Keramické trimry a kondenzátory

[sinclair]

K čemu mohly sloužit tyhle dvojtrimry?
Ten bílý vpravo dole je ALWAYS a je ještě značený v centimetrech, 300cm.
Ta horní dvojčata jsou značený jen nějakým 9-místným číselným kódem.
To dole je amatérský slídový dolaďovací kondenzátor, nebo co?

A kde se mohly používat ty baterie trubičkových keramik? Vypadá to skoro jako výkonová aplikace a podle barvy i s různými teplotními závislostmi.
Našel jsem těch "baterií" celou krabičku a vypadají všecky stejně, jako tovární výroby. Kapacita sedí na cca 5%.

[mihal]

Tu Bielu dvojicu som videl na MF v nejakom rádiu zo 40.rokov, buď telefunken alebo philips. Potom bola ešte v nejakom armádnom pojítku na vkv, RF11?
Kam na to chodíš? Ja mám problém i s omnoho novšími súčiastkami.
Rozhodne sa jedná s slušné komponenty.

[Achab]

[Achab]

[sinclair]

Tak třeba Hescho, ale později i Tesla, označovali právě druhem barvy keramický materiál a tím i teplotní závislost.
mihal:
Zdědil jsem velkou krabici s vesměs nepoužitými, pasivními součástkami ze 30. a 40. let minulého století. Některé jsou použité, ale v pořádku.
To na obrázkách jsou většinou slídové typy a všechny firmy dodnes existují

[mihal]

Krása
Ale to neni bežný opravárenský matroš z toho obdobia, je to skôr nejaká špeciálka.

[sinclair]

Neřekl bych.
Vypadá to jako standardní matriál z doby, kdy se všecko v přijímačích šroubovalo na pertinax a propojovalo pravoúhle
Třeba ten slídový kondík Dubilier má asi 350pF a skvělé Q, je to i na dnešní dobu poměrně kvalitní kondík. Ten větší Telefunken má značeno 400cm a má 410pF, bakelitový Telefunken má vzadu vylisováno 200cm a skutečně má 205pF. Neletovaný NSF je asi dvojvrstvý, značen 400cm, skutečných má 415pF.
Líbí se mi provedení toho "drátového trimru". Podle mě snese nejmíň 3W a je fakt chytře a přitom úplně jednoduše udělaný. Vypadá to, že je to takový ten balanční odpor do katod koncových přímožhavených elektronek. Běžec je spojený s trimrově krátkou hřídelkou i upevňovacím krčkem, co má Wh závit.
Zkusím to nafotit, což mi moc nejde
Měřil jsem některé z těch nejstarších uhlíkových, žluto-bužírkových odporů S&H, Rosenthal, Always apod. /takové s těmi výraznými niklovanými čepičkami/ a dodnes to všecko ± sedí. Třeba odpory od 800kΩ do 800Ω mají tolerance maximálně 7%, to samý všecky ty známý světle červený odpory s radiálními vývody, katodové 1W-2W dráťáky od 120 do 190 ohmů jsou nepřerušený. Všechno to po těch 90-100 letech sedí.
Prostě kvalitka..

Kdo vyráběl tyrkysově zelené odpory asi 0,25-1W s "radiálními" vývody? Provedení je stejné, jako naše poválečné TR101-TR105, ale tyhle jsou zelené a ani na větších kusech není ničí logo. Hodnoty ještě v R-řadě samozřejmě, některé i mimo. Vyskytovaly se občas i v raných poválečných přijímačích.
Tady je máš na výstupáku KZ50, cihlový je už TR101 a vedle ten zelenáč

[mihal]

No budiž, niečo z toho mohlo byť niekde bežne použité, napríklad ten kapacitný trimer nad odbučovačom, ale ten bakelitový telefunken som teda v žiadnom telefunkene od roku 1935 nevidel, Dublier micon mi tiež nič nehovorí. Ale robil som len telefunkeny, mikrofony, telegrafie, blaupunkty a občas nejaký philips. Ak to bolo niekde v prijímači, tak určite skôr, možno tak 1930. V bežnej produkcii bolo všetko už od pohľadu lacnejšie, sľudák mal málokde krytie.
Odpory tie najstaršie mali ako vývody skrutky alebo sa zakladali do držiakov, podobne ako valčekové autopoistky. Spájkovanie prišlo niekde v období 1930, čiapočky nalisované na keramickom teliesku s uhlíkovou vrstvou, adjustované šroubovicovým zábrusom. U nás bolo takmer všetko always, občas mende, farad, NSF, IRA.
Tak malé odpory ako ten zelenáč to je určite z 50.rokov, možno aj z tv techniky. Mám niekde podobné ale s páskovými vývodmi.
Koncák je kus, to je mono push-pull?

[sinclair]

To je fotka někoho jiného, ale je to úplně běžný, teslácký Komerční Zesilovač 50W/100V typu KZ50, 513042 z 50.let, nesmírně protivný na restaurování.
2x4654, AX50, AZ4, EBL21 a 3xEF22.

[PixelOrgy]

Trimry-dvojcata jsou treba ve vstupu zesilovace osciloskopu (Solartron CD1400)

[sinclair]

Jo, vypadá to podobně, ty moje budou ale asi starší. U jednoho použitého dvojčete jsou vzadu propojené vývody křížem. Podle struktury té textilní bužírky a třeba porovnání s podobnou v přístrojích bych soudil, že to jsou pozdní 30. a 40. léta. V ničem jsem to neviděl.
Možná nějaké profi komunikační přístroje. Ten člověk, od kterého to mám, do toho už od konce války dělal.
Mezi papíry jsem našel i poznámkový blok, ve kterém jsou detailní údaje spousty německých M- traf různých účelů.

[Celeron]

[Lukas-Peca]

Podobné zesilovače a ústředny v té době dělaly různé soukromé firmy a často v nich byl jednoduchý přijímač. V Třešti máme ústřednu od plzeňské firmy ERBA, jsou v tom americké elektronky asi ze zásob UNRRA a obsahuje to plnohodnotný superhet.

[PixelOrgy]

[sinclair]

Jirko, Trafora TR167.
25W zesilovač podobného tvaru, jako KZ50, ale poloviční a s více sešikmeným panelem potenciometrů.
Po r. 1948 dál skládaná z původních, znárodněných dílů a pod tesláckým číslem 513 070.
Fotka je kradená

[Celeron]

Jo, to je ono! Nic jsem k tomu neměl a moc jsem nechápal to pro elektronkovej zesák neobvyklý zapojení s budícím trafem a ten kondíkovej blázinec za ním. A hlavně ty vstupy. Kmital hajzlík až se 4654 červenaly. Něco bylo špatně kolem CF50, asi byla špatná, tak jsem to zprovoznil jen na G vstup. Kdoví kde se to válí vyhozený...
Díky!