Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31828 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: čt prosinec 24 2020, 21:17 Předmět:
To bych teda čekal, že na tom bude mít i ty digitrony ve verzi SMD ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: May 22, 2016 Příspěvky: 855 Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Zaslal: po prosinec 28 2020, 10:39 Předmět:
Celeron napsal(a):
Retro čítač s digitrony a SMD? No tak to si vetkni za klobouk.
Celeron - stejné jako digitronové hodiny s mikropočítačem. Po netu je těchto konstrukcí desítky. To je důsledek, že lidé neumí zapojit TTL obvody a na všechno musí mít arduíno.
Ale k věci. Pro ty pomalu chápající, deska http://www.jplabs.co.uk/projects/bh5313a.html je dekodér 7-segmentových LED Je to napsáno jasně v titulku a proto k této desce nemůže být připojen digitron. Digitron má 10 vývodů, zatímco 7-segmentový zobrazovač pouze 7 vývodů. Lze k ní připojit 7-segmentový itron...
Ty tři SMD obvody jsou budiče desetiných teček. V DILu se na desku nevešly. Pokud budou v DILu, bude deska větší a nevejde se do skříně U2. Tedy skříň bude muset být také větší a tím pádem dražší. Krom toho, ty samé budiče v DIL stojí 2.3x tolik než v SMD a navíc v DILu jsou těžko sehnatelné (pouze u Mousera nebo Digikey v USA), zatímco v SMD je má GME i TME. Takže si to pánové promyslete.
Pro ty ortodoxní, co musí mít vše "pure" DIL, ti si mohou navrhnout vlastní dekodér. Nikdo vám v tom bránit nebude.
K desce http://www.jplabs.co.uk/projects/bh5313a.html jsem včera dokončil druhou desku - 7-segmentých zobrazovačů http://www.jplabs.co.uk/projects/bh5313b.html
Displeje prodává GME a leckdo jiný. Displeje jsou 14.8 mm. Displejů může být až 12, protože deska je univerzální a bude použita také pro LCR můstek. LCR můstek totiž má (měl by mít, počítám s tím), dva displeje, každý o 3 číslovkách odělené větší mezerou. Jeden pro kapacitu, druhý pro činitel jakosti.
Zpět k čítači. Číítač je navržen tak, že má v základní verzi 10 míst (lze osadit méně), přičemž LSB je na displeji 3.číslovka zprava. Ano čtete dobře. Dále vpravo je LSB-1, a poslední číslovka vpravo je LSB-2. Tyto dvě se v záklladní verzi čítače neosadí. Prostě na displeji nebudou. Základní verze čítače je cca 130 MHz. Ale, když se do čítače vloží jiný vstupní obvod (ten je výměnný na samostatné destičce), tak se zvýší kmitočtový rozsah a LSB pozice se posune více vpravo a bude nutno přidat na displej také číslovku směrem vpravo. Tedy posune se LSB více vpravo
Pokud jde o digitronový displej, mám navržen ze 75%. Čekám, zda mi ze Slovenska přijdou tranzistory. Ty však nedorazí dříve než po 7.lednu. Pak, podle toho desku dokončím. Na ní žádné SMD obvody nebudou. Pouze digitrony IM-12B + 74141 a ty se v SMD nedělají. K této desce bude také zdroj napětí pro digitrony.
Včera večer jsem začal rozkreslovat plošňák čítače, to je práce tak na minimálně 3 týdny, spíše to vidím tak do konce ledna, když na tom budu dělažt 5-6 hodin každý den. Na desce je 35 pouzder integrovaných obvodů + konektory, atd atd. Deska bude 4-vrstvá 5.7" x 5.5". Kdyby měla být 2-vrstvá bude muset být mnohem větší anebo se musí rozdělit na dvě desky a náklady v každém případě stoupnou.
