Součástky ovlivňující kvalitu nf zesilovačů-pravdy a mýty..

[vlado5]

Super, ja som pozeral LM1458 asi od troch výrobcov, som to nenašiel. Ako vidím, je to ešte menej ako som predpokladal, 0,3V/us oproti 748, ktorá má uvedené 0,5V/us. Ale je to žalostne málo u oboch typov oproti TL072, ktorá má 13V/us, taktiež ako aj NE5534.

[EKKAR]

A hodnota "B" neboli výkonová šířka pásma (součin zesílení a nejvyššího přenášenýho kmitočtu, jinak veličina výslovně přímo závislá právě na strmosti/rychlosti přeběhu zešilovače) jen 0,8MHz, to dává při požadovaným zisku mezní přenosovou frekvenci třeba taky jenom 10-12kHz, to jsou pro hi-fi zařízení naprosto šílený parametry... Přesto s nima některý nf zešilovače hrajou překvapivě dobře a ani při měření neboli NEsubjektivním posuzování nedělají ostudu - jenže tam jsou 1458 zařazený v obvodech s tak nízkým ziskem, že jejich mizerný vlastnosti ničemu nevaděj nebo jsou vykompenzovaný jinde a jinak. Ale do signálový cesty už jsem si operáky řad 1458, 709 (50x), 741 a jejich dalších odvozenin zvyknul NEDÁVAT ...

[EKKAR]

A hodnota "B" neboli výkonová šířka pásma (součin zesílení a nejvyššího přenášenýho kmitočtu, jinak veličina výslovně přímo závislá právě na strmosti/rychlosti přeběhu zešilovače) jen 0,8MHz, to dává při požadovaným zisku mezní přenosovou frekvenci třeba taky jenom 10-12kHz, to jsou pro hi-fi zařízení naprosto šílený parametry... Přesto s nima některý nf zešilovače hrajou překvapivě dobře a ani při měření neboli NEsubjektivním posuzování nedělají ostudu - jenže tam jsou 1458 zařazený v obvodech s tak nízkým ziskem, že jejich mizerný vlastnosti ničemu nevaděj nebo jsou vykompenzovaný jinde a jinak. Ale do signálový cesty už jsem si operáky řad 1458, 709 (50x), 741 a jejich dalších odvozenin zvyknul NEDÁVAT ...

[vlado5]

Inak k téme výberu OZ do nf aplikácií bolo hodne napísané Tu. Je to veľmi zaujímavé čítanie, pokiaľ je vonku zlé počasie, dá sa s tým stráviť čas.....

[lesana87]

OZ někde v korekcích pracuje s úplně jinou (mnohem menší) velikostí signálu než koncovej zesilovač, takže nepotřebuje tak velkou rychlost přeběhu a ze stejného důvodu je nesmysl řešit u něj mezní výkonovej kmitočet.

[vlado5]

Ano, ako spomínal EKKAR o výkonovej šírke pásma v závislosti na SR podrobne pojednáva aj pán Dudek pri zosilňovačoch DPA viď AR A 11/92 str.531

[BOBOBO]

No směšovat brum a šum do jednoho výrazu mi silně připomíná politickou korektnost a degeneraci odborného přístupu . Zapadá to do vyčlenění Ohma ze vzdělávacího procesu . Ale jak píše mysteri , tak všem po 40ce je šum šumák . Dnes už si vzhledem k úřadujícímu kapitalizmu a jeho výsledkům překládám hifikluby jako možnost dosáhnout tehdá v chudině alespoň v něčem "kvality" života , jež si ho tehdy mohli dovolit jedinci s ostrými lokty jak v politice , tak hospodářství (všeho druhu) .

[vlado5]

To máš pravdu, ale napr. pri meraní nf zosilňovača sa meria aj pomer signál/šum a tam ako šum sa meria všetko nežiadúce (výstup bez signálu), to znamená aj brum.

[EKKAR]

[EKKAR]

[ZVUK2000]

V Trenčíně možná trafa šumí a listí v lese brumí. Zatímco šum je vlastnost zesilovače. Brum je většinou závada a více méně se projevuje u zařízení napájených ze sítě. To samé zařízení napájené na baterie přestane mít brum, ale šum zůstane.

