MBA810 jinak

[lubos1961]

Já jsem zatím vyzkoušel vyřadit vstupní darlington a zvněšku zapojit jeden tranzistor. Čekal jsem výrazně nižší zesílení, ale téměř žádné jsem nezpozoroval. Při nulové hlasitosti klesl šum, takže vlastně spokojenost.

[sinclair]

Ondro, psal jsem, že to bude v jednoduchém provedení furt v limitaci, protože to je pravda.
Při nestabilizovaném napájení, ve stavu bez buzení 18V a přitom neúčelně předimenzovaném zdroji, z toho jednoho švába stejně nelze dostat přes 4,5W/4R.
S reproduktorem, který nebude mít citlivost přes 90dB/W/m budou špičky signálu v limitaci skoro pořád.
Ale mluvíme tu o špičkách přirozeného signálu, nikoli o trvalém sinusovém buzení z generátoru, to je kurwa rozdíl.
Takže to navrhované chlazení je dost pro oba šváby, dost pro pársekundové měření sinusového výkonu a bohatě dost pro trvalou plnou modulaci jakýmkoliv signálem.
Docela stačí se podívat na chladicí packy toho švába, jaký mají průřez. Je to plíšek 0,4x6mm, který tak či tak víc tepla nepřevede, aniž by na 90°C nezareagovala vnitřní tepelná ochrana.
Je to krásně vidět při napájení MBA810 ze stabilizovaného zdroje 18V. Prvních asi 10s opravdu šváb dává při sinusovém buzení přes 6W, ale po této době to začíná tepelná ochrana tahat dolů.
Pro buzení přirozeným signálem to neplatí, tam modulační špičky činí jen asi 25-30% výkonové ztráty při sinusovém buzení, takže tepelná ochrana nezačíná působit, čip se tolik neprohřeje.

[Xeon_sk]

Zvuk2000: Každý kanál má na vstupe jednu KC149 (emitorák) za účelom dosiahnutia vyššej vstupnej impedancie pre prenosku. Nasledujú korekcie a regulátory hlasitosti a symetrie a potom IO.

[sinclair]

To nejsou korekce v pravém slova smyslu, jsou to jen clony od nuly do mínusu.
Zajímavě je zapojený zesilovač TW070 Pionýr, má na konci MBA810 taky. Výsledek má takový odstup, jaký má samotný šváb. V dnešní době bude těch -60dB hodně lidem stačit

Ano, pokud se povede omezit-eliminovat šum i zkreslení toho darlingtonu a vytvořit budič do invertu, s nízkým vnitřním odporem plus dobrým odstupem, pak je vyhráno.

Podle mých vlastních poznatků nesmí mít budič do invertu vyšší vnitřní odpor, než asi 10Ω. Je to ostatně vidět i na hodnotě toho odporu, přes který se inverty budí v běžných můstcích.

To Lubošovo zapojení je nejšikovnějšímu řešení zatím nejblíž. Zkus použít BC560, nebo ze starších BC179 a změř odstup.

[Hill]

[Hill]

[danhard]

[danhard]

[rvx73]

[Hill]

Je zajímavé, že tuto zkušenost měli konstruktéři už s potenciometrem zapojeným běžcem na mřížku elektronky v roli mřížkového odporu (chrastění často nastalo do tří měsíců denního provozu, zvlášť, když se potenciometrem muselo točit, protože ovládal vypínač.
Je to tedy léta známá věc, ale nedají si říct a nedají si říct...
Dvě levné součástky dokážou o dost zredukovat náklady a pracnost případné opravy.

[Hill]

Je zajímavé, že tuto zkušenost měli konstruktéři už s potenciometrem zapojeným běžcem na mřížku elektronky v roli mřížkového odporu (chrastění často nastalo do tří měsíců denního provozu, zvlášť, když se potenciometrem muselo točit, protože ovládal vypínač.
Je to tedy léta známá věc, ale nedají si říct a nedají si říct...
Dvě levné součástky dokážou o dost zredukovat náklady a pracnost případné opravy.

[sinclair]

Už při Rf=82R je už třeba hýbat s oběma kompenzáky.
Při Rf=100R už to bude stabilní jen na deskách, které jsou vytvořené systémem dělicích čar a mají blokovací elyty i kompenzace co nejblíž vývodům švába.
Pod A=35 už je problém udržet stabilní i tento typ desky.

[sinclair]

Jardo, tady ale ten odpor zůstat musí, je předepsán minimální proud neinvertujícím vstupem.
Ze šumových důvodů je dobré, volit jej co nejmenší, třeba i hodně pod 100k a typu TR161, TR191, nebo TR296. Uhlík na tomto místě nadělá hodně zbytečné škody stejně, jako na místě Rf.
Oddělovací kondenzátor vstupu i při 100k odporu, pak furt zůstává v rozumných velikostech.
Kór dnes, kdy mají 1uF fóliový kondík 5x4x12 v kdejaké Elektře
Ještě jedna rada z vlastních zkušeností:
Nepoužívejte do kompenzací "kdejakou" keramiku, ani tu, která je např. na TV-Z modulu použita z cenových důvodů původně /TK774/.
Výborně se hodí polystyrenové TGL5155, které byly v lepších aplikacích tohoto švába opravdu používány.
Úplně stačí ty rozměrově nejmenší typy, je to i žádoucí. U kapacit asi nad 1n5 stačí modře značené na 25V, kapacity pod 1n jsou všecky už "bezbarvé" na 63V.
Dneska z nových výrobků polystyrenové/polypropylenové Wima FKC/FKP.