Po 7.lednu, až začnou fungovat firmy, budu hledat investora, tj. někoho, kdo zafinancuje výrobu plošných spojů v nějaké sérii 20 až 40 kusů ( a logicky bude pak mít projekt takříkajíc "pod palcem"). Náklady na výrobu plošňáků jsou totiž vysoké. Minimální objednatelná série je 10 kusů, ale cena je moc vysoká. Minimální smysluplná série je 20 kusů. Ideální série je 40 kusů. Nad 40 kusů už cena za kus zase moc neklesá. Cenu desky totiž nejvíce ovlivňuje technologická příprava ve fabrice. Náklady na tuto práci se promítají do počtu kusů. S rostoucím počtem kusů pak klesá cena jednotlivé desky. Cenový rozdíl mezi 4-vrstvou a 2-vrstvou deskou stejné velikosti a zhruba stejného počtu otvorů není příliš velký.
V ceně desky hrají roli i další věci, např. počet vrtaných otvorů, průměry otvorů (otvory menší než 0.6mm jsou dražší ), vzdálenost mezi spoji, např. když je velmi malá, fabrika musí používat speciální procesy a účtuje si vyšší ceny. Takže je rozdíl, jestli taháte dva nebo tři tenké spoje mezi vývody DIL v rozteči 0.1" a máte 2-stranný plošňák, anebo protáhnete jen jeden tlustší spoj (ale zase ne moc tlustý) a raději zvolíte 4-vrstvou desku.
Tak si to nějak zatím rozmyslete. Nakonec, můžete si navrhnout vlastní čítač. Ty digitrony, jsou okrajový problém, ten nejmenší (pominu-li jejich nákup z Ruska nebo na eBay).
Zdravím zkouším si tu čmárat desku se 6 digitrony pro hodiny,zajímalo by mě jak to budeš řešit pojedou ty digitrony v multiplexu nebo to bude statický a každej bude mít svůj budič?
Založen: May 22, 2016 Příspěvky: 855 Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Zaslal: pá leden 01 2021, 19:34 Předmět:
nop napsal(a):
Zdravím zkouším si tu čmárat desku se 6 digitrony pro hodiny,zajímalo by mě jak to budeš řešit pojedou ty digitrony v multiplexu nebo to bude statický a každej bude mít svůj budič?
Čekal jsem, že někdo tuhle otázku nadhodí Digitrony jistěže mohou "jet" v multiplexu (myslím to teď obecně). Obvykle to používají lidé, kteří si dělají digitronové digitální hodiny řízené mikropočítačem. Nutí je k tomu nedostatek vývodů mikropočítače. Při 6 digitronech by pro nemultiplexovaný provoz potřebovali 60 výstupů z MCU. Lze to řešit pomocí expanderů , např 23S17. ale to je další komplikace, ty expandery jsou přes SPI, jsou to další obvody. Takže to dělají přes multiplex.
Mnoho starých kalkulaček s digitrony (a později také itrony) používaly multiplex. Nedostatek multiplexování digitronů je v tom, že jim musíte dát větší proud, aby svítily a digitronům zkracujete životnost. U kalkulaček to až tak nevadilo, ty neběžely trvale. Některé kalkulajdy s 12 nebo 10 digitrony multiplexovay dvě skupiny po 6 nebo po 5 digitronech, místo celé skupiny 12 digitronů. U hodin však multiplex to vadí.
Já budu mít 12-místný digitronový displej. Nebude multiplexovaný z řady důvodů. Mimo jiné:
- každý digitron bude adresovaný samostatně
- celý 12-místný displej bude mít automatické zhášení nevýznamných nul (to jsou úvodní nuly)
Jenže plošný spoj pro 12-místný digitronový displej vychází v případě IN-12 na 33 cm (!) délku a skoro 7 cm výšku. Jeho cena by byla šílená. Navíc nelze počítat s mnoha kusy. Takže konstrukce digitronového didspleje bude v malé destičce pro 2 digitrony. Těchto destiček se vedle sebe seřadí 6 pro 12 místný displej. Bude tak možno vytvořit displerj s menším počtem destiček a tudíž kratší displej. Například 3 destičky po 2 digitronech dají 6 míst pro hodiny, navíc je lze odsazovat. Technicky vzato, tyto destičky s 2 digitrony lze také multiplexovat, pokud o to bude někdo stát...
