Mikrofona MK 204

[MAHO]

Vážení kolegové,
získal jsem na venek pěkně vypadající Mikrofonu MK 204, ale po rozebrání jsem zjistil, že jde o totální vrak, Někdo vyměnil síťové trafo za podobné, dále je přerušeno budící vinutí reproduktoru, zničeno nf vazební trafo a otočný kondenzátor u anténního odlaďovače je také zničen. Místo koncové pentody C 443 je tam TRIOTRON P 225. Tato pentoda má žhavení pouze 2 V místo
4 V, což asi není nejlepší.
Mám na Vás prosbu, nemáte někdo vrak MK 204 na náhradní díly? Nebo alespoň radu , čím nahradit vazební trafo? Nebo čím nejlépe nahradit C443, což použít RES 164.
Také se mně nechce dávat nový dynamický reproduktor s trvalým magnetem, to pak by nebylo to staré historické radio.
Děkuji za rady.
Díky Martin

[mihal]

Tú pentodu a repro hádam niekde na aukru odlovíš a trafo by som normálne previnul. Sieťové ak má 4V žhavenie by som neriešil. I takáto prekopávka však nesie ducha doby so všetkým čo k tomu patrí. Mám tiež niekoľko kúskov, ktoré niesú ako z fabriky a nechal som ich tak. Ak sa objaví diel ktorý tam patrí tak sa až príde čas servisu vymení.
U MK204 bacha na celuloidové koleso stupnice, nemá rado teplo a popisky pri čistení nedržia.

[MAHO]

Díky za rady. Nevím, ale jaké jsou parametry toho vazebního trafa?
Kolik mám dát závitů na primár a kolik na sekundár. Jaký má být poměr?
Nepamatuii si, že bych ve své praxi někdy počítal transformátorovou vazbu.

[Lukas-Peca]

Převod bývá tak 1:3. Závitů kolik se vejde a drát co nejtenčí.

[MAHO]

Ještě takový hloupý dotaz. Trafo má signál zvyšovat ? Je to tak?
Jak je to se vzduchovou mezerou? Protéká jím přece ss anodové napětí předchozího stupně.

[Lukas-Peca]

Mělo by zvyšovat. To jádro nemá mezeru?

[MAHO]

Ještě jsem narazil na jeden problém. Mám doma několik výstupních traf a v popisu MK je uvedeno na výstupní pentodě Ua=200 V a Ia = 18 mA.
Tedy zatěžovací odpor cca 10 - 15 kOhmů.
Jak zjistím, které výstupní trafo má vhodnou impedanci primáru k tomuto požadavku.
Mám měřit impedanci primáru, když jej nechám protékat proudem o definované frekvenci? Nebo to spočítat z odporu a indukčnosti primární cívky?
Díky za rady
Martin

[Lukas-Peca]

Zatěžovací impedance pro C443 je uváděna 15 kohm. Převod výstupáku změříš stejně jako u běžného trafa, můžeš použít kmitočet třeba 400 Hz. Impedance se převádí podle druhé mocniny napěťového převodu, tj. primární impedance výstupáku závisí na impedanci připojeného repráku. Nebo můžeš impedanci výstupáku s reprákem změřit střídavým ohmmetrem.

[MAHO]

Děkuji za rady a mám ještě jednu prosbu. Sháním vazební trafo, které bylo v radiu spálené. Sehnal jsem dvě a obě byly také spálené.
Nemáte někdo nějaké podobné na prodej nebo na výměnu. Netroufám si navíjet cívku z tak tenkého drátku.
Díky
Martin

[sinclair]

Za vyzkoušení by možná stálo zvonkové trafo Jesan typu 0156. Primár tam má tuším 8.000z Ø0,08. Druhou komůrku 3-5-8V odvinout a navinout cca třetinu drátem 0,1. Drát 0,1 je ještě doma zvládnutelný. Je to lepší, než nic, nebo to přebastlovat jinak.

Nebo - dvě cívky ze zvonků tel. přístrojů As10-Bs10 až 20.
Ta cívka má 10.000z, nebo dokonce 12.000z drátu 0,05 a má dutinu asi 8x8mm.
Dvě stejné cívky, jedna z nich patřičně odvinutá, obě cívky propojené mag. obvodem z vhodně ostříhaných E-plechů, či vhodných L-plechů tl. 0,35. Nepřenáší to vůbec žádný výkon a půjde tam při přesné práci vytvořit i vzduchová mezera.
Myslím, že konstrukci tohoto vazebního trafa, z těchto zvonkových cívek, jsem viděl někde na netu, ale do jiného přístroje. Bylo to uzavřené v nějaké půlené plechové škatulce a vypadalo to velmi věrně.

Několik těch zvonkových cívek mám schovaných, právě kvůli tomu drátu 0,05. Jestli si opatříš šikovný plechy a ostrý nůžky, klidně Ti dvě cívky pošlu.

