Predradník pre 11W DZ2

[Otkundes]

Měřil jsem tlumivky (viz foto). Indukčnost asi 4,4 H, odpor vinutí 380 Ω (můstkem TM393).
Problém použití té Vaší dvojice tlumivek v roli předřadníku zářivky vidím v tom, že nejsou konstruovány na generování napěťových impulsů, vznikajících při startování zářivky. Případná vlhkost a pára v kuchyni, jistě elektrické pevnosti izolace vinutí nepřidá a po čase může dojít k průrazu. Proto bych doporučil použít předepsanou tlumivku, k tomuto účelu určenou.
Co znamená v typovém označení údaj 6V, nevím. Pravděpodobně verze (model, provedení, varianta…) výrobku.

[Duvsan]

No je to zakrytované a v sérii namiesto poistky odpor 15Ω. Keď cievka rachne, plameňom zahorieť by to nemalo.
Žeby mi kecalo AVR-ko? Možné je. Mal by som vymeniť baterku, je slabá.
Ďakujem za to zmeranie.
Tých 6V predbežne chápem tak, že pri tom napätí a 50Hz potečie cievkou 50mA.

V čom by mal byť problém s tým generovaním impulzov? Nedostatočne prúdovo dimenzované? Mechanický problém (mechanické rázy) nepredpokladám. Keď zhoria, o nič nejde.

[Otkundes]

"V čom by mal byť problém s tým generovaním impulzov?"
Jednopaticová zářivka je jen jiný tvar klasické lineární zářivky, v patici doplněná o startér, který tvoří paralelní kombinace kondenzátoru a doutnavky (tlejivky) s bimetalem. Zářivka je v principu výbojka, která pro své zapálení potřebuje napětí vyšší, než je její provozní napětí (obvykle vyšší než je k dispozici v rozvodné el. síti). Před zapálením doutnavého výboje, musí být protékajícím proudem, nažhaveny vlákna (elektrody) na koncích zářivky, a tím její plynná náplň zionizována. To zajistí doutnavka ve startéru – spojením svých elektrod (bimetal), začne vlákny protékat žhavící proud, vyšší než je proud provozní (>155 mA). Po ochlazení a rozpojení elektrod v doutnavce startéru, se proudový okruh žhavících vláken a tlumivky přeruší. Tím na indukčnosti tlumivky vzniká napěťový impuls, který překročí zápalné napětí zářivky. V zářivce se zapálí doutnavý výboj a napětí na ní poklesne na provozních 71 až 75 V. Toto napětí je potom relativně stabilní, málo závislé na protékajícím provozním proudu, který omezuje induktivní reaktance a činný odpor tlumivky. Na tento provoz musí být tlumivka konstruována, odolná proti průrazu izolace vinutí i proudově dimenzována.

[Duvsan]

Princíp toho poznám. Takže mne hrozí prieraz izolácie v tlmivke?
Štartovanie tlmivky preťažuje, podľa tebou uvedeného asi o polovicu.
Pokiaľ nehrozí požiar, neriešim.

[Otkundes]

Promiňte moje, ve Vašem případě, zbytečné vysvětlování funkce tlumivky a startéru při zapnutí lampy.
Z proudového přetížení tlumivek při startu zářivky strach nemám. Je to krátkodobá záležitost. Za provozu se tlumivky možná budou hřát, ale krom reaktance, proud omezí i vyšší činný odpor vinutí. Možná až tak, že zářivka bude obtížněji startovat. Pokud na nich za provozu udržíte ruku, problém asi nebude. Regulérní tlumivky zářivek se sice za provozu rozpalují též, ale mají odolnější impregnaci vinutí. Proud zářivkou bude asi omezen více, než zářivka potřebuje ke svému plnému výkonu, což sníží její svit, možná ovlivní barevné spektrum a prodlouží její životnost. Spíše upozorňuji na nebezpečí průrazu izolace vinutí a následný mezizávitový zkrat, který může tu zářivku zničit. Průraz na jádro (plechy) nepředpokládám.
Učitel elektrotechniky nám kdysi říkal:
„Soudruzi, správný technik je lump. Ale pamatujte, že ne každý lump je správný technik! Při práci je nutno přemýšlet a k tomu musíte mít soubor teoretických znalostí…“
Tak, ať Vám ta zářivka svítí k Vaší spokojenosti!

[Duvsan]

Myslel som si, že na fóre si tykáme. Tak som bol poučený.
Ospravedlňovať sa vôbec nebolo treba, naopak, ja ďakujem za výklad. Nemohol si vedieť, či to poznám alebo nie. Taký Ekkar či Killer by ma sprdli. Ale z toho si nič nerobím.
Takže problém je záviťák. No budem optimista. Keby to začalo piecť, je tam odpor 15Ω a keby ten nie, lampa nezvykne svietiť "pre nikoho" a keby začalo taviť plast, predpokladám, že by to dosť smrdelo. Zatiaľ na tom prst udržať šlo. Niekde na fóre sú spomenuté lampy v sklade, ktoré originál hriali tak, že chytil kartón a celý sklad ľahol popolom. Výrobca šetril na tlmivkách.
Som zvedavý, koľko tam vydrží súčasná trubka. Trochu ma mrzí, že predchádzajúcu to už neutiahne.
Farba svetla nie je daná zmesou luminoforu? Ale keby, ničomu to nevadí.
BTW, prečo si si dal taký "zaujímavý" nick?

