Upravení předzesílení elektretového mikrofonu

[sinclair]

Všeci okamžitě do haptáku!
S křížkem po funuse přišel poradit odborník na kdeco, od diod, přes impedance až po lokomotivy

[Syron]

Zase urážky? Když píšeš hovadiny, musí na to někdo upozornit.

[sinclair]

A právě ty jseš ten povolaný, žejo? Nominovanej kým? Co jsem kde napsal špatně, pane Dolby?
Co kdybys třeba taky někdy zvednul prdel, něco čmrknul na papír, ofotil, stáhnul, oskenoval a dal to sem?
Je tady, na tomto webu někde a něco, čím jsi do něj přispěl tak, aby z toho měli užitek i ostatní?
To focení totiž uděláš, jenom když se to zrovna hodí tobě, když potřebuješ prodat šrot hejlům.
Pro druhý máš akorát kupu žvástů úplně mimo, ty polskej, oranžově svítící a hrozně šumící dvojkazeťáku.
Jsi dycky chytrej jak rádio Jerevan, ale dycky s křížkem po funuse, pravidelně až něco napíší ostatní.
Jenom blbě pyskovat umí i ten hloupej kutimil s tiktakem.
Stačí si ostatně projít padesátku posledních příspěvků. Chyť se za rypák, jestli si na něj dohlídneš.
Nikdo nerozumí úplně všemu a čemu nerozumím, do toho se neseru. Zahlídnuls mě někdy diskutovat o nějaké televizní technice či programování? Nedělal jsem to, nemám, co bych k tomu užitečného připojil, tak se do toho neseru.
Sex ve městě měl svého Pana Božského, my holt máme Pana Nejchytřejšího

[Syron]

JO, tebe. Když ty čteš jenom to co chceš a místo argumentů máš urážky. Ano, napsal jsem i to, co někomu pomohlo. Další diskuse s tebou asi nemá cenu, doufám, že do takových debat, kdo je větší ..., mě nevtáhneš. Uvědom si, co řekneš, to můžeš zapřít, ale ty psané sprostoty a urážky nejen mé osoby jsou k dohledání v písemné formě. Jen se nemůžu ubránit vzpomínce na film Nezbedný bakalář a jeho památný vzkaz, resp. konstatování na členy rady. Pokud při své všeznalosti nevíš o jaké sdělení jde, Jednalo se oto, kdo kým zůstane. Když chceš někomu radit, neraď mu blbě.

Ještě jeden konkrétní a zatím, poslední můj příspěvek, kterým jsem mohl pomoct konkrétní osobě, pokud by měl zájem. A s tou elektretovou peckou jsem se vyhrál dostatečně, takže o tom něco vím. Chtěl jsem hluché mámě pomoct, když jí sluchadla, celkem dvě, pořád pískala, prozože jí netěsnila v uchu. Až jsem vypiplal mikrofon se sluchátky k dokonalosti, prohlásila něco v tomto smyslu: Já stará babka přece nebudu na hlavě nosit sluchátka.

[ZdenekHQ]

Vy dva se uklidněte, je vidět, že se máte fakt rádi. Takže to stručně dořešte, ať se to dá jen uříznout a hodit do koše.

[ZdenekHQ]

Vy dva se uklidněte, je vidět, že se máte fakt rádi. Takže to stručně dořešte, ať se to dá jen uříznout a hodit do koše.

[sinclair]

Jsem naprosto klidný, jen lehce háklivý na "opravování-umravňování-poučování" někým, kdo k tomu nemá mandát, ani nic jiného, natož tak v nf technice. Uřezávat je zbytečný, snažím se psát konstruktivně a k dané věci.

