Zesilovač pro vysokoohmová sluchátka 2/4 kiloohmy

[vitcenek]

Ahoj, chtěl bych se zeptat, jaký zesilovač koupit / postavit pro vysokoohmová sluchátka, mám jedny v krásném stavu o impedanci 4KΩ. Před nedávnem jsem byl u známého, zkusili jsme je připojit do rádia Telegrafia Liberátor a musím uznat, že hrály opravdu velmi dobře (na své stáří a typ). Osobně jsem je zatím použil pouze do krystalky, ale s ní si moc muziky neužijete
Co by jste mi tedy prosím doporučili, já bych preferoval nějakou stavebnici do 1000Kč (nebo rozumě složité schéma), ale našel jsem jedinou a to na Hadexu. Je to nějaká čína osazená elektronkama 6J1 a osobně moc těm čínským elektronkám nevěřím... https://www.hadex.cz/w323-elektronkovy-predzesilovac-stereo---stavebnice/

Díky moc.

Název vlákna upraven: symboly nelze do názvu vkládat.

[Kremik]

Vysokoohmmová sluchátka používali bastlíři v dobách, kdy si nemohli postavit nějaký rozumný nf konec. Na každý kanál by Ti měl stačit skoro libovolný trandík s kondíkem a pár odpůrků. Nevím, kam chceš investovat 1000Kč, dvě nuly mi tam jaksi přebývaj

[vitcenek]

Ok, ale na nějaký TDA (typu 2030 a pod.) to jen tak píchnout nemůžu, ne?

[Lukas-Peca]

Zapoj to na naprosto jakýkoliv zesilovač, je to úplně jedno. Vzhledem k potřebnému nepatrnému výkonu by stačil asi i jediný tranzistor v zapojení SE a sluchátka na něj navázat přes kondík. Nevím ale, co si od toho slibuješ, tahle sluchátka mají z principu velké zkreslení.

[Kremik]

Jasně že můžeš, ale je to jak s kanónem na vrabce, 2030 by utáhla tisíc takových sluchátek připojených paralelně.
Jenom bych si dával pozor na případnou šlupku od kondíku v případě připojení na zesil s nesymetrickým napájením. Jedny jsem si tak asi odpravil. Nebyly ovšem vysokoohmmové, těm to možná tolik nehrozí. Nevím, nikdy jsem je neměl.

[Lukas-Peca]

Sluchátka s odporem 4 kohm můžeš nechat připojená na zdroj pár voltů klidně trvale a nic se jim nestane. V elektronkových obvodech se jimi někdy nechával téct celý anodový proud.

Nejstylovější zesilovač k takovým sluchátkům by nakonec byl elektronkový s malým anodovým napětím.

[Kremik]

No já už si tak nějak automaticky představuju měniče s kmitající cívkou. Tyhle ji mají taky, nebo mají kovovou membránu jako kdysi tlf sluchátka? Pak by jim samozřejmě nic nehrozilo. Jediné, na co "velkoimpedančního" jsem narazil byl repro s kmitající cívkou 150 ohm.

[ok1hga]

[ok1hga]

[vitcenek]

Díky za návrhy. Mám tu pár kusů RV12P2000 tak něco zkusím a uvidím jak to dopadne.
Ještě jednou díky všem.

[vitcenek]

Detektor jsem měl germaniovou diodu.
Anténu mám k rádiu 20m dlouhou na izolátorech se stíněným svodem.
Uzemnění mám 40cm pozinkovaný kolík.
Hrála hlasitě, jsem z Olomouce a tak mám Dobrochov téměř v přímé viditelnosti.
Nešlo ani tak o hlasitost, ale kvalita příjmu se nemůže rovnat superhetu, čili na hlas super, ale hudba nic moc.

[mojza]

"Telegrafická" sluchátka 4 k Ohm se používala i na fonii a měla tenkou kovovou membránu a cívkový elmagnet. Byla to moje první a stála v 60.letech 70,- Kčs.

[Lukas-Peca]

[samec]

Do štyroch kiloOhmov dokáže hrať hociktorý operačný zosilňovač. Trebárs TL071 (mono) alebo TL072 (stereo). Myslím, že viac než ±15V ani neni treba.

[Crifodo]

Sluchátka 4k nejsou určena pro přenos celého akustického pásma, "moc hudby" si s nima nikdo neužije. Korekce nejsou moc reálné, při vyšší amplitudě basů se lepí membrána na pólový nástavec.
tvrzení o kvalitě a superhetu je tudíž poněkud mimo.
Navíc, jednoduchý přímozesilující rádio může mít větší šířku pásma než selektivní superhet s 4k širokou mf.
Předností těchto sluchátek byla velká citlivost = nebyl potřebný velký nf zisk a díky omezené šířce pásma fungovaly jako filtr pro okrajové části nf spektra, které pro komunikační účely jsou nepotřebné až škodlivé.
Prohánět sluchátkama libovolný ss proud není dobré kvůli nebezepčí odmagnetování, navíc v anodovém obvodu si uživatel dává na krk potencálně nebezpečný zdroj napětí v pochybné izolaci.

[ok1hga]

[ok1hga]