tam měli poslední, takže rezerva na příště žádná. Zato pomalu v každé trafice měli skladem polské Alfy, Bety, ty ještě šly a dodnes jsou tu používané, zásilková služba Enco ale nabízela i talíře Gala 360 a další, ještě horší šidítka.
Pokud jde o symetrák, jeden typ se dal upravit na univerzál takto:
(obrázek převzat z jiného vlákna).
Pak se dal nainstalovat jak do plzeňského, tak i polského síta, ale i do X-colorky.

A (kdysi i můj) celkem nekritický obdiv k povrchové ochraně plzeňského síta dostal trhlinu: kolem roku 2002 jsme předělávali STA na kanálové vložky Alcad a antény nahradili dvěma plzeňskými síty. V příloze je fotka, jak vypadá reflektor po 10 letech na střeše. Od té doby jsem jednu z nich nevyhodil, vždycky, když vyklízím šrot, zapomenu na ni. Tak teď jsem si vzpomněl a vyfotil. Povrchová úprava je jak potlučený porcelán, s každým otřesem odpadává, dráty reflektoru rozežrané rzí. Dnes tam máme anténu Alcad BU117 a Fuba triplex.

[Hill]

Ano, po tom píšu. Dokonce, když u nás vznikaly soukromé elektry, a už vůbec, co je spolkly první řetězce, ve městě jsem našel jedinou prodejnu, kde znali TVb 21-60, tedy husté plzeňské síto. Ale musel bych počkat, až ho objednají, tak jsem pro něj jel do Nové Paky, a tam měli poslední, takže rezerva na příště žádná. Zato pomalu v každé trafice měli skladem polské Alfy, Bety, ty ještě šly a dodnes jsou tu používané, zásilková služba Enco ale nabízela i talíře Gala 360 a další, ještě horší šidítka.
Pokud jde o symetrák, jeden typ se dal upravit na univerzál takto:
(obrázek převzat z jiného vlákna).
Pak se dal nainstalovat jak do plzeňského, tak i polského síta, ale i do X-colorky.

A (kdysi i můj) celkem nekritický obdiv k povrchové ochraně plzeňského síta dostal trhlinu: kolem roku 2002 jsme předělávali STA na kanálové vložky Alcad a antény nahradili dvěma plzeňskými síty. V příloze je fotka, jak vypadá reflektor po 10 letech na střeše. Od té doby jsem jednu z nich nevyhodil, vždycky, když vyklízím šrot, zapomenu na ni. Tak teď jsem si vzpomněl a vyfotil. Povrchová úprava je jak potlučený porcelán, s každým otřesem odpadává, dráty reflektoru rozežrané rzí. Dnes tam máme anténu Alcad BU117 a Fuba triplex.

[kokun]

Jj - po sametu se s výrobci "plzeňských sít" roztrhl pytel - bylo jich několik (všichni ho pak kopírovali).
A každý z nich používal jiný druh povrchové úpravy toho síta.
To, z tvého fota, mělo zřejmě povrchovku tvořenu práškovou vypalovací barvou (Komaxit?). Když se nepovedla, tak se z něho loupaly celé "trubičky" - já to znám např. ze širokopásmovek TAP10, 20. Tam se to zadní "zrcadlo" (tvořené dvěma malými síty) olupovalo stejně. Rezivějící železný drát tomu napomáhal, jak (rezivěním) drát nabýval na průměru

Jo a ten "tvůj" symetrizák byl univerzální: pro české antény - rozteč = 20mm a i pro polské - rozteč = 27mm

[kokun]

Jj - po sametu se s výrobci "plzeňských sít" roztrhl pytel - bylo jich několik (všichni ho pak kopírovali).
A každý z nich používal jiný druh povrchové úpravy toho síta.
To, z tvého fota, mělo zřejmě povrchovku tvořenu práškovou vypalovací barvou (Komaxit?). Když se nepovedla, tak se z něho loupaly celé "trubičky" - já to znám např. ze širokopásmovek TAP10, 20. Tam se to zadní "zrcadlo" (tvořené dvěma malými síty) olupovalo stejně. Rezivějící železný drát tomu napomáhal, jak (rezivěním) drát nabýval na průměru

Jo a ten "tvůj" symetrizák byl univerzální: pro české antény - rozteč = 20mm a i pro polské - rozteč = 27mm

[Syron]

Jardo ty se opravdu nemáš za co omlouvat. Jsi slušný člověk a odborník. Poo tom, co jsi zde napsal, je jasné, že ty polské výtvory přece ken někde fungují. V dobrých příjmových podmínkách a bez toho "zesilovače" to může chodit jako sroubovák. Viz moje poznámka o kousku drátu. V naší oblasti lze přijímat Kojál,Praděd, Zlín, Olomouc a pár vykrývačů. Navíc je tu v okolí saná plechová střecha, věž kostela, a mobilní vysílač.