Protože IN-12 mají kolíčky, podobně jsako ZM-1020 a já nemám patice, použil jsem místo patic dutinky z konektorů. Ty se zapájejí do plošňáku a do nich se zasune digitron. ZM-1080 mají drátové vývody, tam tento problém odpadá.
Naposledy upravil petula dne pá leden 01 2021, 19:46, celkově upraveno 1 krát.
Založen: May 22, 2016 Příspěvky: 855 Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Zaslal: pá leden 01 2021, 19:43 Předmět:
Co je nového Rozdělil jsem desku čítače na čítací dekádu a časovou základnu. Důvod: časová základna je u většiny čítačů v podstatě stejná. Takže jsem ji modifikoval trošku univerzáněji, aby byla obecně použitelná pro všelijaké čítače, ale také generátory signálů, generátory slov a podobně. Výhodou je, že se tak může udělat naráz více kusů plošných spojů, čímž se plošný spoj zlevní.
Dnes jsem dokončil její návrh, je odzkoušený na nepájivém poli, design desky prošel už také počítačovou předvýrobní kontrolou v plošnospojovně. Deska může jít do výroby, teda až seženu prašule . Zde je návrh a popis:
http://www.jplabs.co.uk/projects/bh5315a.html
Pro čítač se nemusí nutně osadit všechno, Pro základní verzi čítače postačí osadit tak 2/3 toho co je na desce. Nicméně se tím sníží možnosti, funkce čítače. Deska je koncipovaná s přímým konektorem a zasune se do konektoru na desce čítací dekády. Do desky čítací dekády se také zasune deska dekodéru displeje na kterou bude nasunuta deska zobrazovačů.
Zbývá tedy nyní navrhnout desku čítací dekády. Začnu za chvíli.
Založen: Jul 21, 2006 Příspěvky: 25741 Bydliště: skoro Brno
Zaslal: pá leden 01 2021, 21:32 Předmět:
Jestli si myslíš, že tady seženeš sponzora, tak jsi na špatném fóru. Každý "retro" něco stojí, a musíš si občas zajít do práce (aspoň na den), abys na ty "šíleně předražený desky" vydělal.
Hlavně nezačni psát, kolik stojí výroba DPS. To by taky mohlo skončit pěknou palbou. _________________ Pro moje oslovení klidně použijte jméno Zdeněk
Správně navržené zapojení je jako recept na dobré jídlo.
Můžete vynechat půlku ingrediencí, nebo přidat jiné,
ale jste si jistí, že vám to bude chutnat[?]
Založen: May 22, 2016 Příspěvky: 855 Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Zaslal: ne leden 03 2021, 22:47 Předmět:
ZdenekHQ napsal(a):
Jestli si myslíš, ...
Nečekám zde sponzora. Ceny DPS zatím neznám, stále nevím, jak bude plošnospojovna fakturovat. Myslím, že ani oni to ještě netuší
Vavrhnul jsem dnes mini plošný spoj na vstupní zesilovač, 15x43 mm, nahrál jsem data do počítače plošnospojovny, jenže mi jejich počítač mi neukázal cenu. Uvidím zítra. Nebo jestli začne plošnospojovna pracovat až 10.ledna, kdo ví.
Založen: May 22, 2016 Příspěvky: 855 Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Zaslal: po leden 04 2021, 9:25 Předmět:
plošnospojovna již funguje. Poslal jsem do výroby destičky vstupní zesilovače pro čítač: http://www.jplabs.co.uk/projects/bh4116a.html Dostanu je hotové 10.ledna. K destičce musím vyrobit z měděného nebo mosazného plechu krabičku. Zesilovač musí být ve stíněné krabičce. Plechy prodává Hornbach. Takže pak nastříhat tvar krabičky, ohnout a spájet. Kladsika... dělal jsem kdysí dávno na učňáku.