Mimo navržené přidávání trimru do kolektoru či emitoru Q1, což by si oboje a vždy žádalo úpravu pracovního bodu Q1, je Jardovo řešení a pro elektret zcela nejvhodnější.
Nemění se tím ani pracovní bod jfetu v elektretu, ani není nutné měnit pracovní bod Q1. Ale jen při použití elektretu.
Pokud se ale uživatel rozhodne připojit třeba maličký, neodymový, kardioidní dynamický mikrofon, příp. jiný, silnější zdroj signálu /třeba snímač řečené kytary/, s výstupní úrovní někde mezi 10mV a linkovými 300-500mV, začíná být výhodnější trimr na vstupu. I spolu s C5/C5´ vytvořenou, horní propustí 3.řádu.
Trimr umožní snadno nastavit optimální promodulování vysílače v podstatě čímkoliv. Od vstupních úrovní pár mV mikrofonu, až klidně po 0,5V.
S výhodně konstantní vstupní impedancí, s tímto trimrem několik málo kΩ a tedy i s odolností proti brumu. Do nízkých impedancí se brumu obvykle moc nechce.
Pokud by ten regulovatelný vstup měl být zcela univerzální a pro zdroje signálu s vyšší úrovní, volil bych trimr až okolo 50kΩ, kondenzátory C5 a C5´ asi do 33n. Do série s bází tranzistoru Q1 ještě maličkou tlumivečku na minitoroidu, nebo aspoň uhlíkový odpor okolo 1kΩ, zabraňující průniku vyráběného vf signálu do báze Q1.
Běžně používaných pár desítek pF, paralelně k odporu R4, by taky nebylo úplně od věci. Na té origo destičce je to všechno docela dobře proveditelné, místa je tam kupa.
Horní propust je tu velice výhodná, hlavně s elektretem.
Je téměř všem dobře známo, že běžné elektrety, nejde-li o úplný šmejd či záměr výrobce, mají na nejnižších kmitočtech velmi dobrý průběh, ale zároveň také ryze kulovou charakteristiku.
Rády ty potvory sesbírají úplně všechno, oč často uživatel mikrofonu zrovna nestojí - a ještě to zdůrazní:
Manipulační hluky, dupání, retnice, nebo bez vinšusu i silnější vítr.
A je myslím záhodno zbytečně nemodulovat vysílač něčím, oč stejně nestojíme. Že?

To ghost07:
Na jaký kmitočet se Ti to povedlo napasovat a čím to přijímáš? Nehřeje se Ti Q3?
Cena toho kitu je ovšem bezkonkurenční . Doprava je asi gratis, ne?
Kdyby mi to aspoň trochu k něčemu bylo, ze srandy bych si to i koupil

[Syron]

Tu omáčku kolem různých mikrofonů a snímačů k akustické kytaře nebudu komentovat. Navíc je tam jack konektor. Za ním potenciometr, proč ne. Jen ta perla stáhnutím potenciometru se sníží šum. Není to citace, jen volný překlad.

Ať si k tomu kdo chce napíše své, Zdeňku, dík za řešení. Je to celé vhodné pro koš.

[sinclair]

Kde píšu o šumu, volný překlade?

[Syron]

Nedáš pokoj! Najdi si to. Ani nevíš, cos napsal. Už opravdu nehodlám komentovat.

[sinclair]

Hledal jsem, ale nenašel jsem.
Nikde ve svých příspěvcích do tohoto vlákna jsem nenapsal slovo šum.
Ani volným překladem! Nikde. Nikde. Nikde.

Tohle už taky nehodlám komentovat.
Jak jsem napsal vedle - kde chybí zdravý rozum, tam nastupuje bezhlavé bušení do klávesnice, třebaže o tom bušící ví prd.

Majitel sestaveného modulu už má nepochybně jasno, co je pro něj výhodnější provést, aby nebyl vstup tolik přebuzený.

[Syron]

Asi ten příspěvek, kde se psalo, že elektret dost šumí, a vytočením běžce k dolnímu konci se šum zmenší někdo .... nebo se sbalil a odešel. Teď tam není. Možná zmizí i ten, že modul Z.... blebleble s mda 4290 nešumí a pěkně hraje v televizi. Ale tys přece nikdy o televizích nic nepsal. Takže se tě to netýká. Citace psát nebudu. Kdo chce, ať si to najde. Nechci být zas chycen za slovíčko.

