NZC 431

[Hill]

Tos hodně zjednodušil, Karle: na obr. 106 (strana 129) v té knížce Pešák uvádí přípravek vylučující chybu měření probíhajícím nosičem, ale celý pohonný mechanismus je přitom celý v provozu, včetně talíře. Tím si ovšem, jak sám Pešák přiznává, jistý Klapproth pomohl k lepším naměřeným hodnotám, protože složku rušivých signálů vznikajících neklidem přehrávaného média i probíhající drážky nebo skleněné desky vyloučil.
S přenoskou opřenou o špalík na šasi se dají naměřit hodnoty ještě o nějaký ten decibel odlišné.
A já tak nenaměřím nic, protože špalík nemůžu postavit na šasi, není místo: šasi s talířem a přenoskou visí ve skříni. A na skříni, která není pevně spojená se subšasi, nemá smysl něco měřit, snad jen rozdíl mezi chvěním skříně a chvěním přenášeným na ložisko raménka od ložiska talíře prostřednictvím subšasi. Vzhledem k tomu, že motorek je pružně zavěšený nad dnem skříně a subšasi je zavěšené pod vrchním dílem skříně (viz ten článek), vyšel by mi z toho údaj naprosto neodpovídající tomu, co je při poslechu skutečným rušivým pozadím. A i to, do důsledků vzato, by se mělo měřit s ostře odřezanými kmitočty pod 20 Hz a nad 20 kHz, mezi nimi pak lineárně.
To se pak můžeme bavit i o dynamice, když si citlivost měření kmitočtově upravíme podle křivky DIN A, která právě gramofonům v prospektech krásně vylepšuje parametry.
Takže ano, špalíková metoda podle Pešáka je použitelná u většiny gramofonů (i u NC431), odpouští však pohonu některé další nectnosti.
Jde tedy o rozhodnutí: chci slyšet co nejvíc z původního záznamu s co nejslabším rušivým pozadím, nebo to chci nějak naměřit a utěšovat se tím, jaký to má odstup?

[Hill]

Tos hodně zjednodušil, Karle: na obr. 106 (strana 129) v té knížce Pešák uvádí přípravek vylučující chybu měření probíhajícím nosičem, ale celý pohonný mechanismus je přitom celý v provozu, včetně talíře. Tím si ovšem, jak sám Pešák přiznává, jistý Klapproth pomohl k lepším naměřeným hodnotám, protože složku rušivých signálů vznikajících neklidem přehrávaného média i probíhající drážky nebo skleněné desky vyloučil.
S přenoskou opřenou o špalík na šasi se dají naměřit hodnoty ještě o nějaký ten decibel odlišné.
A já tak nenaměřím nic, protože špalík nemůžu postavit na šasi, není místo: šasi s talířem a přenoskou visí ve skříni. A na skříni, která není pevně spojená se subšasi, nemá smysl něco měřit, snad jen rozdíl mezi chvěním skříně a chvěním přenášeným na ložisko raménka od ložiska talíře prostřednictvím subšasi. Vzhledem k tomu, že motorek je pružně zavěšený nad dnem skříně a subšasi je zavěšené pod vrchním dílem skříně (viz ten článek), vyšel by mi z toho údaj naprosto neodpovídající tomu, co je při poslechu skutečným rušivým pozadím. A i to, do důsledků vzato, by se mělo měřit s ostře odřezanými kmitočty pod 20 Hz a nad 20 kHz, mezi nimi pak lineárně.
To se pak můžeme bavit i o dynamice, když si citlivost měření kmitočtově upravíme podle křivky DIN A, která právě gramofonům v prospektech krásně vylepšuje parametry.
Takže ano, špalíková metoda podle Pešáka je použitelná u většiny gramofonů (i u NC431), odpouští však pohonu některé další nectnosti.
Jde tedy o rozhodnutí: chci slyšet co nejvíc z původního záznamu s co nejslabším rušivým pozadím, nebo to chci nějak naměřit a utěšovat se tím, jaký to má odstup?

[VASEK_W]

Ty dvojité motorky se Leoši myslím používaly v servopohonech v kotelnách a na výměníkových stanicích pro řízení tří a čtyřcestných ventilů. Byly v takových docela velkých hliníkových krabicích. Uvnitř byly ještě dva koncové spínače. Napájelo se to z regulátorů KOMEXTHERM RVT-H (například) ve velkých šedých plastových skříňkách o velikosti nižší ležaté A4-ky.
Každý motorek měl na starost myslím jeden směr otáčení.
Snad jsem to napsal dobře, už jsem to dost dlouho neměl na stole na opravu ...

Vašek

[makak]

Měření odstupu jakoukoliv náhradní metodou s vyloučením drážky má jeden zásadní důvod. Prázdná drážka desky je takovým zdrojem hluku a šumu, že pokud gramofon není totální šrot, hluk motorku je tou drážkou zcela zamaskován a nedozvíme se tedy vůbec nic. Totéž platí, pokud by někdo chtěl namítat, že se stojícím talířem se neuplatní hluk ložiska.

[EKKAR]

Je to problém, protože při pokusu vyloučit vliv jednoho zdroje hluku na změření jinýho zdroje se musí postupovat takovým "obchvatem", kterej zároveň vytváří podmínky pro zanedbání dalších možnejch zdrojů případnýho hlukovýho pozadí šáska. Ale jinak to mimo specializovaný audioakustický labáky asi změřit nelze ...

[EKKAR]

Je to problém, protože při pokusu vyloučit vliv jednoho zdroje hluku na změření jinýho zdroje se musí postupovat takovým "obchvatem", kterej zároveň vytváří podmínky pro zanedbání dalších možnejch zdrojů případnýho hlukovýho pozadí šáska. Ale jinak to mimo specializovaný audioakustický labáky asi změřit nelze ...

[jardafiala]

Mám ještě jeden dotaz - jak moc se projeví změna napětí motoru na hluku? V gramu je motor na 24V, na trafu je uvedeno 29,5V ve skutečnosti je tam 32V, při běžícím motoru.

[Hill]

To jsem nezkoušel a už nemám kde, ale vezmi nějaké tráfko na 12 V a zkus to.
Motorek běžet bude, jen bude mít menší krouticí moment, tedy se zátěží neochotný rozběh, o to ochotněji vypadne ze synchronních otáček.
Jde přece o motorek synchronní, takže bych si moc velké naděje radši nepřipouštěl.

[Hill]

To jsem nezkoušel a už nemám kde, ale vezmi nějaké tráfko na 12 V a zkus to.
Motorek běžet bude, jen bude mít menší krouticí moment, tedy se zátěží neochotný rozběh, o to ochotněji vypadne ze synchronních otáček.
Jde přece o motorek synchronní, takže bych si moc velké naděje radši nepřipouštěl.

[Cust]

Jde dnes koupit něco jako je SMR300, klidně tak na 10 V a nejlépe s hřídelí o průměru větším než má jehla? Tedy jde mi o synchronní motorek 2 fáze malé napětí.

[Cust]

Jde dnes koupit něco jako je SMR300, klidně tak na 10 V a nejlépe s hřídelí o průměru větším než má jehla? Tedy jde mi o synchronní motorek 2 fáze malé napětí.

[VASEK_W]