Takže již zbývá jen dokončit plošnák pro základovou desku čítače a ovládací destičku s knoflíkama.
Založen: May 22, 2016 Příspěvky: 855 Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Zaslal: ne leden 10 2021, 21:15 Předmět:
Aktuální stav - po týdnu (projekt neusnul a nespadl pod stůl ).
V uplynulém týdnu až do dnešního večera jsem rozkresloval desku čítacích dekád. Mám tišťák prakticky hotový. Desky nesmí být širší než 2.2", jinak by se nevešly do skříně 2U. To je první omezení. Deska čítacích dekád je dlouhá 6", o kousek delší než deska časové základny. Zatím nemám nakresleny hradlovací obvody na vstupu čítače. Ty totiž mají podstatný vliv na funkce celého čítače (přístroje). Vymýšlím jaké funkce lze zrealizovat ve verzi bez mikropočítače.
Je to
- měření kmitočtu
- měření periody
- měření poměru kmitočtů dvou signálů
- počet pulzů od START do STOP
- doba která uplyne od START do STOP
možná ještě střední hodnota kmitočtu a střední hodnota periody zjištěná z více měřeních by šla udělat bez mikropočítače. Potíž je v tom, že ale roste počet obvodů pro realizaci hradlování na vstupu a ty se už nevejdou na desku k čítači. Nemohu ji příliš prodlužovat, protože pak by se nevešla do skříně. Předpokládám 19" skříň 2U. Vypadá to, že se buď musí zredukovat počet funkcí čítače nebo vyčlenit hradlovací obvody na samostatnou desku. Přikláním se k samostatné desce hradlovacích obvodů, spíše než k omezování funkcí.
Celá koncepce čítače tak vychází jako modulární, stavebnicová. Definitivně bude základová deska s přímými konektory, jakýsi motherboard (vzdáleně podobný motherboardu PC-XT, jen přímé konektory budou s různým počtem pinů a nebudou v "lajně"). Do přímých konektorů se budou zasouvat jednotlivé desky čítače. Tato modulární koncepce ovšem inklinuje k daleko většímu projektu, protože mne napadá mnohem více možností... např lze dodělat další desku s mikropočítačem, který bude mít interface pro připojení k PC a také bude moci zpracovávat naměřené hodnoty z čítací dekády. Tím pádem ovšem může mít čítač zase další funkce (matematické), které se horko těžko realizují z diskrétní logiky. Výstup se pak už nemusí omezovat na 7-segmentový LED nebo digitronový či itronový displej, ale může mít grafický LCD displej.
A konečně, do základové desky lze pak zasunout i úplně jiné desky, pro jiná měření, která budou jen čítač využívat (a také využijí časovou základnu čítače).
Digitronový displej ... dodavatel TME nedodal potřebné obvody. Odeslali je PPL. Kurýr PPL přijel 30.12. dopoledne, zastavil před domem, nevystoupil z auta, nezazvonil a po 55 sekundách odjel (mám ho na záznamu z bezpečnostní kamery). Zásilku se součástkami pro čítač, která byla na dobírku (2500 Kč) pak vydal někomu jinému a zapomenul dobírku vybrat. Takže digitroni musí zatím počkat. Nebudu dávat do výroby plošňáky, když netuším, kde seženu součástky.
V souvislosti s nedodanými součástkami jsem musel upravit také desku časové základny. Jeden obvod v DIL, který TME nedodal (a není u GME ani GES) jsem nahradil dvěmi SMD v SOIC. Výhodou je, že lze nyní montovat OCXO jak 10 MHz tak i 100 MHz. Update je na webu.
Pokud se namontuje OCXO 100 Mhz, bude možno čítačem měřit také velmi krátké časy, např. náběžné a sestupné hrany signálů. Desku časové základny jsem pak odeslal do výroby. Bude hotová koncem příštího týdne.
