Vot ŤĚCHŇÝKA!

[samec]

Opakovateľne využiteľné nosiče sú technický a ekonomický nezmysel. Prečo má formula 1 mechanicky navrhnutý motor na jedny preteky, že niektoré tímy vinou nepresných výpočtov ani tie jedny preteky nedôjdu? Každý zbytočný kilogram hmotnosti navyše exponenciálne navyšuje množtvo paliva a celkových nákladov na let. To, že v amerike jazdia na autách so 4 až 6 litrovými motormi, neznamená, že takéto autá sú ekonomické. Je to len o tom, že v ich ekonomických podmienkách je takéto plytvanie prijateľné. Asi ako u nás splachovanie záchodov pitnou vodou. Rovnako raketoplán je ekonomický nezmysel potrebný len na konkrétne úlohy. Rovnako elektromobil Tesla nie je ani ekonomický, ani ekologický, je to len frajerina pre bohatých. Takže vyčítať rusom, že nelietajú na Buranovi, je ako keby mi niekto chcel vyčítať, že nechodím v 5-tisíc-eurových šušťakoch. No nie, ja totiž nie som primitívny hop-hopper.

[Celeron]

[EKKAR]

[EKKAR]

[rnbw]

[rnbw]

[EKKAR]

Bylo jich ÚDAJNĚ pět exemplářů, jeden jako trenažér pro startovní a přistávací obsluhu, jeden jako stabilní trenažér pro kosmonauty, jeden na destruktivní pevnostní zkoušky, protože musel mít certifikaci jako letadlo. Čtvrtej měl proudový motory, se kterýma dokázal horko-těžko odstartovat do vodorovnýho letu a nastoupat pár tisíc metrů, odkud šel na přistání klouzavým letem jako při návratu z kosmu. Se startem ze hřbetu An-225 Mrija se nepočítalo, to bylo jen transportní řešení. No a ten pátej skutečně jednou jedinkrát někdy v říjnu 1988 nebo kdy vylítnul do kosmu, oblítnul Kouli a automaticky bez pilota přistál na dráze v Tjuratamu. To automatický přistání měli jediný navíc proti "Šatlu", kterej musí při pŕistání řídit pilot ...

[EKKAR]

Bylo jich ÚDAJNĚ pět exemplářů, jeden jako trenažér pro startovní a přistávací obsluhu, jeden jako stabilní trenažér pro kosmonauty, jeden na destruktivní pevnostní zkoušky, protože musel mít certifikaci jako letadlo. Čtvrtej měl proudový motory, se kterýma dokázal horko-těžko odstartovat do vodorovnýho letu a nastoupat pár tisíc metrů, odkud šel na přistání klouzavým letem jako při návratu z kosmu. Se startem ze hřbetu An-225 Mrija se nepočítalo, to bylo jen transportní řešení. No a ten pátej skutečně jednou jedinkrát někdy v říjnu 1988 nebo kdy vylítnul do kosmu, oblítnul Kouli a automaticky bez pilota přistál na dráze v Tjuratamu. To automatický přistání měli jediný navíc proti "Šatlu", kterej musí při pŕistání řídit pilot ...

[termit256]

[Hubert_79]

[Crifodo]

obávám se, že na otázku jednorázový/opakovaný nosič není jednoznačná odpověď.
Pro velký počet startů v dostatečně krátkém časovém období, než aby projekt zastaral, to asi bude výhodnější.
Nedá se asi čekat, že Musk se bude svěřovat s ekonomickou bilancí svých projektů.

[termit256]

Pokud by to nebylo vyhodne, urcite by to nedelal. At uz si o nem kazdy muze myslet cokoliv, hlupak to neni.

I kdyz se nektere jeho projekty ukazou jako nezivotaschopne, porad je to mnohem lepsi utraceni penez, nez nejruznejsi priblble charity, podpory hladovejicicich v Africe a podobne nesmysly, na ktere vyhazuji prachy jini miliardari. Tam se prachy jen prozerou a nepomuze to vubec nikomu. Vyrobi jen dalsi zastupy "potrebnych", kteri neumi nic jineho nez natahovat ruku.

[samec]

No a kde sú raketopány? Vari nie sú opakovateľne použitelné? Už sa doopakovali?

[samec]

[rnbw]

5 raketoplanov za 30 rokov letelo 135-krat (2 neprezili). Zda sa ti to malo opakovaneho pouzitia?

[rnbw]

5 raketoplanov za 30 rokov letelo 135-krat (2 neprezili). Zda sa ti to malo opakovaneho pouzitia?