[vlado5]

Naštuduj si pojem biely šum. Máš tam signály spektrálne rozložené od niekoľko Hz (brum) až po vysoké kmitočty. Taktiež sa to nazýva šum. Ďalej sa o filozofickej polemike "šum vs brum" nemienim vyjadrovať... Howgh

[hajeklubos]

Pro lesana87
Moc obdivuji tvé elektrotechnické znalosti a zručnost ale tady s tebou nesouhlasím. Podle mě základ pro to aby zesilovač hrál bigbít je tvrdej zdroj a velká rychlost přeběhu celého zesilovacího řetězce. Když ji kterýkoliv prvek nesplňuje je po muzice. Je pravda,že tady má tu čáru nastavenou každý jinde. Jestli IO zpracovává malý nebo velký signál je jedno. Jde o nic a plná,za jak dlouho. Když to šváb nestihne, tak na výstupu z toho není nic nebo bordel. Proto ty náhrady za fety. Také nezapomínat na fyziologickou regulaci hlasitosti, ucho je sviňa. To je ale jiná píseň. Mimochodem vysoký maximální kmitočet udávaný v parametrech dává tušit dobrou rychlost přeběhu, protože parametr přeběh se snad ani neudává. Tady se stačí podívat na běžné levnější zesilovače Denon, Onkyo,Yamaha, 50až100kHz 1dB. To není o tom ,že to neslyšíš nahoře ale, že to hraje basy a buben dole. Nic/plná a fakt dost rychle.
Luboš

[BOBOBO]

Z toho vyplývá , že v tvém případě musíš jen ty , pro nás je to jasné , uvádět o které části spektra chceš tlachat , neboť pro nás ostatní je jasné , na co se máme v řešení problému zaměřit , zatímco u tebe je to technicky nejasné-je to v luftě .
Řešení problémů brumícího zesu a šumícího zesu jsou obsolutně jiná . howgh

[samec]

[Hill]

Pamatuji, že se v pardubické Tesle tradovalo, jak na začátku v řadě B4 honili po tom tlakově litém šasi, kam nejlíp uzemnit uzel napájení a kam stínění, když jsme se ptali, proč vlastně místo jednoduchého stíňáku vedou k hlavám stíněné dvoulinky se stíněním ukostřeným jen na jednom konci. Tehdy se nám, nezkušeným študákům, otevřel obzor plný zemních smyček. Do té kostry se totiž indukovalo rozptylové pole síťového trafa i motorku, ale z motorku bylo v rytmu šetinásobku otáček ještě periodicky deformované žebry rotoru. Ty smyčkové proudy putují celým šasi, vyvolané úbytky jsou na různých místech také různě velké.
A obě tyto indukce zasahují i stínění kabeláže. Navzdory použití germaniových tranzistorů, z nichž vstupní se vybíraly na minimální šum, nepředstavoval ten šum ani tak velký problém, jako pronikající síťový brum navíc zdůrazněný snímací korekcí. Už v raných šedesátkách (a patrně i dlouho před nimi) se u nás šum a brum konstrukčně řešily zvlášť, i když v údajích o odstupu to už rozlišené není, takže se neví, která z rušivých složek v tom naměřeném údaji dominuje vyšší hladinou rušivých napětí. Dokud to neuslyšíme.
Že to dnes překládá z jinojazyčné terminologie každý jinak, je sice chyba, ale asi s tím nic nenaděláme.

[Hill]

Pamatuji, že se v pardubické Tesle tradovalo, jak na začátku v řadě B4 honili po tom tlakově litém šasi, kam nejlíp uzemnit uzel napájení a kam stínění, když jsme se ptali, proč vlastně místo jednoduchého stíňáku vedou k hlavám stíněné dvoulinky se stíněním ukostřeným jen na jednom konci. Tehdy se nám, nezkušeným študákům, otevřel obzor plný zemních smyček. Do té kostry se totiž indukovalo rozptylové pole síťového trafa i motorku, ale z motorku bylo v rytmu šetinásobku otáček ještě periodicky deformované žebry rotoru. Ty smyčkové proudy putují celým šasi, vyvolané úbytky jsou na různých místech také různě velké.
A obě tyto indukce zasahují i stínění kabeláže. Navzdory použití germaniových tranzistorů, z nichž vstupní se vybíraly na minimální šum, nepředstavoval ten šum ani tak velký problém, jako pronikající síťový brum navíc zdůrazněný snímací korekcí. Už v raných šedesátkách (a patrně i dlouho před nimi) se u nás šum a brum konstrukčně řešily zvlášť, i když v údajích o odstupu to už rozlišené není, takže se neví, která z rušivých složek v tom naměřeném údaji dominuje vyšší hladinou rušivých napětí. Dokud to neuslyšíme.
Že to dnes překládá z jinojazyčné terminologie každý jinak, je sice chyba, ale asi s tím nic nenaděláme.

[PeteBurns]

Samec, ty si zase doštuduj angličtinu, lebo oni zďaleka nemajú iba noise - rovnako sa používa interference, hiss, hum či buzz