[Milan]

Vinout drát doma rúčo tisíce závitů pod průměrem cca 0,15 mm je horor. Osobně bych se podíval po starých jazýčkových relé řady HU120... , 140.. apod., některá mají i dvě vinutí drátem třeba 0,056 mm a mnoho tisíc závitů . Jazýček vyjmout a dovnitř nějaké jádro , třeba v nouzi měkký železný drát . Vzduchová mezera se ti při výrobě nějaká utvoří "sama" , při tom proudu to nebude kritické. Samozřejmě nf charakteristika bude všelijaká vzhledem k menší indukčnosti , ale určitě lepší než náhrada trafa prostým odporem a kapacitní vazbou na další stupeň . Dost druhů těch relé je na netu občas nabízeno. Já jsem kdysi řešil náhradu nf tlumivky u nějakého Telefunkenu , měla mít indukčnost cca 250H drát nulanulanic - to se navinout nedá, a to i proto , že způsob vinutí je speciální za účelem snížení vlastní kapacity cívky. Nakonec v zoufalství jsem tam zařadil odporovou vazbu a jeden zesilovací stupeň zesilovač s tranzistorem navíc maskovaný jako tlumivka. Náhrada té tlumivky jen odporem přináší slabý nf signál, protože jeho velikost je omezena anodovým napětím a typem elektronky , více než pár desítek kilohmů tam dát nejde a to je málo, potřeba by byla nejméně stovky kiloohmů.

[MAHO]

Děkuji za dobré rady. Také se zabývám telefonií a tak se podívám po těch zvoncích a relátkách. Z jakého typu telefonu je ten konkrétní zvonek? Mám doma různé vraky, ale většinou na těch cívkách zvonků není žádné označení.
Díky Martin

[MAHO]

Ještě zajímavost. Objevil jsem v hlubinách zásob malá trafíčka - EI plechy sloupek 20 x 15 mm
Domníval jsem se, že jde o VT, ale asi ne.
První má ss odpor 200 na 8000 Ohmů a druhé 200 na 700 ohmů.
Nemohou to být nějaká vazební či budící trafa?
Počty závitů a průměr neznám.

[Milan]

Změř si převodní poměr těch traf - nemáš-li nf generátor,pusť do toho vinutí
s menším počtem závitů napětí třeba 6V/50Hz z nějakého nespínaného adaptéru apod. a změř si multimetrem napětí na druhém vinutí ,poměr napětí na druhém a prvním vinutí bude přibližně převodní poměr. Pro 204 (3) potřebuješ převod asi 1:5 nahoru .
Ještě jde o indukčnost toho "primáru" , tj. prvního vinutí. Tu obvyklé měřáky
dobře nezměří , použij metodu tří voltmetrů /stačí jeden a vhodný odpor/, měří se ve 3 místech , a výpočet , třeba na Jeníčkových stránkách . Pro slušný přednes potřebuješ asi 25H, ale i 15 by asi stačilo.
Průřez jádra bohatě stačí, vzduchovou mezeru event. dovytvoříš vytažením pár I částí plechů popř. u M plechů opatrným rozšklebením svazku na čelech, pokud mezeru nemá .

[sinclair]

Sloupek "20x15mm", spíše bych řekl, že to bude EI16x20, nebo EI20x16, to je už trafo, které pravděpodobně přenášelo nějaký výkon. Při velmi nízkém sycení a takovém převodu asi malý, ale přece.
Mezistupňové, vazební trafo žádný "výkon" ve smyslu nějakých "miliwattů" nepřenáší. Pokud se ten následující stupeň nebudí až do nástupu mřížkového proudu, což je u třídy A pitomost, tak se z něj ani žádný výkon neodebírá.
Bude tam důležitá ta vzduchová mezera. Primárním vinutím prochází anodový proud předchozího zesilovacího stupně.
Aby nebylo železo syceno až příliš, což by i přes kvalitní plech způsobilo zkreslení, které notabene nemůže omezit žádná další zpětná vazba, tak takový transformátor vzduchovou mezeru prostě mít musí - stejně jako každý jednočinný výstupák, jehož primárem prochází celý anodový proud koncové elektronky.
Proto jsem ve svém předchozím příspěvku zmiňoval, že šikovným a přesným střihem plechů do těch dvou zvonkových cívek, by šlo mezeru pohodlně vytvořit.
Může se jednat o pár miliampérů, ale při daném počtu závitů a anodovém napětí nad 100V, už to i při vazebním účelu může způsobit nepěkné zkreslení.

Ty zvonkové cívky jsou z typizovaných zvonků s permanentním feritovým magnetem na boku cívky. Používaly se už od modelu T65S a T65H, tedy od prvních TP, které byly konstruovány na plošných spojích. Používaly se až po velmi rozšířené, šedo-černé modely s ostrými hranami As10-As20 a Bs10-Bs20. Kulatější řada Bs už byla později vyráběna i v pastelových barvách a dokonce i s elektronickou tlačítkovou číselnicí, založenou na obvodech řady MHB9x00.
Stejná cívka, ale mírně jinak uspořádaný mg. obvod klasického zvonku s miskami, pokračoval až do známého, ostře oranžového modelu, přezdívku si už nepamatuju.
Prostě ta cívka zvonku s mnoha tisíci závitů drátem 0,05 až 0,08 se používala ve všech TP na plošných spojích, ale s klasickou číselnicí a bez elektroniky.

Takto např. původně šeredně zkreslovaly vstupní mikrofonní transformátorky, v počátcích polovodičové techniky. To tehdy, když konstruktér byl nucen šetřit součástkami a jejich sekundárem nechal téci např. celý proud tvrdého, předpěťového děliče báze vstupního Ge tranzistoru. Přišlo se na to velmi brzy a už počátkem 60.let se vstupní mikrofonní trafa oddělovala od báze velkým kondenzátorem.