Tento mišmaš jakž takž zvládá jako jedna z mála právě TVA, ještě lépe s ditektory. A musí se hledat místečko, to i vertikálně. Někdy je tak malé, že se musejí i direktory sundat. Zato ale je možné sledovat i několik vysílačů, nebo některé z jejich multiplexů. Někdy se musí kvůli tomu vybírat z několika vysílačů jsdnotlivé multiplexy. A toho ta polská síta nejsou absolutně schopná. A ty destičky nazývané zesilovači, to už je úplná hrůza. Proto jsem si dovolil ten plivanec na ta síta. Asi to byla chyba. Ale byl to můj názor na zákldě mých zkušeností. Z hysterické reakce mě napadá, že se to nemusí líbit těm, kteří se bojí ohrožení svých kšeftů, snížení prodeje těchto "antén". Na základě toho přiznávám, že to nebylo nejšťastnější vyjádření. Ještě k tomu sroubováku a kusu drátu.

Mezi různými typy polských "antén" si dovolím připomenenout UFO, všesměrový disk. Uvnitř je kousíček plechu, trochu připomínající hrabičky nebo lopatičku z kocouřího záchodu. Při sníženém napětí to někde jakž takž fungovalo. Kdysi o tom byl příspěvek v AR o aktivních anténách.

[Hill]

Na to, že se té anténě říkalo UFO, jsem si nevzpomněl. Tady v okolí je někdo distribuoval jako Gala 360, ale je to ona.
Tehdy jsem se něco nalítal tam, kde si je namontovali, abych jim s krátkou colorkou (tuším, že to byla XC-11) předvedl, že na to UFO tady chytí tak leda housera, když si zpocení stoupnou v průvanu.
Některé ty Galy i polská síta se dodávaly s regulovatelným zdrojem asi 4,5 - 18 V. Zesilovač byl obvykle s nějakým tetrodovým FETem na vstupu a, protože Ug₂ se odvozovalo od napájecího napětí, dal se řídit zisk zesilovače od 3 dB asi do 26 dB. A lidi to kupovali jako zázrak. Když jim selhaly všechny pokusy, přečetli si návod. Z něj ale obvykle nebyli moudří, tak volali mě.
Dlužno podotknout, že těch zdrojů širokého spektra časově neomezeného rušení bylo tehdy ještě poměrně málo, tak vyhovělo téměř jakékoli zvěrstvo, a víceméně uspokojivě to hrálo. Vždyť lidi byli zvyklí se dívat i na obraz se zvolna svisle putujícími vodorovnými pruhy způsobenými brumem zdroje pro anténní zesilovač. A mnozí se divili, že zesilovač není to, co strkají do síťové zásuvky. Ale analog přešel a digitál o předchozím zachycení a zpracování signálu nediskutuje a chyby a nectnosti neodpouští. Tím méně je ochotný se o něco pokoušet, jestli je anténní zesilovač napájený špatně filtrovaným napětím.
Jo, a pokud jde o reakci nějakého řetězcového prodejce antén: ti sem snad ani nechodí. A zákazníci, kteří si to od nich nechají nabídnout, vesměs taky ne. A, jestli ji brání ten, komu to na polské síto hraje, je to tím, že nechápe, že má jen štěstí na místo, kde se té anténě líbí, když jemu v místě příjmu několik jiných antén selhalo.