Podařilo se mi zakoupit v HongKongu zbytky ultra rychlých obvodů použitelných na čítací dekádu v ECL technologii. Tedy, ty co jsem zakoupil (12 kusů, na jeden čítač stačí 1 kus, takže jich mám pro 12 čítačů) jsou v pouzdru SC-70, ale už se nevyrábí. Vyrábí se již jen v pouzdru 3x3 mm a ty lze montovat jen v peci.
Zítra dorazí (pokud kurýr UPS doveze), jednak plošňáky na vstupní zesilovač a jednak obvody pro vstupní zesilovač.
V nadcházejícím týdnu tedy budu řešit hradlovací obvody, zda budou na samostatné desce nebo to nějak pořeším na stávající desku a snad smontuji vstupní zesilovač.
Založen: May 22, 2016 Příspěvky: 855 Bydliště: Čelákovice / Brandýs n.L / Stará Boleslav
Zaslal: st leden 13 2021, 18:03 Předmět:
Včera přivezli plošňáčky pro vstupní zesilovač. Osadím a odměřím...
Objednal jsem výrobu trafa pro zdroj a dokončil návrh čítačové desky. http://www.jplabs.co.uk/projects/bh5314a.html
Otestoval jsem pro jistotu hradlovací obvody a první tři nejrychlejší stupně na nepájivém poli (pochopitelně ne při 120 MHz ). Fotka testu je na stránce. Místo displejů jsem použil TIL311A. To je velmi užitečný displej. Škoda že ho TI už nevyrábí. Předmětem testu bylo ověřit funkci především hradlovacícho vstupu. Test se povedl na výbornou. Návrh desky prošel už také předvýrobními testy v plošnospojovně a může jít do výroby. Pustím ho ale až po neděli, až dostanu hotové desky časové základny.
Zbývá nyní navrhnout základovou desku s přímými konektory. Počkám s ní, až budu mít trafo (1.polovina února) a rozmístím zdroj ( http://www.jplabs.co.uk/projects/bh9000a.html a trafo do skříně a uvidím kolik místa mám na základovou desku. Trafo má mít průměr 100 mm a výšku 62 mm. Od velikosti základové desky se odvine počet možných konektorů na desce a tím max. možný počet daších desek celého přístroje. Minimálně musí být dva konektory (časová základna a čítač), lépe čtyři (dva další pro mikropočítačovou desku a pro ECL dekádu). K tomu konektor pro displej. Ten bude ale napříč u kraje desky, u čelního panelu.
Krom základové desky už zbývá jen destička s tlačítky pro ovládání a případně deska vstupního atenuátoru. Stávající vf zesilovač totiž dovoluje vstupní signály od 20 mV jen do cca 6 Volt.
Nechce se někdo ujmout vývoje vstupního atenuátoru? Podmínkou je rozsah od DC do min. 200 MHz.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Ano čtete dobře. Dále vpravo je LSB-1, a poslední číslovka vpravo je LSB-2. Tyto dvě se v záklladní verzi čítače neosadí. Prostě na displeji nebudou. Základní verze čítače je cca 130 MHz. Ale, když se do čítače vloží jiný vstupní obvod (ten je výměnný na samostatné destičce), tak se zvýší kmitočtový rozsah a LSB pozice se posune více vpravo a bude nutno přidat na displej také číslovku směrem vpravo. Tedy posune se LSB více vpravo
Digitrony jistěže mohou "jet" v multiplexu (myslím to teď obecně). Obvykle to používají lidé, kteří si dělají digitronové digitální hodiny řízené mikropočítačem. Nutí je k tomu nedostatek vývodů mikropočítače. Při 6 digitronech by pro nemultiplexovaný provoz potřebovali 60 výstupů z MCU. Lze to řešit pomocí expanderů , např 23S17. ale to je další komplikace, ty expandery jsou přes SPI, jsou to další obvody. Takže to dělají přes multiplex.