Nevím proč pořád reaguji. Zdeňku, moc prosím, nech Sinclaira vykecat, a pak s tím něco udělej, ař mě to pořád neláká. Dík. František.

[sinclair]

Neudržíš ani pozornost na jedno jediné vlákno. Kdybys ho četl jen trochu pozorně, tak bys věděl, že o šumu Q1 a jeho případném vypuštění psal někdo úplně jiný a v jiné souvislosti. Já bych takovou pitomost nenapsal, protože ten tranzistor tam prostě být musí.
Jenže, ty jsi z vedlejšího vlákna, obecně z toho šumu už tak vydivočený, že už ani nevíš, co kam a o kom píšeš.

MDA4290V šumí velmi minimálně a na rozdíl od tebe můžu jeho výborný odstup i fyzicky dokázat.
Zbyla mi ještě jedna poslední destička na samostatný, dvoukanálový korekčák.
Můžu ho osadit náhodnými MDA4290V různých sérií a nechat někomu nezávislému změřit, skoro nic to nestojí.
Ten integráč ani nemohl nijak otravně šumět, zvlášť ne ve spojení s poměrně citlivým A2030V na modulu Z z Coloru 430.
Kdyby ten televizor ve zvuku rušivě šuměl a blbě korigoval, nemohl by ho EZÚ zařadit do 1. jakostní třídy a Nižná ho prodávat za takový peníze.

Už si konečně udělej ve vláknech tohoto webu i ve vlastní hlavě pořádek.
Hlavně ale přestaň bezdůvodně útočit na lidi, co tě jinak mají úplně na háku.

[Hill]

Netahejte do tohoto vlákna to, co tam není: teď by měla být řada na modulátoru. Momentálně totiž je pořád ještě ve schématu vazební kondenzátor C5 o kapacitě 100n se zátěží vstupním odporem tranzistoru s napěťovou zápornou zpětnou vazbou snižující impedanci vstupu.
Dolní kmitočet pro pokles o 3 dB tedy bude někde kolem 200 Hz. Výstupní odpor mikrofonu a vstupní odpor Q1 se z hlediska časové konstanty R*C5 sčítají (součet odporů má vliv na dolní mezní kmitočet). Zjednodušuji to na odpor, protože v oblasti kmitočtů, které nás teď zajímají, tvoří jedinou významnou reaktanci v obvodu jen C5, všechny ostatní lze úspěšně zanedbat.
Čili, když tam místo elektretové kapsle připojíš dynamický mikrofon, bude mít ten kondík v sérii ještě menší celkový odpor a tento kmitočet se posune někam nad 300 Hz. Pro maximálně srozumitelný přenos řeči je to tak akorát, ale ne pro muziku.
Jenomže dolní éčko struna, nejnižší kmitočet, který se na kytaru dá zahrát, má těsně kolem 84 Hz, tomu bude přiměřená kapacita nejméně 0,47 µF. Podobně na tom bude i v případě, že kondenzátor bude připojený na běžec trimru v kolektoru a ten běžec bude někde blízko kterékoli z krajních poloh. Nejvíce hloubek přenese, když bude běžec trimru na 60% od plusu, to by se dolní frekvence s kondíkem 0,1 µF dostala až na 160 Hz, ale to pořád neznamená, že běžec v této poloze bude vyhovovat. Stále jsme vysoko, i když třeba takový Hank Marvin by většinu svých sól přes to uhrál, aniž by ho to omezovalo; ale ne každý chce kopírovat Shadows....
Čili 470n by měl stačit, takový 1µF by se musel vyzkoušet právě kvůli odfiltrování hluku pod rozsahem, jaký kytara potřebuje.