Jak vypadá hysterická reakce prodejce, to bys teprve koukal: jde o (zatím) nejmenovaného prodejce a montážníka GSM repeaterů, který obvinil zákazníka, že si stejně u něj dodávku a montáž zařízení objednat nechce, že z něj jen tahá informace, aby s tím sám mohl kšeftovat a konkurovat mu. Ten tazatel ale chtěl jen vyhovět zákonu a před objednáním předem požadoval certifikát ČTÚ o homologaci repeateru a písemný souhlas všech tří operátorů s jeho instalací v konkrétním místě (jak káže zákon), aby později nebyl popotahován za něco, co zaplati v dobré víře, že je to legální, a ještě si to nechal zabavit. Myslím si, že jsme jeden podobný případ už i tady na Bastlírně řešili.
Tu odpověď, byť anonymizovanou, jsem tu ještě nikde nevyvěsil, i když kopii toho vzteklého mailu mám.
Přitom ten důchodce potřebuje z chalupy jen telefonovat a sem tam mailovat bez toho, aby mu nevypadával signál, a od všech tří operátorů má požadavek, jak o kohoutkovi a slepičce: když to odsouhlasí ostatní dva operátoři, my dáme souhlas taky. Pevná linka nikde poblíž nevede, natož nějaký DSLAM. Takže i v případě natažení drátů se s nějakou převratnou konektivitou počítat nedá.
To jsem viděl poprvé, jak se prodejce dokáže naježit a nařknout někoho, že z něj tahá obchodní a technické informace místo toho, aby je jako zákonem požadované nabídl automaticky.
Ale to už jsme OT.

[Hill]

Na to, že se té anténě říkalo UFO, jsem si nevzpomněl. Tady v okolí je někdo distribuoval jako Gala 360, ale je to ona.
Tehdy jsem se něco nalítal tam, kde si je namontovali, abych jim s krátkou colorkou (tuším, že to byla XC-11) předvedl, že na to UFO tady chytí tak leda housera, když si zpocení stoupnou v průvanu.
Některé ty Galy i polská síta se dodávaly s regulovatelným zdrojem asi 4,5 - 18 V. Zesilovač byl obvykle s nějakým tetrodovým FETem na vstupu a, protože Ug₂ se odvozovalo od napájecího napětí, dal se řídit zisk zesilovače od 3 dB asi do 26 dB. A lidi to kupovali jako zázrak. Když jim selhaly všechny pokusy, přečetli si návod. Z něj ale obvykle nebyli moudří, tak volali mě.
Dlužno podotknout, že těch zdrojů širokého spektra časově neomezeného rušení bylo tehdy ještě poměrně málo, tak vyhovělo téměř jakékoli zvěrstvo, a víceméně uspokojivě to hrálo. Vždyť lidi byli zvyklí se dívat i na obraz se zvolna svisle putujícími vodorovnými pruhy způsobenými brumem zdroje pro anténní zesilovač. A mnozí se divili, že zesilovač není to, co strkají do síťové zásuvky. Ale analog přešel a digitál o předchozím zachycení a zpracování signálu nediskutuje a chyby a nectnosti neodpouští. Tím méně je ochotný se o něco pokoušet, jestli je anténní zesilovač napájený špatně filtrovaným napětím.
Jo, a pokud jde o reakci nějakého řetězcového prodejce antén: ti sem snad ani nechodí. A zákazníci, kteří si to od nich nechají nabídnout, vesměs taky ne. A, jestli ji brání ten, komu to na polské síto hraje, je to tím, že nechápe, že má jen štěstí na místo, kde se té anténě líbí, když jemu v místě příjmu několik jiných antén selhalo.

Jak vypadá hysterická reakce prodejce, to bys teprve koukal: jde o (zatím) nejmenovaného prodejce a montážníka GSM repeaterů, který obvinil zákazníka, že si stejně u něj dodávku a montáž zařízení objednat nechce, že z něj jen tahá informace, aby s tím sám mohl kšeftovat a konkurovat mu. Ten tazatel ale chtěl jen vyhovět zákonu a před objednáním předem požadoval certifikát ČTÚ o homologaci repeateru a písemný souhlas všech tří operátorů s jeho instalací v konkrétním místě (jak káže zákon), aby později nebyl popotahován za něco, co zaplati v dobré víře, že je to legální, a ještě si to nechal zabavit. Myslím si, že jsme jeden podobný případ už i tady na Bastlírně řešili.
Tu odpověď, byť anonymizovanou, jsem tu ještě nikde nevyvěsil, i když kopii toho vzteklého mailu mám.
Přitom ten důchodce potřebuje z chalupy jen telefonovat a sem tam mailovat bez toho, aby mu nevypadával signál, a od všech tří operátorů má požadavek, jak o kohoutkovi a slepičce: když to odsouhlasí ostatní dva operátoři, my dáme souhlas taky. Pevná linka nikde poblíž nevede, natož nějaký DSLAM. Takže i v případě natažení drátů se s nějakou převratnou konektivitou počítat nedá.
To jsem viděl poprvé, jak se prodejce dokáže naježit a nařknout někoho, že z něj tahá obchodní a technické informace místo toho, aby je jako zákonem požadované nabídl automaticky.
Ale to už jsme OT.

