Gramorádio

[Kremik]

Tak jsem si včera udělal radost a pohrál si s gramorádiem Resprom A-104. Lampovky sice moc nesbírám, ale tohle je velká výjimka. Na jeho střevech jsem v podstatě vyrůstal. Bylo odložené jako nefunkční, na tajňačku jsem do něj lezl a kradl z něj součástky sotva jsem se dostal ke šroubováku a zdolal zadní papírový kryt. Později, po velkém průseru když to prasklo a pak přešlo, už jsem do něj mohl oficiálně. Pomalu jsem ho rozebíral několik let, byl to můj dlouhodobý zdroj poznání, zajímavých dílů a inspirace. Zprvu jsem o elektru vůbec nic nevěděl, jen mě zajímalo "co v tom je". Takže klasika - lampy šutrem, kondy kleštěmi, trafo rozmotat, atd. Odpory byly zklamáním, protože v nich nebylo nic. Zajímavé a poučné mi byly i mechanické díly a řešení. Než jsem došel k rozumu, z šasí skoro nic nezbylo. Přežil jen gramofon - ten byl i pro malé dítě pochopitelný, vážil jsem si ho, ručně otáčel deskou na talíři a přehrával ji žiletkou nebo špendlíkem přilepenými k ramínku. Nějakým zázrakem přežil i výstupák, který jsem s monočlánkem používal jako zdroj kopanců, později jako síťové trafo. A pak ještě reproduktor, asi proto, že byl skryt a "blbě se k němu lezlo", tak jsem se k němu dostal až když už jsem měl trošku znalostí. Jinak nepřežilo asi nic. Repro jsem neměl k čemu připojit, sloužilo k posuzování "vybitosti" baterek, detekci "vodí - vodí málo - nevodí", později ke skoušení kapacity kondíků. Jo, a vlastně i jako siréna, v sérii s motorkem z hračky. No vyhrál jsem si s tím vším všelijak a dost, vinul elektromagnety, atd.
Nikdy jsem toto gramorádio neviděl v provozu. Až tedy do včerejška, kdy jsem částečně rozjel to od Judewareho. Po vyčištění od prachu a pavučin, opravě vypínače, naformování kondu a pár dalších drobnostech jsem rozjel zesilovač s EABC a EL84. Nic mu nebylo, žádné svody kondů, po kontrole a osazení elek hned fungoval. Krmil jsem ho z CD. Překvapil mě výkon, klepala se celá bedna. Hned je jasné, proč si dali na odpružení jednoduchého gramofonu tolik záležet.
Samotný zvuk je takový, no, jak to napsat... Zaujme, ale i jasně dává najevo, že je dost na čem pracovat. Už jen to, že hraje u země "do kotníků" je takové zvláštní. Prostor s reprem není nijak zatlumený, reprodukce je zahučená jako prase. Velmi mi tam chybí výškáč. Jenže dát ho k zemi nemá moc smysl. Nechápu, že tohle neřešili, posunuli by tak stroj na úplně jiný level. Fyziologie je taky docela svérázná. Některé polohy poťáku jsou poslouchatelné, jiné moc ne. Pokud zdroj signálu dává tolik, že při hlasitosti vytočené do poloviny už repro hraje nahlas, je zvuk vyloženě hromotlucký. Regulátor výšek funguje, regulace hloubek nedělá nic, asi tam něco bude, nehledal jsem.
Zajímavé je zapojení výstupáku. Teče přes něj celý proud anodového zdroje. Napřed si říkám "proč, proboha", ale pak mě napadlo, že se tím kompenzuje stejnosměrné sycení. Vinutí je zapojeno mezi dva kondy, v sérii s 1k odporem. Zajímavé řešení, ale část výkonu musí končit v tom odporu.
Gramo jsem neskoušel, je bez přenosky. Někde asi mám, ale kdoví, jaká bude. Motorek zřejmě něco naběhal, hřídelka má docela velkou vůli. Magioko svítí. Síťové trafo jen lehounce hřeje. Zbytek rádia jsem zatím neskoušel. Je upadlá feritka, dráty utrhané. Zřejmě byla uchycená jen dvěmi gumičkami, které dávno zteřely. Co s FM zatím nevím. Konvertor, přeladit, kašlat na to...
Každopádně velký zážitek, no

[sinclair]

