Tesla TC205 kontra Elektronický součástky Ostrava ES205

[Celeron]

Mám tady kupu převodníků teplota kmitočet s NE7555. Časování je na nich udělaný na kondíku, původně TC205 220N/100V - metalizovanej bezindukční polyester. Stovky jich jedou bez problémů 15-27 let.
Asi 10 ks časem ujelo, většinou na TC205. Jelikož už leta nikde nejsou k sehnání, do posledních sérií a oprav se osazovaly jejich přímý ekvivalenty ES205.
Před osazením byly podle "normálovýho" na BM509 vybraný na toleranci +-1%.
Ty normálový mám 3 ks stranou vybraný ještě na naprosto stejný parametry na měrovým v Lanškrouně.
Ale zajímavý je, že i když je kapacita naprosto stejná, NE7555 kmitá s ES205 na o 10-15% vyšším kmitočtu. Když změřím na BM509 u obou kondíků Rp, tak je stejný. BM509 měří s kmitočtem 1 kHz, ten převodník dává 2,5 kHz/20 st.C.
Tak co sakra může dělat takovej rozdíl?

[ok1hga]

[ok1hga]

[radioelectrum]

Ty novější typy než původní řada TC jsou i rozměrově menčí. Myslím si že je použito iného dielektrika.

[eleferner]

Tohle by teoreticky mohlo byt zpusobene dielektrickou absorpci, polyesterove kondiky ji maji celkem velkou. Je to jeden z duvodu, proc se driv pouzivaly polystyrenove kondiky (a proc se dodnes pouzivaji treba u lepsich vyhybek pro reproduktory). Pro presne urceni duvodu by bylo potreba videt, jak vypadaji prubehy napeti na kondiku na "dobrych" a "spatnych" kusech, idealne najednou, aby je slo snadno porovnat. Obecne ale plati, ze cim vice se strida lisi od 50%, tim je vliv absorpce vetsi.

Jake jsou u te 555 casovaci odpory?

[sinclair]

Složení polyesteru se přece měnilo i v průběhu výroby původních TC205-209. Určitě bych našel nejmíň dva kondenzátory stejných hodnot /a kapacit stovek nF/ ale vzájemně dost odlišných rozměrů.
V extrému, u kapacit okolo a přes 1uF, na napětí 100 i 250V je to víc, než třetina rozměru. Přitom všechny vyrobeny před 1989.
U menších kapacit, asi řádu desítek nF, ta diference není tolik poznat.

[Lipr]

Zdravím, pokud je zájem, tak TC206 220nF/250V nějaké nové mám.

[danhard]

Mám 220n/63V Siemens MKL
Schválně je tam vyzkoušej, jsou úplně na hovno

Docela dobrý (teplotně) byly MKC.

[sinclair]

Nejjednodušším řešením by bylo sehnat a instalovat kondenzátory z těch výrobních sérií, které máš ověřené jako "dobré".
Já mám ověřeno, že výrobky z jednotlivých výrobních sérií se liší jak tolerancí vlastní hodnoty, tak i provedením.
Zčásti jsem toho využíval při tolerančním třídění, na výběr naprosto přesných hodnot. To když se ukázalo, že celá výrobní série z určitého měsíce/roku má podstatně menší vzájemný rozptyl, než kusy z jiné série - lhostejno přitom, zda starší či novější.
Nevím také, co všecko na tohle mělo vliv, zda pondělí/pátek, výše výplaty, kvalifikace seřizovačů, menstruace obsluhy navíječky, nebo cokoli jiného.
Vždycky to byla u součástek Tesly tak trochu loterie - stalo se mi, že z pytle 100ks kondenzátorů 470nF/100V neměl ani jeden těch 470nF, naprosto všecky měly nejméně -5%. To je ale při počtu 100ks jedné série možné spolehlivě připsat nastavení stroje.
V normální, tržně zdravé společnosti, by takové série končily buď v recyklaci, ale nejvýše v bazaru, či slevněné na pětinu ceny v obchodě pro bastlíře.
Při odstupu například 5 let, ve výrobě jednoho typu kondenzátoru, se prostě nedá u výrobků Tesly čekat, že TC205 série z března 84 bude mít naprosto stejné vlastnosti i tolerance, jako třeba z března 89.
Naprosto odlišné vlastnosti mají třeba i polovodiče, vyrobené v rozmezí těch pěti let.
Mám odzkoušeno na vlastních měřákách a zařízeních, že zcela odlišně se chovají například KU605 z roku 1971/1979.
Šlo o rozdíl ve vlastnostech tak velký, že novější kusy jsou v původním zařízení, navrženém na vlastnosti těch starších, nepoužitelné. To ale platilo skoro obecně.
Trochu méně, ale pořád markantně, to bylo poznat i na vlastnostech KD503 například. Vlastnosti kusů z půle 70.let jsou nesrovnatelné s kusy z půle 80.let.
MJ802 ze 70.let se jistě nebude přesně shodovat s MJ802 z roku 2010, byť jsou oba vyrobený shodným procesem.
Myslím, že se tomu kdysi říkalo vývoj

[danhard]

Zdaleka to není stejným procesem
Doba a maska difuzí má na to největší vliv, i když to vypadá na první pohled stejně.

[sinclair]

Tak čím? Tou menstruací výroby? Jiným druhem roztaveného a narostlého šutru?
Proces přece všechny kroky přesně definuje, včetně doby a materiálu.
Od toho je to definovaný proces a proto je i sepsaný, ne?

[danhard]

Tak si rozkuchni pár Tesláckej tranzistorů, který vypadají stejně (chip) a řekni mi, čím se liší
Nebo naopak, mají stejné označení a jiný chip.

A s jakou tolerancí se třeba dělá difuze na 80mm substrátu ?

A třeba takovej špek, víš, že měli lepší výsledky, když vaccum míchali vrtulí ?

[Celeron]

[Celeron]

[sinclair]

Právěže se vzhledově nijak neliší, jen vlastnostmi.
To vakuum už je skoro stejný špek, jako s tím gumovým pilníkem

S tím 1% teda gratuluju. Když jsme po nich chtěli aspoň 2dB u E/N TP169A, tak baba na odbytu dělala drahoty jak studentka. Nakonec jsme skončili na kompromisu 500ks od každého typu. Ale byly perfektní, to zas jo.

[Celeron]