[termit256]

[EKKAR]

Zachraňovat pomocí padákovýho systému prvostupňový motory (jen motory, bez nádrží) plánovali Amíci začátkem 70. let už u raket řady Thor, konkrétně u vyšších řad Thor-Delta (pozdější Delta Space System resp. Delta-Heavy) nebo u kombinací Titan-Centaur = centrální stupeň Titan nesl jen palivo, boční jednotky měly jen nádrže na okysličovadlo (cca 2,5-násobek objemu paliva), při startu se zažehovaly 3 dvoukomorový motory Rocketdyne živený společně ze všech 3 nádrží, po cca 40-45 vteřinách letu po prolítnutí nejhustších vrstev atmosféry se ve vejšce cca 25km vypnuly a odhodily motory z postranních bloků a zbytek nosiče letěl dál jen na střední dvoukomoru až do konečný vejšky mezi 160 a 185 kilometrama (podle aktuální váhy zbytku nosiče), kde svoji práci ukončil a zapaloval se další stupeň (v tomhle případě to právě byl často kyslíko-vodíkovej Centaur). Říkali tomu "jedenapůlstupňová raketa" (s Centaurem "davaapůlstupňová") podobně, jako tak říkají ruskýmu Koroljovově řešení s jedním středním a 4 postranníma blokama, který se zapalujou současně při startu, ale boční s menším objemem nádrží vyhoří a oddělí se dřív jako "první stupeň", zatímco pohonná jednotka středního tělesa hoří z větších nádrží delší dobu a letí dál jako "druhej stupeň". Bohužel při startech z Floridy se lítá prakticky jenom nad Atlantik a motory spadlý do moře byť brzděný padákama se buď nedařilo vylovit, nebo na nich "zapracovala" koroze způsobená slanou vodou natolik, že se opakovaně nedaly použít. Musk s problémem koroze z mořský vody vydrbal, protože mu vracející se startovní blok motorů včetně kompletních nádrží a veškerý armaturový instalace sedá buď na souš, nebo na plovoucí plošinu a do vody se při normálním průběhu startu vůbec nenamočí. Ušetří tím obrovský milióny za resuscitaci techniky, která se dřív u NASA "koupala" v moři, který se na ní notně "podepsalo" (jak ty samotný kapalinový motory z Titanů a Delt, tak boční SRB na TPH právě z raketoplánu).

[EKKAR]

Zachraňovat pomocí padákovýho systému prvostupňový motory (jen motory, bez nádrží) plánovali Amíci začátkem 70. let už u raket řady Thor, konkrétně u vyšších řad Thor-Delta (pozdější Delta Space System resp. Delta-Heavy) nebo u kombinací Titan-Centaur = centrální stupeň Titan nesl jen palivo, boční jednotky měly jen nádrže na okysličovadlo (cca 2,5-násobek objemu paliva), při startu se zažehovaly 3 dvoukomorový motory Rocketdyne živený společně ze všech 3 nádrží, po cca 40-45 vteřinách letu po prolítnutí nejhustších vrstev atmosféry se ve vejšce cca 25km vypnuly a odhodily motory z postranních bloků a zbytek nosiče letěl dál jen na střední dvoukomoru až do konečný vejšky mezi 160 a 185 kilometrama (podle aktuální váhy zbytku nosiče), kde svoji práci ukončil a zapaloval se další stupeň (v tomhle případě to právě byl často kyslíko-vodíkovej Centaur). Říkali tomu "jedenapůlstupňová raketa" (s Centaurem "davaapůlstupňová") podobně, jako tak říkají ruskýmu Koroljovově řešení s jedním středním a 4 postranníma blokama, který se zapalujou současně při startu, ale boční s menším objemem nádrží vyhoří a oddělí se dřív jako "první stupeň", zatímco pohonná jednotka středního tělesa hoří z větších nádrží delší dobu a letí dál jako "druhej stupeň". Bohužel při startech z Floridy se lítá prakticky jenom nad Atlantik a motory spadlý do moře byť brzděný padákama se buď nedařilo vylovit, nebo na nich "zapracovala" koroze způsobená slanou vodou natolik, že se opakovaně nedaly použít. Musk s problémem koroze z mořský vody vydrbal, protože mu vracející se startovní blok motorů včetně kompletních nádrží a veškerý armaturový instalace sedá buď na souš, nebo na plovoucí plošinu a do vody se při normálním průběhu startu vůbec nenamočí. Ušetří tím obrovský milióny za resuscitaci techniky, která se dřív u NASA "koupala" v moři, který se na ní notně "podepsalo" (jak ty samotný kapalinový motory z Titanů a Delt, tak boční SRB na TPH právě z raketoplánu).

[termit256]

Musk se nejakym podobnym zpusobem na padacich pokousi chytat i aerodynamicke kryty (spicky rakety) ktere jsou udajne taky drahe jak prase. Chytali to na padacich, do siti natazenych nad lodi, ale nejak se jim to moc nedarilo, tak pry je budou vyrabet tak, aby jim morska voda moc nevadila a budou je radeji klasicky lovit.