[Hill]

Netahejte do tohoto vlákna to, co tam není: teď by měla být řada na modulátoru. Momentálně totiž je pořád ještě ve schématu vazební kondenzátor C5 o kapacitě 100n se zátěží vstupním odporem tranzistoru s napěťovou zápornou zpětnou vazbou snižující impedanci vstupu.
Dolní kmitočet pro pokles o 3 dB tedy bude někde kolem 200 Hz. Výstupní odpor mikrofonu a vstupní odpor Q1 se z hlediska časové konstanty R*C5 sčítají (součet odporů má vliv na dolní mezní kmitočet). Zjednodušuji to na odpor, protože v oblasti kmitočtů, které nás teď zajímají, tvoří jedinou významnou reaktanci v obvodu jen C5, všechny ostatní lze úspěšně zanedbat.
Čili, když tam místo elektretové kapsle připojíš dynamický mikrofon, bude mít ten kondík v sérii ještě menší celkový odpor a tento kmitočet se posune někam nad 300 Hz. Pro maximálně srozumitelný přenos řeči je to tak akorát, ale ne pro muziku.
Jenomže dolní éčko struna, nejnižší kmitočet, který se na kytaru dá zahrát, má těsně kolem 84 Hz, tomu bude přiměřená kapacita nejméně 0,47 µF. Podobně na tom bude i v případě, že kondenzátor bude připojený na běžec trimru v kolektoru a ten běžec bude někde blízko kterékoli z krajních poloh. Nejvíce hloubek přenese, když bude běžec trimru na 60% od plusu, to by se dolní frekvence s kondíkem 0,1 µF dostala až na 160 Hz, ale to pořád neznamená, že běžec v této poloze bude vyhovovat. Stále jsme vysoko, i když třeba takový Hank Marvin by většinu svých sól přes to uhrál, aniž by ho to omezovalo; ale ne každý chce kopírovat Shadows....
Čili 470n by měl stačit, takový 1µF by se musel vyzkoušet právě kvůli odfiltrování hluku pod rozsahem, jaký kytara potřebuje.

[Syron]

Já jsem se stokrát zaqklínal, že už sem psát nebudu. Teď se pokusím o pár věcí, které se budu snažit formulovat tak, aby to nebylo považováno za "kohoutí zápas" neměl jsem to v úmyslu ani když jsem napsal první příspěvek do tohoto vlákna. Je určitým fyzikálním pravidlem, že výstupní impedance(pro zjednodušení třeba odpor) zdroje signáku musí nebo má být menší než vstupní imoedance zesilovače. Pro optimální VÝKONOVÉ přizpůsobení musí být obě tyto impedance stejné. To je všeobecně využíváno především při VF technice nebo propojení vedením.

Vrátím se k případu. Zjednoduším to, takže sorry za případné nepřesnosti. Mikrofon se chová jako zdroj signálu "s otevřenám kolektorem" Pro nezkreslený přenos NF signálu je velmi důležitý kolektorový odpor, v našem případě 10 kΩ. Ten v podstatě víceméně určuje i vástupní impedanci, zjednodušeno. Pokud takový výstup zatížíme nižší impedancí, tedy výrazně nižší, dojde zákonitě k ořezání v tomto případě kladné půlvlny, nemusí jít nutně o limitaci, ale každopádně k nesymetrii, a tím nezanedbatelnému zkreslení.Proč?

V záporné půlvlně nemá tranzistor problém zvýšit proud pro pokles napětí na výstupu, ale proud v kladné půlvlně i při úplně uzavřeném tranzistoru "nemá z čeho brát", je omezen odporem 10 kΩ. Nechci působit jako vševěd, prosím, neberte to tak, ale několikrát už jsem narazil, třeba při emitorovém sledovači pro 75Ω video výstup, kde jsem musel dát do emitoru odpor jen max 150Ω nebo méně, a "hnát" tranzistoem poměrně šílený proud při napájení 12V. Při 150 ohmech v sérii s výstupem jsem dával 75Ω. Opět nepřesnost, ale pro názornost to stačí.