Je zajímavé, že s polystyrenovým kompenzačním kondíkem, šváb bez nestability snese téměř o třetinu nižší kapacitu, než kolik je potřeba, na stejnou míru stability, u keramického typu.
Netuším úplně přesně, co je tady ve hře, ale vf vlastnosti to asi nejsou.

[rvx73]

[ok1hga]

. . . moje hračky.
Leoši poznáš z čeho to je ?
jakou ochranu má MBA810S ?

[ok1hga]

. . . moje hračky.
Leoši poznáš z čeho to je ?
jakou ochranu má MBA810S ?

[Hill]

Ale to je v pořádku, ten odpor tam nutný je. Já jsem se jen pozastavil nad tím, proč se konstruktéři nepoučili za ty roky, a jako odpor zajišťující vstupní proud používají potenciometr přes běžec. Jako by ten odpor a kondík pro stejnosměrné oddělení běžce poťáku tak strašně bolely, že je vynechal.

Svého času mi došel jednostranný cupraxtit i zbytky cuprexkartu, tak jsem dělal všechno na oboustranný cuprextit, takových odřezků mi v družstvu Dipra na Spojovací (teď tam dělají nějakou potravinářskou chemii, tehdy pro někoho leptali plošňáky) naložili pro školní kroužek asi čtyři kila, možná o něco víc, nevážil jsem to. A nikdo si toho nevážil, místem se moc nešetřilo, asi jsem si měl nechat něco bokem, až budu zase potřebovat.
Možná i to, že na oboustranném cuprextitu byla na straně součástek jen plocha země a napájení, ostatní spoje zůstaly na své straně, a to včetně země, kde zbyla prázdná plocha, mělo podíl na tom, že i při Rf = 150 Ω (a kompenzačních kapacitách tuším 300 pF a 1n5, snad si to pamatuju dobře, ale asi jo) zesík nezakmitával. Tehdy jsem nad tím nepřemýšlel, proč, kapacitu plošňáků jsem pokládal v nf oblasti za nevýznamnou, ale zjevně si svou práci odvedla. Jen jsem zmenšoval ty kompenzační kapacity tak, aby frekvenční průběh neměl nahoře moc velké zvlnění, a obdélník 1 kHz si byl na výstupu maximálně podobný.
Ve dvou tunerech (jeden s TSD3A12V, druhý už s A290D), od nichž jsem nečekal žádný hi-end, protože od počátku jsem s nimi počítal hlavně pro příjem zahraničního vysílání na VKV, naprosto v pohodě odehrály svoje. Vlastně v jednom ještě hrají.

[Hill]

Ale to je v pořádku, ten odpor tam nutný je. Já jsem se jen pozastavil nad tím, proč se konstruktéři nepoučili za ty roky, a jako odpor zajišťující vstupní proud používají potenciometr přes běžec. Jako by ten odpor a kondík pro stejnosměrné oddělení běžce poťáku tak strašně bolely, že je vynechal.

Svého času mi došel jednostranný cupraxtit i zbytky cuprexkartu, tak jsem dělal všechno na oboustranný cuprextit, takových odřezků mi v družstvu Dipra na Spojovací (teď tam dělají nějakou potravinářskou chemii, tehdy pro někoho leptali plošňáky) naložili pro školní kroužek asi čtyři kila, možná o něco víc, nevážil jsem to. A nikdo si toho nevážil, místem se moc nešetřilo, asi jsem si měl nechat něco bokem, až budu zase potřebovat.
Možná i to, že na oboustranném cuprextitu byla na straně součástek jen plocha země a napájení, ostatní spoje zůstaly na své straně, a to včetně země, kde zbyla prázdná plocha, mělo podíl na tom, že i při Rf = 150 Ω (a kompenzačních kapacitách tuším 300 pF a 1n5, snad si to pamatuju dobře, ale asi jo) zesík nezakmitával. Tehdy jsem nad tím nepřemýšlel, proč, kapacitu plošňáků jsem pokládal v nf oblasti za nevýznamnou, ale zjevně si svou práci odvedla. Jen jsem zmenšoval ty kompenzační kapacity tak, aby frekvenční průběh neměl nahoře moc velké zvlnění, a obdélník 1 kHz si byl na výstupu maximálně podobný.
Ve dvou tunerech (jeden s TSD3A12V, druhý už s A290D), od nichž jsem nečekal žádný hi-end, protože od počátku jsem s nimi počítal hlavně pro příjem zahraničního vysílání na VKV, naprosto v pohodě odehrály svoje. Vlastně v jednom ještě hrají.

[sinclair]

Autor zesilovače z AR1/1979 zaslouží zároveň vyznamenat a poté odstřelit.
Vyznamenat určitě za ten zdroj, ten je skvělý.
Zvláště, když se referenční ZD nahradí sériovou kombinací KZ260/5V1 + KZ260/6V2-6V8.
Lze ho dnes postavit skoro zadarmo, z dnešního "odpadu", jakým KU605, KU601, dva KC147 a KY708 jsou.

Pro výstrahu odstřelit, nechat viset 3 týdny za jednu nohu, až do oklování havrany, za ten balanc.
Umím si představit, jak po několikaměsíční nehybnosti běžce drátového potenciometru, ztratí běžec kontakt s drátem, neboť téměř všechny odporové dráty nějakou měrou oxidují.
Rozstřelené výškové reproduktory budou možná ta nejmenší škoda, kterou to napáchá.
Při takto tvrdém napájení, z takto bytelného stabilizátoru, pojistka ve větvi +17,5V nevyletí, to až při průrazu švába.
Mezitím - z kmitaček basových reproduktorů, vyboulených až k hadru, co dovolí středička, anebo zaražených dovnitř až po hranu středičky, se bude hezky modře kouřit, protože oba můstky budou svorně a naplno kmitat.