Regulátory hloubek a výšek jsou pouze "clony", tedy od minusu do rovného průběhu. Pokud nereagují hloubky, je kondenzátor C136-1n nepochybně vadný, možná je taky shnilý některý vývod dráhy poťáku hloubek 2,5M.
Loudness je tam zapojen dobře a pokud kondenzátory v něm mají nulový svod, nebo degradací nemají narostlou kapacitu na +100%, tak loudness funguje s dvěma odbočkami skvěle, pokud je v pořádku potenciometr a některá odbočka není na dráze uhnilá.
Ten původní bulharský elipťák je nepříliš povedené širokopásmo a pro reprodukci z FM, nebo z gramofonu nestačil už tehdy. Je teda jasné, že při signálu z CD, z něj nepoleze nic nad asi 8kHz.
Výměna za vynikající ARE667, získaný třeba z velké Alfy /velká plastová RPD skříňka/ tomu pomůže tak razantně, že se budeš divit a potřeba výškového systému úplně odpadne.

Po tolika letech, je nejméně polovina papírových svitků naprosto v hajzlu a bulharské polystyreny mají natáhlou vlhkost, byly zboku blbě zatavené. Jediné keramiky netřeba kontrolovat, obvykle sedí a nic jim není.

Zvlášť pečlivě si zkontroluj C129-22n. Se sebemenším svodem, třeba ve zlomcích uA, naměřených při napětí např. 100V, postupně zničí EL84.
Stejně tak C121-22n může ustřelit pracovní bod triody, nebo ji poničit.
Zvlášť pečlivě zkontroluj ten šílený odpor R122-20M, bývá uhnutý až hrůza.
Co Ti připadá divného na tom, že přes primár teče celý proud koncové elektronky a ss sytí jádro??? Dyť je to takto úplně u všech jednočinných áček, jinak to nejde a proto mají mezeru!
To použité zapojení, s pomocným vinutím, vůbec nic nežere a nic stejnosměrného nekompenzuje.
Má za úkol kompenzovat brumovou složku anodového napětí. Kondenzátor 1n5 paralelně k pracovnímu primáru, pouze zklidňuje konec a odřezává všecko neužitečné, co by se tam zpředu dostalo.
Tyhle věci bys ale měl vědět, je to dobře pochopitelné i z toho zapojení, co je nakreslené ještě přehledněji, než jak totéž zapojení kreslili v Tesle. Mají to snad všecky přijímače od 323A výš.
Už jsi přece velký kluk, co už nerozbíjí lampy šutrem.

Někde je tady celé vlákno o laické opravě A-104.
Tady je schéma z AR, od předchozího provedení A-103:
https://uloz.to/file/Au63wGR041Gr/akord-a-103-hq-pdf
Tady je servisní sešit od stejně zapojeného, stolního Respromu M-11-0:
https://uloz.to/file/chz2kPT1k9xQ/akord-m-11-0-pdf

[Crifodo]

Nostalgie je svině.
Takhle jsem postupně zlikvidoval dědou věnovaný jakýsi tovární zpětnovazební přijímač. Je fakt, že recyklace aspoň proběhla "radiotechnicky", žádným prakem. Ozdobná skleněná kulatina Ø asi 8 mm před čelním brokátem pak posloužila jako tyčinky na míchání rozpuštěný vývojky.

[mihal]

[Kremik]

[sinclair]

No v pořádku - však ono 2-3 funguje přesně tak, jak jsem napsal.
Vinutí 4-5 bylo zřejmě původně zamýšlený jako varianta na ultralineár.
Ale protože připravuje o čtvrtinu dosažitelného výkonu a snižuje i napěťový zisk, tak pro rozumné snížení celkového zkreslení zůstala zachována jen smyčka zv ze sekundáru. Stínicí mřížka koncové pentody je pak napájena jen přes obvyklý omezovací odpor.

[Kremik]

