Zmenšení rozptylu trafa

[msar]

Převinul jsem si pro použití v amatérském osciloskopu transformátor z televize Tesla (220V//12V 0,7A;25V 0,7A). Trafo je s dvojkomorové - primár jsem ponechal původní. Ale trafo dává značně vyšší napětí a značně ruší obrazovku magnetickým polem. Jak snížit vyzařování a sek. napětí? Zapojit do serie s primárem rezistor? Rozdělat a přivinout závity na primár? Neví někdo kolik závitů má primár na tomto trafu?

[Radix]

A máš tu obrazovku ve stínícím krytu?
Jinak to trafo se snaž dát co nejdál od obrazovky.
Počet závitů na primáru nemusíš měnit. Nerozumím tomu, že dává příliš velké napětí na sekundáru. Proč jsi tam navinul víc závitů, než je potřeba? Zase je odviň.

[forbidden]

Pokud jsi to trafo previjel, tak snad nejjednodussi zpusob jak snizit napeti je par zavitu odvinout, rezistor do primaru je hovadina. Osciloskopicka obrazovka musi mit solidni stineni a to trafo dej co nejdal od ni.


Ted to vypada jak kdybych to opsal Musim priste psat rychlejc

[forbidden]

Pokud jsi to trafo previjel, tak snad nejjednodussi zpusob jak snizit napeti je par zavitu odvinout, rezistor do primaru je hovadina. Osciloskopicka obrazovka musi mit solidni stineni a to trafo dej co nejdal od ni.


Ted to vypada jak kdybych to opsal Musim priste psat rychlejc

[telman]

Znižovať sekundárne napätie odporom nie je vhodné riešenie, radšej odviň nejaké závity zo sekundáru.
Rušenie je možne odstrániť vhodným krytom trafa, ak ho nemáš, umiestni trafo skusmo tak, aby čo najmenej rušilo - treba vyskúšať aj vhodné natočenie voči obrazovke.

[msar]

Ze sekundáru odvíjet závity nepůjde, protože je tam na sobě 5 vinutí. Obrazovka má originál kryt (asi hliníkový), trafo jsem zkoušel stínit přepážkou ze železného plechu, rušení se snížilo ale stále tam je. Na sekundár jsem vinul podle konstanty 9,6 závitů na Volt (jádro EI25x20). Trafo by asi chtělo snížit sycení, tak jestli přivinout závity do primáru?

[Radix]

Jestli potřebuješ snížit všechna napětí na sekundáru, tak můžeš přivinout primár, pokud tam je místo.
To rušení obrazovky se tím ale asi nezmenší.
Taky si myslím, že kryt obrazovky by měl být z feromagnetického materiálu (železo). Používal se i permaloy.

[Crifodo]

Hliníkové stínění stíní maximálně elektrostaticky, s rozptylovým polem trafa neudělá nic, na to je potřeba masivní Fe trubka nebo svitek z permalloye. Částečně pomůže umístit trafo až za patici obrazovky a snažit se naklápět ho tak, aby rušení bylo symetrické a rozmazání stopy se projevovalo co nejmíň. Čímž se nenásilnou metodou dostaneš k poznání, že nejlepší trafo k nestíněné obrazovce je externí napájecí zdroj
Jiná cesta ke zlepšení je použít co nejvyšší urychlovací napětí, čímž se sníží i citlivost paprsku na vnější pole. Hezky se tím zároveň sníží i citlivost vychylovacích zesilovačů.

[msar]

...Takže zkusím ten hliníkový kryt obtočit ocelovým plechem. Snad to pomůže...

[Sendyx]

Ale i hliníkový nebo měděný kryt stíní mag. pole, akorát musí být dost tlustý, nejlépe několik hloubek vniku pro daný kmitočet.

Snížit rozptyl snížením sycení samozřejmě lze a běžně se to tak dělá. Do osciloskopů se často používají trafa s velmi jakostními jádry, často toroidy a i na ně se dává jednak stínění, jednak se vinou s malým
sycením (třeba jen 0,4T u toroidu, který zvládá 1,. Použít první trafo na EI je pitomost, musí být aspoň dobře stíněné a vybavené zkratovacím prstencem.

[Sendyx]

Ale i hliníkový nebo měděný kryt stíní mag. pole, akorát musí být dost tlustý, nejlépe několik hloubek vniku pro daný kmitočet.

Snížit rozptyl snížením sycení samozřejmě lze a běžně se to tak dělá. Do osciloskopů se často používají trafa s velmi jakostními jádry, často toroidy a i na ně se dává jednak stínění, jednak se vinou s malým
sycením (třeba jen 0,4T u toroidu, který zvládá 1,. Použít první trafo na EI je pitomost, musí být aspoň dobře stíněné a vybavené zkratovacím prstencem.

[Crifodo]

Stínit vlastní napájecí trafo osciloskopu je sice pěkné a užitečné, ale neřeší to problém, který může kdykoliv v praxi nastat a obvykle taky nastane: přineseš osciloskop do blízkosti zesilovače, televizoru, napájecího zdroje, rádia... nebo naopak, a pak s úžasem koukáš, že obrázek na baňce se třese jako ratlík. Nemluvě o snaze měřit jako úlohu B-H závislost neznámého EI jádra Obrazovku je dobré stínit proti všem vniklým polím, nejen od vlastního napájení.

[Sendyx]

Tak to je samozřejmé, musí být stíněna jak obrazovka, tak transformátor. Ovšem ani masivní stínění není až tak účinné, jak by se zdálo, ne nadarmo mají leckteré osciloskopy Ua nad 10kV.

[Sendyx]

Tak to je samozřejmé, musí být stíněna jak obrazovka, tak transformátor. Ovšem ani masivní stínění není až tak účinné, jak by se zdálo, ne nadarmo mají leckteré osciloskopy Ua nad 10kV.

[msar]

Jak se dá vyrobit zkratovací prstenec na EI trafo?
Trafo bylo označeno 9WN661 97.1, ZVS Dubnica, 220V/12V 0,7A, 25V 0,7A. (EI25x20) Kdyby někdo věděl počet primárních závitů, snad by se dalo zpočítat sycení při připojení na 230V síť. Myslím si, že bude větší než 1T. Ale správně by mělo být méně, aspoň 0,8T.
Ale doufám, že železný kryt na obrazovku a železná přepážka mezi trafem pomůže.

[PavelFF]

Když víš, kolik jsi motal závitů na sekundár (9,6z/V), tak si můžeš změřením napětí NAPRÁZDNO dopočítat počet primárních závitů sám. Musíš mít střídavý voltmetr.

Jmenuje se to "převod" transformátoru a platí N1/U1=N2/U2.

Takže N1= N2 (U1/U2) , doufám, že jsem to nepoplet

[msar]

Na sekundár jsem navíjel 9,6z/V (pro B=1T), ale vinutí 200V dává naprázdno 250V st, na elektrolytu 350V, se zátěží asi 280V. Vinutí na 13V dává na elektrolytu 24V, žhavení 6,3V dává obrazovce asi o 1,5V víc.

[Sendyx]

Teď jsem se díval na navíjecí předpis trafa do zobrazovače, kde je obrazovka s Ua 12500V, trafo má sycení 0,35T a jsou to plechy, které by zvládly možná i těch 1,3...

[Sendyx]

Teď jsem se díval na navíjecí předpis trafa do zobrazovače, kde je obrazovka s Ua 12500V, trafo má sycení 0,35T a jsou to plechy, které by zvládly možná i těch 1,3...