Výpočet času běhu zařízení na baterii

[mibr]

Zdravím, potřeboval bych poradit jak spočítat teoretickou výdrž baterie v zařízení.
Mám zařízení, které se mi periodicky měří teplotu. Cca. 10 sekund běží s odběrem 75 mA a pak 600 sekund spí s odběrem 20 uA. Perioda je tedy 610 sekund. Toto zařízení napájím LIPO akumulátorem s kapacitou 1200 mAh. Jak mohu spočítat přibližně, jak dlouho mi tato kapacita baterie vystačí na běh tohoto zařízení? Děkuji.

[Ruprecht]

třeba v miliampérsekundách:
10s * 75mA = 750mAs
600s * 0,02mA = 12mAs
baterie 1200mAh = 4.620.000mAs

za jednu periodu odebereš 750+12=762mAs
počet period z baterie je asi 6000 (4,62mld/762), krát 610s (délka periody) je 3.660.000s (61000minut, 1016 hodin, 42 dní)

pro kontrolu - velmi zjednodušeně - zanedbám spící odběr:
1200mAh / 75mA (kdyby to jelo furt) = 16h
ale ono to jede jen asi 1/60 času, tedy 16h * 60 = 960h, není to o řád vedle, tak to asi tak nějak bude

[EKKAR]

Takže čistě teoreticky 960hodin = 40 dní, jenomže musíš počítat s několika dalšíma faktorama:
- 1) nikdy nedokážeš z baterky vyčerpat její plnou nominální kapacitu;
- 2) nikdy nemůžeš baterku vybíjet pod určitou mez, danou technologií článku, aniž bys článek nenávratně nepoškodil;
- 3) nikdy nemůžeš počítat s plnou nominální kapacitou, pokud máš článek jako zdroj vystavenej širšímu rozpětí pracovních teplot, než je nějaká základní pokojová - vždycky musíš počítat s poklesem kapacity jak při teplotách vyšších, tak i nižších;
- 4) každej sekundární článek stárne a tím se enižuje jeho využitelná kapacita, podle počtu nabíjecích cyklů můžeš předpokládat i celkovej pokles využitelný kapacity.
Suma sumárum, když do výchozího návrhu zahrneš všecky negativa, který se na kapacitu článku podepisujou při jeho používání, můžeš si gratulovat, když budeš moct dlouhodobě garantovat provoz po dobu zhruba poloviční, než jaká ti vyjde jednoduchým výpočtem podle Ruprechta - on to neudělal schválně, jen vzal nějakou výchozí teoretickou hodnotu a od ní se odpíchnul - ale pro reálnou konstrukci se musí právě ještě započítat ty negativní vlivy a bez určení nějakýho základu se stejně neobejdeš. Takže Ruprecht a jeho výpočet ano, ale jen jako výchozí předpoklad k dalším úvahám o praktickým provozu, protože reál bude samozřejmě jinej - a bohužel protože fyzika je neojebatelná (občas i bohudík, to ale není tenhle případ), ten reál bude vždycky trochu horší.

[EKKAR]

Takže čistě teoreticky 960hodin = 40 dní, jenomže musíš počítat s několika dalšíma faktorama:
- 1) nikdy nedokážeš z baterky vyčerpat její plnou nominální kapacitu;
- 2) nikdy nemůžeš baterku vybíjet pod určitou mez, danou technologií článku, aniž bys článek nenávratně nepoškodil;
- 3) nikdy nemůžeš počítat s plnou nominální kapacitou, pokud máš článek jako zdroj vystavenej širšímu rozpětí pracovních teplot, než je nějaká základní pokojová - vždycky musíš počítat s poklesem kapacity jak při teplotách vyšších, tak i nižších;
- 4) každej sekundární článek stárne a tím se enižuje jeho využitelná kapacita, podle počtu nabíjecích cyklů můžeš předpokládat i celkovej pokles využitelný kapacity.
Suma sumárum, když do výchozího návrhu zahrneš všecky negativa, který se na kapacitu článku podepisujou při jeho používání, můžeš si gratulovat, když budeš moct dlouhodobě garantovat provoz po dobu zhruba poloviční, než jaká ti vyjde jednoduchým výpočtem podle Ruprechta - on to neudělal schválně, jen vzal nějakou výchozí teoretickou hodnotu a od ní se odpíchnul - ale pro reálnou konstrukci se musí právě ještě započítat ty negativní vlivy a bez určení nějakýho základu se stejně neobejdeš. Takže Ruprecht a jeho výpočet ano, ale jen jako výchozí předpoklad k dalším úvahám o praktickým provozu, protože reál bude samozřejmě jinej - a bohužel protože fyzika je neojebatelná (občas i bohudík, to ale není tenhle případ), ten reál bude vždycky trochu horší.

[mibr]

Děkuji za vysvětlení Takto mi to bohatě stačí. Děkuji