[Otkundes]

Ano, barva světla zářivky je dána směsí luminoforu, na kterou dopadá UV záření doutnavého výboje v parách rtuti (a argonu). Protože se jedná o směs různých solí vzácných zemin (třeba sulfidy, wolframity), v různém poměru, lze namíchat i směs podle požadované barvy (teploty) světla. Každá ze složek té směsi září na jiné vlnové délce a je též jinak citlivá na intenzitu dopadajícího UV záření. Proto při změně intenzity UV záření, může docházet nejen ke změnám intenzity vybuzení a jasu luminoforu, ale i výsledného barevného spektra generovaného světla.
A proč takový nick? Třeba protože ho ještě nikdo nemá...

[Duvsan]

S tou citlivosťou ma nenapadlo. Ďakujem za info. Ty si v tom odborník? Praciješ v tej oblasti?
Ad nick. Nebál si sa dať si zrovna toto? Niektorí to slovo chápu ako nadávku (píše sa "odkundes"). Alebo si mal k tomu nejaký ďalší dôvod?

[Kremik]

[Duvsan]

To platilo u CRT obrazovkách. Vlákno muselo byť žeravené presným prúdom. U CFL po štarte sú elektródy hriate už samotným "svietením", to supluje žhavenie. Ale asi i tu platí to otrávenie, kedy elektródy nie sú dostatočne prehriate a vyčerpá sa len povrchová vrstva. U mňa by to malo byť v poho a dnes už fičia LEDky, ale asi to tak je.

[Otkundes]

Kremíku, neznám jak je řešeno žhavení zářivek za provozu, při použití elektronického předřadníku s regulační funkcí.
Kdysi jsem se pokoušel regulovat jas zářivky snižováním napájecího napětí regulačním autotrafem. U staré lineární zářivky Z40W 120 cm, bylo po zapálení mezi jejími konci napětí asi 100 V. Snižováním napájecího napětí se napětí na zářivce měnilo jen nepatrně. Zato napětí na tlumivce klesalo výrazněji. Jas sice klesal, ale světlo začalo být takové mdlé. Pak jsem zkoušel studenou zářivku nastartovat bez žhavení a bez startéru. Použil jsem dvojitý anodový zdroj BS275. Ani napětí 800 V zářivku nezapálilo. Co se týče mého názoru o možném prodloužení životnosti trubice, při snížení protékajícího proudu trubicí, vycházím ze zkušeností s doutnavkami, protože zářivka je v principu též jen doutnavka. Když k doutnavce připojím předřadník s vyšším odporem a omezím tím její proud pod její jmenovitou hodnotu, odmění se mi vyšší životností. Jak to dopadne u Duvsana, mohu bez znalosti pracovního bodu zářivky, spíše odhadovat.
Dost dobře nechápu ono otrávení vláken žhavení. To není vakuová elektronka, která pracuje na základě emise elektronů. Tady je účelem žhavení zionizovat plynnou náplň trubice a připravit ji k zapálení doutnavého výboje. Ionty mají oproti elektronům obrovskou hmotu. Jejich dopady na elektrody (žhavící vlákna) je pak můžou přižhavovat i bez průtoku proudu vlákny.

[Duvsan]

Díky tomu sa za prevádzky udržiavajú teplé a netreba ich zvlášť temperovať. Ale tie elektróny sa do tej zmesi musia dostať cez tie katódy a niekde som čítal, že ony sú tiež pokryté emisnou vrstvou. Napokon všetci poznáme sčernané konce tých trubičiek. Tak z čoho asi to je. Tento problém nemajú len EEFL. Tie zostarnú jedine cez luminofor, prípadne únikom plynov, pokiaľ viem.

[Kremik]

[Otkundes]

Máte pravdu, Kremík-u, ty ionty v plynné náplni musí vznikat i při doutnavém výboji, jinak by postupně ionty plynu v trubici zrekombinovaly, proud by ustal a výboj zhasnul. Jestli bude ionizace zajištěna působením emise elektronů z povrchu vláken, při jejich žhavení protékajícím proudem, nebo bude emise elektronů vyvolána předáváním kinetické energie dopadajících iontů na povrch emisní vrstvy, nanesené na vlákno, je pak již jedno. Co mi však není jasné, jak může v případě Duvsan-ovy zářivky, dojít k tzv. otrávení emisní vrstvy vláken, při relativně malé odchylce protékajícího proudu zářivkou. Stejný efekt by musel nastat, při nižším napětí v síti, než je jmenovitých 230V. Jasně, pokud výkon citelně snížím regulovatelným předřadníkem, u k tomuto režimu konstruovaných zářivek, bude třeba chybějící teplo, z omezeného bombardování vláken trubice ionty, nahradit přižhavováním žhavícím proudem. To však nebyl tento případ.
A otázka na závěr: U katod elektronek s již nedostatečnou emisní schopností, se s jistou mírou úspěšnosti doporučuje provést jejich regeneraci. jednou z metod je postupné zvýšení žhavícího výkonu (třeba o polovinu), po dobu několika desítek minut až hodin, při odpojeném anodovém napětí. Co myslíte, šlo by to aplikovat i na zářivky?

[Duvsan]

Malé nedorozumenie. Ja som to s tým otrávením myslel práve pri zníženom pracovnom prúde, či už prílišnou indukčnosťou, alebo stmievačom, ktorý by nezohľadňoval potrebu temperovania vlákna.
Pokiaľ viem, regenerácia CRT obrazoviek bola založená na odstránení otrávenej vrstvy a odhalení tej spodnejšej. Robilo sa to spomínaným prežeravením a následnými vysokonapäťovými výbojmi. Viac o tom môže poinformovať Kokúň. Alebo Google.