[kokun]

[kokun]

[Syron]

Ten "lítací talíř" tušim, ze se prodaval v Pl jakoDiscovery, měl stát v jisté době tuším kolem tisíce korun. Já jsem ho dostal zadarmo, resp. nějakou protislužbu s tím, že je vadný. Ano, byl, jako všechny. Nahodou jsem doma zjistil, že se u nás doma v přízemí na něj cosi dalo naladit, ale signál byl nestabilní, většinou byla úroveň 100 procent a kvalita lítala od nuly az po hodně. Pochopitelně. Jak jsem psal, s tchanem jsem si užil. Chtěl anténu na půdě, takže kdyz zapršelo nebo nasněžilo, všechno bylo jinak. Mimoto měl na půdě všemožné harampádí, a když byl na půdě, vždycky něčím pohnul. Dušoval se, že ne, možná si to neuvědomoval. Pak jsem odpojil ten "zasilacz" a ze STB pouštěl do koaxiálu 5V. Příjem se o hodně zlepšil, i když některé problémy přetrvávaly. Navíc vzdy, když vytáhl anténní konektor, při zasouvání vzdy strčil konektor mimo a napájení vyzkratoval. Marně jsem mu vysvětloval opakovaně, že při vytahování, a hlavně zasouvaní konektoru musí estébáka vypnout. Marný boj.

Paradoxní je, že měl na trubce namontované poctivé síto TVA, které zbylo po švagrovi, který tam nějakou dobu. Bydlel. Děda se vyděsil sledovánim Novy, kde tvrdili a ukazovali, jak je nebezpečný blesk. Aniž by co řekl, nechal si od neznámého vrtáka za nemálo peněz namontovat t.zv. hromosvod. Pozinkovaný vodič zahrabaný asi 20 cm v suché pískovité půdě kolem zdí pod okapen, která málokdy zmokla. A to síto ten umělec spojil s "hromosvodem". To už je léta zakázáno. Když jsem se ptal po revizní zprávě, děda netušil, co chci. V té době stejně to sito nepoužíval, ale koaxiál měl zahrabaný pod slámou. Přisně jsem zakázal ten koaxial používat. Při náhodném zásahu blesku by si do domu zavedl něco kolem 200kV az 1 MV. I když jen impuls. Ale už píšu ot, tak radši končím.

[Hill]

Ono to OT je i není, i když máš pravdu, ochrana antén před bleskem by si zasloužila samostatné vlákno. A spíše v sekci pro profesionály.

[Hill]

Ono to OT je i není, i když máš pravdu, ochrana antén před bleskem by si zasloužila samostatné vlákno. A spíše v sekci pro profesionály.

[jjilek]

[jjilek]

[ok1hga]

[ok1hga]

[Hill]

A hlásí ti to jen ten jeden settopbox, nebo oba? Přesněji: co udělá ten druhý, když je zapnutý, a pak zapneš ten první?
Případně zkus ještě přehodit výstupy z rozbočovače mezi sebou.
Jestli jedna z diod malinko "pouští" zpět, což settopbox zjistí na anténním konektoru, spravily by to dva odpory po aspoň 1k5 na kostru připojené před diodami u výstupů rozbočovače. V impedanci 75 Ω se nijak rušivě neprojeví, ale případný svodový proud diody zkratovat zvládnou.

[Hill]

A hlásí ti to jen ten jeden settopbox, nebo oba? Přesněji: co udělá ten druhý, když je zapnutý, a pak zapneš ten první?
Případně zkus ještě přehodit výstupy z rozbočovače mezi sebou.
Jestli jedna z diod malinko "pouští" zpět, což settopbox zjistí na anténním konektoru, spravily by to dva odpory po aspoň 1k5 na kostru připojené před diodami u výstupů rozbočovače. V impedanci 75 Ω se nijak rušivě neprojeví, ale případný svodový proud diody zkratovat zvládnou.

[jjilek]

Zdá se, že se to chová stejně. Zdůrazňuji, že se to tak chová i při vypnutém druhém STB. Další pokusy budu moci sledovat (také snad i podle této diskuze) přespříští víkend.

[jjilek]

Zdá se, že se to chová stejně. Zdůrazňuji, že se to tak chová i při vypnutém druhém STB. Další pokusy budu moci sledovat (také snad i podle této diskuze) přespříští víkend.