Podobné problémy jsem řešíl i v audiotechnice při propojování různých přístrojů nebo třeba toho zmíněného elektretového mikrofonu. Ve zmíněném vysílači to perfektně vysvětlil Hill s tou pásmovou propustí. Když jsme u toho vysílače, právě tam musí být u seriózního výrobku dokonale fungující dolní propust, zajišťující impedanční přizpůsobení "antény", aby vyšší harmonické nerušily okolí, a také aby ta teoška výkonu byla co nejlépe vyzářena.

A ještě k vstupu versus rušení. Rušení neomezuje malá vstupní impedance zesilovače, ale naopak co nejnižší výstupní impedance zdroje, v tomto případě mikrofonu, co nejméně a co nejkratší spoje a vodivé části, geometricky co nejmenší kondenzátor. Velikost rušivého signálu na výstupu také závisí na zesílení zminěného Q1. Osobně bych nedával do vstupního obvodu žádnou indukčnost. Spolu s kapacitou přívodního kablíku a parazitními kapacitami cívky by mohly vznikat rezonanční obvody, které by mohly situaci ještě zhoršit. Stejně tak by rušení zhoršoval odpor v sérii se vstupem, který by snížil účinek zdroje signálu ve smyslu bránění vniku rušení do zesilovače, a zvyšoval rušení.

[Hill]

To, cos tu tak široce rozebral, je podstatné jen v případě, že rozkmit signálu na kapsli přesáhne napájecí napětí. Ale normálně dosahuje pouze několka desítek mV, což je tak 10% možného mezi nulovým proudem a saturací, takže na frekvencích, na nichž lze kapacitu vazebního kondenzátoru zanedbat, se v náhradním schématu přiřadí vstupní impedance dalšího stupně paralelně k tomu odporu 10 k. Celková zatěžovací impedance kapsle pro malé střídavé signály tak bude maximálně 4 kΩ, zesílení FETu na výstupu tedy bude o 8 dB menší, než kdyby pracoval do samotného odporu 10 kΩ. Jestli místo odporu 10 kΩ bude trimr, pak se s polohou jeho běžce bude měnit vnitřní odpor zdroje signálu pro následující stupeň i zatěžovací odpor kapsle. Konečně to se děje u každého potenciometru.
Jak to impedančně nebo výkobově přizpůsobíš?
Obávám se, že tvoje rozklady výkonového a impedančního přizpůsobení jsou zcela mimo, jestli jsi je nepsal pro jiné vlákno a omylem nevložil sem, na což ukazuje to srovnání s vedenáím 75 Ω. U něj ano, i každý útlumový článek musí mít jmenovitou impedanci na obou bránách. Tady to nejde a taky je to zbytečné se tím zabývat z tohoto pohledu.

[Hill]

To, cos tu tak široce rozebral, je podstatné jen v případě, že rozkmit signálu na kapsli přesáhne napájecí napětí. Ale normálně dosahuje pouze několka desítek mV, což je tak 10% možného mezi nulovým proudem a saturací, takže na frekvencích, na nichž lze kapacitu vazebního kondenzátoru zanedbat, se v náhradním schématu přiřadí vstupní impedance dalšího stupně paralelně k tomu odporu 10 k. Celková zatěžovací impedance kapsle pro malé střídavé signály tak bude maximálně 4 kΩ, zesílení FETu na výstupu tedy bude o 8 dB menší, než kdyby pracoval do samotného odporu 10 kΩ. Jestli místo odporu 10 kΩ bude trimr, pak se s polohou jeho běžce bude měnit vnitřní odpor zdroje signálu pro následující stupeň i zatěžovací odpor kapsle. Konečně to se děje u každého potenciometru.
Jak to impedančně nebo výkobově přizpůsobíš?
Obávám se, že tvoje rozklady výkonového a impedančního přizpůsobení jsou zcela mimo, jestli jsi je nepsal pro jiné vlákno a omylem nevložil sem, na což ukazuje to srovnání s vedenáím 75 Ω. U něj ano, i každý útlumový článek musí mít jmenovitou impedanci na obou bránách. Tady to nejde a taky je to zbytečné se tím zabývat z tohoto pohledu.