Tak dneska jsem se vrhnul na rádio. Nejdřív ale k sinclairovi: C129 je ok, je za ním 0V. Elkou teče 50mA. C121 a R122 asi budou načaté, při měření jsou spolu vlastně paralelně, při měření jsem v obou polaritách naměřil různý odpor. Na tom se mohl podílet jen C121. Nicméně v provozu na něm není žádné napětí, nf jede dobře, na anodě triody je 56V, což je trošku méně než ve schématu, ale nic tragického. Anodový odpor je tak vysoký, že elce se nemůže nic stát. Součástky jsem z desky nevytahoval, při opravách se vyhýbám zbytečnému pájení. Je to sice snadné, ale není to prostě můj styl.
Loudness je asi lepší, než se na první pohled zdálo. Jak se poťák zabíhá a méně chrastí, už to vypadá lépe. On totiž, pokud si dobře pamatuju, nemá jen tak obyčejný sběrač. Je jich několik paralelně, určitě nejmíň čtyři vedle sebe, možná pět. Zpočátku ten poťák hodně chrastil a uměl zvláštní věc. Podle přechoďáku filtrovat jen určitou část kmitočtového spektra. Zní to divně, ale je to tak. Někdy vypadnul signál celý, někdy jen basy, jindy zas výšky... Dráha myslím nebyla suchá, ale něčím máznutá.
Ale už k rádiu. První zádrhel přišel hned, když jsem chtěl pozasouvat lampy. Ukázalo se, že místo EF89 je tam EF80. Prohrabal jsem zásoby, ale 89 nenašel. Tak jsem porovnal zapojení vývodů, skontroloval zapojení patice, všechny kritické vývody jsou na GND, tak jsem tam tu 80 prostě vrazil.
Rádio najelo i s ní, a překvapilo mě, kolik toho na AM chytilo! Čekal jsem, že v lepším případě uslyším možná trošku něco, ale chytlo stanice na všech rozsazích a v porovnání s jinými rádii fakt dost. Spousta tranzistoráků se může jít zahrabat. Ani jsem netušil, že je na těch rozsazích tak živo. Velký obdiv a palec nahoru! Asi ty lampy trošku podceňuju, moc jsem si jich už neužil. Zapojil jsem ho na vnitřní anténu. Ani nevím jestli dobře, trčí tam kousek dvojlinky bez nějakého zakončení, pích jsem ji na to. Zadní konektor jsem nevyužil, šasí mám na horním deklu, kabel nedosáhl. Na feritku je to samozřejmě hluché, ještě jsem s ní nic nedělal. Na VKV to chytlo slabounce jednu stanici.
Radost však netrvala dlouho, jak se rádio zahřálo, začlo hluchnout. Objevily se kontaktové problémy v přepínačích a dvou paticích. Dokonce i v nf cestě, v poloze GRAMO se to neprojevovalo. Takže čistit, mazat, zmordovat patici. Postupně rádio zase ožilo. Po připojení antény se mi na VKV zrcadlí i několik stanic ze západní normy, právě mi jede Helax. Poslech VKV je příjemnější, než když pustím hudbu z CD. A to mám před vstupem poťáček, kterým můžu řídit úroveň od nuly do maxima. Divné, ale zatím jsem neřešil.
Jo, poťák hloubek nefungoval, protože byl blbě složenej, zřejmě už od výroby. Plastové tělísko s běžcem a dráhou bylo do hliníkového pouzdra zalisováno našikmo, hřídelka se protáčela aniž by točila s jezdcem. Jezdec byl v poloze basy max. Zatím jsem ho nahradil dvěma megovýma odporama.
Myslel jsem, že rádio vyskouším a vykašlu se na něj, ale po tom co předvedlo k němu mám úplně jinej vztah... Ta bedna mě brala jako dítě a bere mě i teď. Kdyby se u někoho válelo toto šasíčko nebo i jeho torzo a překáželo mu, asi bych měl ještě zájem. A pak ještě rádio SPUTNIK, ale to už je zase úplně jiná kapitola. A pak už dost. Nechci sbírat lampová rádia Pár let tu mám ještě jednu lampovku, ale zatím jsem ji ani nezapnul. Asi proto, že toto rádio jsem v dětství nikde nepotkal, tak k němu nemám žádný vztah. Ale po téhle skušenosti ho asi taky někdy opráším.

[kbulda]

https://ostatni.bazos.cz/inzerat/124986180/Resprom-A-104.php

[Kremik]

Dík, jo, je to zajímavé a trošku i lákavé, ale nechci celou bednu. I když představa dobastleného sterea puštêného ze dvou takových beden je lákavá docela dost Jenže co s tím pak, denně to poslouchat nebudu. Občas rád podniknu výlet do lampového světa, ale pak se zase rád vrátím do toho křemíkového.
Chci jen šasi nebo jeho torzo. Obojí je výhodné, každé jinak. Kompletní šasí se dá použít, ale byla by škoda ho nějak zásadně upravovat nebo přestavovat, i když je navíc. U torza se už toto všechno může Šasí mě víc potěší, torzo si zase více užiju.

Jako jo, můžu vzít celou kastli a nechat jen šasí. To by ale ta bedna musela být hodně zničená, nekompletní, nebo tak něco. U zdravého kusu bych to neudělal. To ať si ho radši užije někdo, komu poslouží jako celek. Leda že by takovému kusu hrozila likvidace. To bych pak rád zachránil aspoň něco. Jenže by hrozilo, že u mě skončí i s tou bednou